Někdy se vracíme k původní léčbě s nadějí, že se změnil terén.

9. února 2011 Úzkosti a deprese

Dobrý den,

potřebuji znát názor či pohled druhého psychiatra, proto jsem se, s dovolením, obrátila na vás.

Moje maminka trpí již 20 let paranoidní schizofrenií. Léčí se od roku 1990. Byla dvakrát hospitalizovaná v psychiatrické léčebně – naposledy v roce 2000. Mezitím se její stav vždy hodně zhoršil zhruba v pětiletých intervalech, ale vždy jsme to zvládli doma.

Bohužel, v loni v květnu se její stav opět hodně zhoršil. Její psychiatrička nám řekla, že nastal výpadek léku moditenu, který mamka měsíčně dostávala ve formě injekce a náhrada jí zřejmě nevyhovuje. K moditenu brala zyprexu.

Paní doktorka nasadila léčbu, kterou měla mamka při posledním pobytu v léčebně v roce 2000, a to: seroquel 300g + celou dávku moditenu v injekci + rivotril. Tato léčba trvala zhruba čtyři měsíce.

Protože se ale stav nezlepšoval, paní doktorka nasadila v listopadu seroquel 400g. Z těchto prášků však měla mamka silné vedlejší účinky. Přečetla si příbalový leták a obvinila paní doktorku a otce, že se jí chtějí zbavit a tak se paní doktorka vrátila k původní léčbě, i když se stav po seroquelu 400g mírně zlepšil.

A právě tomu nerozumím. Proč byla nasazena znovu léčba, která byla 4 měsíce neúčinná?

Špatný stav mamky trvá již tři čtvrtě roku, nelepší se a paní doktorka přesto nechce přistoupit k hospitalizaci… mamka přitom fyzicky i psychicky napadá otce.

My také nechceme, aby šla do léčebny, ale už nevidíme východisko. Trošku mi připadá, že to paní doktorka nechává na nás, abychom ji nechali odvézt sami.

Děkuji za váš názor.

markét, 9. února 2011

3 To znám! Zažil jste totéž?
Klikněte, ať ostatní vědí, že v tom nejsou sami

Názor odborníka

Radkin Honzák odborník psychologie.cz


Vážená a milá paní Markéto,

Na váš dotaz bohužel nemohu odpovědět: alespoň ne způsobem, který by vám pomohl.

Jednak jsou údaje opravdu nedostatečné k jakémukoliv posouzení (vyjma toho, že podané léky jsou nesporně účinné a tedy že lékařka postupuje obecně vzato správně) a za druhé – a to především – bez toho, že bych vyšetřil pacientku, se nemohu odpovědně vyjádřit. Stejně bude postupovat každý další odpovědný lékař, takže písemný dotaz vám jasno do problému nevnese.

Někdy se vracíme k původní a málo účinné léčbě s nadějí, že léky podané v mezidobí mohly změnit terén a prolomit rezistenci. Ale to je úvaha natolik obecná, že vám konkrétně také nic neřekne.

Na vašem místě bych se nejspíš vrátil za ošetřující psychiatričkou s podrobným vylíčením stavu a projevů vaší maminky a s ní se dohadoval na postupu. Jak plyne z vašeho dotazu, vlastně máte obě podobný názor, že nechcete maminku znovu hospitalizovat. Jestli se ale problémy budou prohlubovat, asi nakonec jiné řešení nebude.

Přeji Vám, aby se věci vyvíjely příznivě.

Radkin Honzák

+3 trefné
Komentáře 1 Rozbalit vše
Ester Danelová: Dobrý den,

v naší rubrice se občas setkáváme s dotazy, ve kterých žádáte o osvětlení, co a proč se děje v léčbě, kterou vy nebo vaši blízcí podstupujete. A i ve svém životě se setkávám s kamarády, kteří často celkem nerozumí tomu, proč jejich lékaři nebo terapeuti postupují tak, jak postupují.

Proto bych chtěla naše čtenáře povzbudit. Kolikrát jsem se taky octla v situaci, kdy jsem lecčemus nerozuměla: Jak přesně se provádí plastika ramenního kloubu? Jak dlouho to bude bolet? Proč musím jíst tuky - jak to prosímvás souvisí s hormonální soustavou? Proč mi zase berou krev na to stejné, když se příznaky nemění?

Vždy jsem byla "otravná" a ptala jsem se. A nestalo se mi, abych zažila odmítnutí. Někdy na mě zrychlený lékař "vyběh" s razantním "proč se, panečku, ptáte" a odpověděl mi až když se trochu uklidnil. Ale většina z nich ví, jak moc je pro nás důležité chápat, co a jak se děje. Stačí se lékařů zeptat: jsou to taky lidi.

Pakliže někdo z nich opravdu neví, co dělá, nebo je natolik nevrlý, že setrváváte v nevědomosti a máte dlouhodobé obavy a stresy, věřím, že máte možnost jít jinam. Ptát se je ale důležité.
Informaci bez vyžádání dostanete spíše v prodejně aut, než u lékaře a má to své důvody.

Markéto, děkuji za inspiraci!

Ester
napsáno 4. února 2011 reagovat +6 trefné
+6
Přidejte nový komentář: splňující pravidla diskuse Můžete napsat ještě 1500 znaků

Vážení čtenáři, spolu s vámi pečujeme o kultivovanost a vysokou úroveň obsahu.

Moderátor schválí komentář, který:

  1. obsahuje váš funkční e-mail (nezobrazuje se ostatním)
  2. nevytrhává myšlenky z kontextu, soustředí se na podstatu
  3. nabízí vlastní argumenty, ne jen nesouhlas

Čtenáři, kteří pravidelně přispívají kvalitními komentáři, získají od moderátora heslo pro „bezbariérový“ přístup do diskuse.

Děkujeme za váš příspěvek.

už mám heslo

Nemám heslo

Odborník psychologie.cz - doporučujeme Radkin Honzák

Radkin Honzák

Psychiatr

Ambulantní psychiatr IKEM a REMEDIS, sekundární lékař Psychiatrické léčebny Bohnice, asistent ÚVL 1.LF UK.

Související články

Otec byl car, trpěl komplexy

Otec byl car, trpěl komplexy

Občas se ptám, jak se trudné dětství podepsalo na mé diagnóze.

Rodina a děti
Opožděná děkovačka

Opožděná děkovačka

Deprese? Proti tomu jedině práce!

Zdraví
Redakce Creative Commons Rss

psychologie.cz Vydává Mindlab