O pozitivních přínosech užití ayahuascy při terapii závislostí k nám přicházejí zprávy z různých částí světa. Obklopuje ji ovšem taková kontroverze, že tyto informace není snadné získávat. Její aktivní složka DMT je takřka celosvětově zakázaná, v USA i jiných zemích řazena mezi nejnebezpečnější a nejpřísněji hlídané látky. I přesto se rostoucí mezinárodní expanze ayahuascy od počátku paradoxně pojí s vědeckými zájmy o její terapeutické a léčebné využití. Pozornost odborníků se zaměřuje především na její potenciál snížit osobní utrpení a sociální náklady spojené se závislostí.

Po čtyřech hodinách v minibusu, který těsně před cílem odvařil brzdy po neustálém klesání z chladné Bogoty, po další hodině na korbě terénní místní dopravy na rozbité cestě a sestupu dolů po rozbahněné pěšině jsme dorazili na farmu místního šamana. Pěstuje i vaří si zde ayahuascu – tradiční amazonský psychoaktivní nápoj. Pochopitelně jsme tedy přijeli s mnoha očekáváními.

Šaman obýval své obydlí nedaleko od farmy, zato na místě nás přivítali dva veselí kolumbijští chlapíci. Brzy se dozvídáme, že oba ti sympatičtí kluci plní energie měli velké problémy s drogami. Záhy se tak ukazuje, že se tu v kopcích tak trochu na koleni děje to, co se jinde zkoumá a ještě jinde provádí na výrazně profesionálnější úrovni: léčí závislosti za pomoci tradiční amazonské medicíny.

Na této farmě jde léčbu o ze západního pohledu velmi neodbornou, ačkoli by leckdo mohl říci, že bychom na tuto problematiku těžko hledali osobu více povolanou – dotyčný šaman si totiž pitím ayahuascy sám vyléčil svoji těžkou závislost na kokainu.

Není droga jako droga

Nicméně historky z cest a zábavné anekdoty jsou sice vděčným materiálem k pivu, ale kritického čtenáře tím uspokojíme jen těžko. O to více, když jde o takový delikátní materiál jako je léčebné využití halucinogenních látek. Natož pak při léčbě závislosti. Jakože léčit závislost na droze drogou jinou? Ale jak už to tak bývá, ani zakázané látky nemusí být vždy nebezpečné, což je fakt, který se v současnosti dostává do povědomí širší společnosti zejména v souvislosti s léčebným využitím konopí. Dnes se tak už i leckdo drogami nepolíbený pídí po tom, kde se ta tak zdraví přínosná rostlinka dá sehnat.

Ayahuasca je silný psychoaktivní nápoj tradiční amazonské medicíny. Připravuje se z liány Banisteriopsis Caapi, která obsahuje MAOI – inhibitory monoaminu oxidázy. Tyto látky jsou v současnosti používány jako antidepresiva, hlavně ale díky nim můžeme zakusit halucinogenní účinky dymethaltryptaminu (DMT) přítomného v druhé rostlinné ingredienci (zpravidla Psychotrie Viridis), které by bylo při orálním požití jinak naším trávicím traktem okamžitě odbouráno.

Pokud na závislost nahlížíme jako na jev prolínající se oblastí biologickou, psychickou, sociální a spirituální, v ideálním případě by i její léčba měla procházet skrze tyto úrovně.

Požití tohoto nápoje způsobuje zvracení či průjem, ke slovu se dostává emočně zaměřená část mozku na úkor té racionální, následují rozmanité vizuální, sluchové či pocitové halucinace. Můžete tak například létat, vidět čarokrásné zahrady, cestovat v jiných dimenzích, rozprávět s duchy lesa, svými mrtvými příbuznými či mimozemšťany.

Tyto halucinace mohou být poměrně působivé a fascinující, nejsou ale zdaleka to hlavní, co ayahuasca nabízí. Jedinci po jejím užití uvádí rozmanité spektrum zkušeností od prožitku vlastní smrti, rozplynutí svého ega, přes cesty do hlubin svého nevědomí až po intenzivní pocity jednoty s přírodou či všeobjímající lásky a ještě mnohem víc.

