Stává se vám, že přijdete ke dveřím a nevíte, jak je otevřít? Že na supermoderním záchodě nevíte, jak spláchnout? Mácháte rukama okolo umyvadla, když chcete pustit vodu? Na ovladači k vaší televizi používáte čtyři tlačítka a funkci zbylých třiceti neznáte? Nemáte tušení, k čemu je devět různých nastavení na vašem digitálním foťáku?

Nemusíte se obviňovat z vlastní hlouposti. Don Norman, profesor kognitivní psychologie a informatiky, si myslí, že na vině je výrobce, který zapomněl, že tyto předměty používá člověk.

Přístup Dona Normana je směsicí technického pohledu na design a pohledu, který představují sociální vědy. Známým se stal díky popisu Normanovských dveří: „Dveře nám kladou pouze dvě otázky. Jak se otevírají? A kterým směrem?“ píše Norman ve své dnes již kultovní knize Design pro každý den. „Odpovědi by měl poskytovat samotný jejich design. Nemělo by být zapotřebí žádných symbolů či instrukcí a už vůbec ne pokusů a omylů.“

„Dokonalosti není dosaženo tehdy, když už není co přidat, ale když už není co odstranit.“ Antoine de Saint‑Exupery

Jablka a banány – dokonalost sama

Příklad téměř dokonalého designu nevymyslel člověk, ale příroda. Je jím banán, který je z hlediska použitelnosti ideální potravinou na cesty. Jeho malý objem poskytuje mnoho energie, je uzavřen ve skvěle padnoucím obalu, podle barvy obalu poznáme, zda je obsah stále poživatelný. Není nejmenších pochyb o tom, jak ho rozbalit – a zvládneme to velmi jednoduchým pohybem ruky. V jeho designu je zkrátka skryto mnoho informací o tom, jak ho použít.

I další příklad použitelného designu je tak trochu z ovocné říše. Výrobky firmy Apple patří k těm nejlepším, co se týká použitelnosti. Poznáte to už při vybalování jejich počítačů, telefonů nebo softwaru z krabice.

Obal a všechno v něm je uzpůsobeno tak, že už při vybalování dostanete spoustu informací, kam patří jaký kabel, jak zařízení uvést do chodu a jak je používat. Manuál není potřeba nebo se obvykle vejde na malou kartičku. Asi vás nepřekvapí, že viceprezidentem pro pokročilé technologie byl v Applu Don Norman.

Informace ve světě, informace v hlavě

„Obecně platí, že lidé si upravují své okolí tak, aby jim poskytovalo značnou část důležitých informací. Uspořádání a viditelnost předmětů často vyjadřuje informaci o jejich relativním významu,“ píše Norman.

Je to tak. Informace, které dostaneme z dobře upraveného okolí, si nemusíme pamatovat. Nemusíme vědět o všech našich schůzkách, v kolik začínají, kde se konají, jaké máme splnit úkoly. Stačí si pamatovat, že máme malý červený diář.

Stejně by to mělo být i u dobrého designu. Například u již zmíněných dveří málokdo střízlivý na ně tlačí napravo, když je klika nalevo. Problém nastává, když designer vymyslí dveře, které postrádají vodítka, jež si pamatujeme. Například zcela prosklené dveře, kde není patrné, na které straně jsou panty. Chybí zde cokoliv, za co je můžeme chytnout, a nejde ani přesně určit, jestli táhnout, tlačit nebo jestli se dveře otvevřou samy.

Lidská mysl je úžasný nástroj poznávání. Neustále hledá smysl ve věcech a událostech, které nás obklopují.

Několik pravidel použitelného designu

Jak můžeme už v obchodě poznat, který výrobek nám nebude život komplikovat, ale naopak naší hlavě odlehčí? Podle Normana existuje několik jednoduchých pravidel.

„Lidská mysl je úžasný nástroj poznávání. Neustále hledá smysl ve věcech a událostech, které nás obklopují,“ píše Norman. Domnívá se, že je velmi frustrující hledat a nenacházet funkčnost v něčem, co je nahodilé. A přesně takové uspořádání má ovládání mnoha výrobků. Například plynový vařič se čtyřmi hořáky a s obvyklým rozložením do čtverce má běžně ovládání v jedné linii. Toto uspořádání si žádá další vysvětlení, k jednotlivým ovládacím prvkům je nutné dokreslit, který hořák ovládají.

22 let stará aktualita

Kniha Design pro každý den, z níž je čerpána většina předchozích informací, se dočkala vydání i u nás. Don Norman v ní popisuje aplikaci základních poznatků kognitivní psychologie na oblast designu. I po dvaadvaceti letech od prvního vydání neztratila nic ze své aktuálnosti. „Firmy s každou novou technologií zapomínají na poučení z minulosti a inženýři chrlí stále rafinovanější výtvory, hnáni marketingovou potřebou zavádění zbytečných funkcí,“ píše Norman v předmluvě k novému vydání knihy.

Asi tušíte, že nejpoužitelnější ovládání bude v tomto případě kopírovat rozložení hořáků a bude sestaveno do čtverce. Tento princip Norman nazývá přirozeným mapováním, který ústí v kvalitní konceptuální model. „Dané zařízení jednoduše musí umět vysvětlit  samo sebe,“ shrnuje Norman.

Velmi důležitá je zpětná vazba. Dobrý design nás musí informovat o tom, co jsme udělali. Určitě se vám už někdy stalo, že jste si otevřeli několikrát internetový prohlížeč, protože jste netušili, že počítač reagoval už na první kliknutí. Zavírat deset otevřených oken zdržuje.

Omezení designu na jedno jediné možné použití zvyšuje jeho použitelnost. Strkáte paměťovou kartu do foťáku pokáždé jinak a nepamatujete si, jak je to správně? Pravděpodobně jsou na těle foťáku vyražené i nějaké instrukce. „Základní pravidlo – potřebuje‑li výrobek instrukce (stiskněte zde, vložte tudy atd.), je špatně navržený,“ píše Norman.

Poslední pravidlo Norman shrnuje do jedné věty: „Dobrý designer umí zařídit, že správné úkony jsou zjevné a ty nesprávné neviditelné.“ To však v obchodě nepoznáte. Design nejprve musíte odzkoušet v provozu.

Knihu Dona Normana Design pro každý den vydalo v češtině nakladatelství Dokořán v roce 2010.