Když se manžel napije, mám k němu odpor: Můžete se toho pocitu vzdát?

3. dubna 2013 Vztahy

Dobrý den.

Žijeme s manželem druhý rok v relativně šťastném manželství. Muž je narozdíl ode mne velice přátelský a vyhledává společnost. Přijme pozvání na každé posezení v hospodě, nejlépe jde "na jedno" po fotbale, na fotbal, oslavy nebo jen tak na povídání...

Můj odpor k alkoholu je velký. Otec celý život požíval a čekáním na něj, až se vrátí z pivka, rostla nedůvěra a také hádky. Sama skoro nepiju a v přítomnosti opilých lidí jsem nervózní. Manžel můj vztah zná. Domluvili jsme se na určitých pravidlech: hospoda maximálně dvakrát týdně a pánské víkendovky třikrát ročně.

Můj problém je ale ten, že jakmile se napije (stačí jedno pivo), mám k němu odpor. Nejen že jsem úzkostná, když je v hospodě. Taky neusnu, dokud nepřijde, abych se přesvědčila, že není "pod obraz".

Ale když dorazí, mám nutkavé myšlenky na rozvod, ačkoli vím, že se nic mimořádného nestalo. Většinou se na to téma pohádáme. On usne a já si vezmu prášek na spaní, abych neprobrečela noc.

Z jeho slov žádná žena není tak netolerantní jako já. Několikrát mě poslal na psychiatrii (minimálně pro prášky na uklidnění). Vím, že problém s alkoholem mám já a že on není ochoten se alkoholu, což je víceméně hlavně společenská věc, vzdát.

Zároveň ale nechci být ta semetrika, co čeká s válečkem v ruce, až se vysmátý muž vrátí z hospody.

Jiné problémy ve vztahu nemáme. Co s tím?

Chandu, 3. dubna 2013

13 To znám! Zažil jste totéž?
Klikněte, ať ostatní vědí, že v tom nejsou sami

Názor odborníka

Pavel Nepustil


Vážená Chandu,

musím se přiznat, že reakce na tento dotaz se mi opravdu nepíše lehce. Spousta vašich slov se mnou celkem výrazně zahýbala a téměř o každé větě, kterou jste napsala, by se dalo dlouze přemítat. Hned z druhé věty se zdá, jako byste se nepovažovala za přátelskou, ve třetím odstavci popisujete úzkosti a odpor k manželovi, dále zmiňujete “nutkavé myšlenky na rozvod”. Přitom začátek i konec vašeho dopisu je poměrně bezproblémový: “žijeme v relativně šťastném manželství” a “jiné problémy ve vztahu nemáme”.

Takže tedy, co s tím? To je vaše otázka, kterou já ale nezodpovím. Na každou vaši větu mě napadá tisíc otázek, a přitom mě zajímá, jak se asi tváříte, když něco takového říkáte, a jak by se tvářil váš manžel, kdyby byl u toho, když to říkáte. Vyhnu se tedy otázce, co s tím, a podělím se s vámi o tři postřehy:

  1. Není mi jasné, co je odpor k alkoholu a co je odpor k manželovi, co se za tím skrývá, jak se ten odpor projevuje, co s vámi dělá, a jak ty dva odpory spolu souvisí.

  2.  To, co píšete, ve mně budí dojem, že se cítíte bezmocná vůči svým pocitům. Na jednu stranu (racionálně) rozumíte tomu, že alkohol je společenská věc a nacházíte spojení se vztahem k vašemu otci a jeho pití, a na stranu druhou píšete o odporu a nutkavých myšlenkách. Jakoby odpor, o kterém píšete, byl něco, čeho není možné se vzdát...

  3. Líbí se mi věta “problém s alkoholem mám já”; říkal jsem si, že je to jako kdyby se ve vašem vztahu objevil ještě někdo třetí – “alkohol” – koho vy nesnášíte a manžel jej má příležitostně rád. Vy byste ho nejraději vypudila, vyhnala, ale manžel s ním občas vychází velice přátelsky.