Ayahuasca je stěžejní součástí léčby závislostí například v centru Takiwasi, fungujícím již přes dvacet let v džunglích Peru. Jeho vznik provázejí nadmíru příznačné okolnosti. Zakladatel centra, francouzský doktor Jacques Mabit, totiž přišel na myšlenku využít tradiční amazonskou medicínu pro léčbu závislostí právě při jedné ayahuascové zkušenosti. V Takiwasi se léčí pomocí unikátní kombinace západní psychoterapie a tradiční medicíny amazonské oblasti, v komunitním uspořádání. A léčí se zde s úspěchem.

Léčebný potenciál ayahuascy se ale možná nemusí nutně projevit pouze při intenzivní a náročné minimálně devítiměsíční léčbě, kterou poskytuje Takiwasi. Pozitivní výsledky přinesl i nedávno uveřejněný výzkum týmu specialisty na závislosti Geralda Thomase, který sbíral data u účastníků pětidenního soustředění. Tato soustředění provozuje již několik let doktor Gabor Maté, který je co se týče závislostí odborníkem na slovo vzatým.

Tedy, provozoval. Než si kanadská vláda všimla, že tyto úspěchy v léčbě závislostí slaví Maté v podstatě díky (podle kanadské legislativy ilegální) přípravě nebezpečné a kontrolované substance. I přesto, že po absolvování těchto soustředění u účastníků významně klesla míra užívání nejen kokainu, ale i tabáku a alkoholu. I přesto, že se u nich zvýšila celková kvalita života, všichni zkušenost hodnotili jako dlouhodobě přínosnou a nebyly zjištěny žádné negativní dopady. I přesto ve své praxi nadále nesmí pokračovat.

Lék pro tělo, lék pro duši

A jak to tedy je s tím napohled absurdním nápadem nahradit jednu drogu jinou? Tak předně, není droga jako droga. Ayahuasca sice způsobuje halucinace, podle čehož ji většinová společnost snadno umístí do prostředí problémových uživatelů, ale:

• nevzniká na ní závislost psychická ani fyzická
• dávky se nezvyšují, ba naopak
• není toxická, nejsou známy případy předávkování, na fyzické úrovni jedinci neškodí, zato se mluví o řadě pozitivních léčivých přínosů
• jak její hlavní psychoaktivní složka DMT, tak další její chemické sloučeniny jsou přirozeně přítomny v lidském organismu

A jak vlastně terapie závislosti s pomocí ayahuascy funguje?

Současné přístupy se čím dál více přiklánějí ke komplexní definici závislosti. Jde o problém, který se vyvíjí na několika úrovních. A původ determinuje způsob léčby. Pokud tedy na závislost nahlížíme jako na jev prolínající se oblastí biologickou, psychickou, sociální a spirituální, v ideálním případě by i její léčba měla procházet skrze tyto úrovně. Ayahuasca je unikátní i v tom, že je podobně komplexní jako samotná závislost.

Na neurochemické úrovni působí a do funkčnější podoby upravuje závislostí pochroumaný dopaminový a serotoninový systém, na fyzické úrovni tělo čistí a zmírňuje abstinenční příznaky. Řada výzkumů přináší informace o schopnosti ayahuascy zpřístupnit jedinci jeho nevědomí a tím umožnit nahlížet a zpracovávat minulá traumata, řešit rozličné intrapsychické potíže. To z ní může dělat výborného pomocníka terapie. Dále někdy umožňuje vidět, případně i prožít budoucí následky svého chování, zlepšuje schopnost se rozhodovat, redukuje úzkost, podporuje proces individuace.

DMT je na seznamu zakázaných látek. To sice omezuje její užívání pro rekreační účely, zároveň ale znesnadňuje jakýkoliv výzkum. A těch je tak stále žalostný nedostatek.

