Abychom všechno stihli, zkracujeme spánek, nastavujeme den ráno i večer – a v noci pak navrch trpíme nespavostí. Co to dělá s naší výkonností a s naším zdravím?

Když jsem vyšla z koupelny, v celém bytě byla tma. Kde je manžel? Jeho postel byla prázdná a pod dveřmi na záchodě ani náznak světla. Našla jsem ho až v temném obýváku. Stál u okna a díval se, jak se přes siluetu měsíce převalují mraky.

„Co tady děláš?“

„Přistávám,“ odpověděl, ale oči z mraků nespustil. Nechala jsem ho přistávat a potichoučku se odkradla do ložnice. Moje letadlo už totiž rolovalo.

Nespi, budeš malátná!

Ráda si pospím, ale můj kladný vztah ke spaní má jednu nevýhodu. Mých osm či nejlépe devět hodin spánku je v dnešní uspěchané době považováno za luxus. Kdo spí, nepracuje, nejí, nepije, nesvítí, nedívá se na televizi, nenakupuje online, nepotřebuje benzín ani lyžařské vybavení – a ekonomika stojí.

Ani pro mě to není ekonomicky výhodné.  Každý den hodina spánku navíc je 365 hodin spánku v jediném roce. To je jako kdybych nepřetržitě prospala dva týdny.

Různými dobrovolnými i nedobrovolnými pokusy jsem se ujistila, že ať se mi to líbí nebo ne, potřebuji se každý den dostatečně vyspat. Když svému tělu spánek dopřeju, odmění mě příjemným pocitem. Jako kdybych se vracela z úžasného výletu.

Abychom všechno stihli, zkracujeme spánek, nastavujeme den ráno i večer – a v noci do toho čím dál častěji trpíme nespavostí.

Každý z nás ví, že spát se má v chladné vyvětrané místnosti. Google dodává, že na dobrých matracích. Také mi nabízel zaručené rady, jak dobře usnout, ale jak dlouho trvá zdravé spaní? Prý sedm až osm hodin, ale každý to má jinak.

Odborník v integritní spánkové medicíně Rubin Naiman předložil alarmující výsledky posledních výzkumů v oblasti spánku, respektive následků jeho nedostatku v široké populaci.

Podle Naimana jsme si za posledních sto let zkrátili dobu spánku o 20 procent, především díky jinému způsobu života, jiné kultuře a jinému životnímu stylu. Často si stěžujeme, že život je stále rychlejší a rychlejší. Abychom všechno stihli, zkracujeme spánek, nastavujeme den ráno i večer – a v noci do toho čím dál častěji trpíme nespavostí.

Výzkumy potvrzují, že na to nejsme uzpůsobeni a že bychom měli spát minimálně osm hodin. Naiman doporučení ještě upřesňuje: optimální délku nočního spánku stanovil na 8 hodin a 15 minut.

Důsledky nedostatku spánku

Spánek a bdění jsou spojené nádoby každého živého organismu. Všichni to víme, a přitom za aktivní péči o své zdraví považujeme jen to, co děláme v bdělém stavu. Jak jíme, jestli cvičíme, co cítíme, jak se vyrovnáváme se stresem.

Na amerických silnicích bylo zaznamenáno více silničních nehod způsobených nedostatkem spánku než pod vlivem alkoholu a drog.

Z té druhé činnosti, kterou provozujeme celou jednu třetinu každého dne, zachytíme sotva prchavý záblesk našeho snění. Snad proto máme tendenci její význam podceňovat.

Určitě máte stejně jako já zkušenost, jak jedna probdělá noc ovlivnila vaše přemýšlení, rozhodování a celkovou výkonnost. Jako by se nabízela souvislost, že čím méně spíme, tím více času potřebujeme k vykonání stejného množství práce. Je to začarovaný kruh a nemusíme být terapeuti, abychom pochopili, jak nedostatek spánku ovlivňuje úsudek, postřeh a vnímání.

Na amerických silnicích bylo zaznamenáno více silničních nehod způsobených nedostatkem spánku než pod vlivem alkoholu a drog, upozorňuje Naiman na méně známé statistiky. To je vážná zpráva nejen pro Američany.

