Práce mi vyšla, ale jsem sám: Cest je mnoho, ale všechno chce čas.

24. února 2011 Vztahy

kontakt, osamělost, samota, uzavřenost, vztahy

Dobrý den,

posledních pár let jsem se zabýval hlavně tím, abych se nějak uchytil a nastartoval smysluplnou kariéru. Dlouho jsem tápal a nemohl najít správnou cestu, ale podařilo se a teď mám práci, která mě naplňuje, a jsem dobře finančně zajištěný.

Asi se můžu radovat a gratulovat si, jenže mě trápí jedna věc: jsem sám.

Jsem od narození dost introvertní. Vždy jsem se pohyboval hlavně v úzkém kruhu dobrých přátel. Mezi nimi dokážu být hodně komunikativní a otevřený a myslím, že jsem i oblíbený. Kvůli práci jsem se však musel přestěhovat do jiného města a opustit své dosavadní přátele. Toto rozhodnutí nebylo jednoduché, ale už je konečné a jsem s ním zcela smířený.

S přáteli jsem kontakt samozřejmě nepřerušil: jezdím je často navštěvovat. Problém ale je, že je to taky můj jediný společenský život. Chtěl bych si najít přátele i v místě současného bydliště. Poznat nové lidi a trávit volný čas s nimi. Nevím ale, jak toho dosáhnout.

Kolegové v práci jsou všichni o generaci starší, mají rodiny a žijí úplně jiný život. Sportovat sice chodím mezi lidi, ale stejně jsem tam sám. Za kulturou chodím taky, opět jsem tam ale sám. Začal jsem hodně cestovat – sám.

Navázat s někým i obyčejný rozhovor se mi nedaří. Zkoušel jsem už dokonce i seznamku, kde jsem upřímně popsal svoji situaci. Nikdo se mi neozval.

Trvá to už víc než rok. Vím, že mi takto asi moc neporadíte, ale neexistuje něco obecného? Jak bych mohl změnit své chování, abych zvýšil šanci navázat nové kontakty? Budu vděčný za cokoli.

Oskar, 24. února 2011

17 To znám! Zažil jste totéž?
Klikněte, ať ostatní vědí, že v tom nejsou sami

Názor odborníka

Veronika Šuráňová

Dobrý den Oskare,

píšete o tom, jak jste si postupně budoval kariéru, našel práci, která vás naplňuje, a přestěhoval se do místa, kde nikoho neznáte. Rád byste nyní navázal kontakt s novými lidmi tam, kde bydlíte, ale nedaří se vám to. Chcete obecnou radu pro to, jak změnit své chování a navázat tak nové vztahy.

Hledat to, co spojuje

Pravděpodobně vás zklamu, protože univerzální radu pro navazování kontaktu a vztahů s lidmi neznám. Každému funguje něco jiného. Co však lidi obecně spojuje, nebo přiměje ke sdružování, je často věc, kterou spolu mohou sdílet.

Může to být společné téma hovoru, společné zájmy, podobné názory. Také to ale mohou být podobné povahové rysy, nebo jednoduše, když se spolu dva lidé cítí příjemně. Když lidé cítí, že mají něco společného, bývají si blíž. Mohou si postupně více důvěřovat a mají chuť se blíže poznat: trávit spolu čas. Někdy tedy pomáhá hledat, všímat si a rozvíjet v dialogu s druhým to, co máme společné.

Těžit ze zkušenosti

Píšete, že jste introvertní a cítíte se dobře spíše v úzkém kruhu blízkých přátel. Musí to pro vás být mezi lidmi, které tolik neznáte, zřejmě těžké.

Možná by pomohlo zjistit, čím to, že se s vašimi přáteli cítíte dobře? Když se s někým z nich bavíte, jak to, že si s ním rozumíte? Jak se to děje? Co máte s někým společného, co vás k někomu prožitkově přibližuje a co vás naopak vzájemně oddaluje? Co při vzájemné interakci rozhovor rozvíjí a co naopak uzavírá?

