Mgr. Vladislav Šolc

Publikované knihy:

Archetyp Otce (Triton, 2009)                                                                                                                                                         

Recenze:

ESEJE, KTERÉ ZNAMENAJÍ PRŮVAN

Vědecko-empirická psychologie dlouho otálela nahlédnout za humna výzkumných ústavů a laboratoří s nevětranou atmosférou myších labyrintů a jen s dlouhou váhavostí, vzala nejprve na milost a potom velmi vážně, vzala i na vědomí pozoruhodné dílo C.G. Junga, které nahlíželo za horizonty naměřených korelací mezi, nezřídka uměle vytvářenými, proměnnými. Byl to nejprve lehký závan z transcendentních dálek lidské psýché a potom průvan otevírající okna k novým obzorům. Do psychologie vstoupila moudrost a usedla vedle poněkud rozpačitých a chudokrevných empirických pravd.

Jungova analytická psychologie, tvoří systém pozoruhodných poznatků, otevřený nevšedním duchům, neboť vyžaduje do široka i do hloubky zahleděné poznání. Proto dnes existuje mnoho povolaných, ale méně vyvolených interpretů tohoto fascinujícího díla, z něhož lze stále znovu a znovu těžit ono ryze duchovní zlato, které není pozlátkem psychometrie. Mezi významné tvůrčí interprety Jungova díla patří mladý, nadaný a všestranně nesmírně vzdělaný, ve Spojených státech nyní žijící, slovenský psycholog Vladislav Šolc, jehož vývoj vyústil do hlubokých vod jungovské analytické psychologie, nabízejících nové a pronikavé pohledy na dno lidského světa individuální, ale i společenské psychiky. Pro své zakotvení v těchto vodách má neobvykle působivou aprobaci: psychoterapeutický výcvik na Institutu C.G. Junga v Chicagu, a vedle vlastní zahraniční i domácí psychoterapeutické praxe i přednáškovou činnost a pevné zázemí rozsáhlého vzdělání. Kniha, kterou čtenářům prezentuje je souborem rozšířených článků, které publikoval v Psychologii dnes a jiných časopisech, jakož i v Jungově institutu v Chicagu a jejímž cílem je zpřístupnit širokému okruhu čtenářů Jungovo dílo. Ústředním tématem Šolcovy knihy je archetyp otce, jehož hlubinně-psychologické pojetí se promítá i do řady dalších kapitol této knihy (o americkém hrdinovi, volbách, výkladu televizního seriálu o Simpsonových a dalších). Ačkoli je téma pojednáváno v kontextu amerických poměrů, je univerzální a platí i pro evropské poměry. Přináší hluboký vhled do nevědomých intervencí archetypu otce také v životě společnosti a naznačuje, že „zastření“ otcovského principu komplexem maskulinity může vést k dalekosáhlým nežádoucím problémům.

Knihu, kterou má čtenář v ruce lze otevřít na kterémkoli místě a získat duchovní uspokojení, jako lze z kteréhokoli místa pramene uhasit svou žízeň. Je to prostě pramen ducha osvěžujícího poznání, ať zde čteme o hlubinných motivech tance (nevědomí „krocené“ pomocí tance), o „hudbě působící na nejarchaičtější úroveň naší psýché“, či zjišťujeme kdy se ocitáme „v objetí archetypu“, nebo kdy „v transu libido proudí regresivně směrem k nevědomí, kde probouzí spící bohy“. Autor tvořivě uplatňuje principy metody a teorie analytické psychologie nejen jako zkušený badatel, ale i jako nadaný esejista, který přesně v pravou chvíli je s to dosadit za abstraktní výklad ještě ilustrující živou metaforu. Současně ukazuje, že analytická psychologie zabírá nejen tradiční mýtická témata související s esoterní dimensí lidského bytí, nejen archetypy promítnuté do prastarých mýtů, ale i archetypy přítomnosti, např. uplatňující se v nedávných amerických prezidentských volbách: „každé volby jsou soubojem archetypálních dominant, kromě toho, že jsou soubojem myšlenek“. Má smysl pro metafyziku jako takovou, když se kolektivní nevědomí promítá do „episod antických bohů“, ale dokáže otevřít i archaické pozadí takového fenoménu, jakým je oblíbený seriálu Simpsonovi, který otřásá „americkými idoly a konformitou“, je moderní verzí tradice šibalů a šašků a ukazuje Homera Simpsona jako symbol „amerického stínu“. Vyzbrojen duchem analytické psychologie dovede se dobrat podstaty společenského jevu stejně jako uměleckého artefaktu a mentálního typu. Co všechno dokáže vytěžit z podhoubí „amerických dušiček“, svátku Halloweenu, kdy se po vzoru starých druidských nočních rituálů svět mrtvých přibližuje ke světu živých, jak blízko má svět duchů ke světu kolektivního nevědomí a kde všude se až příliš „racionální“ člověk „slepě vystavil archetypálním energiím“.