Až do teď jsem o něm uvažovala jen jako o době nezbytného odpočinku, ale zdá se, že ve spánku toho má moje hlava i tělo hodně na práci – a když jim zkrátím „pracovní dobu“, nestíhají.

Údaje z vyšetřování selhání lidského faktoru při neštěstích v Černobylu, indickém Bhópálu či při výbuch raketoplánu Challenger napovídají, že i na nich se významně podílel stále podceňovaný nedostatek spánku. Přitom ovlivnil životy stovek a tisíců nevinných lidí!

Proč se o důležitosti spánku tak málo mluví? Až do teď jsem o něm uvažovala jen jako o době nezbytného odpočinku, ale zdá se, že ve spánku toho má moje hlava i tělo hodně na práci – a když jim zkrátím „pracovní dobu“, nestíhají.

A jak se chronický nedostatek spánku podepisuje na našem zdraví v dlouhodobém horizontu?

• Spáči, kteří spí v průměru 5 až 6 hodin denně, mají zvýšenou náchylnost k infekcím až o 50 procent.
• Zvyšuje se jim krevní tlak, a tím riziko srdečního infarktu a riziko mozkové mrtvice.
• Existuje souvislost mezi nedostatkem spánku a zvýšením rizika onemocnění rakovinou (dle studie American Cancer Society).
• Nedostatečný spánek se významně podílí na rozvoji a efektu léčby depresí.
• Zvyšuje se riziko výskytu cukrovky.
• Prokázána byla také přímá souvislost mezi nedostatkem spánku a obezitou.

Nedospánky a obezita

Pokud někdo chce zhubnout a rozhodne se držet nějakou redukční dietu, měl by u toho přemýšlet i o správném spánkovém režimu. Je totiž těžké udržet si optimální váhu nebo zhubnout, pokud nedostatečně spíte.

Veřejnost nemá informace

V Česku v posledních dvou letech výrazněji přibývá nových pacientů s cukrovkou, psala před měsícem ČTK. Zatímco dříve lékaři tuto nemoc zjistili u 56 000 lidí ročně, předloni to bylo 61 000 a loni 65 000.  Léčba pacienta podle diabetologické společnosti může stát i několik stovek tisíc korun. Podle něj je kromě správné léčby podstatný pohyb a zdravá strava. O potřebě dostatečně dlouhého spánku spánku ČTK neuvádí nic.

Zdá se, že jsem pro svoji potřebu spánku našla dostatek argumentů, ale mnoho mých kolegů a přátel mi oponuje, že jim opravdu stačí spát málo. Navíc, zatímco já zívám, když mi chybí jediná hodinka spánku, oni jako by zůstávali svěží. Čím to je? Změnila nás doba? Opravdu se dá naučit, zvyknout si na kratší spánek anebo jej nějak nahradit?

Než si odpovíte, zamyslete se nad následujícími čísly. Vývoj člověka trval podle vědců něco mezi pěti a padesáti miliony let. Opravdu si myslíte, že během jeho vývoje v posledních sto letech se může zásadním způsobem změnit, o pětinu zkrátit jeho skutečná biologická potřeba spánku?

Nedostatek spánku si mnozí zvykli nahrazovat jiným způsobem, což sice potlačuje ospalost, ale skutečný spánek nahradit nemůže, tvrdí Naiman. A vysvětluje:

„Mnoho z nás ví z vlastní zkušenosti, že když jsme velmi ospalí a musíme zůstat vzhůru, cpeme se jídlem. Třeba energeticky bohaté jídlo, vysoce glykemické, působí jako zdroj energie. Tato náhradní falešná energie (tělo by ji ve skutečnosti nevyžadovalo, kdyby mělo dostatek spánku) předstírá, že nahrazuje spánek. Pokud ji využíváme pravidelně, odnaučíme tělo vydávat signály ospalosti a naopak naučíme ho vyžadovat falešnou náhražku spánku.“

O tom, co s námi dělají náhražky spánku, bez nichž si neumíme představit naše dny, si povíme zítra. A vysvětlíme si, co to bylo s tím letadlem v úvodu článku. Mezitím si pojďme o spánku a jeho náhražkách popovídat v diskusi:

• Čím doplňujete energii, když vám chybí?
• A jak často vám chybí? V kterou denní dobu nejčastěji?
• Když se v noci budíte a pak vám nejde usnout, v kolik hodin to bývá?