Sex i vztahy mám jinak: Žijte svůj život, nehledejte ho u ostatních.

31. října 2011 Vztahy

Dobrý den,

je mi osmnáct let a jsem studentem střední školy. Je tu několik věcí, které mě dělají jiným klukem, než jsou moji vrstevníci. Za těch osmnáct let jsem měl dvě přítelkyně, a to jen na dva a tři týdny. K žádné jsem nic hlubšího necítil. Takže se dá říct, že jsem neměl přítelkyni nikdy. Je to hloupé a dětinské, ale chci přítelkyni nejen hezkou (což je jediné přání všech okolo), ale i inteligentní a společenskou. Chci mluvit o všem, co by jí i mě zajímalo a chci, aby mi naslouchala jako já jí. Nikoho takového jsem ale ještě nepotkal.

Dalším problém mám se sexem. Nic mi neříká. Jsem posedlý tím, jak vypadám, trávím dost času v posilovně a makám, ale „využít“ to nechci. Proč? Před nějakým časem se do mě zamilovala jedna kamarádka. Mluvil jsem s ní a vysvětloval, že to nemá cenu. Jenže ona mě chtěla, líbala mě a chtěla víc. Nečekal jsem to, bylo to strašně rychlé. Odešel jsem. Od té doby mě sex tolik neláká. Ale nejsem gay, to vím určitě.

Nemůžu říct, že se mi to zhnusilo, jenom mě to vyděsilo. Trvá to už druhý rok a pořád jsem panic. Navíc mě nebaví mluvit o holkách jako o mase a hlasitě obdivovat jejich přednosti. Nejhorší je, že nemám takového kamaráda, se kterým bych o tom mohl mluvit. Když si vybavím někoho ze školy, tak ke každému někdo patří, nějaká skupinka kamarádů. Tu já nemám. Mám rád všechny a mluvím se všemi. Mám kamarády prostě všude, skvělé lidi. Navenek jsem veselý a vtipný společník a všichni mi tvrdí, že je super, jak se ničím netrápím. Takže to je jen ve mně.

David, 31. října 2011

17 To znám! Zažil jste totéž?
Klikněte, ať ostatní vědí, že v tom nejsou sami

Názor odborníka

Milena Nováková odborník psychologie.cz


Milý Davide,

díky za váš dotaz a za vaši otevřenost.  V úvodu musím reagovat na váš pocit jinakosti nebo odlišnosti od svých vrstevníků. Mám pocit, že ta jinakost může být právě o tom „vnějším“ a „vnitřním“. Možná, že mnoho vašich spolužáků a známých zažívá stejná přání a má stejné představy o potenciální partnerce, ale navenek to prezentují jinak.

A i kdyby tomu tak nebylo, vaše jinakost je vaší předností, nikde není psané, že správné je být stejný jako ostatní. Vůbec nemám pocit, že by bylo dětinské chtít hezkou, inteligentní a společenskou přítelkyni, určitě nejste jediný osmnáctiletý muž, který má takové přání.
Píšete, že jste zatím nenavázal hlubší vztah s partnerkou a že vás příliš neláká sex. Obojí nějak směřuje k tématu blízkosti a ochoty pustit si někoho „k tělu“.

Nepřipadá mi nijak zvláštní, že jste zatím nezažil hluboký vztah založený na vzájemné otevřenosti a porozumění. Takový vztah není samozřejmost, která potká každého. Mnoho lidí takový vztah pozná až ve starším věku. Důležité je ale to, že vás to trápí. Zdá se, že si velmi přejete velkou blízkost a souznění, zároveň je ale těžké se k někomu takto přiblížit a otevřít mu sám sebe. I sex je o blízkosti a ochotě se otevřít a pustit druhého k sobě. Určitě je to téma pro hlubší rozhovor, z vašeho dotazu bohužel nevyčtu, co pro vás znamená se někomu otevřít, přijmout ho a nabídnout mu svou blízkost. Pro někoho to může být ohrožující.

Vlastně by to mohlo souviset i s tím, co nazýváte „jsem posedlý tím, jak vypadám“. Silné zaměření na vlastní tělo a vzhled často souvisí s jakousi distancí od druhých, vypovídá o touze po dokonalosti, která se ale stává bariérou na cestě k ostatním. Jednak se tak můžete stát pro druhé „nedostupným“, za druhé vysoké nároky na sebe samého zvyšují nároky na druhé lidi, čili je pak obtížnější najít „vyhovujícího“ partnera.

