Manžel trpí depresí a já už zřejmě také: Sdílený strach je poloviční.

17. března 2011 Úzkosti a deprese

Manžel trpí už asi půl roku depresí, z toho čtyři měsíce se léčí. Ztratil zájem o své koníčky, o rodinu i přátele.

Nyní se zdá, že léčba začíná zabírat, zájem o rodinný život se však bohužel nevrací. Stále by chtěl být raději sám, o pohlazení nebo dotyk nestojí.

Předtím jsme měli šťastné a harmonické manželství a říkal to i on. Jsme spolu dvacet čtyři roků a rozuměli jsme si. Manžel má strach ze stárnutí a má pocit, že si nic neužil. Přitom měl dost volnosti i času na svůj největší koníček – motorku.

Vždy dřív se mu po nás stýskalo a těšil se na nás, teď je to ale jiné. Já i dcery to velice špatně snášíme. Už nevidím nic pozitivního a mám stavy úzkosti. Několikrát za den nedokážu ovládnout pláč.

Nevím, čeho se tak bojím, nevím, jestli se to někdy ještě spraví a jestli se mi vrátí chuť do života. Bojím se samoty a života bez lásky.

evamarie, 17. března 2011

18 To znám! Zažil jste totéž?
Klikněte, ať ostatní vědí, že v tom nejsou sami

Názor odborníka

Veronika Šuráňová


Dobrý den,

ve vašem příběhu píšete o dlouholetém manželství, které bylo spokojené. Nyní však vnímáte změny. Manžel ztrácí zájem o rodinu, o vás, o dcery. 

Z vašich řádků vnímám, že současnou situaci prožíváte velmi těžce a že vám na vztahu záleží. Zmiňujete se o úzkostech, pláči, ztrátě chuti do života. Věřím, že strach ze ztráty manžela a nejistota mohou probouzet představy o vaší budoucnosti v temných odstínech. Přemýšlím, zda je možné s manželem o vašem vztahu i o vzájemném odcizení mluvit.

Neznám vaši situaci podrobně. Může se jednat o manželskou krizi, kterou společnými silami lze překonat, budete-li oba chtít. Ale je také možné, že se  manžel skutečně ze vztahu emočně vzdaluje, vzájemná blízkost, intimita a láska se vytrácí. Hodně záleží na tom, co každý z vás nyní od vztahu čeká, co každý z vás chce.

Strach i úzkost, jak se lidově říká, mohou mít „velké oči“.  Ale také se říká, že sdílený strach je poloviční strach.

Přijde mi užitečné otevřít téma vašeho vztahu společně s manželem. Říci mu, jaké to pro vás je, jak manželství nyní prožíváte, co si přejete, co chcete, jaké máte potřeby. Je však možné, že takový rozhovor již opakovaně proběhl a nesplnil vaše očekávání.

V takovém případě, mne napadá možnost využít služeb manželských a rodinných poraden (navštívit poradnu sama, nebo s manželem, případně využít obě varianty). Můžete také vyhledat služeb psychologa či psychoterapeuta, který by vám pomohl překonat toto náročné období a obnovit vnitřní zdroje energie.

Přeji vám hodně sil na cestě ke štěstí a spokojenosti.

S pozdravem,

Veronika Šuráňová

+3 trefné
Komentáře 2 Rozbalit vše
PhDr Mgr Leona Dolejšová: Napadá mě,že je třeba počítat s tím,že deprese je vpodstatě onemocnění "jako každé jiné.."mám tím na mysli zejména to,že je třeba dát vašemu manželovi čas na jistou regeneraci duševních sil a čas na návrat do "života bez deprese.."V takovémto čase bych s ním nic neřešila.Napadá mě příměr,že když si kupř.zlomíme nohu,také na ni ještě dlouhou dobu našlapujeme opatrně..s duševními strastmi je to obdobné...časem bych mu případně nabídla eventuelní možnost psychoterapeutické podpory...pokud by na to "slyšel"....Jestliže jste do této doby měly hezké manželství,jak píšete,nebála bych se dopředu,že toto období nemůžete překonat...
napsáno 21. března 2011 reagovat +6 trefné
+6
Ester Danelová: Jak prožívají depresi svých mužů jejich partnerky? Spolužačka z psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity psala na toto téma diplomovou práci: V první (teoretické) části najdete souhrn toho, co se o depresi píše v odborné literatuře (se zřetelem právě na téma partnerství atd.) a v té druhé Janin originální výzkum: závěry analýzy rozhovorů s partnerkami mužů trpících depresí. Práce je veřejně přístupná http://is.muni.cz/th/102831/fss_m/?lang=en Tak do toho!

"Interpersonální problémy člověka nemocného depresí se neomezují pouze na akutní depresivní epizody, pokračují i v ne-depresivních fázích (Benazon, Coyne, 2000). Partnerství těchto lidí mají proto tendenci zůstávat relativně dysfunkční i po překonání akutní depresivní epizody partnera (Schmaling, Jacobson, 1990). Vztah mezi nimi je již tak zacyklený, že nelze jasně určit, co bylo příčinou."
napsáno 15. března 2011 reagovat +6 trefné
+6
Přidejte nový komentář: splňující pravidla diskuse Můžete napsat ještě 1500 znaků

Vážení čtenáři, spolu s vámi pečujeme o kultivovanost a vysokou úroveň obsahu.

Moderátor schválí komentář, který:

  1. obsahuje váš funkční e-mail (nezobrazuje se ostatním)
  2. nevytrhává myšlenky z kontextu, soustředí se na podstatu
  3. nabízí vlastní argumenty, ne jen nesouhlas

Čtenáři, kteří pravidelně přispívají kvalitními komentáři, získají od moderátora heslo pro „bezbariérový“ přístup do diskuse.

Děkujeme za váš příspěvek.

už mám heslo

Nemám heslo

Veronika Šuráňová

Veronika Šuráňová

Psychoterapeut

Individuální a skupinová psychoterapie, krizová intervence, působí také v soukromé psychoterapeutické praxi.

Související články

Odsouzen k celibátu?

Odsouzen k celibátu?

Manželka už nechce sex. Mám z toho psychické potíže. Je nevěra přijatelným řešením?

Vztahy a sex
Nové desatero dobrého rodiče

Nové desatero dobrého rodiče

Jak vychovat zdravého, šťastného a úspěšného člověka?

Rodina a děti
Redakce Creative Commons Rss

psychologie.cz Vydává Mindlab