Jsem ve všem úspěšný, ale co dál? Najděte si v životě jasné cíle.

15. listopadu 2011 Rozvoj osobnosti

Dobrý den,

rád bych vás poprosil o odborný pohled, protože osobně nevím jak dál. Celý můj dosavadní život jaksi sám plynul k mé velké spokojenosti. Slovo plynul jsem použil záměrně. Nikdy jsem nevyvíjel žádnou cílenou aktivitu, která by k něčemu vedla. Úspěch ve sportu se dostavil sám, gympl jsem si dovolil celý prospat bez jediné minuty příprav, v osobním životě jde taky vše tak nějak samo, dostal jsem se na prestižní vysokou školu, kterou druhým rokem studuji, ač se téměř neučím. Zároveň mám práci u renomované firmy.

Člověk by měl být spokojený, ale já nejsem. Mám pocit, že celý můj dosavadní život byl spíše velkou shodou šťastných náhod, ačkoliv vím, že někteří lidé z mého okolí si myslí, že je to spíše výsledek práce, ale není. Tuším, že brzy musí nastat obrat k horšímu. Není možné, aby mě do smrti provázela samá šťastná náhoda. A tady asi začíná můj problém. Neumím s tím hnout - neumím se donutit k učení, i když bych měl. Celých pět let takto na škole vydržet nejde.

Ale vždycky, když už to vypadá, že se začnu učit, tak to odložím. Náhoda zase pomůže. Přitom studuji, co mě baví, ale samotné učení tak nějak bolí. Problém mám jen s tím učením. A prokrastinátor taky asi nebudu - práci jinak neodkládám, vše mám hotovo. Spíš mám pocit, že mám strach vzít život do svých rukou, jako bych se bál úspěchu. Jediné, co vnímám čím dál intenzivněji, je silný pocit bezmoci. Nevím, co dělat, jak začít, zda si jen nafackovat, nebo hledat zakopaného psa jinde?

Alexandr, 15. listopadu 2011

15 To znám! Zažil jste totéž?
Klikněte, ať ostatní vědí, že v tom nejsou sami

Názor odborníka

Irma Bohoňková

Dobrý den, Alexandře.

Jak vyplývá z toho, co píšete, dostal jste od života velký dar – talent a nadání ke sportu i ke studiu. Pomohl vám až dosud dosahovat úspěchů, jak říkáte, jaksi samospádem, bez vašeho velkého přičinění. Mnozí lidé takové štěstí nemají a k dosažení podobných úspěchů musí vyvinout značné úsilí, nebo jich možná ani nikdy nedosáhnou.

Jak s tímto darem chcete naložit? K čemu ho chcete ve svém životě využít? Vaše dosavadní úspěchy podle vás přicházely jaksi samy od sebe – znamená to, že jsou to věci, které jste neplánoval, po kterých jste netoužil, které jste si nevytyčil jako svůj cíl?

Mít v životě cíle je velmi důležité pro osobní motivaci. A váš problém přimět se k učení (když přitom v jiných oblastech nemáte sklon k odkládání) bude zřejmě způsoben právě nedostatkem motivace. Víte co a jak byste měl dělat, ale chybí vám to důležité proč.

Abyste dar vašeho nadání nevyplýtval, je třeba ho zacílit, postavit před sebe konkrétní cíle, konkrétní výzvy, k jejichž dosažení vám pomůže. A protože vaše nadání je mimořádné, i vaše cíle by neměly být malé. Zkuste sám sobě odpovědět na tyto otázky:

Čeho chcete dlouhodobě ve svém životě dosáhnout?
Kde chcete být za 5 let, za 10 let? Jak by měl vypadat váš osobní a pracovní život?
Máte nějaký životní sen, kterého byste rád jednou dosáhnul?
Kdo jste a kým se chcete stát? Jak chcete, aby vás vnímali druzí lidé?
Jaké jsou vaše nejdůležitější životní hodnoty? Co ve svém životě opravdu potřebujete mít?
Do jaké míry vám vaše cíle umožní naplnit a realizovat vaše důležité životní hodnoty?
Abyste dosáhnul naplnění svých dlouhodobých cílů, co pro to musíte udělat v krátkodobém horizontu? Čeho potřebujete dosáhnout do půl roku, do roka?
Proč vlastně studujete a proč právě tuto školu / tento obor? Jaký váš dlouhodobější cíl vám úspěšné dokončení studia pomůže naplnit?

Nenajdete-li odpovědi sám, možná by vám mohl pomoci životní kouč. Jak totiž říkal už kdysi Lao-c´: Když nevíš, kam pluješ, není ti žádný vítr dobrý. A nemáte-li v životě jasné cíle, není vám ani žádný talent dobrý, protože nevíte, kam ho máte nasměrovat.

Přeji vám, aby vám nalezení životních cílů pomohlo nalézt i silnou vnitřní motivaci k jejich dosažení. A je-li dokončení školy jejich součástí, pak i potřebnou motivaci k učení.