Nicméně, myslím si, že na tohle je internet krátký. Moje doporučení zní zkusit psychoterapii, ideálně rodinnou či párovou terapii.

Občas probrečíte celou noc, berete prášky na spaní, manžel vás posílá na psychiatrii. Proč nezkusit nefarmakologickou formu pomoci? Můžete jít za terapeutem sama, můžete i s manželem, a terapeut se pak může stát dalším členem vašeho vztahu členem, ke kterému třeba nebudete mít vzájemně tak diametrálně odlišný vztah jako k alkoholu.

Ať se daří,

Pavel

+22 trefné
Pavel Nepustil

Pavel Nepustil

nepustil.narativ.cz

Psycholog, terapeut a sociální pracovník

Tamarina.N: Napadá mě že problém může vězet spíš ve vztahu s otcem, tam kde se váš odpor k alkoholu zrodil. Ženy si podprahově hledají muže podobné otcům. Když je opilý, patrně vám připomíná otce. Myslím že dva takto opačně nastavení lidé spolu mohou mít vztah, pouze pokud jsou oba schopni akceptovat nastavená pravidla. Vy s tím máte trochu problém, když se napije, máte k němu odpor, otázka je jestli jste to tak cítila i před svatbou a proto ty pravidla, nebo to pro vás byla podvědomá záležitost, která se pod rouškou zamilovanosti vytratila. Každopádně OBA máte problém s alkoholem, protože alkohol je ten bod který vás rozděluje. Vy se můžete pokusit něco provést se svým odporem ,on se může pokusit míň pít, což se nemusí vylučovat s tím aby se scházel s kamarády, pokud jste pro něj důležitější vy než jeho alkoholické zvyky. I když hledě na náš český národ, občas se mi zdá že společností je nepít alkohol v hospodě s kamarády považováno za něco dost divného.
napsáno 4. dubna 2013 reagovat +4 trefné
+4
Julie Jungvirtová: Souhlasím s tím, že jste prostě každý jiný a s jiným životním stylem, ale zajímalo by mě, proč to nevyšlo najevo před svatbou-nebo jste si něco nalhávala? Měla jsem vztah s mužem, o kterém jsem si půl roku myslela, že je úplně v pohodě a pak vyšlo najevo, že je kvartální alkoholik a měl jen pauzu. Když jsem se ho ptala, proč mi to neřekl, že to beru jako podraz, řekl mi, že si myslel, že už nepije. Od té doby jsem alergická na sebemenší náznak, že by někdo mohl mít byť jen malý problémek s alkoholem. Myslím, že podobně vás poznamenal váš otec, ale možná to v případě partnera trochu vyháníte do extrému. Nepíšete, co máte společného, čili jestli existuje nějaké "lepidlo" vztahu. Buď se přes to musíte přenést, začít to tolerovat nebo od toho jít pryč, pokud se nechcete utrápit. Tohle je základní premisa pro nalezení spokojeného vztahu: uvědomit si, že nikdo se nikdy nezmění (pokud sám nechce a nemá k tomu vážný důvod). Takže buď vám to vadí trochu nebo vám to vadí hodně a pak takový vztah nemá cenu. Ať tak či tak, změna postoje nebo situace vás bude stát nějaké úsilí a vždycky je lepší najít si rovnou někoho, kdo teda vůbec nepije, než někoho, kdo jo a snažit se ho předělat.
