Čemu všemu podle vás musí člověk říci NE, pokud chce žít spokojený život? Stejnou otázku jsme položili odborníkům spolupracujícím s redakcí Psychologie.cz. Dnes odpovídá Lenka Nováková.
Pokud chceme žít spokojený život, musíme se mimo jiné naučit říci NE mnoha informacím, které nás obklopují. Podívejme se například na reklamu. Je nám vnucována jako vize našeho štěstí, ale kdo z nás odpovídá vzorům, které reklama servíruje?
Super auta, nohy jako gazela, vlasy jako vodopád, dům s bazénem, bílé prádlo, banky, které vrací peníze: servírované iluze o neexistujícím světě, který má jednoduché řešení na všechno. V srdci každého, kdo se zhlédl v jejím lákavém světě, mediální reklama způsobuje bolest a vyvolává vnitřní konflikt.
Vnější a vnitřní svět
Proč bychom si měli ubližovat? My sami jsme si snad největší přítelem. Anebo nepřítelem? Co když sami před sebou utíkáme? Jsme závislí na tom, jak uspějeme před ostatními, a tak málo se zamýšlíme, jak uspějeme sami před sebou.
Ono se to snadno řekne, ponořte se do vlastního světa. Vypněte přijímání informací prostřednictvím očí a uší. Soustřeďte se jen na své myšlenky. Pozorujte je a zkuste je usměrňovat. Je těžké se to naučit? Prý něco takového umí jen 7–10 % ze všech lidí. Číslo se mi zdálo nízké, a tak jsem své okolí podrobila zkoumání. Výsledek, byť subjektivní, mě překvapil. Asi to sedí.
Vypnout televizi a nutit se k pozorování myšlenek vyžaduje disciplínu stejně jako chození do fitka.
A kam jsem zařadila sama sebe? Nevím, jestli patřím mezi 10 % vyvolených. Místo abych si večer po návratu z náročného dne do bezpečí domova vyčistila hlavu, cpu si tam další balast z televizních zpráv a pasivně zírám na televizní seriály, abych údajně přišla na jiné myšlenky.
Přitom o sobě vím, že půlhodinová meditace, lelkování nebo bezcílná procházka mi umožní vybalancovat emoce a udělat si jasno v mých osobních hodnotách. „Ordinace“ tam evidentně nepatří, ale je to tak pohodlné.
Nebudu zapírat. Vypnout televizi a nutit se k pozorování myšlenek vyžaduje disciplínu stejně jako chození do fitka. Nejhorší je, že to o sobě vím, a přesto selhávám. Ale jen někdy, jindy vítězím!
Mnohem těžší to musí být pro ostatní, kteří si důsledky závislosti na vnějším světě neuvědomují. Možná o nich ani neví. Jak si stojíme jako národ, když se u nás nejlépe prodávají noviny plné bulvárních zpráv? Stáváme se obětí událostí a všeobecného očekávání.
Úspěch přichází zevnitř, ne zvnějšku. Ralph Waldo Emerson
Když se nedaří, je snadné najít viníka pro obviňování a ospravedlňování se. Za to, co se kolem nás děje, vždycky někdo může. Asi není nikdo, kdo by nechtěl ve svém životě najít štěstí, ale většina je hledá ve vnějším světě. Chceme ho změnit, chceme druhé zlepšit.
Zapomínáme, že i my jsme jeho součástí a že to nejmenší, co pro zlepšení světa můžeme udělat, je zlepšit sami sebe. Zvolit si svou cestu duchovního růstu. Rozhodnout se pro svobodu a přijmout odpovědnost za to, že ani politici, ani šéf, ale jen já sama jsem tvůrce svého osudu.
A co to znamená pro mě? Pro začátek říci STOP informacím, které mě odvádějí od mých vlastních snů, vytyčených cílů a oslabují moji víru v sebe sama.
Že to není váš šálek čaje? Chápu. Avatarů mezi námi žije jen 10 %. Moc si přeju, aby se začali víc množit. Myslím, že je tady potřebujeme. Jsou totiž pro mě představiteli zdravého rozumu.