Irma Bohoňková, kouč, lektor a konzultant

+6 trefné

Komentáře 5

Nela: Pocit, ze vsechno co se povedlo, byla vice mene shoda nahod a to prislovecne "stesti" znam. Ta obracena strana mince je, ze nic z toho co jsi "dokazal" takhle lehce, pro tebe nema vlastne cenu. Mozna je to take proto, ze jsi si vzdy drzel toho, co ti slo lehce a nehledal si to, co te zajima a bavi.
Figl, ktery pouzivam a ktery funguje je vybrat si nejakou aktivitu, pro kterou nemam jasny "talent" a vytrvat v ni. Neveril bys, jak je osvobozujici moct byt v necem "prumerny" nebo i "podprumerny" a presto to delat dal, protoze te to proste bavi. Muzou to byt kurzy kresleni, nebo hra na nejaky hudebni nastroj, v mem pripade je to nap. letani na vetroni (nesnasim fyziku, ale kvuli letani jsem se musela znovu ucit aerodynamiku).
Paradoxem je, ze clovek zjisti, ze i to co je "obtiznejsi", je porad dosazitelne.
Znam taky ten strach z neuspechu - to, ze jednou "stesti dojde". To se ale stane (nebo si toho vsimnes) pouze v momente, kdy ti na necem bude opravdu hodne zalezet. Naraz je to velky, prave proto doporucuji "male neuspechy" trenovat predem. Naucis se tim totiz neuspechy pretvaret v pouceni a v nove prilezitosti a to je k nezaplaceni.
A nakonec muj maly osobni postreh - kdyz se ohlednu zpatky za vsim tim mym "stestim", zjistuji, ze tam byly jak uspechy, tak neuspechy, ale neuspechy jsem nejak vytesnila z pameti, protoze se mne prilis nedotkly. Stesti je tedy - jak rika to pekne anglicke prislovi o lasce - (is in the eye of the beholder =) je v oku toho, kdo se diva...

napsáno 21. května reagovat +0 trefné

Adam: Ahoj, píšeš že Ti šlo vždy všetko akoby samo. Ja som tiež ten prípad, celý gympel aj vysoká škola bol kopec zábavy. Pracujem už tretí rok po skončení výšky a zdá sa, že moje šťastie pokračuje. Chcel som týmto reagovať na Tvoju obavu, že Ťa to šťastie musí zákonite opustiť. Nie je to tak. Šťastie v tomto zmysle neexistuje, nemá Ťa teda čo opustiť. Každý proste žije nejakým spôsobom a ten tvoj spôsob je dnes vnímaný ako povedzme šťastný, aj keď Ty sám to tak nevidíš. Buď vďačný za to, že si sa bez väčšej námahy dostal až sem a užívaj si túto skvelú pozíciu aj naďalej. Nech Ťa pozitívne myslenie neopúšťa. Energiu, ktorú by si inak minul na kariérny rast, investuj do niečoho zmysluplného, podobne ako radí čitateľ nado mnou. Môžeš robiť nejakú dobročinnú aktivitu, alebo si nájsť nejakého koníčka. Ja hrám na bicích :)

napsáno 10. května reagovat +0 trefné

Igor: Zdravím,
mám to v podstatě stejně, gympl, univerzita v pohodě, holak taky dost. Trápí mě jedině obezita. Nicméně to, že mi všechno celkem samo jde a získal jsem do vínku kreativitu, jsem se rozhodl využívat ve prospěch druhých. V podobě klišé bych to vyjádřil tak, že dělám dobré skutky. Umím psát (jsem novinář a textař) takže když někdo potřebuje nějaký text a nemůže ho zaplatit, udělám to pro něj jen tak, založil jsem nezávislé internetové noviny, které píšou jen dobré zprávy a jsou úplně bez reklam, tzn. platím vše ze své kapsy., dávám v nich prostor neziskovkám a redakce funguje jako inkubátor pro mladé novináře. Taky dělám zdarma přednášky na gymnáziích a sš, prostě proto, že něco vím a mám schopnost to prezentovat. Ve firmě pracuji jako grafik a mladým kapelám nebo neziskovkám dělám spoiustu věcí od návrhu až po realizaci plakátů a podobně zdarma, sponzorsky. Zkrátka: kde můžu, pomůžu. Možná by tohle byla i cesta pro Tebe. Mě osobně to dost naplňuje. Samozřejmě je to vyčerpávající a člověk opravdu nezbohatne tím, že dělá zadarmo web občanskému sdružení nebo že gratis vytiskne plakáty pro malé mažoretky, ale ten dobrý pocit je potom k nezaplacení. Takže zkrátka, když něco zvládám a jde mi to bez větší námahy, tak proč se o to nepodělit s ostatními, kteří ro štěstí neměli.

napsáno 16. listopadu 2011 reagovat +12 trefné

+12

Slavek: Cil a cesta, vysledek a hledani metody. Pokud je postavime jako antagonismy, vytvorime-li to napeti, stress mezi dvema pojmy, hned se da o cem diskutovat dlouhe hodiny (princip dialektiky). U vas je ten stres neni vyvolan samou cinnosti, kterou provadite (studium a sport), ale jakymsi ktere citite vuci svemu okoli. Asi se kolem vas pohybuji osoby (pratele a kamaradi), ktere maji problemy a vy ne. Zkuste jim si s nimi popovidat, jak to delate vy, ze problemy nemate (tedy, ze je jen hledate, abyste ukratil chvili). Je to tak trochu existencialni pocit. Zijte tedy naplno ten pekny zivot, dejte i sebe. Jsou lide, kteri ziji pro vysledky (jakekoli, i spatne (hle problem, ktery se da resit)) a jsou spokojeni, temi dosazenymi cily. Jsou i lide, kteri ziji cestou, hledanim metod, jak dojit "dalekemu" cili. Asi jste spis v te "metodisticke" vetvi, nez v te sberatelske. Takze zkuste premyslet nad tim, jake metody uzivate, popiste ji do sveho deniku, ze vam vse jde pekne od ruky, a ta namaha vas jaksi neboli. Zdar!

napsáno 15. listopadu 2011 reagovat +1 trefné

Ant: cíle, nejlépe jasné, jsou zaklínadlem moderní doby. a co když odvádějí člověka od života samého? co když stačí přestat se bát budoucnosti? co je tím, co vás OPRAVDU trápí?

napsáno 15. listopadu 2011 reagovat +6 trefné