Pro vaše blízké: Dárkové předplatné
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Analýza kokotologie

Bojí se, že mu lidé ublíží, a proto raději sám ubližuje druhým.

„Dneska přijdu domů později, píšu článek o kokotech,“ zavolal minulý týden v podvečer jeden ze spoluautorů tohoto textu manželce. „To přece není žádný problém,“ odpověděla mu. Přesně tak. Kdo kompetentnější než autentický a mediální kokot by článek o kokotech měl psát.

Než se začtete do následující analýzy o kokotech, zkuste zapomenout na hanlivou podstatu daného expresívního výrazu. Slovo kokot – a od něj se odvíjející kokotismus – totiž v pravém slova smyslu není nic jiného než definovaná choroba a stav mysli.

Logicky tedy má typické příznaky, ataky, záchvaty i chronické fáze. Ve srovnání s „normálními“ chorobami je na kokotismu unikátní jediné – s léčením nepomůže žádný lékař ani učené kolokvium. Jediný, kdo ho může léčit a vyléčit, jsme my sami.

Prvním krokem k úspěchu je tedy autodiagnóza. K ní nepotřebujete žádnou domácí chirurgickou soupravu a invazívní způsoby vyšetření. Stačí si více všímat reakcí okolí na svou vlastní osobu, zamyslet se nad nimi, podívat se jednoho krásného rána do zrcadla a přiznat si: „Vždyť jsem vlastně kokot!“ Právě jste udělali první krok k vyléčení.

Vyléčený kokot Crement

Příběh objevu kokotismu je podobný jiným epochálním objevům na vědeckém poli (krevní destičky, penicilín, viagra a podobně). Jako první jej objevil a popsal MUDr. Xavier Crement, což je pseudonym autora (profesí jde snad o lékaře-urologa), který kokotismus nejprve zpozoroval sám na sobě a pak jeho devastující projevy na fungování člověka i civilizaci popsal ve třech knižních studiích o kokotech (v překladu Martina Konvičky vydalo ve druhém vydání nakladatelství Československý spisovatel v roce 2010).

„Osobně jsem o tom, že jsem kokot, neměl ponětí do svých čtyřiceti let. Jako většina kokotů jsem i já byl hrdý na svou silnou osobnost, díky které jsem vždy získal vše, co jsem si umanul,“ píše v úvodu prvního dílu, nazvaného Dost bylo kokotů.

Nakonec došel k poznání: „Je to choroba – zhoubná závislost na hrubém a hulvátském chování, kvůli které nedokážeme rozpoznat, že si sami před sebou nepřipouštíme svou hluboko zakořeněnou aroganci, bigotnost a agresivitu… K vyléčení kokota stačí, nalezne-li v sobě základní smysl pro lidskost.

Ale pozor. Úplná dekokotizace může trvat několik let a rodina, kterou jste kvůli svému kokotismu mohli ztratit, se k vám ani pak nemusí vrátit. Totéž platí o přátelích.

Kokoti výbušní a další

Vzhledem k tomu, že kokotismus může mít tisíce podob i projevů, je těžké přesně vymezit jeho hlavní symptomy. Skoro každý, a to i v případě, že je sám kokot, si může vytvořit vlastní seznam.

30. dubna. – 5. května 2019

Otevřené vztahy (seminář)

Pavel Špatenka

Existuje dokonce mnoho oborů lidské činnosti, kde se přímo vyžaduje, aby člověk byl kokotem – například média, politika, jurisdikce, policie, bankovnictví, pojišťovnictví, marketing nebo humanitní vědy.

Stejně tak seznam vlastností, podle kterých tušíte, že máme co do činění s kokotem, může být nekonečný. Takový seznam může začít třeba takto (nebo úplně jinak):

Mluví stále o sobě. Skáče vám do řeči a mluví moc nahlas. Bazíruje na banalitách. Lže a citově vydírá. Každé jeho jednání je vedeno ziskem, hmotným i nehmotným. Bojí se, že mu lidé ubližují, proto raději ubližuje sám ostatním. Je buď věčně nespokojen, nebo věčně spokojen. Sebelásku považuje za normální. Nemrká.

Doktor Crement nabízí členění podle fází kokotismu (asi nejhorší je podle něj kokot výbušný, se kterým se dá dělat jediné – držet se od něj co nejdále) a člení je do následujících podkategorií.

Sériový kokot. Kravatový kokot. Osvobozený kokot. Kokot nebeský. Byrokratický kokot. Kokot „bolestín bezbranný“. Tribunálový kokot. Poznáváte se? Učinili jste druhý krok k vyléčení.

Kokot Mirek

Jaký (jestli ano, nebo ne, to víme) je vlastně typ kokota ministr financí Miroslav Kalousek, který je přední český odborník na kokotologii? Kalousek byl jistě výbušným a sériovým kokotem v době, kdy se chtěl po volbách v roce 2006 spojit coby šéf lidové strany s Jiřím Paroubkem a Vojtěchem Filipem, jež označit coby kokoty by bylo urážkou všech a normálních kokotů.

Od té doby Kalousek jistě učinil velký pokrok ke kokotskému sebeuvědomění, ale jestli je dnes větším, nebo menším kokotem než tehdy, nelze s jistotou říci. To záleží na tom, zda vás baví třeba diskuse o zdanění stravenek a zrušení superhrubé mzdy, nebo ne.

Využívejte celý web.

Předplatné

Ať tak, či onak, při pohledu na našeho ministra financí oděného do kokotského trička je jasné, že Česko je zvláštně liberální země. Sice není jediná na světě, v níž zastává post ministra financí kokot, zcela jistě je ale jediným státem, ve kterém se ministr financí ke svému kokotismu hlásí.

Můžeme si myslet, že tato konstrukce je mylná a že Kalouska by měl vystřídat jiný politik, jenž nebude strážit státní kasu s takovou mírou kokotismu jako on. Může být. Ale pozor, taky může být, že jste nevyléčitelný kokot. Kokot naivní. A pak píšete podobné články…

Článek vyšel v týdeníku Reflex.

Diskuse 0