Šťastní lidé podléhají tzv. pozitivním iluzím, to znamená, že skutečnost vnímají zkresleně, nadhodnocují vlastní možnosti kontrolovat běh událostí ve svém životě a nahlížejí na svou budoucnost nereálně optimisticky. Pozitivní sebehodnocení vede k subjektivní spokojenosti.
Čím to, že je někdo optimista a jiný člověk pesimista? Je tato charakteristika trvalým rysem, nebo se může časem měnit? A jaké má důsledky a výhody?
Optimismus je spojen s žádoucími charakteristikami: štěstím, vytrvalostí, úspěchem, zdravím a s nepřítomností deprese, nezdaru a nemoci. Ovšem, psychologický pocit pohody nemůže být prostě jen nepřítomnost úzkosti a konfliktu, stejně tak, jako tělesné zdraví není jen nepřítomnost nemoci. Můžeme to vidět na příkladu dětí vyrůstajících v hrozných okolnostech, které nejen přežívají, ale daří se jim.
Evoluční strategie
Optimismus je vnitřní součástí lidské přirozenosti. Vznikl v průběhu evoluce a je možné, že lidskou evoluci dokonce řídil. Souvisí s přemýšlením o budoucnosti, objevil se tedy, když lidé začali myslet dopředu. Tím pádem si mohli představit hrozné důsledky zahrnující jejich vlastní smrtelnost. Homo sapiens potřeboval v průběhu evoluce optimistický pohled, aby uspěl v adaptaci na hostilní prostředí.
Výzkumy na dvojčatech prokázaly, že optimismus má genetický podklad. Dle výzkumu Roberta Plomina je optimismus a pesimismus dědičný asi z 25 %. Jiné výzkumy dokládají, že optimismus má sice genetický podklad, ale je ovlivněn i zkušenostmi.
Optimismus úzce souvisí se zdravím, konkrétně s odolností imunity a absencí negativní nálady.
Je prokázané, že míra optimismu roste s věkem, zejména u dobrých událostí. Liší se i pohlavím – ženy jsou u špatných událostí optimističtější než muži. Na rozdíl od optimismu je pesimismus dle některých vědců naučený na základě špatných zkušeností.
Optimismus a pesimismus se obvykle považují za vzájemně se vylučující, ale výzkumy dokládají, že tomu tak není. Je tedy možné, že někdo může mít vysoké skóre optimismu v jedné oblasti, a zároveň vysoké skóre pesimismu v jiné oblasti.
Jedním z důležitých problémů je vztah optimismu ke skutečnosti. Šťastní lidé ve skutečnosti nejsou realisté, nýbrž se dopouštějí soustavných chyb při vnímání a hodnocení reality. Podléhají tzv. pozitivním iluzím, to znamená, že skutečnost vnímají zkresleně, nadhodnocují vlastní možnosti kontrolovat běh událostí ve svém životě a nahlížejí na svou budoucnost nereálně optimisticky. Pozitivní sebehodnocení vede k subjektivní spokojenosti. Také sami sobě přisuzují menší riziko onemocnění, což může vést k zanedbávání udržování zdraví.
Zdravá iluze
Optimisté a pesimisté se liší v mnoha proměnných, které mají velký dopad na život.
- Zjistilo se, že optimismus úzce souvisí se zdravím, konkrétně s odolností imunity a absencí negativní nálady.
- Optimismus vede k dobrému zdraví. Může potlačit začátek onemocnění, zmírnit vážnost nemoci, urychlit zotavení a zabránit návratu onemocnění. Působí skrz imunitní systém a také skrze emocionální a sociální cestu.
Optimistický styl je spojen s fyzickým cvičením, střízlivým pitím, vyvarováním se tučných jídel atd. Díky optimismu například matky získávají odolnost proti rozvoji depresivních symptomů po narození dítěte.
Naproti tomu pesimisté projevují nezdravé chování a mají větší pravděpodobnost brzkého úmrtí, a to jak v důsledku kardiovaskulárního onemocnění nebo rakoviny, ale i nešťastnou náhodou nebo dokonce násilnou smrtí. Pesimismus je také spojen s alkoholismem.
- Optimismus je spojen s dobrým zvládáním problémů, je tedy adaptivní, kdežto pesimismus vede k pasivitě v případě, že člověk čelí stresu.
Při řešení problémů používají optimisté strategie zvládání zaměřené na problém, zatímco pesimisté se zaměřují na své vlastní pocity. Naproti tomu optimisté, pokud je situace nekontrolovatelná, dokážou situaci přeformulovat do pozitivních termínů a akceptují realitu takovou, jaká je. Optimisté tudíž používají jednodušší strategii při zvládání problémů.
- Optimistický styl vede také k lepší atletické výkonnosti a spokojenosti v manželství.
Vidíme, že optimismus souvisí se zdravým životním stylem. Ačkoliv při něm podléháme soustavným iluzím, chrání naše zdraví a činí nás šťastnými.