Bývalý milenec v práci: Společně situaci uzavřete, ale bez výčitek.

30. ledna Vztahy

Dobrý den,

minulý rok jsem zhruba od zimy do léta prožila románek na pracovišti. Nejednalo se o typický vztah za účelem sexuálního povyražení, ale spíše (a možná i bohužel) to bylo docela hlubší citové sblížení, velká zamilovanost. Jistě je důležité zdůraznit, že jsem vdaná a on ženatý.

Náš vztah se nám nepodařilo utajit, dozvěděli se to oba naši partneři, což přivolalo velkou vlnu výčitek, obviňování doma i mezi námi dvěma. Obviňoval mě, že jsem ho svedla. Přitom on byl ten, kdo mě neustále nadbíhal, přemlouval mě i k sexu a ke vztahu. Vím, že na tom taky nesu vinu, ale ten, od koho to celé vzešlo, byl bezpochyby on. Ale neumí a nechce to přiznat.

Skončilo to tak, že  jsme to s manželem horko těžko dali dohromady a začli znovu. Něco podobného už nechcem NIKDY zažít. Ten muž z práce je mi lhostejný, já jemu taky, ale bohužel tady cítím něco mnohem negativnějšího - myslím, že mě po této aféře a hlavně po tom, co jsem mu dle jeho slov „udělala ze života peklo“, nenávidí. Byly i doby, kdy jsem se bála chodit večer sama domů z práce, aby mě někde neodchytl a nezmlátil apod.

Teď po nějaké době se už nebojím, ale stále je těžké ho potkávat v práci, mluvit na jednání v jeho přítomnosti, něco s ním projednávat.

Poraďte mi prosím, jak se s touto situací vyrovnat. Práci nechci ztratit, baví mě a mám ji ráda.

Děkuji.

Krista, 30. ledna

5 To znám! Zažil jste totéž?
Klikněte, ať ostatní vědí, že v tom nejsou sami

Názor odborníka

Vít Šrámek


Milá Kristo,

děkujeme, že jste se Psychologii.cz svěřila se svým příběhem. Z popisu je patrné, že je váš bývalý románek s kolegou stále plný hlubokých emocí.
 
Předně je potřeba si uvědomit, že to, co se stalo, se nedá vzít zpět. Druhým neoddiskutovatelným faktem je, že k tomu, aby vznikl vztah, je vždy zapotřebí vůle obou zúčastněných. Ať vyslal první signál kdokoliv, šli jste do toho oba. Proč tyto dvě poměrně jasná fakta uvádím? Z vašeho popisu současného stavu je vidět, že váš vztah nebyl stále ještě řádně ukončen, a proto je zde pořád tolik emocí, tentokrát těch nechtěných, kdykoliv se s vašim kolegou setkáte.

Jak tedy váš mimomanželský vztah dotáhnout do konce? Můžete učinit následující:

Měli byste se s vaším kolegou sejít a o všem si promluvit. Vím, že se vám to jeví jako velmi těžké. Dokud se to ale nestane, stále to mezi vámi bude viset a bude vám to překážet na pracovišti a troufnu si říci, že i v manželství.

Během vašeho setkání je potřeba uznat svůj podíl na vzniklé situaci. A to ideálně oběma z vás. Říká se, že když na někoho ukazuji prstem, další tři prsty mé ruky ukazují na mne.

Dohodnout se na pravidlech, jak spolu budete v práci nadále komunikovat a spolupracovat. Možná, že váš kolega nebude ochoten se o uznání jeho přispění k vzniklé situaci bavit. Přesto byste se měla o tyto kroky pokusit alespoň vy sama za sebe. Nemůžeme přímo ovlivnit chování druhých. To můžeme pouze nepřímo, srze změnu v nás samotných.

Nejčistším řešením by pak bylo změnit zaměstnání. A to i v případě, že by váš kolega byl ochoten se s vámi domluvit na bodech uvedených výše. Jen tak by nedocházelo k žádným internakcím. Uvádíte sice, že svou práci nechcete ztratit. Ale vše, pro co se rozhodneme, má svou cenu. A i nyní platíte za své rozhodnutí jít do vztahu s kolegou. Jen vy víte, jak moc pro vás vaše práce znamená. Vaše rozhodnutí zůstat plně respektuji. Sama uvidíte, jak se budete v práci nadále cítit.

Píšete ale také, že jste s manželem dali váš vztah „horko těžko“ dohromady. Zkuste se tedy na fakt, že denně sdílíte stejné prostory s vaším bývalým milencem, podívat očima vašeho manžela. Možná vám tento pohled dá další perspektivu pro vaše rozhodování.

Jak již bylo řečeno, váš vztah vznikl oboustranně dobrovolně a jistě jste k tomu měli své (možná i vám oběma skryté) důvody. Nikomu ale neprospěje jej za sebou tahat jako kouli na noze. Mnohem užitečnější bude, když se ze svého příběhu poučíte.

Mnohdy mohou paradoxně takovéto románky svým způsobem pomoci prohloubit vztah s životním partnerem. Rozhodně vás tím nevyzývám k opakování. Využijte ale vzniklé situace k osobnímu růstu a k posílení vašeho vztahu s manželem.

Přeji hodně štěstí.

