Problém so sebavedomím

18. ledna 2011 Úzkosti a deprese

Dobrý večer,

chcela by som sa vám zveriť s mojimi ťažkosťami. Môj problém spočíva v nízkom, dovolím si povedať takmer žiadnom, sebavedomí. Osobne si myslím, že to pramení z detstva, kedy mi chalani preukazovali náklonnosť pubertálnym spôsobom v podobe narážok na postavu atď.

S váhou som problémy v tom čase nemala, mala som klasickú postavu dospievajúceho dievčaťa, bola som štíhla ale plochá. Ich dotazy som si brala až píliš k srdcu, neskôr na strednej škole som pribrala desať kíl, čo na mne bolo podstatne vidieť. Váha sa mi začala kolísať, neskôr som schudla, už to bolo opäť v poriadku, ale potom som zas pribrala desať späť...

Začala som cvičiť, drieť, makať, menej jesť a zdá sa, že sa vraciam do normálu, aj keď to hovorím len na základe postrehov okolia: sama seba o tom totiž presvedčiť neviem, a tu tkvie môj hlavný problém.

Neviem sa prijať, neviem sa mať rada, necítim sa atraktívna a už vôbec nie sexi, nepomáhajú mi žiadne slová, lichôtky beriem s nadhľadom, v hlave mám zmätok a niekedy sa neviem pozrieť ani do zrkadla.

Prosím o aké také usmernenie, prípadnú pomoc, nasmerovanie. Ďakujem

Daiana , 18. ledna 2011

17 To znám! Zažil jste totéž?
Klikněte, ať ostatní vědí, že v tom nejsou sami

Názor odborníka

Michal Mynář odborník psychologie.cz


Hezký den, Daiano,

existují problémy, které lze snadno vyřešit tím, že změníme něco ve svém chování, naučíme se, jak jednat jinak a to samo o sobě stačí. Změnit jednání je relativně snadné. Daleko těžší je změnit své prožívání - třeba najít vnitřní jistotu a přijmout sama sebe.

Když vám řeknu, že byste měla mít víc ráda sama sebe, že byste se měla naučit se respektovat a ocenit, asi mě pošlete (v nejlepším případě) k šípku. To víte určitě dobře sama, na to nepotřebujete odborníka. Kdyby to bylo snadné, už byste to také dávno udělala. Otázkou není, co je třeba udělat, ale jak toho dosáhnout?

Jak změnit skutečnost, že se sama na sebe pořád díváte očima svých pubertálních spolužáků? Bojujete sama se sebou a snažíte se přizpůsobit ideálu, který vám někdo vnutil, ale žádné uspokojení vám to nepřináší, jen další únavu a frustraci?

Cest z tohoto bludného kruhu je jistě víc. Ta, které dávám přednost já, vychází z Pesso terapie. Je to korektivní (opravná) zkušenost, která dosytí vnitřní potřebu toho, co vám chybí a překoná tím vzorce, které si nesete s sebou už od puberty.

Jednoduše řečeno - to dospívající děvče, které pořád máte v sobě, potřebuje zažít pocit sebepřijetí. Popsat zde podrobně, jak na to, je ale nad možnosti, které mi tento prostor nabízí.

Výbornou pomůckou vám však může být kniha Ladislava Dvořáka „Obejměte své vnitřní dítě”. Její druhé vydání vyšlo v roce 2010 v nakladatelství Portál a je stále ještě k sehnání na pultech knihkupectví. Kniha je napsána pro laiky, je čtivá a nabízí konkrétní cvičení a postupy, které vám mohou pomoci vyléčit vaše emocionální zranění.

Pokud se nechcete do dobrodružství vnitřní proměny pouštět sama, doporučuji vám vyhledat pomoc psychoterapeuta nebo psychologa využívajícího ve své práci třeba již zmíněné principy Pesso terapie nebo jakékoliv humanisticky zaměřené terapie (rogersovská terapie, satiterapie, …). Pokud jste z Brna nebo okolí, rád vám nabídnu svou pomoc.

Držím vám palce, Daiano, při hledání sebe sama a doufám, že má odpověď bude tím nasměrováním, které jste očekávala a že vám snad pomůže najít řešení vašich obtíží.

+9 trefné
Komentáře 5 Rozbalit vše
Jana: Milá Daiano, mně pomáhá si občas koupit něco hezkého na sebe. Vyzkoušet nový recept a zažít pocit radosti, když mě okolí i manžel ocení. Sama si v duchu nebo i nahlas řeknu, že jsem docela šikovná. Můj bratr zase hodně cestuje i do ciziny, pak má hlavu až v oblacích, když se o své dojmy podělí.
napsáno 2. září 2011 reagovat +0 trefné
Martin: Proste potrebujes bud sex, alebo brat antidepresiva :). Inak nemas sancu. Viem o tom svoje. Mal som trvale nizke sebavedomie a este stale ho mam nizke, i ked poslednou dobou asi 2 roky je vyrazne vyssie nez inokedy predtym. Ale aj napriek tomu ma vecsina ludi uz apriori vnima ako nesebavedomeho.

Vies, kedy budes sebavedoma ? Ked pristupis na hru, ktora sa deje okolo teba. Ja som introvert, ale drviva vecsina v mojom okoli su extroverti a to dost vyrazni, takze kym nebudem robit to, co ostatni, som defacto odpisany, stale budem "ten s nizkym sebavedomim". Potom je na mieste otazka, co vlastne chces...a tiez prehodnit a definovat si, co to vlastne to sebavedomie je.

