Nejím ovoce ani zeleninu: Každý příznak měl v době svého vzniku smysl.
Dobrý den,
uvažuji o návštěvě odborníka, ale nejsem si jistá, jestli by mi byl schopný pomoci – proto se nejprve obracím s žádostí o radu na vás.
Můj problém spočívá v tom, že už od malička nejsem schopná sníst žádný druh ovoce a zeleniny, v syrovém ani upraveném stavu. Dokonce ani výrobky z nich. Nejde o to, že by mi to nechutnalo, protože já vlastně ani nevím, jak to chutná. Když po mně někdo chtěl, abych si kousnula např. do jablka, měla jsem stejný pocit, jako by chtěli, abych si sama uřízla ruku. U některých druhů zeleniny se mi zvedá žaludek už jenom z jejich „vůně“, druhy ovoce, co mají dužinu a hodně šťávy pro mě zase představují překážku v tom smyslu, že se jich štítím a nedokážu se jich ani dotknout.
Nedokážu to překonat a v životě mě to dost omezuje. Poslední dobou především tím, že se to začíná projevovat i na mém zdravotním stavu. Nejhorší je, že čím jsem starší, tím víc se zužuje okruh potravin, které jsem schopná sníst. Dokážu si totiž rozumově zdůvodnit spojitost oné potraviny s tím, co už nejím, takže do té kategorie spadne taky. Velmi ráda bych se tohoto problému zbavila, ale nevím na koho se obrátit. Dalším problémem budou zřejmě finance, protože zatím studuji. Myslíte, že by mi mohla pomoci hypnóza? Velmi vám děkuji za jakoukoliv reakci. N.
N., 16. června 2011
Klikněte, ať ostatní vědí, že v tom nejsou sami
.jpg)
.jpg)
Vážená tazatelko N.,
děkuji vám za důvěru. A k vašemu dotazu bych chtěl hned na začátku uvést dobrou zprávu – a to, že finance by problém být neměly.
A teď tu druhou: daleko větší problém bude patrně u vás. Jak sama píšete, kdyby na vás někdo chtěl, abyste kousla do jablka, mohl by stejně dobře chtít, abyste si sama uřízla ruku. To asi hypnóza nezlomí. Takže obrany proti změně, které máte takto nastavené, mi dovolují položit (asi dost surovou) otázku: chcete se toho opravdu zbavit?
Jestli ano, nabízí se několik možností.
Podívejme se na vše z hlediska vývoje a z hlediska současného stavu.
Ten příznak někde vzniknul, s tím jste se nenarodila. Příznaky většinou slouží jako obrana, jako řešení nějaké situace, jako projev odporu vůči někomu nebo něčemu, proti narůstající úzkosti. Posloužil jako východisko, jako náhradní cesta, kterou jste prosadila svůj názor, svůj záměr, svůj odpor, kterou jste zdánlivě oblafla hrozící úzkost. Ne k ovoci či zelenině, ale k tomu, co se od vás požadovalo. Možná si vzpomenete, kdy to bylo a čeho se to týkalo.
To, že se příznak udržoval, udržuje a navíc rozšiřuje, by mohlo svědčit o tom, že ten primární konflikt nebo strach stále nebyl uspokojivě vyřešen. Navíc tu vyvstává další otázka, k čemu takovýto kuriózní symptom slouží dneska? Umožňuje vám vyhnout se některým situacím, nebo některým pocitům? Naplňuje vám životní smysl? Činí vás zajímavější? Dovoluje vám zapomenout na daleko nepříjemnější věci?
Psychoterapie může postupovat nejméně dvěma cestami. Abych to přiblížil, zvolím triviální příklad: uvažujme o člověku, který se bojí vody a teď se rozhodl, že se přese všechno naučí plavat. Můžete postupovat tak, že budete zjišťovat příčiny jeho strachu a postupně je odstraňovat, nebo tak, že se na tohle všechno vykašlete a budete ho postupně s vodou seznamovat a sbližovat. V psychoterapii je toho vždy kus od každého, ten příklad je skutečně jen pro schematické vysvětlení.
Psychoterapie může být podpořena léky, které obecně sníží hladinu úzkosti, k čemuž nejlépe slouží antidepresiva. Všechna uklidňovadla z čeledi –zepamů (diazepam, oxazepam, medazepam, bromazepam, atd.) a neurolů jsou jen přechodná záplata. Antidepresiva by přicházela v úvahu i kdyby se jednalo o symptomy vzdorující psychoterapii, ale to je otázkou pro konkrétního terapeuta.
Vyhledáte-li psychiatra s psychoteraputickou erudicí, máte k němu vstup bez jakéhokoliv doporučení a léčbu hrazenou pojišťovnou. Pokud byste dala přednost psychologovi, můžete buď léčbu platit (to asi pro studentku není ta nejlepší vidina), nebo léčbu hrazenou pojišťovnou „indukuje“ psychiatr (to spočívá v tom, že vám – po vyšetření – napíše příslušné doporučení).
Pokud vím, tak bezproblémový přístup byste měla do Centra pro poruchy příjmu potravy v Praze (více informací a kontakty najdete zde).
Přeji vám všechno dobré a do začátku hlavně chuť jíst všechno, co skutečně chutná výtečně.
Radkin Honzák
+10 trefné