Když si některé z těchto otázek zodpovíte, možná pak pro vás bude snazší navázat - byť zpočátku i banální – rozhovor s někým novým z vašeho nynějšího okolí. Časem se můžete domluvit na nějaké společné aktivitě a blíže se poznat, případně se skrze něj připojit k určité skupině lidí. Můžete zkusit zopakovat i to, co nevyšlo (například to znovu zkusit se seznamkou, či vícero seznamkami).

Nové kontakty lze stejně tak navázat třeba prostřednictvím různých seminářů, kurzů, či skupinových volnočasových aktivit, které probíhají poblíž místa vašeho současného bydliště.

Trpělivost sám se sebou

Neznám vaši situaci, ani to, jaké to pro vás prožitkově je, navazovat nové kontakty a utvářet vztahy. Jak se u toho cítíte, co je například pro vás v tomto ohledu nyní nejtěžší – co konkrétně byste potřeboval překonat. Přijde mi ale fajn, že když se vám nedaří dosáhnout toho, co potřebujete a chcete, hledáte různé cesty k nalezení řešení. Svojí odpovědí vás chci proto povzbudit: k vytrvalosti, odhodlání, ale i k vlídné trpělivosti ke své současné situaci.

Přeji, abyste nalezl cestu, která vás dovede blíže k novým lidem a k tomu, co nyní chcete.

Vše dobré,

Veronika Šuráňová

+4 trefné

Komentáře 9

Klára: Půjčte si v knihovně knížku Jste introvert aneb jak fungovat mezi extraverty od Marti Olsen Laneyové. Až ji dočtete, začnete se mít rád. To je myslím největší problém introvertů. Nejsou sami sobě sympatičtí. Svět si totiž celkem logicky cení víc extravertních dovedností, čistě proto, že extravertů je víc. Autorka (introvertka) popisuje stavy, které máme společné (viz příspěvek výše - „Někdy mám IQ tykve“), proč nejsme pohotoví v odpovědích, ale jakými dovednostmi to vyvažujeme a tak dále, a nabízí i celkem chytré a praktické rady jak mezi většinovou společností fungovat a jak prodat to, co je v nás nejlepš. Po přečtení se vám dost uleví, protože vám dojde, že nejste divný, jste jen introvertní.

napsáno 11. dubna 2011 reagovat +3 trefné

pedc: Moc se snazite, a vyzarujete napeti. Skuste si predstavit, ze by ste se sam sebe potkal.
Lide si vas neoblibi podle toho na co si hrajete. Vy se snazite resit svuj problem, ale lidi citi, ze v prvni rade resite svuj osobni problem. Lide sa spontanne kamaradi s tym, kto je v podohode, protoze umi by sam se sebou, a vetsinu casu dela neco co ho nestresuje. .
Snazte se zkamaratit sam se sebou a hlave se vubec nehodnodte. I kdyz se vam jevi, ze jste obliben, ty duvody proc vas druhi meji radi muzou byt povrchni. Prace je napeti, sport je taky soutez a napeti. Kamarady nemuzete chtit, ty se proste objevi samy
Nemyslete na lidi. Nezijete tady pro lidi. Nechtete kamarady, budte nesnazivej, ale kdyz vas nekdo s necim oslovi, budte vstricnej ale nevtiravej (to je dulezite) . Bezte se projit nekde kde je trochu zelene, ctete si neco zajimave na webu, kupte si psa, ale jen kdyz ho budete umet mit rad. Tohle muze trvat i roky, nez budete v pohode, pak se k vam mozna bude mit chut nekdo priblizit. Delejte klidnej sport, napr pomaly jogging, a schudnete v tvari.

