Foto: Thinkstock.com
odemčené

Dva tisíce čokolád

Lidé, kteří se na profilové fotce nesmějí, mají na Facebooku méně přátel. Čím to?

Miloš Čermák

Miloš Čermák
Analytik, komentátor, odborník na média.

21. 7. 2011

Byl bych rád, kdybyste po přečtení tohoto článku měli na rtech úsměv. Vím, je to troufalá ambice. A nebojte, nebudu se pokoušet vás lacině rozesmát. Byl bych rád, aby to byl takový ten upřímný a opravdový úsměv, který nelze exaktně popsat.

Mimochodem, věděli jste, že počítačové programy využívající rozeznání obrazu v odhalení falešného úsměvu selhávají, ale když fotografie lidí smějících se „jako“ a „doopravdy“ ukážete živým lidem, tak to s poměrně vysokou spolehlivostí určí dobře?

Přesně takový úsměv mám teď na rtech i já, když píšu. Je to totiž téma, jež mě fascinuje. Před několika týdny jsem zhlédl video z přednášky Rona Gutmana na konferenci TED (pod videem si můžete aktivovat české titulky – pozn. red.). Zakladatel firmy HealthTap se už od svých univerzitních studií zabývá tím, co lidem obecně zlepšuje zdraví. Takže není divu, že se mnohé z jeho úvah a nápadů točí kolem úsměvu.

Ve svém zhruba desetiminutovém vystoupení rekapituloval několik studií, které jsem neznal a jež vyvolaly můj úžas. Například podle britského výzkumu stimuluje jeden úsměv lidský mozek stejně, jako když sníme dva tisíce tabulek čokolády. Nabídne mu stejné množství potěšení i inspirace!

Průměrný dospělý člověk se každý den usměje zhruba dvacetkrát. Třetina lidí víckrát, 14 procent lidí naopak méně než pětkrát. Ale to nic není proti tomu, jak často se smějí děti. Až 400krát za den! Ultrazvukové snímky plodů přitom dokazují, že se děti usmívají dokonce už před narozením.

Proč se smějeme? Protože se tak cítíme lépe, než když se mračíme. A nejen to, úsměv na rtech přispívá i k pohodě ostatních, protože už Darwin si povšiml, že je „nakažlivý“. Tajemství úsměvu však může být hlubší, než si myslíme. Jak zmiňuje rovněž Ron Gutman ve své přednášce, na Státní univerzitě ve Wayne vznikl výzkumný projekt, v němž studenti podrobili zkoumání fotografie hráčů baseballu z padesátých let. A zjistili neuvěřitelnou věc.

Zatímco ti, kteří se na fotografiích neusmívají, se dožili v průměru necelých třiasedmdesáti let, tak ti se širokým úsměvem měli průměrný věk dožití skoro osmdesát let. Zní to víc jako šarlatánství než seriózní věda? Nedá se to vyloučit. Může jít o náhodu, ale třeba taky ne. Kdo se chce dožít vysokého věku, tak určitě nic nepokazí tím, když se bude víc usmívat.

Noviny nebo televizní zprávy jsou přehlídkou pohrom a katastrof. Průzkumy v sociálních médiích ale ukazují, že nejvíc lidé s ostatními sdílejí obsah pozitivní.

Jistá marketingová firma nedávno zkoumala profilové fotografie uživatelů Facebooku. A došla rovněž k pozoruhodnému zjištění. Lidé z fotografií, na nichž se usmívají, mají až o čtvrtinu víc přátel než průměrní uživatelé.

Čím to je? Možná tím, že když si jako profilovou fotografii vyberete tu s úsměvem, prokazuje to pozitivní přístup k životu. Ostatně se ukázalo, že pozitivní emoce se v sociálních médiích šíří mnohem lépe a rychleji než ty negativní. To je velký rozdíl oproti klasickým médiím!

Zpráva se už od počátků žurnalistiky definuje jako něco, co má většinou negativní konotace. Noviny nebo televizní zprávy jsou přehlídkou pohrom, katastrof nebo v nejlepším případě kuriozit. Slyšíme, že to není chyba médií, protože po takovém obsahu existuje poptávka. Ale existuje opravdu? Průzkumy v sociálních médiích ukazují, že nejvíc lidé s ostatními sdílejí naopak obsah pozitivní.

V posledních několika letech se hodně změnil mediální ekosystém, hlavně to, jak se obsah distribuuje. Zatímco dřív lidé vyhledávali zprávy, dnes naopak – s nadsázkou řečeno – zprávy samy hledají ty, jež by mohly zajímat. Možná budou úspěšnější ty pozitivní a dobré, prostě ty, které umějí vykouzlit úsměv na rtech.

Využívejte celý web.

Předplatné

Vy se ještě neusmíváte?

Článek vyšel v týdeníku Reflex.

Články k poslechu

Buď jako voda

Můžeme s jemností měnit svět a přitom zůstat spojeni s vlastní podstatou.

11 min

Pomalá změna

Vražedné životní tempo nezvolníte ze dne na den. A to je dobrá zpráva.

15 min

Objekt zájmu

Druhému se zjevně líbíte, přesto se vás zdráhá oslovit. Co za tím může být?

12 min

Proč pomáháme

Dokážeme udělat něco pro druhé skutečně nezištně, nebo vždy sledujeme vlastní dobrý pocit?

9 min

Nevěř mozku všechno

Když se myšlenky zacyklí v kruhu, může to člověka úplně vyřadit ze života.

11 min

Miloš Čermák

Analytik, komentátor, odborník na média.

21. 7. 2011

Miloš Čermák

Analytik, komentátor, odborník na média.

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.