Běží mi hlavou otázka, jestli se tak trochu neuzavíráte ve vlastním světě s pocitem, že druzí jsou jiní a nerozumí vám, jestli nepracujete sám na sobě, abyste mohl být „lépe“ sám se sebou a neuzavíráte se tak před ostatními čím dál víc. I v tomto kontextu mě napadají další otázky, které mohou být důležité pro pochopení vašeho vztahování se k druhým a k sobě. Co pro vás znamená vaše tělo? Co vás motivuje k trávení času v posilovně a k „makání“ na vašem vzhledu? Jak to souvisí s vaším vztahem k ženám?

Téma sexuality je velmi komplexní a zasahuje do širokého spektra životních oblastí. Proto je potřeba znát mnoho dalších souvislostí. Ve vašem příspěvku také mluvíte o kamarádce, díky které vás už příliš neláká sex. Byla tato zkušenost pro vás nějak zlomová, nebo jste si díky ní uvědomil něco, co už bylo předtím? Říkáte, že vás to vyděsilo. Co konkrétně bylo na celém zážitku to nejděsivější? Jaké byly vaše další zkušenosti se ženami? Jak je to s vašimi sexuálními fantaziemi? Je pro vás sexuální přitažlivost spojená s osobní blízkostí partnerky? Je pro vás sexualita důležitá, trápí vás, že to máte „jinak“ než ostatní?

To jsou otázky, které vám mohou pomoct v pochopení vaší sexuality. Myslím, že tu odpověď nenajdete ve srovnání s ostatními. Nemusíte se bavit o holkách jako „o mase“ na to, abyste byl normální, i když chápu, že tlak okolí je silný, v tématu sexu zejména.
Je moc dobře, že máte dostatek kamarádů a  máte rád lidi ve svém okolí. Možná je to pestřejší bavit se se všemi než být uzavřený v nějaké skupince.

Je vidět, že se umíte ve svém sociálním světě velmi dobře pohybovat a to je skvělý základ pro hledání blízkého vztahu. Takového, jaký si přejete vy, ne jaký mají ostatní. Možná, že své obavy a pocity před druhými skrýváte, protože myslíte, že by vás nepochopili nebo odsoudili, ale není tato obava pro mladé lidi poměrně příznačná?

Nemějte strach, každý člověk mívá pocit, že je něčím „divný“, jiný než ostatní a tím pádem nenormální. Ale co je to normalita? A kolik lidí skutečně nahlas mluví o tom, co skrývá někde hluboko v sobě? Zkuste se zaměřit víc na to, v čem se cítíte dobře a netrapte se tím, jestli to tak mají i ostatní. Mějte rád svou jedinečnost.

Přeji vám splnění vašich přání a hodně sil na cestě ke spokojenosti.

