Přestal jsem kouřit marihuanu, teď mi chybí elán do života.
18. srpna 2010
Závislosti
Dlouhou dobu jsem byl téměř každodenním uživatelem marihuany. Před několika měsíci jsem přestal s její konzumací, a život od té doby jakoby ztratil šťávu. Když jsem kouřil, bylo mi to jedno, tráva mi vždy přinesla realitu, jakou jsem potřeboval. Teď jsem tuhle realitu ztratil a ta běžná mě moc nebaví. Každé ráno se probouzím do šedi a nemám chuť cokoliv začít. V práci jako bych stál na místě. Jak z toho vyskočit a znovu se nastartovat, abych měl ze života radost?
Honza Smetánka, 18. srpna 2010
23
To znám!
Zažil jste totéž?
Klikněte, ať ostatní vědí, že v tom nejsou sami
Klikněte, ať ostatní vědí, že v tom nejsou sami
Názor odborníka
Komentáře 7
.jpg)
.jpg)
Dobrý den,
předně gratuluji k tomu, že se vám podařilo s kouřením marihuany přestat! Mám dojem, že jste se po tomto úspěchu ocitl ve fázi, o které mluví hodně lidí, kteří dokázali přestat s něčím, co jim sice začalo hodně vadit, ale zároveň jim to poskytovalo určitou jistotu, byla to pevná součást světa, ve kterém se dokázali dobře pohybovat. Slovo „realita“, které jste použil, to myslím vystihuje ještě přesněji.
Jeden australský psycholog (Michael White) k tomu měl takovou metaforu, která vycházela z přechodových rituálů některých domorodých kmenů – například když se chlapec stával mužem. Popsal takové tři fáze. První je „odlučovací“ – když se odtrhnete od toho světa, od té „reality“, kterou jste dosud znal. Druhá fáze je „hraniční“ – z jedné reality jste odešel a zatím neexistuje žádná, se kterou byste se ztotožnil. A potom je „znovu-začleňovací“ – nacházíte novou „realitu“, která vám opět přináší potěšení, uspokojení a určitou dávku jistoty.
A jak takovou „realitu“ znovu najít? Kdybych vám poradil cokoliv, bylo by to špatně. Bude to ta realita, kterou si sám aktivně vytvoříte. No, vlastně ne tak úplně sám. Budete k tomu potřebovat další lidi, se kterými se možná už teď potkáváte, anebo budete potkávat, kteří s vámi budou tu realitu vytvářet. Jak dlouho to bude trvat, to je těžko říct. Mohou to být týdny, měsíce, roky…
Ale mám ještě takovou jednu odvážnou myšlenku… tahle fáze „mezi realitami“ přece nemusí být zase takové utrpení. Jste člověk, který se dokázal odpoutat od jednoho světa a teď se připravuje na vstup do světa jiného. Není to vzrušující? Obzvlášť v dnešní době, kdy těch světů je pohromadě tolik a různě se mísí a překrývají? Můžete různé světy zkoušet, experimentovat, přecházet mezi nimi…
Možná je to ale příliš odvážné a optimistické. Nechci nikterak podceňovat vaše současné pocity, kdy pro vás život ztratil šťávu. Pokud aktuálně nemáte kolem sebe lidi, kteří by vás dokázali pochopit a naslouchat vám, můžete se obrátit na psychoterapeuta osobně – a určitě to nemusí být odborník na „závislosti“. Můžete spolu přicházet na to, kde tu novou šťávu hledat.
Každopádně, ať to provedete jakkoliv, budu vám držet palce!