napsáno 4. dubna 2013 reagovat +3 trefné
+3
monkey: Stejně jako si muži častou berou kopii svých matek, i ženy jsou přitahovány k otcovskému modelu. Že je pozdě si stěžovat po svatbě, to je taky pravda, ale tady to jsou teprve dva roky, takže vztah možná má šanci na změnu k lepšímu. Jenže - vy nemáte problém s alkoholem. Ani absolutní abstinence není problém jejího nositele, pokud ji nevnucuje jiným. A odpor k alkoholem prosycenému dechu - to je spíš přirozená věc. Dvakrát týdně do hospody, to je dva roky po svatbě docela dost. Jsou páry, pro které je to přirozený scénář, pro jiné ne, ale váš problém určitě není intolerance. Problém je, že s tímhle scénářem nesouhlasíte, ačkoli jste se dohodli. Vzhledem k vašemu dětství to je velmi pochopitelné. Když si to všechno dáte dohromady, tak za stávající konstelace to nejspíš bude navždy (nebo do rozvodu) přetahování o míru - 2x je pro jednoho moc, pro druhého málo... Tady opravdu nepomůže nic jiného, než párová terapie. Dva roky po svatbě se dá předpokládat větší vstřícnost i schopnost obou partnerů "s tím něco dělat", než 5 nebo 10 let po svatbě.
napsáno 4. dubna 2013 reagovat +2 trefné
+2
Marion: Souhlasim s Oldrichem, nechapu, proc si pani vzala cloveka, ktery ma uplne jiny zivotni styl nez ona......a pochybuji, ze to zacal delat az po svatbe. A stalo by za doplneni, jaky spolecensky zivot vede ona sama.
Nechci vubec nic posuzovat, protoze nevim, jak to u nich doma funguje, ale jestli pani jen ceka doma, az se manzel vrati z hospody, tak to by nedelalo dobrotu ani v pripade, ze by cely vecer pil jen mineralku, natoz pak, ze se vraci "podrouseny"...... A dalsi vec, pani mu "dovolila" 3 vikendy v roce s kamarady, z dopisu ale dedukuji, ze manzel je velice spolecensky, nedivila bych se, kdyby do hospody "utikal" prave proto, ze potrebuje byt ve styku i s jinymi lidmi, nez jen se svoji manzelkou. Vubec nechci obhajovat alkohol, to je bez diskuse, ale nekteri lide jsou proste vice spolecensti a kdyz je jim to odepirano, resi si to po svem......a mit odpor k manzelovi po jednom pivu-prominte, to mi pripada prehnane.........
napsáno 4. dubna 2013 reagovat +4 trefné
+4
Juraj: Myslim ze snaha pana psychologa byt za kazdu cenu nezasahujuci a "objektivny" je v tomto pripade kontraproduktivna. Alkohol nie je ziaden nazor, postoj alebo nezasahujuca osoba - je to tvrda navykova droga ktora chemicky meni emocie, a ak sa to deje pravidelne, aj osobnost. Pre uplnost, nie som abstinent, ja ani moja rodina sme nemali problem s alkoholom, a cca dva krat do roka sa opijem. Ale pravidelne pitie alkoholu kvoli jeho ucinkom (nielen chuti), vo vztahu vnimam jednoznacne ako problem.