Milena Nováková

+12 trefné
Komentáře 6 Rozbalit vše
Ivan Pavlačič: David, asi ti chýba niekto, kto by ti povedal toto: Si dobrý taký, aký si, maj sa takého rád a buď so sebou spokojný. Buď sám sebou. Pracuj na tom a uč sa prijímať seba samého, taký aký si. To sú všetko len negatívne psychické návyky, ktoré ti všetiplo možno okolie, rodičia, keď ťa vychovávali. Nikto za to nemôže. Ja osobne som tiež iný ako ostatní, nebudem to tu všetko popisovať, ale často do toho spadnem a začnem sa obviňovať, že som menejcenný. Ale inokedy som zase šťastný, že som iný, že mám to, čo druhí nemajú. Treba na tom proste len pracovať, ja čítam dosť knihy na osobný rast alebo určite pomôže aj psychológ. Maj sa rád a tí správni ľudia ti do života prídu :)
napsáno 8. března reagovat +1 trefné
+1
Neli: Dobrý den,
je to už dva a půl roku, co jsme spolu s přítelem.V době kdy jsme se poznali, chodil s jinou slečnou, kterou jsem celkem dobře znala a došlo k jejich prvnímu sexu, který byl tak nějak velmi spontánní až neuvážený a i alkohol hrál svou roli.Chodili spolu plus mínus dva týdny.Oba toho příštího dne asi litovali a já z neznámého mi důvodu jsem se rozhodla vmísit se mezi ně a zkusit jim nějak pomoct. S ním jsem o tom otevřeně mluvila a snažila se mu to osvětlit z pohledu ženy, jak se ona asi teď cítí a s ní jsem jednou mluvila jen krátce.Dodnes nevím, na co jsem si to hrála a proč jsem to dělala.On se s ní rozešel a začal chodit se mnou.Jejich rozchodu jsem tedy nejspíš dopomohla.Problém ale v našem vztahu byl už od začátku právě ten první sex.Cítila jsem v sobě odpor k němu a jeho chování, proč si jen nepočkal? Poprvé je jen jednou a pro mě to mělo velký význam.Se sexem na mě trochu tlačil a já ustupovala jak jen to šlo, kvůli imaginárním představám jeho s bývalou přítelkyní.Nakonec jsem to překousla a spíme spolu.Vím a jsem si jistá, že jde o žárlivost a zklamání z mojí strany, ale dodnes ten problém řešíme.Několikrát jsem spolu o tom mluvili a on uznal, že to bylo hloupé a že ho to teď vzhledem ke mě mrzí.Moc ho miluji, ale kdykoliv se mi v hlavě mihne obraz jich dvou někde spolu, mám slzy v očích.A moc si přeji každý den na to zapomenout a nevědět radši o ničem.Sama v sobě cítím, že kdyby předtím šlo o dlouhodobý vztah, brala bych to teď asi lépe.Jak zapomenout??
napsáno 27. ledna reagovat +0 trefné
Tadeáš: Pocit jinakosti je v 18 letech, když člověk poprvé sám za sebe hledá svoji pozici v reálném světě, je běžný. A je pravděpodobné, že v té "mase" ostatních je mnoho těch, kteří naopak Vás a druhé řadí do podobné skupiny. Nicméně - pokud pocit jinakosti vyústí v komplikaci ve vztazích, pak je to spíš projekce vnitřních problémů navenek. Jsem "jiný než ostatní" může být snahou potlačit své vlastní stíny. A protože v naší zeměpisné šířce a našem kulturním prostředí všechno racionalizujeme, nevnímáme onen vnitřní rozměr vnějších vztahů.
Jaká je jejich (tedy všech ostatních) souhrnná vlastnost? Co mi na nich nejvíce vadí a od čeho se chci zásadně odlišit? Odpověď nejspíš vystihuje nikoli ty druhé, ale vlastní pocity a postoje, kterých se "odlišující se člověk" potřebuje zbavit, které musí popřít, aby se cítil hodnotný, aby se mohl mít rád, aby si mohl sám sebe vážit. Nikdy se mu to ale nepovede, jen vše zatlačí do nevědomí, odkud "to všechno" pak ovlivňuje jeho život.
Hodnota je pro někoho v tom, nakolik se mu povede "napasovat" do svého sebeobrazu. Jiný vidí smysl života v porozumění svému nitru a v přizpůsobení života svým nejhlubším touhám. Je to každého volba... Kdo ale svoji existenci odvozuje od vztahu k ostatním, kdo se potřebuje poměřovat s jinými, aby sám sebe vnímal, ten k opravdové vnitřní spokojenosti těžko dojde. Cesta vede spíš jinudy. Stačí být sám k sobě trochu laskavější, odpustit si a přijmout své "nedokonalosti"...
napsáno 5. listopadu 2011 reagovat +2 trefné
+2
David: Moc děkuji všem za odpovědi.
Co se týče odpovědí na Vaše další otázky, odpovím klidně sem.
Přijmout někoho a otevřít se mu, nebude problém až poznám někoho, komu se otevřít chci. Tato chvíle ale ještě nenastala, takže nemůžu posoudit.
Mé tělo s mým postojem k ženám nijak nesouvisí. Trávím čas v posilovně protože mi to pomáhá, je to místo kde se cítím skvěle. Mé tělo je odrazem mého úsilí, nejsem žádný svalovec, ale býval jsem jenom kost a kůže. Takže to cvičení mě zvláštním způsobem naplňuje, nikdy jsem nebyl dobrý v žádném sportu a tady mě to baví a jde mi to.

Jiné "sexuální" zážitky jsem neměl. Vyděsilo mě pravděpodobně to, jak rychle na mě tlačila, jak rychle se to všechno stalo. To jak to mám se sexualitou mě trápí jen v případě, že o tom mluví kamarádi. Nemám co říct, takže se nevyhnu zvědavým pohledům. Mě samotnému to až tolik nevadí, sex pro mě není na prvním místě. Důležitější je najít skvělou partnerku a sex je pro mě vedle krásného a sdílného vztahu v pozadí.

