Zajímalo by mě, v jakém případě je pacientovi naordinována „elektrokonvulzivní léčba“, jak často se u nás užívá a proč, jaké jsou její výsledky apod. Na stránkách psychologie.cz. jsem se setkal s názorem, že elektrošoky jsou aplikovány pacientovi pouze v „nezvladatelné situaci“ a že s nimi musí souhlasit, předpokládám, že písemně. Ale může člověk, který je opravdu na dně vůbec sám posoudit, zda ano, nebo ne?
František
Názor odborníka
Elektrokonvulzivní neboli elektrošoková léčba (EKT, EŠ) patří, navzdory četným mýtům, mezi nejbezpečnější terapeutické postupy v psychiatrii. Provádí ji zkušený tým složený z psychiatra, anesteziologa a nejméně dvou zdravotních sester.
Kdy přichází v úvahu
Přichází v úvahu hlavně u těžkých depresí rezistentních k farmakoterapii (tedy bez klinického zlepšení po podávání antidepresiv), u mánie, katatonní schizofrenie a maligním neuroleptickém syndromu (závažný stav vzniklý po podání neuroleptik). Metodou volby je u letální katatonie. Rozhodně se jí nepoužívá ke zkrocení protivných pacientů, jak traduje fáma, to je naprostý nesmysl.
Uvažuje se o ní tehdy, je‑li zapotřebí rychlý nástup účinku, když jiné postupy se jeví jako riskantnější, ale také pokud v minulosti měla příznivý účinek a byla dobře snášena.
Rizika a souhlas pacienta
Aplikuje se, pokud je jasně indikovaná a současně také u pacienta nebyly zjištěny přesně a pečlivě vymezené kontraindikace (tedy zdravotní problémy, kvůli kterým by se zvýšilo některé z rizik) rozdělené na absolutní (=za žádných okolností nepřichází EKT v úvahu) a relativní (=je nutné zvážit míru přínosu oproti míře rizika).
Informovaný souhlas podepisuje pacient tak, jako před každým závažnějším výkonem. Pokud byl nemocný zbaven způsobilosti k právním úkonům, zastupuje ho soudem stanovený opatrovník. Při nebezpečí z prodlení, stejně jako v jiných oborech, lékař jedná tak, aby to bylo v souladu s nejlepšími zájmy pacienta. Kdo poznal utrpení deprese s její nesnesitelnou bolestí a současně bezvýchodností, chápe, že nezřídka se pacienti elektrošoků sami domáhají, zvláště když jim při minulé epizodě pomohly.
Jak zákrok probíhá
Samotné provedení probíhá po příslušné farmakologické přípravě v krátkodobé anestézii (lehké narkóze), po jejímž nástupu jsou podány léky zabraňující svalovým křečím (myorelaxancia) a pak je aplikován pulzní stejnosměrný elektrický proud.
Podle seriózních publikací, zejména pak jejich metaanalýz patří EKT mezi metody nejúčinnější, ale také nejbezpečnější, použitelné u starších pacientů, u těhotných žen a tam, kde jiné metody selhávají.
Vedlejší účinky
Nežádoucím účinkem je bezprostřední dezorientace po provedené EKT a porucha krátkodobé paměti – jak na období před zákrokem, tak na některé okolnosti v období po zákroku; obě se však upravují spontánně. Existuje i hypotéza, že „zapomenutí na depresi“ je krátkodobou součástí léčebného účinku.
Jak to funguje
Mechanismus účinku není jednoznačně vysvětlen, předpokládá se, že EKT příznivě ovlivní oba nedostatkové neurotransmitery (přenašeče vzruchů), noradrenalin i serotonin, a dále že podpoří tvorbu nových neuronů v paměťové bance – hipokampu, které se rodí již s pamětí nezatíženou minulou stresovou zkušeností a vycestovávají do míst, kde jsou zapotřebí. To jsou buňky nepoznamenané depresí či jinou poruchou a fungují tak jako zdravé a životaschopné.
Zcela zjednodušeně lze říci, že mladý člověk představuje buňku čerstvě nastupující, zatímco já buňku se stresovou zkušeností. Pokud se ozve zvuk sirény, ten mladý ví, že je pravé poledne první středy v měsíci, zatímco já mám ještě někde zakódováno, že by to mohl být nálet a že je třeba běžet do krytu.