Na rozdiel od mnohych inych zalub, alebo stretnuti s kamaratmi, stretnutie s alkoholom nekonci jeho dopitim a odchodom z hospody, ale ovplyvnuje cloveka este hodiny. Jeden z partnerov akoby "dopuje", ma tajny liek na pripadne problemy, ktore uz nemusi pracne riesit s druhym, meni sa rovnovaha "sil" vo vztahu. Clovek chce vnimat skutocne emocie partnera, skutocnu radost, smutok, tuzbu, nie jeho alkoholom lubrikovanu osobnost a chovanie. Takze mila Chandu, ja Vas chapem, a rozhodne nie som sam:
http://lmerlobooth.typepad.com/straighttalk/2007/01/is_alcohol...

Ci uz je Vas partner do istej miery zavisly na alkohole alebo nie, dolezite je, ze si uvedomujete svoju stranku problemu - precitlivelost na alkohol, na zaklade svojej osobnej i vztahovej historie. Parova terapia znie fajn, ale rovnako dobra mi pride aj osobna terapia - pozriet sa na to preco presne trpite ked manzel pije, pripadne sa zamysliet nad spolu-zavislostou http://en.wikipedia.org/wiki/Codependency

zdravim,
Juraj
napsáno 4. dubna 2013 reagovat +5 trefné
+5
Martina: Milá Chandu,
stejně jako paní Olga i já vás chápu.
Můj příběh je podobný těm vašim.
I já prožila dětství v rodině otce-alkoholika. Život jako na houpačce, na jedné straně obavy, strach, úzkost, bolest fyzická i psychická spojená už s pouhým „pachem alkoholu“, na druhé straně omluvy, lítost (?), prázdné sliby.
Nekonečný a vyčerpávající kolotoč. Za všechna ta léta, kdy s námi alkohol doma žil jsem pochopila, že je to zákeřný a těžko porazitelný protivník, který má na člověka a jeho okolí stále vyšší a vyšší nároky.
Protivník, který proti střízlivému člověku a realitě staví „člověka pod jeho vlivem, člověka mimo realitu“. Dva paralelní světy. Co platí v jednom, neznamená vůbec nic v tom druhém.
Přítomnost alkoholu v mém dětství mou toleranci vůči němu vyčerpala. Vím, že už nemám ani sílu, ani chuť se s ním dál doma potýkat. Můj partner to ví a mou hranici zná. Ví, že alkohol je s naší společnou životní cestou neslučitelný. Oba jsme si v našem vztahu ponechali možnost svobodného rozhodnutí a věčné právo volby.
Spolu bez alkoholu nebo s alkoholem, ale každý už svou vlastní cestou.
napsáno 4. dubna 2013 reagovat +4 trefné
+4
Olga Svobodová: Musím říct, že úplně chápu. Prožila jsem v mládí podobné zkušenosti s alkoholem, od té doby jsem jej nenáviděla.
Dosud jsem z cca 90% abstinent, jen velmi výjimečně si líznu něčeho sladkého...
Ale... měla jsem podobný problém s přítelem, který se taky občas rád napil, a ač s ním pak problém nebyl, strašně mi smrděl, a nechtěla jsem se k němu skoro ani přiblížit... no, problémy se časem nakupily (ne, že by to způsobil alkohol), a my se rozešli. Našla jsem si muže, který skoro nepije, a jsem moc ráda, že toto se mě už netýká.
A vlastně jsem se taky tak nějak smířila s otcem, se vším co se stalo... a je mi líp. I když pivo asi nikdy v životě pít nebudu.
Držím palce, ať to taky zvládnete.
napsáno 3. dubna 2013 reagovat +2 trefné
+2
Lucka: Pan Pavel který napsal (manžílek ani netuší atd) má úplnou pravdu. Otatní odpovědi mně příjdou dosti smutné. Naznačují že je problém snad i ve Vás :o Žádný terapeut ani psycholog Vám nikdy nepomůže. Není Vy, nejsou citliví jako vy a nežijí vašim životem. Myslíte že různé schůzky s terapeuty zavřou hospody a donutí kamarády manžela rači po večerech cvičit ve fitness centrech? Bud vztah ukončíte, nebo na tom budete pořád hůř. Ale v sobě problém určitě nehledejte.
napsáno 3. dubna 2013 reagovat +2 trefné
+2