Opravdu všem děkuji za reakci.
napsáno 31. října 2011 reagovat +2 trefné
+2
T.: Myslim, ze jsi frajer - je skvele, ze se nenechas strhnout do pretvarky. Taky jsem to mela na stredni podobne, a ted, par let od maturity, mam pocit, ze vsechny drivejsi handicapy jsou moje vyhoda. Diky tomu, ze jsem se nehanala do vztahu na efekt pro vnejsi okoli, ale jednala jsem podle toho, co jsem skutecne prozivala a co jsem vedela, ze je spravne a hodnotne, mam - zda se mi - zivot mnohem pekneji naplneny. (Treba vyborne kamarady mezi lidmi, ktere okoli neprijimalo a nikdo se s nimi nebavil; vystudovala jsem neobvykly obor, ktery nepatril mezi ty popularni, ale srdce me tam tahlo a ted jako jedna z mala vim, co chci delat). Tak se drz - je jasny, ze je to ted neprijemny, ale pokud budes uprimny sam k sobe a ohleduplny k okoli, driv nebo pozdejc se to vyplati:)
napsáno 31. října 2011 reagovat +20 trefné
+20
Zdenka: Davide, ani nevíte, jak jste mi sympatický, protože jste jiný, než všichni. Jsem sice hodně společenská, žádný introvert, ale jsem i ráda sama a hlavně, nemám pocit, že bych musela patřit do nějaké partičky. Je to možná i tím, že mám vzhledem k věku za sebou nějaké zkušenosti a že můžu zodpovědně říct, že často není o co stát. příkladů bych měla hodně, ale jeden, který mne v poslední době rozesmívá. Hraju golf, celkem slušné hřiště, ale žádné známé, významné. Přesto se zde utvořila významná partička. Pár nevýznamných lidí okresního formátu se zde tváří jako "Tajgrové" a stalo se módou, že si s nima mohou někteří zahrát 9 jamek. A pokud se ti podaří "jít hřiště" s paní XY, tak to potom, klobouk dolů. To už tě berou. A není to o tvém HCP, ale - jsi v ODS, máš nějakou hospodu, jsi "podnikatel" a jezdíš velkým bílým teréňákem, kandidoval jsi na starostu (sice z toho nic nebylo, ale dodnes jsi na bilbordech)... . Je to veselé je pozorovat. Chodí ve stejnou dobu, když někdo mluví, řežou se, jako by nic vtipnějšího nikdy neslyšeli, mají problém pozdravit ty ostatní, dělají si svoje turnájky, ženy donášejí dojemně udělané buchty i s tácem na pečení a sklízejí neuvěřitelný obdiv za svou šikovnost. Zajímavé je, že je to nastavené tak, že v partičce není žádná pohledná žena, žádný opravdu vzdělaný muž - titulů tam pár bude, ty se tady dělají na konečné tramvaje. Davide, buďte rád, že nejste podobný vlezdoprd...ka, byl byste jednou lidem k smíchu.
napsáno 31. října 2011 reagovat +15 trefné
+15
Přidejte nový komentář: splňující pravidla diskuse Můžete napsat ještě 1500 znaků

Vážení čtenáři, spolu s vámi pečujeme o kultivovanost a vysokou úroveň obsahu.

Moderátor schválí komentář, který:

  1. obsahuje váš funkční e-mail (nezobrazuje se ostatním)
  2. nevytrhává myšlenky z kontextu, soustředí se na podstatu
  3. nabízí vlastní argumenty, ne jen nesouhlas

Čtenáři, kteří pravidelně přispívají kvalitními komentáři, získají od moderátora heslo pro „bezbariérový“ přístup do diskuse.

Děkujeme za váš příspěvek.

už mám heslo

Nemám heslo

Odborník psychologie.cz - doporučujeme Milena Nováková

Milena Nováková

Psycholog, psychoterapeut

Specializace: děti a dospívající, rodina, škola, vztahy, identita, sebepojetí, virtuální realita.

Související články

Chováš se jak malej

Chováš se jak malej

Proč máme my ženy tak často pocit, že jsou naši muži málo dospělí?

Vztahy a sex
Sex za peníze: každá čtvrtá holka?

Sex za peníze: každá čtvrtá holka?

Rodiče mohou u svých dcer ochotu k prostituci ovlivnit. Musí ale začít už v dětství.

Vztahy a sex
Redakce Creative Commons Rss

psychologie.cz Vydává Mindlab