Autor knihy, analytický psycholog, psychoterapeut a filosof (psát o Jungově díle nelze bez širokého filosofického přehledu a zejména bez hlubokého ponoru do filosofických aspektů lidské osobnosti) prokázal svou všestranně aprobovanou snahu seznamovat nás s obsahem analytické psychologie prostřednictvím jejích klíčových témat, jako je právě téma archetypu otce, již svým pozoruhodným dílem Psýché Matrix Realita. Hledání dimenzí reality očima psychologa (Praha Amos 2007), které je svědectvím nejen o autorově odborné výjimečnosti, ale také o zvláštnostech světa duše a jeho nedohledných horizentech. Zde také formuloval své krédo, platné pro obě jeho knihy: „Člověk na cestách za poznáním duše, by bez schopností nahlédnout nevědomí sám neudělal ani krůček“. Obě autorovy knihy přináší čtenáři nejen obraz světa lidské duše, ale vedou ho také k životně důležitému sebepoznávání a současně ukazují podstatné rozdíly mezi psychologií dotazníkových korelací a laboratorních kauzalit na jedné a psychologií, která je skutečnou průvodkyní lidského života, nejen jedince, ale i společnosti. Šolcovo dílo znamená průlom do skutečného světa psýché a velké obohacení analyticko-psychologické literatury vůbec.

Při četbě této knihy ucítíte průvan, který unáší vaši mysl k tajemným „stříbrným světům“ transcendentna, ale i k pečlivě zamykaným sklepením současné reality, kde se odehrávají dramata také na úrovni „kulturního kolektivního nevědomí“ celých národů. Jak sám autor říká, jeho dílo nabízí „pohled na život za…“, rozumí se jeho každodenní i vědeckou empirií a ukazuje, že v lidské psýché je svým způsobem obsažen celý vesmír.

Prof. Milan Nakonečný

Psyche Matrix Realita (Amos, 2007) 

Recenze:

Již od začátku publikace můžeme vycítit autorovu vášeň pro filozofii a psychologii C.G. Junga. Celá kniha dýchá na čtenáře hlubokým zamyšlením a precizností úvah, které mají společné tři oblasti našeho bytí: psyché, matrix a realita. Vladislav Šolc věnoval velkou pozornost tomu, jak na tyto tři fenomény nazírá dnešní jungiánská psychologie, patrný je přitom silně vliv osobnosti terapeuta fungující v prostředí USA, filosofického novátora a propagátora.

Psyché – první část textu – zaujme čtenáře především pojednáním o objektivní a subjektivní realitě. Samotnou Psyché pak autor vymezuje vztahem mezi vědomím a nevědomím, přičemž obojí je samo vymezeno projekcí archetypů. Nutí nás tak zamýšlet se nad mnoha aspekty, se kterými se v klinické praxi či psychoterapii setkáváme, podtrhuje mnohá dilemata, a to nejen etická. Při čtení této části jsem si několikrát musela položit otázku, zda pojem „Duševní zdraví" nemá mít snad jen subjektivní povahu? Při zahájení psychoterapeutického procesu mimo jiné sám klient konkretizuje svoji zakázku, určí tedy sám, co jej samotného přivádí blíže pojmu Zdraví.

Druhá část - Matrix – je ve své podstatě nutnou fází procesu individuace, nutí lidstvo k přijetí svého stínu, uvědomění si a překročení našich projekcí reality. Autor naznačuje pěšinu, po níž se čtenář, nebo klient, psychoterapeut, může vydat. Označuje ji jako Triádu duševní metamorfózy, která zahrnuje v prvé řadě nutnou změnu osobnosti, následně nás vede k rozšíření vědomí a konečně k separaci a transcendenci. Tento proces uvádí autor do paralel historie lidstva od jeho prapůvodu, především k mýtu Vyhnání z ráje. Své, typicky jungiánsky zajímavé úvahy prokládá užitečnými příklady z praxe, především u klientů trpících schizofrenií či u posttraumatických reakcí. V závěru kapitoly přirovnává jednotlivé postavy slavného filmu k duševním procesům, které k individuaci potřebujeme. Tady získává kniha vytouženou váhu u čtenářů, kteří si ji začali číst právě kvůli slovu Matrix, tedy u lidí, které tato filmová trilogie uchvátila stejně jako autora.

Dovršení kapitolou Realita je spojením autorových úvah v konečný celek, který vnímám jako přenesení Jungových myšlenek na myšlenky, jež film ztvárňuje; odvěká touha po poznání, překročení hranic myšlení, relativizace pojmu realita, touha realizovat v každodenním životě transcendentno a vymaňovat se z omezení, které nám vytvářejí naše projekce. Toto vše vnímám jako otázky, které v soudobé společnosti, dle mého názoru, nabývají významu daleko jasnějšího než kdy dříve. Celá publikace je navíc doplněna praktickou grafickou přílohou.

Závěrem bych ráda dodala, že kniha Vladislava Šolce není jednoduchým čtením, pokud chce čtenář proniknout hlouběji do významu autorových myšlenek a přirovnání. Nutí nás k zamyšlení, jak stále živá mohou být poselství C. G. Junga, jak se dají prakticky použít myšlenky, které na první pohled působí jako intelektuální zápletka.

Mgr. Jana Kahánková

Integrovaná psychiatrická ambulance Nemocnice Kyjov