Kolegyně má problémy. Jak se nenechat stáhnout ke dnu?

21. září 2010 Práce a kariéra

pomoc druhým, pracovní atmosféra, pracovní vztahy, problémy přátel

Dobrý den,

pracuji v zasilatelské službě na jihu Čech v kanceláři typu open space. Sedí nás pohromadě šest u jednoho stolu. Pracuje s námi také jedna strašně hodná starší kolegyně. Jedno dítě má už dospělé, jedno skoro dospělé.

Život se jí opravdu moc nepovedl, má problémy doma. Manžel nevydělává, nepracuje, nepomáhá doma a my si myslíme, že ji i bije. Starší z dětí nedodělalo školu a je v depresích, mladší utíká z domu. Rodiče už kolegyně nemá a její sourozenci ji znají, jen když něco potřebují. Kamarádky nemá pro tu svoji nešťastnou povahu. Se zdravím to má taky špatné.

Je nám jí všem moc líto, ale pomoci se životem jí nedokážeme. Chováme se k ní pěkně a pomáháme aspoň v práci. Chodí k psychiatrovi. Problém ale je, že stále mluví o těch svých problémech, takže jsme za chvíli v depresi bez nálady všechny. Je opravdu hrozně hodná a nezaslouží si takový úděl, ale nás to povídání ubíjí. Nikdo z nás jí nechce ublížit, ale potřebovala bych poradit, jak tomu věčnému toku špatných zpráv nějak zamezit.

Pomalu už se stydíme říct, co se komu povedlo, aby jí to nebylo líto. Děkuji za radu.

Gábina

Gábina, 21. září 2010

6 To znám! Zažil jste totéž?
Klikněte, ať ostatní vědí, že v tom nejsou sami

Názor odborníka

Vojtěch Lebduška

Dobrý den Gábino,

rozumím, jak situace na pracovišti, tak jak ji popisujete, může být nepříjemná. Z toho, co píšete, chápu, že půjde-li vše dál tak jako doposud, bude se jen prodlužovat trápení vaše, vašich kolegyň, ale i samotné „problémové“ kolegyně. Soucit a pochopení, které jí svorně na pracovišti poskytujete, jí evidentně vyřešit soukromé problémy nepomáhá. Dokonce jí vaše naslouchání nejspíš i vede k omylu, že je v pořádku, když s kolegy na pracovišti svá osobní trápení sdílí.

Řekl bych, že na prvním místě je postarat se o práceschopnost celého vašeho týmu. Vaše kolegyně by tedy měla vědět, že neustálé ventilování jejích osobních potíží zbytku týmu práci komplikuje. A vaší kompetencí není její problémy řešit, či spolu s ní útrpně snášet. Mou radou tedy je: chcete-li, nabídněte vaší kolegyni pomocnou ruku (pro případ, že její chování je určitou formou volání o pomoc), ale dejte jí jasně najevo, že pouhé „ventilování“ jejích osobních starostí musí přestat. V případě, že by podobný krok nebyl úspěšný, řešte celou záležitost s vedoucím oddělení.

Přeji vám i celému týmu opět pohodovou atmosféru na pracovišti.

+4 trefné

Komentáře 1

Ester Danelová: Gábi, celkem zjednodušeně mě napadlo, že je asi důležité, jestli jsou to stále víc se stupňující problémy, které kolegyni tíží a stahují ke dnu ji a tím i vás, protože je potřeba nacházet řešení vždy znova a jinak, nebo je to už spíš takový ten stěžovatelský postoj k životu, jaký kolegyně zaujala... ve skutečnosti na zlepšení nepracuje, situace je dlouho více méně stejná. Sama si představuju, že to bude mezi... ale přesto:

V tom prvním případě bych si nedovolila kolegyni "odříznout". Píšete o ní se spoustou péče... a ona ji zřejmě potřebuje, protože být sám na nové rány není dobré a skoro ani možné. V tom druhém případě ale možná potřebuje opak: jasné hranice. Tak, jako to člověk dělá s vlastním dítětem (což znám zatím jen z pozice dítěte:-)) Tedy, dát jasně najevo, že ji máte rádi, ale že situace se již dlouho nemění a přitom řešení existuje. Že jste se pokusili ji podpořit a vlít na to řešení dost sil, ale teď už je čas, aby jednala sama.

Dává to smysl?

napsáno 17. září 2010 reagovat +7 trefné