Pořád nakupuji. Jsem závislák?

11. října 2010 Závislosti

Pomalu si začínám myslet, že jsem nemocná.

Opravdu mne vystrašilo, když jsem byla tři dny ve velké nemocnici. Mimo bufíku a květin tam nebyly žádné obchody. A já jsem se přistihla, že si chci mermomocí něco koupit alespoň ve zdravotnických potřebách.

Prostě: skoro každý den si něco koupím. Nebo alespoň někomu, to mne taky zklidní. Jenže to stojí peníze! A není to kam dávat! A to jsem svoje nákupy rozšířila i na Evropu.

Několikrát za měsíc jsem v Německu, několikrát za rok ve Španělsku. Ani tam si nedám pokoj. Jsem opravdu velký profík: vím, kam stojí za to jít, kde co leží.

Jsem závislák?

Eva, 11. října 2010

11 To znám! Zažil jste totéž?
Klikněte, ať ostatní vědí, že v tom nejsou sami

Názor odborníka

Tomáš Rektor


Milá Evo,

kritéria závislosti jsou velmi jednoduchá: záliba se mění v závislost v okamžiku, kdy se z ní stává nutnost, kdy začíná škodit.

Pokud si dáte každý večer skleničku vína, protože ho máte ráda a zpříjemní atmosféru, je to v pořádku. (I když, i tehdy bych vám radil každoročně měsíční pauzu. Sama jste si všimla, že závislost si člověk často uvědomí až v okamžiku, kdy o „drogu“ přijde…) Když pak zjistíte, že bez alkoholu neusnete nebo se neuvolníte, máte problém. A nemusí to rovnou znamenat, že jste alkoholik - prostě máte problém.

Podobně je to i s nakupováním. Pokud je z toho už více starostí než radosti a pokud už možná ani nechcete, ale musíte, chce to změnu.

Prvním krokem je, uvědomit si, že to možná chce změnu. A ten máte úspěšně za sebou. Tak jen nepolevit :)

+5 trefné
Komentáře 2 Rozbalit vše
Dagmar Prochovníková: Souhlasím s tím, že prvním krokem je si uvědomit, že se něco děje. Tím že sis to uvědomila můžeš s tím něco dělat :) Moc ti přeji aby se ti to povedlo a povede se ti to! :)
napsáno 12. října 2010 reagovat +1 trefné
+1
helena: Taky hodně a ráda nakupuju. Ale řekla bych, že pro to mám omluvu a důvod. V době, kdy jsem byla mladá, nic v obchodech nebylo a taky, na nic jsem neměla peníze. Čekala jsem, až brácha vyrostl z kalhot, co vypadaly trochu jako džíny a pak jsem je nekonečně dlouho nosila. Stačilo mi jedno tričko, večer jsem ho vyprala, na topení s ním a ráno před školou žehlila. Dodnes ty oblíbené věci vidím. No a teď jsem jak utržená ze řetězu. Nakupuju pečlivě, jen pěkné věci, neumím si ale říci, že to nemusím mít. Vídám, že v tom takhle nejsem sama. Všímám si některých svých vrstevníků, co je baví o sebe pečovat a fandím jim. Já si tím kompenzuju svoje sice šťastné, ale fakt chudé dětství. Užívám si to díky dnešním možnostem.
napsáno 11. října 2010 reagovat +2 trefné
+2
Přidejte nový komentář: splňující pravidla diskuse Můžete napsat ještě 1500 znaků

Vážení čtenáři, spolu s vámi pečujeme o kultivovanost a vysokou úroveň obsahu.

Moderátor schválí komentář, který:

  1. obsahuje váš funkční e-mail (nezobrazuje se ostatním)
  2. nevytrhává myšlenky z kontextu, soustředí se na podstatu
  3. nabízí vlastní argumenty, ne jen nesouhlas

Čtenáři, kteří pravidelně přispívají kvalitními komentáři, získají od moderátora heslo pro „bezbariérový“ přístup do diskuse.

Děkujeme za váš příspěvek.

už mám heslo

Nemám heslo

Tomáš Rektor

Tomáš Rektor

Psychiatr a psychoterapeut

Zakladatel zdravotnického zařízení TERAPIE.INFO, s.r.o, které poskytuje komplexní pomoc v návaznosti na ostatní medicínské obory.

Související články

Proč kvůli slevám ztrácíme hlavu?

Proč kvůli slevám ztrácíme hlavu?

Jak náš mozek vyhodnocuje ceny zboží? Proč neumíme odolat primitivním trikům?

Věda a společnost
Děti a alkohol

Děti a alkohol

Jak velký je to problém? Odpovídá odborník na závislosti Ivan Douda.

Rodina a děti
Redakce Creative Commons Rss

psychologie.cz Vydává Mindlab