Mne sa zda, ze sebavedomie nie je len jedno, teda jednozlozkova zalezitost. Niekto moze mat napr. vysoke sebavedomie v interpersonalnych situaciach, ale v inych schopnostiach, napr. intelektovych je uplne decko - to u typickych extrovertov je evidentne a casto pozorovatelne.

A vtip potom spociva vzdy v tom, co je majoritne, teda za sebavedomie vecsina ludi povazuje prave to vychadzanie s ludmi, komunikaciu atd., ale to je podla mna zavaddzajuce.
napsáno 29. srpna 2011 reagovat +2 trefné
+2
Judita: Pohnout s tím přes prožitek, určitě - marný by nebyl ani víkend v ženské skupině, myslím profesionálně vedená akce, je vcelku z čeho vybírat. Je ale hodně věcí, které můžeš zkusit sama.

Napadá mě třeba celé to otočit a nezaměřovat se na to, jak vnímáš (pociťuješ i hodnotíš) svoje tělo, ale naopak - jak ti tělo umožňuje vnímat. Rozhlédnout se, zaposlouchat, při jakékoli běžné činnosti zkusit opravdu si uvědomit, co cítíš, hmatáš, teplotu vody ve sprše, strukturu zdi, cokoli. Možná pokud si uvědomíš, kolik zajímavých a různorodých vjemů ti tělo zprostředkovává, bude o něco těžší ho nesnášet.

Nepodceňovala bych ani sílu myšlénky. Opakovat si, že jsi krásná, když to tak necítíš, je nanic. Ale zkus být v tom, co si říkáš (nahlas i v duchu) přesná a spíš popisovat než hodnotit. "Dneska se mi leskne nos" je úplně jiný kalibr než "jsem hnusná", a je to přesnější. Včetně toho dneska a teď - protože tím se ti otevírá možnost, že to může být jinak. Na téhle větě ("Může to být jiné") jsem svého času přežila cca půlrok, kdy mi nic jásavějšího přes ty pysky opravdu nešlo. A stačilo to, jako základ. Pomáhalo mi taky vypsat se, nastavit si budík třeba na 10 minut a psát, všechno. Pak jsem to celé dala do rámečku a pod to napsala něco jako "Tohle jsou teď moje myšlenky. Přijímám je, ale neztotožňuju se s nimi. Jsem víc než tohle a můžu ovlivnit svůj život."

Ty si taky uvědomuješ, že tvoje vidění sebe nejsi celá ty - jinak bys nehledala, co s tím. Můžeš se změnit. Držím ti palec!
napsáno 18. ledna 2011 reagovat +10 trefné
+10
Daiana: Milá Judita, ďakujem ti za tvoje slová, rady, usmernenia a čas, vďaka za to, že si mi ukázala smer, ktorý sa mi zdá prijateľný a zároveň aj ľahko realizovateľný. Je pravda, že to nie som celá ja, pretože v niektorých momentoch sa obviňujem za to, že si sama seba nevážim, nevážim si to čo mám, zdravie a rozum, ale neustále vyhľadávam chyby, ktorých sa pokúšam zbaviť... musím sa naučiť žiť sama so sebou a aj tvoj pohľad na môj problém a snaha pomôcť mi, ma posunie vpred.
Ďakujem a prajem krásne dni :)
napsáno 21. ledna 2011 reagovat +1 trefné
+1
Judita: Jé, tak to mě těší, že sis v tom něco našla. Můžeš začít zlehka, ono se to nasbírá. Postupně hledat i věci, které se ti na sobě líbí, a jestli ti hned naskočí něco, s čím spokojená nejsi, klidně to připusť, ale místo spojky "ale" řekni "a", tím neshodíš to první.

A rozhodně se netrestej ještě výčitkami, že máš takovéhle pocity nebo problémy, prostě je zaznamenej, přijmi (to neznamená souhlasit, zase je to o tom "teď to zakhle je"), a nech být.

Základní dobrý pocit z života a ze světa musí vycházet zevnitř, jinak člověk lepí jednu záplatu na druhou. Kdyby se ti po těch malých krůčkách nedařilo nebo kdyby ti malé krůčky přestaly stačit, neboj se vyhledat pomoc, možností je spousta a nikdo tě nebude nutit do něčeho, co tobě samotné nesedí.
napsáno 21. ledna 2011 reagovat +2 trefné
+2
Přidejte nový komentář: splňující pravidla diskuse Můžete napsat ještě 1500 znaků

Vážení čtenáři, spolu s vámi pečujeme o kultivovanost a vysokou úroveň obsahu.

Moderátor schválí komentář, který:

  1. obsahuje váš funkční e-mail (nezobrazuje se ostatním)
  2. nevytrhává myšlenky z kontextu, soustředí se na podstatu
  3. nabízí vlastní argumenty, ne jen nesouhlas

Čtenáři, kteří pravidelně přispívají kvalitními komentáři, získají od moderátora heslo pro „bezbariérový“ přístup do diskuse.

Děkujeme za váš příspěvek.

už mám heslo

Nemám heslo

Odborník psychologie.cz - doporučujeme Michal Mynář

Michal Mynář

Psychoterapeut

Soukromá praxe v centru Brna. Poradenství. Podpora v osobních, pracovních i vztahových krizích, life-coaching.

Související články

Jak stárnout do krásy?

Jak stárnout do krásy?

Poučte se od lidí, kteří bez ohledu na věk zůstávají krásní a přitažliví.

Štěstí
Je to v hlavě

Je to v hlavě

Lidé občas zaútočí na moje nejslabší místo. Jedinou obranou je mít těch nejslabších míst co nejmíň.

Štěstí
Redakce Creative Commons Rss

psychologie.cz Vydává Mindlab