Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Abreakce: zbytečná bolest, nebo účinná léčba?

Jaké by bylo říct vašemu ex, jak strašně vás štval a že jste rádi, že vám zmizel ze života?

Aneta Baierová

21. 1. 2015

„Jdi k čertu! Kašlu na tebe! Nenávidím tě! Zničil jsi mi život! Nech mě na pokoji!“ Tyhle a jim podobné věty můžete zaslechnout na skupinové terapii. Situace vypadá tak, že pacient leží na podlaze a ostatní mu brání v pohybu. Na první pohled situace připomíná epileptický záchvat. Zbláznil se snad terapeut?

Člověku by se z nových trendů v psychoterapii zamotala hlava. Metod a přístupů k pacientům s nejrůznějšími problémy a nemocemi existuje nepřeberné množství a dalo by se dlouhé dny diskutovat nad tím, které z nich jsou skvělé a účinné a které naopak klientům spíše uškodí.

Jednou z technik, která už sice není nejnovější, ale přesto se jí toto dilema ve velké míře týká, je abreakce. Metoda, kterou některé terapie opěvují a některé zatracují.

Emoce ven!

Slovem abreakce označujeme odreagování, uvolnění nepříjemné emoce nebo napětí – většinou tím způsobem, že daného člověka nejdříve přimějeme k tomu, aby se do situace, ze které napětí pramení, znovu vžil, aby si ji vybavil, a to v prostředí, kde se nemusí bát naplno projevit afekty a emoce. V podstatě si může prožít tuto situaci znovu a tím se s ní lépe vyrovnat.

Nejsilnější abreakce se obvykle vážou ke vzpomínkám na situace, ve kterých byla pacientovi způsobována fyzická nebo psychická bolest nebo kdy pociťoval strach, hněv, smutek či osamocení, říká Ferdinand Knobloch ve své knize Integrovaná psychoterapie v akci. Význam spočívá především v tom, že v reálném životě lidé často potlačují své emoce a jejich projevy. V rámci terapie si však mohou dovolit pustit je ven naplno a mají jistotu, že je za to nikdo neodsoudí nebo se jim nevysměje.

Nekontrolovatelný výbuch emocí může člověku citelně ublížit. Pokud ho terapeut dostatečně neošetří, může způsobit hluboké rány na duši.

Explozivní uvolnění emocí není ani zdaleka nová technika. Abreakce byla – jistě ne bezdůvodně – součástí léčebných technik šamanů a kněží už od dávných dob. V psychologii se cíleně začala používat začátkem 20. století a přetrvává dodnes. Střídavě ji však psychoterapeutické školy opěvují a zatracují.

Očista duše

V současné době očistného účinku abreakce využívá hlavně skupinová psychoterapie, často i psychoanalýza. Nejlepší metodou, pomocí které se dá abreakce vyvolat, je psychodrama: daná situace se za pomoci ostatních účastníků znovu přehraje. Díky tomu se podaří dosáhnout potřebných emocí, které se pak mohou projevit navenek.

Jen si představte, jaké by bylo říct vašemu ex příteli, jak vás strašně štval a že jste rádi, že zmizel z vašeho života. Nebo vašemu otci, že je vám líto, že opustil maminku a že jste nikdy neměli příležitost mu říct, jak vás to mrzí. Jako by z vás spadlo závaží, které si s sebou vláčíte již spoustu let, ne-li od dětství. Ovšem za předpokladu, že terapii vede zkušený a kvalifikovaný psycholog a ne nějaký pochybný šarlatán, ale to by vydalo na samostatný článek.

Úleva, která se dostavila poté, co jsem představitele svého bývalého přítele vzala po hlavě látkovým obuškem, je nepopsatelná.

Abreakce však není všemocná a má i svá úskalí. Pokud se váže k situacím ze současnosti, daří se díky ní poměrně dobře odstranit příčinu utrpení a uvolnit se. Pokud však má pomoci vyřešit křivdy a smutek z minulosti, kdy už není reálná šance, že bychom situaci mohli upravit nebo změnit chování člověka, který nás trápí, měl by se terapeut mít na pozoru. Takovýto nekontrolovatelný výbuch emocí může člověku citelně ublížit, a pokud ho terapeut dostatečně neošetří, může způsobit opravdu hluboké rány na duši a narušit celý terapeutický proces.

Já sama jsem si abreakcí v rámci skupinové Integrované psychoterapie prošla a určitě můžu potvrdit, že je to velmi silný zážitek a dost radikální léčebná metoda. Nejsem si úplně jistá, jestli ji „ustojí“ každý. Ta úleva, která se dostavila poté, co jsem na představitele svého bývalého přítele vychrlila, co všechno mi udělal a jak mi ublížil, a vzala ho po hlavě (no dobře, po hlavě to nebylo) látkovým obuškem, je nepopsatelná. Měla jsem pocit, jako bych si to s ním doopravdy vyříkala, přestože ho zastupoval jen další účastník kurzu, a konečně se mi podařilo si tuto kapitolu života uzavřít a vyrovnat se s ní.

Každý by měl tedy sám za sebe zvážit, jestli má odvahu a kuráž postavit se minulosti, vyřešit nevyřešené a znovu najít klid v duši.

Pozvánka na konferenci

Pokud chcete vědět více o moci emocí v každodenních interakcích, doporučujeme konferenci Moc emocí: psychologie emocí a citů každodenní lidské zkušenosti, která se uskuteční 27.–29. 3. 2015.

Diskuse 0