+5 trefné
Komentáře 3 Rozbalit vše
Anna J.: Mně přijde, že se to slavné "promluvení si" někdy užívá jako automatický lék na cokoliv. Osobně se mi již několikrát vyplatila spíš strategie "nechat to být". Člověk sám musí uvážit, co mu která možnost přinese. Mluvit o problému se má jen tehdy, nabízí-li se konstruktivní řešení, nebo tehdy, když člověk ví, o čem chce mluvit. V zoufalé touze vyřešit všechno tady a teď a definitivně se někdy jen zbytečně jitří staré (nebo naopak příliš čerstvé) rány. Čas má v tomhle ohledu velkou moc. Občas je dobré ještě chvíli vyčkat a pak se uvidí, třeba se to samo zahojí a pokud ne, aspoň se před tím rozhovorem vyčistí hlava. A další věc: nikde není zaručeno, že se člověku po té promluvě uleví. Někdy to může být dokonce horší. Milá Kristo, nechci Vám radit, mluvím jen z vlastní zkušenosti. Být Vámi, omezila bych kontakt s kolegou na co nejnižší možnou míru, a všechnu energii věnovala vztahu s manželem, neboť to je teď vaše budoucnost. Ale nevím, třeba cítíte, že kolegovi ještě potřebujete něco sdělit, to nevím. Každopádně Vám přeji hodně štěstí, síly a hlavně trpělivosti.
napsáno 30. ledna reagovat +9 trefné
+9
Jitka Cholastová: Nevím nevím, jestli by se mi chtělo něco si s kolegou vyříkávat. Kdy a jak? Zvát ho někam do kavárny je nesmysl, mluvit o takových věcech u kopírky taky není ono. A jak to udělat, aby vůbec přišel? Jedno je mi jasné, určitě bych nechtěla mluvit s kolegou sama a dávat mu tak další porci materiálu k překrucování. Možná kdyby se našel nějaký starší kolega (radši než šéf), který má životní nadhled a respekt u nás obou, mohla bych ho požádat, aby nám dělal něco jako mediátora.

Chtěla bych kolegovi říct... Co vlastně? Zkusím si to napsat. Aj, to ze mě lezou pěkné věci. Tohle radši nikomu říkat ani ukazovat nebudu. Ale chci to ze sebe vychrlit, však to papír snese. Aha, tohle mě na tom trápí? Proč vlastně? No jo, ono mi to připomíná... Hm, papír rozcupuju na kousíčky, to je taky úlevné. A do záchodu s nimi, tak. Je mi nějak líp, lehčeji...

Kristo, tohle je moje rada. Ze všeho nejdřív si ujasněte, co vám na celé věci (která je dost složitá) vadí ze všeho nejvíc. Možná najdete souvislosti, které vám zatím unikaly.

Můžete svou situaci pojmout jako trénink v oddělování soukromého života od práce. Dala bych si záležet na korektním vystupování, precizním plnění svých úkolů, věcném stylu. Načas bych se vzdala i drbání s kolegyněmi, zbytečně se mi něco donese, co kde kdo řekl. Našla bych si nějakou aktivitu na volný čas, která mě bude těšit a pročistí mi hlavu. Soustředila bych se na obnovování přediva vztahu s manželem.

Držím vám palec.
napsáno 30. ledna reagovat +11 trefné
+11
Jitka Cholastová
Oldřich Dotovský: "Nejčistším řešením by pak bylo změnit zaměstnání"? Při vší úctě, to by napadlo každého. Žel, ne každý chce nebo může řešit problémy tím, že od nich uteče a spálí za sebou všechny mosty. Mně osobně takové řešení nepřipadá ani trochu čisté. A to i když vím, jak obtížné někdy může být vycházet s bývalým partnerem. A řešit odchodem z práce manželovy pocity mi připadá ještě špinavější, než odchod kvůli vlastním pocitům.
napsáno 30. ledna reagovat +6 trefné
+6
Přidejte nový komentář: splňující pravidla diskuse Můžete napsat ještě 1500 znaků

Vážení čtenáři, spolu s vámi pečujeme o kultivovanost a vysokou úroveň obsahu.

Moderátor schválí komentář, který:

  1. obsahuje váš funkční e-mail (nezobrazuje se ostatním)
  2. nevytrhává myšlenky z kontextu, soustředí se na podstatu
  3. nabízí vlastní argumenty, ne jen nesouhlas

Čtenáři, kteří pravidelně přispívají kvalitními komentáři, získají od moderátora heslo pro „bezbariérový“ přístup do diskuse.

Děkujeme za váš příspěvek.

už mám heslo

Nemám heslo

Vít Šrámek

Vít Šrámek

Kouč, lektor a poradce osobního rozvoje

Profesionální kouč specializující se na leadership. Více než desetiletá praxe v oblasti řízení a rozvoje lidí.

Související články

Mluvit o sexu se ženám nevyplácí

Mluvit o sexu se ženám nevyplácí

Panna a coura. Kterou si vyberete, pánové? Raději si přečtěte, jaké klamy vstupují do hry.

Vztahy a sex
Odsouzen k celibátu?

Odsouzen k celibátu?

Manželka už nechce sex. Mám z toho psychické potíže. Je nevěra přijatelným řešením?

Vztahy a sex
Redakce Creative Commons Rss

psychologie.cz Vydává Mindlab