napsáno 2. dubna 2011 reagovat +0 trefné

Jitka: Dobrý den,

Zdravím pisatele a moc držím palce v jeho situaci. Hodně již bylo řečeno, něco mále za mě: žila jsem rok v Olomouci, rok v Brně, 8 let v Praze a teď jsem na menším městě a možná vyjde i nějaké Německo .. kdybych to shrnula, opravdu to není hned - to seznámení a nalezení přátel, je to o tom, že občas do někoho téměř "vrazíte" (na semináři, na cvičení), třeba se můžete víc seznámit s kolegy, někdo ze starých přátel se přestěhuje, někdo ze starých přÁtel má přátele ve vašem městě ... jde jen o to se nezvírat před možnostmi A URČITĚ narazíte na příjemné lidi, jde jen o toho být trochu aktivní a ničeho se nebát :) Srdečně zdravím :)

napsáno 17. března 2011 reagovat +1 trefné

Pepa: Jsem v podobné situaci, ale bohužel žádnou zaručenou radu nemám, jen to nevzdávat. Také zkouším co se dá...nejlépe zatím fungují týmové sporty ( ideálně amatérské týmy co mají jak ženský, tak chlapský oddíl - volejbal, basket, softball ) nebo nějaké skupinové zájezdy ( u mně je totiž typický problém, že se nemám s cizími lidmi o čem bavit s výjimkou práce, což ale nechci mimo práci, a u skupinových zájezdů je dost témat a navíc šancí bavit se s extrovertnějšíma osobama, které nevydrží mlčet když vedle vás sedí ;) )

napsáno 27. února 2011 reagovat +0 trefné

Jana: Na cestování jsou různý cestovatleský weby a je tam sekce hledám spolucestovatele...Hedvábná stezka, cestovatel.cz.
Aktivity mezi lidma asi takový typ, kde budete muset komunikovat.
Když někoho neznáte, můžete využít fráze...co děláte(jako za práci), jak je spokojenej.., odkud jste..., jak se máte...
Inzerát na seznamce, musíte uvést jinak.
Mě třeba zaujmou lidí, kteří jsou mi sympatičtí, vtipní a něčím pro mě zajímavý...
Zdar a sílu:)

napsáno 24. února 2011 reagovat +2 trefné

Jana: Se omlouvám,.. mezi lidmi, ...zajímaví (lidé). Někdy mám IQ tykve a mohla bych si to po sobě přečíst.

napsáno 24. února 2011 reagovat +1 trefné

Oldřich Dotovský: Před nedávnem jsem se kvůli práci taky přestěhoval a asi jsem na tom trochu podobně, i když já tu znám pár lidí už z dřívějška a i v práci jsem potkal několik lidí mého věku. Ale i tak jsem po půlroce pořád víc izolovaný, než bych chtěl.

Chce to asi čas. Říkám si, že své dosavadní přátele jsem taky neznal hned od narození, ale trvalo nějakou dobu, než jsem je poznal. I když v mládí jsme to měli "usnadněné" školkami a školami, které nás do těch kontaktů přímo nutily. (Zkuste se 9 let vůbec nebavit s člověkem, se kterým sedíte v lavici, že. :-))

Inu, to je ta stinná stránka mobility pracovní síly. Nejen prací živ je člověk.

Tak hodně štěstí nám všem v podobné situaci. ;-)

napsáno 24. února 2011 reagovat +4 trefné

Ester Danelová: Bylo by strašně fajn slyšet, jak podobné situace "dopadly" jiným lidem. Samotu v novém městě jste, Oskare, určitě nezažil sám... sem s tím, jestli někdo něco máte!

Přeju hodně sil!

napsáno 24. února 2011 reagovat +0 trefné

Zdenka: Znám to. Nejhorší je samota ve velkém městě. V Praze jsem měla několik let kancelář. Jsem velmi společenská, velmi aktivní a přesto, teprve teď, když jsem si přečetla Oskarův dotaz, si uvědomuji, jak jsem tam žila osamoceně. Chodila jsem tam sportovat, do kina, do sauny. Posedávala jsem po večerech v oblíbených kavárnách. Ale sama. Partičku jsem tam nikdy neměla. Sice jsem tam dělala trochu "byznys", anebo spíš se to tzv. hodilo, mít klientelu v Praze, ale příště bych to neudělala. Oskarovi rozumím a je pravda, jak tady čtu názory jiných, chce to čas. Důležité, že máte dobrou práci. Žijte naplno dál, ty správný lidi potkáte.

napsáno 26. února 2011 reagovat +2 trefné