Pavel: Manžílek ani netuší co je to mít netolerantní ženu. Znamená to zákaz hospody aby tam náhodou nedošla náká kámoška, a pivo si otevřít jen doma. Taky je důležitý jak se po alkoholu chová - to nepíšou. Jedno pivo za celý večer si stopro nedá. Dycky dojde nalitej. Jesi je pak chladnej místo pravýho opaku, tak je řešením jen rozchod. Protože se nikdy nikdo nezmění - bud to bude pořád stejný a ten slabší se utrápí, nebo to bude už jen horší. Alkohol ve vztahu je super když se najdou dva keří se k sobě hodí - všechno je jednoduchy a lidi ze všeho dělaj takovou vědu. Jesi je po alkoholu milejší než za střízliva tak se žít dá. Jesi místo toho z něj cítíš jen chlad když dojde dom, tak uteč, Bud chvíli sama a pak si najdi někoho kdo neleze furt do hospod, ( protože čím bude starší tím tam bude víc a urcite te pred kamosema nechvali po par pivech) ale veme tě rači občas na větší nezahulenou taneční párty kde si date oba naky sladky coctailik s havana rum a běžte společně domu. Idealni vztah a k tobě idealni partner......
napsáno 3. dubna 2013 reagovat +2 trefné
+2
Pavel: Manžílek ani netuší co je to mít netolerantní ženu. Znamená to zákaz hospody aby tam náhodou nedošla náká kámoška, a pivo si otevřít jen doma. Taky je důležitý jak se po alkoholu chová - to nepíšou. Jedno pivo za celý večer si stopro nedá. Dycky dojde nalitej. Jesi je pak chladnej místo pravýho opaku, tak je řešením jen rozchod. Protože se nikdy nikdo nezmění - bud to bude pořád stejný a ten slabší se utrápí, nebo to bude už jen horší. Alkohol ve vztahu je super když se najdou dva keří se k sobě hodí - všechno je jednoduchy a lidi ze všeho dělaj takovou vědu. Jesi je po alkoholu milejší než za střízliva tak se žít dá. Jesi místo toho z něj cítíš jen chlad když dojde dom, tak uteč, Bud chvíli sama a pak si najdi někoho kdo neleze furt do hospod, ( protože čím bude starší tím tam bude víc a urcite te pred kamosema nechvali po par pivech) ale veme tě rači občas na větší nezahulenou taneční párty kde si date oba naky sladky coctailik s havana rum a běžte společně domu. Idealni vztah a k tobě idealni partner......
napsáno 3. dubna 2013 reagovat +2 trefné
+2
Martin: Vy s ním pijete? Nebo máte jen "patent na pravdu"?
napsáno 3. dubna 2013 reagovat +4 trefné
+4
Oldřich Dotovský: Máte odpor k alkoholu a přitom jste si vzala za muže někoho, pro koho je požívání alkoholu důležitou součástí života. To není psychický problém. Máte, co jste chtěla.
napsáno 3. dubna 2013 reagovat +12 trefné
+12
Tamarina.N: Tenhle váš komentář musel pisatelce opravdu pomoct.
napsáno 4. dubna 2013 reagovat +1 trefné
+1
Oldřich Dotovský: Děkuji. Přesně s tím záměrem byl psán.
napsáno 5. dubna 2013 reagovat +0 trefné
monkey: “Máš cos chtěl,“ štěkne rodič na dítě nerespektující jeden ze stovek zákazů a přicházející s pláčem nechat si pofoukat bolístku. Pak se znechuceně otočí a s nevysloveným (v lepším případě) „po kom ten blbec je“ odchází. Jako dnes i zítra a každý den se pak dítěti místo laskavého povzbuzení a spoluúčasti na objevování světa dostává jen důrazných varování. Pokud by si geniálně a s respektem zapamatovalo, co všechno nesmí, trvalo by mu nekonečnou dobu porovnat každý svůj impuls se seznamem zákazů a za celý den by se ani nepohnulo. Jak vyspívá, skutečně se „hýbe“ čím dál méně, ztrácí poslední zbytky spontánnosti a získává pocit, že životní kroky je třeba „vymyslet“, a kdo to nedokáže, je hoden zatracení. V dospělosti pak vychází z racionálních spekulací, kterým podřizuje své záměry, aby minimalizoval rizika neúspěchu. Pro ty, kteří to nedokáží, pro i jen přirozeně chybující, ale pro „nemehla“ stonásob, má pouze opovržení. V dospělém světě ale není vše přímočaré, ne vše se hned jeví jako „horká kamna“ a je téměř nemožné s jistotou předvídat, jestli ten či onen záměr dopadne. Varovat před následky je riziko, protože oproti očekávání dobrý výsledek by varujícího srazil v jeho pýše. I když si i pak najde cestu („…že je to OK? No, zatím možná, ale jen počkej…“), raději vyhledává minulé příběhy s již známými špatnými následky. Jaká slast je pak říci: „Máš cos chtěl!“
napsáno 6. dubna 2013 reagovat +4 trefné
+4
Přidejte nový komentář: splňující pravidla diskuse Můžete napsat ještě 1500 znaků

