Dobrý den,
jsem studentem VŠ, ale ta cesta až sem byla hodně trnitá. Vždycky jsem byl introvertem, ale asi od 15 let u sebe pozoruji změny chování. Začalo to neustálou potřebou něco kontrolovat, například při odchodu z domu jsem pro jistotu pětkrát zamknul dveře, stejně tak s nastavením budíku, zkontrolovat, jestli je zhasnuto…Postupně se přidávala nechuť k jakékoliv činnosti, učit se. I číst knížku, která mě bavila, bylo peklo. Možná je to jen lenost, ale přinutit se k věcem, které mě baví, je nepředstavitelný problém.
Dva roky zpátky jsem u sebe začal pozorovat změny nálad. Probíhá to asi tak, že tři dny jsem v těžké depresi (tedy já tak nazývám stav, kdy bych jen nejradši ležel v posteli, nikoho neviděl, nikoho neslyšel, jen přemýšlím nad tím, proč tu vlastně jsem, co jsem dokázal – nic. Ostatní mi to připomínají, myšlenky na sebevraždu mě napadají téměř v pravidelných intervalech), poté jsou zhruba dva dny, kdy jsem neuvěřitelně veselý, komunikativní, vtipkuju. A pak dny bez nálady. Celé se to střídá v průběhu měsíce třikrát až čtyřikrát. Ale co mě potkalo poslední dobou mě štve asi nejvíc – hrozné návaly úzkosti. Ostatní se snažím přecházet, že to zase bude lepší. Před nástupem na novou brigádu jsem nebyl schopen jíst, rozbrečel jsem se, poté jsem zvracel. Když jedu v autě a něco není v pořádku, napadají mě ty nejhorší scénáře. Uvažuji nad návštěvou nějakého odborníka (jakého?), ale komu jsem se svěřil, ten mě odrazuje, že to je normální.
Martin
Názor odborníka
Milý Martine,
děkuji za důvěru. Z toho, co jste napsal, se mi váš stav zase úplně normální nezdá a pokud najdete kuráž (a najít byste ji měl), u odborníka se na mne odvolejte.
Vezmu to podle svého systému: zásadní je kolísání nálad od „neuvěřitelné veselosti po stav, kdy myslíte až na sebevraždu“. To by mohlo svědčit o chorobných výkyvech od hypomanie po úzkostnou depresi. Co o tom říká odborný text:
Hypomanie je charakterizována přetrvávajícím mírným zvýšením nálady‚ zvýšenou energií a zvýšenou aktivitou. Jedinec se výrazně dobře cítí a má dobrou fyzickou i psychickou výkonnost. Je patrná zvýšená sociabilita‚ hovornost‚ přehnaná familiárnost‚ zvýšená sexuální energie a snížená potřeba spánku. Tyto příznaky jsou často přítomny‚ ale ne v takovém rozsahu‚ že by vedly k pracovním nebo sociálním problémům.
Depresivní fáze‚ která bude níže popsána‚ může probíhat v lehké‚ střední nebo těžké formě. Nemocný má zhoršenou náladu‚ sníženou energii a aktivitu. Je narušen smysl pro zábavu‚ osobní zájmy a schopnost koncentrace. Po minimální námaze se objevuje únava. Je narušen spánek a je zhoršená chuť k jídlu. Sebehodnocení a sebedůvěra jsou zhoršeny‚ pocity viny a beznaděje jsou přítomny i u lehkých případů. Zhoršená nálada se v časovém průběhu příliš nemění‚ nereaguje na okolní změny. Může být provázena dalšími symptomy‚ jako je ztráta zájmů a pocitů uspokojení. Ranní probouzení je o několik hodin dříve před obvyklou hodinou. Deprese se horší nejvíce ráno. Je zřetelné psychomotorické zpomalení nebo naopak zvýšená vzrušivost. Je ztráta chuti k jídlu‚ hubnutí a ztráta libida.
Tyto příznaky se vyskytují u cyklothymie nebo u bipolární poruchy. U mladých lidí jsou často považovány za projevy nevychovanosti na jedné straně, nebo lenosti na straně druhé, osobnost není nijak zasažena, žádné jiné nápadnosti se neobjevují a proto jsou často dlouho bagatelizovány a neléčeny. Ani sami postižení nemívají tendenci pomoc vyhledat. Přitom léčení je celkem jednoduché – dobře působí tzv. „stabilizéry“, které náladu srovnají.
Na základní problém se mohou nabalovat také obtíže další, které ve vašem případě ukazují směrem na obsedantní symptomatologii.
V každém případě bych doporučil návštěvu psychiatra, protože podstatou obtíží jsou biologické změny, které žádný psycholog svými metodami nemůže plně zvládnout, abych to napsal naplno česky: nedá se to „ukecat“. Okopírujte si tuhle stať a vypravte se tedy za některým z mých kolegů; dejte mi pak laskavě vědět, jak jste uspěl. Kdyby to bylo jen polovičaté, rád pomohu a zatlačím. Zatím držím palce!
Radkin Honzák
