Občas se může stát, že se ocitnete v pekle. I když se se svou novou životní situací vyrovnáte, je třeba jít dál a „udělat si to hezký,“ jak říkává kamarádka. Řada vážně nemocných lidí tohle dokáže. A proto jsem si dovolil se u nich inspirovat. Jak se tedy v nesnázích nezastavit a jít dál?

Byl pátek, pár minut před 11. hodinou dopolední. K tělocvičně na Rehabilitační klinice Malvazinky se postupně „scházeli“ lidé na vozíčku a o berlích po amputacích končetin. Ne proto, aby si stěžovali anebo se navzájem litovali. Proto, aby tvrdě dřeli na tom, aby doslova a do písmene mohli jednou jít dál.

Vždycky, když se mi zdá, že jsem příliš unavený na to, abych ten den cvičil, anebo že mi snad „není dobře“, vzpomenu si právě na tuhle scenérii, co jsem na klinice každý pátek vídával. V životě jsem neviděl silnější lidi než právě tyhle.

K šesti pravidlům z prvních dvou dílů seriálu dnes přidáme poslední čtyři.

Pravidlo 7: Nebojte se vystoupit ze své komfortní zóny

„Neboj, ty to zvládneš,“ psal jsem kamarádce, která si právě prochází peklem, tím psychickým, které by se dalo nazvat vším možným, jen ne komfortní zónou. „Nemám jinou možnost,“ odpověděla mi na to. A je to tak. Když jste v pekle – amputují vám nohu, opustí vás manžel pár týdnů poté, co se vám narodilo dítě, celý svět se vám zhroutí a vy nevíte, jak dál – je na čase si uvědomit několik základních a zásadních věcí.

Za prvé: jste někde, kde být nechcete. Za druhé: pokud tam opravdu být nechcete, budete pro to muset něco sami udělat. Na to, co pro vás do té doby bylo či nebylo komfortní, okamžitě zapomeňte. Vaše komfortní zóna už neexistuje.

A abychom se dostali tam, kde jsme dosud nebyli, bude nutné udělat něco, co jsme doposud neudělali, abych parafrázoval slavný Einsteinův výrok. Ostatně na koni se na Měsíc prostě doletět nedá. Ani když jich zapřáhnete třeba padesát za sebou.

Každého, a tím myslím úplně každého, občas doženou chmury. Pro takové chvíle je dobré najít někoho, kdo byl v podobné situaci, jako jste teď vy, a dokázal se z ní úspěšně vyhrabat.

Pravidlo 8: Je lepší litovat toho, co jsme udělali, než toho, co jsme neudělali a udělat mohli

Kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale také ničeho nedosáhne. Jedno z mnoha lidových úsloví, které by se daly tesat do kamene. Vážně nemocní lidé jsou často postaveni před rizikovou volbu – experimentální či alternativní léčba, rizikovější operace anebo třeba riskování toho, že si sice splní sen, ale může to pro ně mít i neblahé zdravotní důsledky. Nikdy to není lehké rozhodování. I já jsem před takovým rozhodnutím kdysi stál a dnes jsem rád, že jsem šel do toho, co jsem udělat mohl.

Možná to sami znáte ale i z běžného života: naskytne se vám možnost něco udělat, ale vyžadovalo by to od vás velké úsilí a třeba se i něčeho jednou provždy vzdát. Potenciální výsledek je velice lákavý, ale řeknete si, že je lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. Anebo vám to vštípí lidé kolem vás. Ostatně Česko je těch, kteří mají strach z nového a neznámého, plné.

Když se před takovouto volbou ocitnete příště, neptejte se sebe jen na to, co vám to může dát a co vám to může sebrat, když se pro danou věc rozhodnete, ale i na to, nakolik je pro vás současná situace ve skutečnosti vyhovující a uspokojivá. A určitě je na místě i otázka, nakolik současná či potenciální situace je ve skutečnosti životem podle vás anebo životem podle někoho jiného.

Pravidlo 9: Pozitivní knihy a filmy vám pomohou

Aby to nevypadalo, že pozitivně naladění vážně nemocní lidé jen perfektně zvládají své nelehké situace, cvičí, i když se nejdřív musejí naučit znovu chodit atd., je dobré si připomenout, že každého, a tím myslím úplně každého, občas doženou chmury. Každý máme jen omezené zdroje energie a adrenalin, který nás mnohdy žene kupředu, nelze z nadledvinek vymačkávat donekonečna.

Pro takové chvíle je dobré najít někoho, kdo byl v podobné situaci, jako jste teď vy, a dokázal se z ní úspěšně vyhrabat a žít šťastný a spokojený život. I ta cvičení na klinice byla skupinová. Ti lidé se navzájem podporovali a dodávali si energii.

A co když nikoho takového osobně neznáte? Pak jsou tu knihy a filmy. Přečtěte si o někom, kdo byl ve vaší situaci, a dokázal ji překonat. Přesně tohle je totiž jedna z nejstarších uznávaných terapeutických metod aplikovaná již od dob antického Egypta – spočívá ve čtení knížek a říká se jí biblioterapie.

Pravidlo 10: Vy to dokážete

Říkejte si to dnes a denně, pořád a pořád, dokud tomu sami neuvěříte. Protože pokud tomu sami nevěříte, jak vám to pak mají věřit ostatní? Vaše mysl je vůbec to nejsilnější, co máte k dispozici. Byla by tedy škoda toho nevyužít.