Vážení čtenáři, spolu s vámi pečujeme o kultivovanost a vysokou úroveň obsahu.

Moderátor schválí komentář, který:

  1. obsahuje váš funkční e-mail (nezobrazuje se ostatním)
  2. nevytrhává myšlenky z kontextu, soustředí se na podstatu
  3. nabízí vlastní argumenty, ne jen nesouhlas

Čtenáři, kteří pravidelně přispívají kvalitními komentáři, získají od moderátora heslo pro „bezbariérový“ přístup do diskuse.

Děkujeme za váš příspěvek.

už mám heslo

Nemám heslo

Pavel Špatenka, terapeut

logoKlub Psychologie.cz

  • Videosemináře
  • Záznamy z workshopů
  • Exkluzivní články
Vstoupit do klubu
K pozvání do klubu se připojuje
Tomáš Rektor, psychoterapeut

Klubová videa

S pavoukem ve vaně

S pavoukem ve vaně

Když se bojíme, upínáme myšlenky na strach samotný. Naučme se zaměřit pozornost na řešení situace.

Štěstí
Věrnost ve vztazích

Věrnost ve vztazích

Nejdůležitějším parametrem věrnosti je otázka, jestli jsme věrní sami sobě.

Vztahy a sex
FREUD IS NOT DEAD!

FREUD IS NOT DEAD!

Procházka bahnem nevědomí s psychiatrem a psychoterapeutem Tomášem Rektorem.

Štěstí
Kdy už je to na psychiatra?

Kdy už je to na psychiatra?

Které každodenní rituály jsou projevem duševní poruchy? Radkin Honzák na Festivalu Psychologie.cz.

Zdraví

Klubové články

Mýtus věčné radosti

Mýtus věčné radosti

Přestaňte svou ochotu dát se do práce posuzovat jen na základě aktuálních pocitů.

Úspěch
Stupně zralosti

Stupně zralosti

Náš vztah ke světu nabývá během života sedmi různých podob. Poslední je přitom vzácná.

Věda a společnost
Co vlastně řeším?

Co vlastně řeším?

Příliš brzy si děláme na své potíže názor. Tím si blokujeme cestu ke skutečnému poznání.

Štěstí
Zatočte s prokrastinací

Zatočte s prokrastinací

Bludný kruh odkládání práce a nepříjemných pocitů lze přerušit a vstoupit do spirály produktivity.

Úspěch

Naše akce

Májový Bodylab víkend

Májový Bodylab víkend

Workshop pro každého, kdo se rád hýbe a hledá fyzickou a psychickou rovnováhu.

Zdraví
Meditation & Bodylab

Meditation & Bodylab

Pětidenní workshop je harmonickou kompozicí cvičení, práce s tělem a meditace.

Štěstí
Stressriding - osedlejte svůj stres

Stressriding - osedlejte svůj stres

Je lepší mít ve stresu spojence než nepřítele. Přestaňte s ním bojovat, pokuste se mu porozumět.

Zdraví
Emoce a vztahy

Emoce a vztahy

Psychologie.cz přivítá na květnovém setkání v divadle NoD psychiatra Radkina Honzáka.

Vztahy a sex