„Ptát se lidí, co od života chtějí, je ztráta času. Většinou z nich totiž po této otázce na první dobrou vypadne nějaké klišé. Něco jako kariérní jistota a šťastná rodina,“ říká psychoterapeut Michal Mynář. Připravili jsme pro vás Michalův online kurz Shit audit, ve kterém se naučíte dostat se do hlubších úrovní vnímání svých potřeb.

Jak vlastně tvůj seminář a nově také online kurz Shit audit vznikl?
Vznikl jako reflexe mého procesu vyrovnávání se se zbytečnostmi, které se mi postupně nakumulovaly v životě. A že jich bylo! Pamatuju se, jak jsem se jednoho dne probudil, hlavou mi (jako obvykle) začal projíždět seznam všech věcí, které musím ten den zvládnout, a já najednou silně pocítil nostalgický smutek. Uvědomil jsem si, že se mi stýská po časech, kdy jsem neměl žádné resty, kdy jsem si udělal svoje a měl jsem čistý stůl, kdy jsem ještě odpočíval bez výčitek, že bych měl ještě udělat to či ono.

Jak jsi s tím pocitem naložil?
Začal jsem si klást otázku, co se stalo. Kam se všechen můj čas poděl. Kde se vzaly všechny ty povinnosti, úkoly a nároky, které už nezvládám plnit a tlačím si je před sebou? To byl začátek procesu, na jehož aktuálním konci – protože ten proces pořád běží a vyvíjí se dál – je hodnotová analýza a metoda shit audit.

Řekni mi prosím víc o tom procesu.
Bylo to hodně hledání, hodně slepých uliček, než jsem přišel na to, jak to udělat, abych spolehlivě a rychle rozpoznal, co v životě chci a co tam nepatří, protože mi to nic nepřináší. Nejtěžší bylo – a to byl pro mě zásadní průlom – pochopit, že pro můj pocit smyslu a naplnění je mnohem zásadnější, JAK věci dělám, než CO dělám. Že když mám dobře definováno, jak chci žít, má to okamžitý pozitivní dopad na každou oblast mého života.

Hned v úvodu kurzu zmiňuješ otázku: Co bychom ve svém životě chtěli zažívat? Jak na takovou otázku tvoji klienti obvykle odpovídají? Jak se člověk při takové úvaze dostane od nepodstatných věcí k tomu důležitému? Jaká byla tvoje cesta při hledání, co chci?
Ptát se lidí, co od života chtějí, je ztráta času. Většinou z nich totiž po této otázce na první dobrou vypadne nějaké klišé. Něco jako „kariérní jistota a šťastná rodina“. Vždycky si říkám, že to zní spíš jako předvolební heslo nějaké politické strany. Proto se ptám na konkrétní situace, momentky z budoucnosti, která by se jim líbila. Sám jsem šel stejnou cestou, jen mi to netrvalo několik desítek minut, ale podstatně déle.

Necháš je snít...
...a pak se zaměřuji nikoliv na obsah těch snových obrazů, ale na náladu a pocity, které jsou s obrazem spojené. Ptám se lidí, jak se v každé z těch snových scén cítí, čím je tak oslovuje. A na základě toho se pak na několik kroků dostáváme k tomu, co by byl pro klientův život skutečný přínos. Odpovědi na konci tohoto procesu jsou úplně jiné než ta klišé, na která jsem narážel dřív. Nejčastěji se mezi nimi objevují pojmy jako plynutí, být tu pro druhé, zanechat pozitivní stopu, klidné tvoření, vzájemná inspirace.

Co tím získáte pro další postup?
Nejmarkantnější rozdíl je, že když se pak dotyčného zeptáte, co pro něj daný pojem znamená, dokáže to perfektně vysvětlit až na úroveň konkrétních příkladů. Je hned poznat, že to nejsou jen prázdná slova, a to je zásadní. Jedině když totiž přesně rozumíme tomu, co chceme, můžeme si to ve svém životě začít prosazovat. Když máte pojmenované principy, kterými se chcete v životě řídit, můžete se podívat na svůj život jako na celek, ale i na jakoukoliv situaci z něj a položit si otázku: „Jak to, co dělám a jak jednám, souvisí s mými hodnotami?“ A tady začíná čištění zrna od plev.

Mohu něco z toho, co se v kurzu naučím, využít i ve prospěch svých dětí, ve výchově, v komunikaci s nimi?
Ano, u dětí to funguje také a skvěle, protože se ještě většinou nebojí snít a necenzurují se. I děti a dospívající bývají často nespokojení a mívají pocit, že jim to, co dělají, nedává smysl. V těchto chvílích může být tato technika neocenitelná.