Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Chladné čtení

Jak nenaletět podvodníkovi, který tvrdí, že zná vaše nitro a ví, co je pro vás dobré?

Martin Pražan

Martin Pražan

24. 11. 2014

Chladné čtení (anglicky „cold reading“) je základní nástroj používaný jasnovidci. Tento termín se uchytil zejména v myslích skeptiků, kteří díky němu vysvětlují princip metody, jak dokáže jasnovidec získat tolik informací o daném klientovi.

Jako první tuto metodu popsal psycholog Bertram R. Forer, podle něhož získala název Forerův efekt. Metoda byla ale ještě předtím používána viktoriánskými médii a spiritisty, kteří s ní zneužívali důvěřivosti svého publika. Nejvýrazněji se v té době proslavil P. T. Barnum, proto je někdy označována jako Barnumův efekt. Barnum používal daný fenomén pro pobavení ve svém cirkuse, namísto vydělávání peněz klamáním lidí.

Metoda používaná jasnovidci se skládá z několika technik. Zahrnuje jak sběr informací o klientovi před a během setkání, tak šikovně položené otázky, lingvistické kličky a výroky, které se vztahují na širší skupinu lidí. Veliký vliv zde hraje i celková atmosféra a spojení mezi klientem a jasnovidcem.

Lidé rádi věří tomu, co si přejí, aby byla pravda. Jasnovidec tedy neváhá, aby jim vyvrátil jejich obavy a potvrdil vysněná přání.

Už samotné vyhledání jasnovidce je předpoklad pro úspěšnou interpretaci návštěvy. Důležitou roli hraje jasnovidec sám: sebejistý a přátelský člověk působí mnohem důvěřivěji, zvláště když od vás očekává nějakou protislužbu.

Vím, co vás tíží

Základní témata, o kterých lidé chtějí mluvit, jsou láska, zdraví, peníze, kariéra, cestování, vzdělání a ambice. Držet se těchto věcí a nenápadně zjišťovat informace dává jasnovidci naději, že klient během hovoru zapomene, co již bylo řečeno. Dané informace potom jasnovidec přeměnění do jiných slov a získá tak výhodu: působí dojmem, že ví více, než říká.

Druhým krokem je používání již zmíněného Forerova efektu. Jedná se o řadu výroků, které pasují na spoustu lidí. Lidé se obvykle zaměřují na to, co znají. Dané výroky si potom vztahují na svoji osobu a domnívají se, že je jasnovidec dobře zná.

  • V praxi to může vypadat třeba takto: „V očích druhých vypadáte jako někdo, kdo má vše pod kontrolou, sám/a si ale připadáte trochu nejistě. Přejete si býti pro druhé více populární, než doposud jste. Jeden z vašich rodičů pravděpodobně již nežije, nebo je vám citově vzdálený. Doma máte krabici se starými fotografiemi,…“ Další výroky se dají rozvíjet na základě reakcí klienta.

Jakmile jasnovidec navodí důvěru, že je opravdu jasnovidcem, mohou být proneseny další, ještě konkrétnější výroky – například může být zmíněn šperk po zesnulém členovi rodiny, nefungující hodiny v domě, knihy a koníčky, které jsme pěstovali v mládí, nebo všeobecně rozšířené jizvy na kolenou.

Pokud se do něčeho jasnovidec zásadně netrefí a všimne si, že ho klient nenásleduje, může svůj výrok přenést do budoucnosti a požádá klienta, aby hledal nefungující hodiny či drahý prsten po babičce na půdě.

Nástroj manipulace

Lingvistické triky a kličky se hodí zejména, když klient nespolupracuje, nebo se jasnovidci nedaří správně interpretovat detaily. Patří sem věty jako: „Zní vám to povědomě? Co by to mohlo být? Dává vám to smysl? Na koho by to mohlo odkazovat? S čím se vám to spojuje?“´“

Na klienta je při každé takové otázce vyvinut tlak, aby si rychle na něco vzpomněl, s něčím si údaj spojil. Pokud se jedná o jevištní představení a klient je požádán, aby vstal ze svého místa, nebo je na něj zaměřen reflektor, napětí je tím ještě umocněno. Lidé rádi věří tomu, co si přejí, aby byla pravda. Jasnovidec tedy neváhá, aby jim vyvrátil jejich obavy a potvrdil vysněná přání. Dělá to ale s důkladnou prozíravostí, aby nepůsobil příliš transparentně.

Neříkejte o sobě zbytečně moc informací. Popřípadě řekněte něco navíc, co není pravda, a sledujte, zde se dotyčný chytí do pasti a bude pokračovat v následování falešné stopy.

Zkušené užívání popsaných dovedností dává člověku do rukou silný manipulativní nástroj, o němž širší společnost stále nemá potřebné podvědomí. Nejedná se přitom pouze o jasnovidce – podobné triky s oblibou a úspěchem používají například prodejci. Dalo by se říci, že je to nová forma komunikace, které dává znalému jistou výhodu, až převahu.

Je tedy v zájmu nejen bádavých a pochybovačných skeptiků, aby se informace o těchto praktikách rozšířily a fungovaly ve slabé chvíli jako obrana proti podvodníkům, ačkoli samotná znalost těchto technik před podvodníkem patrně neochrání.

Jak se tedy nenechat zahnat do slepé uličky?

  • Předně je důležité pamatovat si, co jsme řekli před chvílí, a nenechat se obejít jen pozměněnou interpretací.
  • Nevynášet na sociálních sítích a internetu informace, které nejsou potřeba. Pokud je to nezbytné, uvědomte si alespoň, o jaké informace se jedná, a buďte ve střehu vždy, když o nich padne řeč.
  • Co se týče konkrétně jasnovidců, zjistěte si reference z více zdrojů, zvláště pokud za tyto služby hodláte platit.
  • Neříkejte o sobě zbytečně moc informací. Popřípadě řekněte něco navíc, co není pravda, a sledujte, zde se dotyčný chytí do pasti a bude pokračovat v následování falešné stopy.
  • Veliká spousta jasnovidců aplikuje jeden a ten samý výklad s malými změnami na vícero osob. Pokud vám byl někdo takový doporučen známými, porovnejte výklady: je veliká šance, že se nebudou tolik lišit.
  • V neposlední řadě přemýšlejte, nenechte vynesenou věštbu, aby zkřížila cestu vaší vůli. Zmocněte se své části zodpovědnosti a řešte to tady a teď.

Pamatujte, že jasnovidec není terapeutem, je spíše utěšitelem, který se záhy staví do mocenské pozice, která není pro klienta přínosem.

Diskuse 0

Martin Pražan

Sociální pracovník a student speciální pedagogiky