Spirituální rovina je u jakéhokoliv fenoménu ve vědeckých i společenských kruzích vyslovována zpravidla šeptem, pokud vůbec. Ač v minulosti bylo nedílnou součástí lidského života, dnes se spirituálno velmi špatně žvýká. Jenže pokud mluvíme o léčbě s pomocí ayahuascy, tuto rovinu jednoduše nemůžeme pominout. Čím dál více odborníků vnímá nenaplněnou potřebu po spirituálnu jako základ vzniku závislosti.

Ayahuasca tento zážitek dokáže poskytnout a může tak naplnit v současnosti mnohdy prázdný prostor přirozené potřeby spirituálna. Požití ayahuascy dle mnohých pomáhá najít vnitřní klid, smysl života, dodává naději.

DMT je na seznamu zakázaných látek. To sice možná omezuje její užívání pro rekreační účely, zároveň ale znesnadňuje jakýkoliv výzkum. A těch je tak stále žalostný nedostatek. I realizované studie se potýkají s mnoha limity, ať už je to velikost vzorku, řada nekontrolovaných proměnných či specifická povaha samotné zkušenosti. Ty, které vznikly (a k nimž lze připočíst řadu nejrůznějších historek zázračných uzdravení a život měnících zážitků), předávají tutéž univerzální zprávu, že si tato látka přinejmenším zaslouží náš zájem.

Prozatím nemáme dostatek ověřených informací o jejím lékařském a terapeutickém využití. Ani se k nim ale nedostaneme, pokud se pro samý strach z neznáma a pro zažitá dogmata s nepodloženým původem neodvážíme objevovat nová místa. Pokud si tam budeme představovat krvelačné příšery, těžko zjistíme, že tam rostou i neznámé květiny. Že tam třeba pro mnohé roste naděje.

Doporučená a použitá literatura:

• Brierley, D. I., Davidson, C. (2012). Developments in harmine pharmacology — Implications forayahuasca use and drug‑dependence treatment. Progress in Neuro‑Psychopharmacology and Biological Chemistry, Vol. 39/2, 263–272.
• Frecska, E., Luna, L. E., Strassman, R., Wojtowicz, S. (2010). Vnitřní cesty do vnějšího vesmíru. Praha: Dybbuk.
• Kavenská, V. (2013). Tradiční medicína Jižní Ameriky a její využití v psychoterapii. Olomouc: UPOL.
• Kidder, Ch. (1997). Vine of the Souls. The Resonence Project, Vol. 1.
• Labate, B. C., Cavnar, C. (Eds.) (2014). The Therapeutic Use of Ayahuasca. New York: Springer.
• Loizaga‑Velder, A. (2013). A psychotherapeutic effects of ritual ayahuasca use in the treatment of addiction. MAPS – Bulletin, Vol. 23/1: 36–40.
• Mabit, J. (2007). Ayahuasca in the treatment of addiction. In: Roberts, T. B. & Winkelman, M. (Eds.) Psychedelic Medicine (Vol. 2): New evidence for hallucinogenic substances as Treatments. Santa Barbara, CA: Praeger.
• McKenna, D. J. (2004). Clinical investigations of the therapeutic potential of Ayahuasca: Rationale and regulatory challenges. Pharmacology and Therapeutics. Vol. 102, 111–129.
• Patel, K., Gadewar, M., Tripathi, R., Prasad, S., & Patel, D. K. (2012). A review on medicinal importance, pharmacological activity and bioanalytical aspects of beta‑carboline alkaloid ‘‘Harmine’’. Asian Pacific Journal of Tropical Biomedicine, Vol. 2/8, 660–664.
• Thomas, G., Lucas, P., Capler, N. R., Tupper, K., W. & Martin, G. (2013). Ayahuasca‑Assisted Therapy for Addiction: Results from a Preliminary Observational Study in Canada. Current Drug Abuse Reviews, Vol. 6/1, 30–42.