Hudba přetrvává v paměti dementních pacientů ještě dlouho poté, co už nevědí, jak se jmenují, tím méně v jaké ulici bydlí a kdo je prezidentem. Tento dar ulpět v paměti mají také sprosťárny a vulgarizmy, zejména ty nejtvrdší; jakoby pro nás měly svou „hudebnost“.
Alzheimerova nemoc je nejčastější formou demence a je charakterizována progresivním úbytkem kognitivních (=poznávacích) schopností, přičemž první a nejnápadnější bývá porucha epizodické paměti. Tedy té její části, jež registruje osobně významné souvislosti a vztahy časoprostorové, logické, pocitové a citové. Rozsah postižení kognitivních funkcí není rovnoměrný a některé funkce mohou být uprostřed všeobecné zkázy ještě dlouho zachovány. Jednou z nich je vnímání, pamatování a vybavování hudby.
„Hudba je nejpřímější a současně nejtajemnější způsob jak vyjádřit a vyvolat pocity. Je to cesta jak propojit jedno vědomí s druhým. Myslím, že společné provozování a sdílení hudby má nejblíže k telepatii,“ napsal Oliver Sacks ve své geniální knize nazvané Musicophilia.
Hudba, melodie, hudební skladba, představuje unikátní informaci oslovující jak racionální, tak emoční sféru. Vyvolává vzpomínky, asociace, ovlivňuje náladu, uklidňuje či rozrušuje, povzbuzuje nebo uspává, dokonce má vliv na frekvenci srdečního tepu a jeho variabilitu, a to nejen u lidí muzikálních, ale také u osob s absolutním hudebním hluchem. To byl třeba případ Darwinův, kterého dojímal zvuk varhan v místním kostele, přestože nerozpoznával, co hrají. Při poslechu vánočních koled zažívají společný mystický prožitek nejen křesťané, ale i muslimové a buddhisté. Při předoperační přípravě působí vhodně vybraná hudba účinněji než benzodiazepin midazolam.
Hudba přetrvává v paměti dementních pacientů ještě dlouho poté, co už nevědí, jak se jmenují, tím méně v jaké ulici bydlí a kdo je prezidentem. A co je zajímavé, tento dar ulpět v paměti mají také sprosťárny a vulgarizmy, zejména ty nejtvrdší.
Klinická zkušenost dokládá, že hudba přetrvává v paměti dementních pacientů ještě dlouho poté, co už nevědí, jak se jmenují, tím méně v jaké ulici bydlí a kdo je prezidentem. A co je zajímavé, tento dar ulpět v paměti mají také sprosťárny a vulgarizmy, zejména ty nejtvrdší; jakoby pro nás měly svou „hudebnost“. Nicméně pokud jde o ušlechtilejší část této selektivní schopnosti, je někdy obdivuhodná. Amnestičtí pacienti, kteří si nepamatují nic ze své minulosti, jsou schopni – navíc s hlubokým emočním prožitkem – přehrát rozsáhlé klavírní skladby a vybavit k nim i konkrétní vzpomínky.
Já sám pamatuji na populárního zpěváka, idol naší adolescence, jemuž jsem posléze diagnostikoval Alzheimerovu demenci (AD); nebyl schopen najít cestu z vyšetřovny k východu z budovy, ale repertoár, který mojí generaci provázel tím kritickým a současně tak křehkým, často bolavým, a vnímavým životním obdobím, přezpíval celý, stejně kvalitně, jako za časů své největší slávy. O to, jestli by to nešlo také v opačném gardu, tedy zda by muzika nepomohla nemocným s AD k lepšímu zapamatování některých věcí, se pokusili na lékařské fakultě university v Bostonu. A vyšlo jim to!
Jejich postup byl, jak to u chytrých věcí bývá, docela jednoduchý. Aby zjistili, jestli hudba posiluje zapamatování nových informací, prezentovali nemocným s AD a kontrolním zdravým osobám stejného věku celkem 40 ukázek dětských písniček, provedených buď s hudbou, nebo bez ní. V prvém uspořádání bylo dvacet písní přezpíváno souběžně s hudebním doprovodem, ve druhém byl jejich text jenom nahlas přečten. Potom byla slova písní promítána na obrazovce. Po každé ukázce se experimentátoři ptali pacientů, zda jim je promítnutý text známý.
U pacientů s AD byla přesnost rozpoznání významně lepší u textů zpívaných, než u čtených, u zdravých osob rozdíl nebyl patrný. Pro tuto skutečnost jsou dvě možná vysvětlení: buď mozkové oblasti sloužící vnímání hudby přetrvávají nedotčené i při rozsáhlém postižení a kognitivním výpadku a zprostředkují pak celostní prožitek v němž se je možné i lepší rozpoznávání nových informací, nebo hudba vyvolá vyšší nabuzení (arousal) nervových funkcí, které má za následek jak lepší pozornost, tak zlepšení paměti u nemocných s Alzheimerovou chorobou.
Neuropsychologia. 2010 May 6. [Epub ahead of print]
Music as a Memory Enhancer in Patients with Alzheimer's Disease
Simmons‑Stern NR, Budson AE, Ally BA
