Žít s psychózou: Nejste sám, komu jde mluvení v práci lépe než doma.
Dobrý den,
trpím psychózou. Má poslední diagnóza byla F23.1. V akutní fázi jsem byl dvakrát. Podruhé jsem měl relaps půl roku po vysazení prášků. Beru Olanzapin a nyní jsem již téměř tři roky v remisi. Spím zhruba o dvě až tři hodiny denně více a těžko se mi vstává.
Pracuji v dost odpovědné práci, kde využívám cizí jazyk a jednám se zákazníky po celé Evropě. Zaměstnavatel neví, že trpím touto nemocí. Problém však je v osobním životě. Těžko navazuji nové vztahy a to jak partnerské, tak i přátelské. Když už se s někým seznámím, zanedlouho se rozejdeme (s navazováním a udržením obchodních vztahů v práci přitom nemám žádný problém).
Já v tom vidím tři možné příčiny nebo jejich kombinace: za 1, má povaha (vždy jsem byl celkem uzavřený – potom ale nechápu, proč mi komunikace v práci s cizími lidmi nedělá problém), 2, vedlejší účinky antipsychotik, 3, nemoc samotná (Bod 2 a 3 zejména v partnerských vztazích).
Další problém, který nyní mám, je ve výsledcích krevních a jaterních testů: ALT: 1,1; cholesterol: 5,4 a Tryacylglyceroly: 5,3 (možná jsem ráno před odběrem něco málo snědl, což mohlo TG více zhoršit). Jaké prášky byste mi doporučili, aby to nejlépe co nejméně ohrozilo moji práci a zlepšily se zvýšené hodnoty testů (s tím že se můžou zhoršit jiné)? Myslíte si, že by byl vhodný Abilify? Brzy půjdu na kontrolu ke svému psychiatrovi a chtěl bych mít více názorů.
Také bych se chtěl zeptat, jestli není nějaký psycholog nebo lépe skupinová terapie, která funguje o víkendu někde v Praze? Děkuji moc.
Petr, 11. dubna 2011
Klikněte, ať ostatní vědí, že v tom nejsou sami
.jpg)
.jpg)
Milý Petře,
děkuji za důvěru s níž se na nás, potažmo na mě obracíte, ale hned na začátku své odpovědi vás patrně zklamu. Bylo by naprosto neodpovědné vyjadřovat se k vhodnosti či nevhodnosti konkrétního léku v situaci, kdy o vás nevím nic víc, než jste o sobě stačil sdělit ve svém dotazu. A obecné popisy a úvahy o účincích každého léku si zřejmě umíte najít sám.
Z výsledků vašeho biochemického vyšetření se opravdu zdá, že jste „před odběrem něco málo snědl“ (TG 5,3 ukazují, že to mohlo být dokonce „něco více“) a jejich interpretace je proto také obtížná. Obě otázky je tedy třeba probrat s lékařem, který vás zná a který ví, jak reagujete na zavedenou léčbu a jak vypadá dynamika vašich problémů a obtíží. Totéž bych doporučil při hledání a volbě skupinové terapie, která v Praze probíhá na několika místech (Ondřejov, Palata, Eset, jenom namátkou).
Čekal jste asi víc: konkrétní rady a doporučení. Ale tyto stránky nejsou a v žádném případě nemohou být náhradou konzultace s lékařem nebo psychoterapeutem. To není moje neochota, ani nezájem, ale profesionální pravidla.
Pokud jde o váš popis rozporu a nesouladu mezi komunikační úspěšností v osobní versus pracovní rovině, nejste sám, který tento problém pociťuje. Jeho kořeny ale také nedokážu z vašeho dotazu přesně odhalit. Mohu jen předpokládat, že cítíte, že mezi oběma styly je rozdíl, že jde o úplně jiný typ mezilidských vztahů. V pracovní oblasti vstupujete na mnohem lehčí terén, protože používáte (zřejmě výborně) méně osobní a troufnu si použít termínu „méně niterné“ komunikační styly, zatímco v úrovních, kdy máte jít jen a jen za sebe, se patrně objevuje více zábran a bloků. Z tohoto pohledu se opravdu skupinová terapie jeví jako vhodná.
Přeji vám hodně úspěchů.
Radkin Honzák
+7 trefné