Slabá vůle a sebedůvěra: Bez pocitu selhání se občas neobejdeme.
Dobrý den,
již několik let bojuji se svou slabou vůlí. Oprava: Již několik let prohrávám se svou slabou vůlí. Navzdory tomu, že je mi teprve 24 let, moje životní energie, které jsem měla vždy habaděj, se ztratila někam do prázdna. Několik, pro mě poměrně velkých životních porážek či ztrát, mi vzalo vítr z plachet a navzdory tomu, že bych měla být poměrně šťastná (mám přítele, který mě podporuje a práci, která sice není vysněná, ale živí mě), trávím většinu svého volného času ve virtuálním světě, ať už na internetu nebo ve vlastní hlavě.
Utíkám do něj od problémů, kterých je dost a nebezpečně se na mě sypou, utíkám do něj hlavně co nejdál od sebe. Vůle, ctižádost, bojovnost, tvořivost, sebevědomí, chuť poznávat nové věci a vůle jsou vlastnosti, které si matně pamatuji ze svých mladších let , ale již dlouho se stávají jen cizími pojmy. U ničeho nevydržím, od všeho mě odradí strach, nedůvěra ve vlastní schopnosti a jaká si pohodlnost, chránící mě od dalších ran. Jak znovu získat jistotu, jak se naučit disciplíně a jak si vůbec začít znovu věřit, když se člověk sám v sobě zklamal? Děkuji za odpověď.
Nataša, 9. září 2011
Klikněte, ať ostatní vědí, že v tom nejsou sami
Názor odborníka
odborník psychologie.cz:
Vážená paní Špičáková,chápu, že rozhořčení může ovlivnit rozlišovací schopnosti a tak bych k Vašemu příspěvku dodal, že ODPOVĚĎ na dotaz poskytla tazatelce Nikol Šmorancová. DISKUSE pak umožňuje všem, aby vyjádřili své reflexe a názory a není u nich nutno předpokládat hyperkorektní terapeutickou atmosféru. Můj příspěvek tedy nebyl odpovědí na dotaz (těch tu mám dost), ale vyjádřením mého pocitu, že tazatelka se staví do klasické role "oběti" (dramatický trojúhelník s třemi pohádkovými postavami: oběť - spasitel - perzekutor), která křičí, pojďte mě zachraňovat, aniž upřesní, co vlastně potřebuje. Je od Vás šlechetné, že jste se ujala role spasitelky (ve vztahu k tazatelce) a perzekutorky ve vztahu ke mně.
Nevím, proč by tazatelé měli v diskusi zde dostávat pouze pozitivní zpětnou vazbu přetékající sympatiemi a soucitem, stejně jako Vám přiznávám plné právo na názor, který je odlišný od mého.
Tazatelka je evidentně gramotná a příruček, jak pěstovat vůli je na našem trhu přehršel; jen ona se nezmínila, že by už nějak začala trénovat.
odborník psychologie.cz:
Na tomhle příspěvku se mi líbí akorát to, že pod výkřiky UTÍKÁM OD PROBLÉMŮ se skví reklama: Stáhněte si zdarma magazín Psychologie.cz „Běhání jako životní styl“ s tréninkovým plánem.A napravo: ZLEPŠETE SVŮJ SEXUÁLNÍ VÝKON. Takže to vidím jako dvě zcela konkrétní rady.
Jinak mi to přijde jako bezobsažný hysterický výkřik, protože tazatelka sice dramaticky naznačuje jak krutá zklamání prožívá, ale vůbec není jasné proč a z čeho, od jakých problémů utíká, když žije celkem pohodově.
.jpg)
.jpg)
+16 trefnéMilá Natašo,
Cítím, že pravděpodobně hlavním bodem bude utíkání a stranění se obtížnějším životním situacím, které vás postihly. Sama už asi víte, že únik do vlastní ulity nic neřeší. Postavit se strachu a problémům čelem je sice náročné a nepříjemné, avšak nejvíce efektivní řešení. Chápu, že to pro vás může být velice obtížné, ale neřešením se nic do pohybu opravdu nedá. Ptáte se mne na otázku, jak znovu získat jistotu, naučit se disciplíně a začít si znovu věřit. Největší jistotu, odvahu a sebevědomí získáte tehdy, budete-li se stavět ke svým situacím čelem. Ať už jsou příjemné nebo nepříjemné. Jedině při dořešení určité situace získáte opět důvěru v sebe sama a odvahu stavět se dalším nepříjemnostem.
Zklamání a pocit selhání je v životě každého z nás zcela normální a bez toho se zkrátka neobejdeme. Je to jakýsi protipól toho, abychom si uvědomili, co v životě chceme a jakým směrem se potřebujeme vydat. Nebýt těchto nepříjemností, pravděpodobně bychom to nikdy nezjistili. I vás tento stav upozorňuje na to, že tato cesta pro vás nebude asi ta pravá a musíte se vydat jinudy. Pokud si ze začátku nevěříte, vyhledejte odborného specialistu, který vám do začátku pomůže s tím, abyste získala opět odvahu a věřila sama sobě. Není se čeho bát, jen je potřeba začít a chtít současnou nepohodu změnit. Normální je cítit se dobře a z toho byste měla určitě vycházet.