K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Chvála nepozornosti

Schopnost občas úplně vypnout chrání naše duševní zdraví.

Zdeněk Krpoun

Zdeněk Krpoun

29. 3. 2012

Ze seriálu: Hlava a tělo

Často čteme o rozvoji vnímavosti a pozornosti. Být neustále plně přítomen, to je náročná meta. Stojí skutečně za to, nebo platí, že našemu duševnímu zdraví prospívá naopak trocha vhodně načasované nepozornosti?

Dokážete si například představit, že byste se museli při každém kroku, který uděláte na cestě do práce, soustředit na „zvednout pravou nohu, posunout dopředu, položit, zvednout levou nohu…“? A co takhle když píšete něco na počítači? Říkali byste si  „teď musím dát levý ukazováček na klávesu T a lehce ji zmáčknout“?

Nepozornost v těchto případech má na naše fungování vysloveně kladný vliv. Jindy ovšem může být situace, kdy zjistíme, že jsme ztratili pojem o dění kolem nás, komická, drastická nebo jinak nežádoucí – třeba když uložíte do lednice mobil a jogurty necháte v tašce.

Díky za automatizaci

Jak tedy rozeznat chvíle, kdy není nutné a dokonce ani žádoucí být plně koncentrovaný? Vedle oddechových situací, při kterých si můžeme dovolit vypnout, anebo to z relaxačních důvodů dokonce vyžadují, jde především o rutinní činnosti. Naše výběrová nepozornost je pak spíše vítána a nemusí mít vůbec negativní vliv.

Jako příklad lze uvést řidiče kamionu, který díky plně zautomatizovanému řízení dopravního prostředku dokáže hravě vést rozhovor a vyměňovat si názory se spolujezdcem. Také žena na mateřské dovolené, která během vaření naslouchá a sleduje, zda její dítě něco nepotřebuje, nebo učitelka, která dokáže opravovat diktáty a zároveň vést rozhovor s kolegyní v kabinetu, správně balancují mezi pozorností a nepozorností.

Především důležitost a náročnost jsou základními aspekty situace, které určují, do jaké míry bude naše každodenně prováděná činnost zautomatizována.

Mnoho činností máme plně zautomatizovaných právě díky jejich každodennímu provádění. Jsme tak schopni zaměřit pozornost na další nové věci nebo na podstatnější jevy, se kterými se nesetkáváme tak často. Automatizace znamená především menší míru soustředění na rutinní dovednosti a jejich rychlejší zvládání. Člověk tak vlastně dělá to, co dobře zná a s čím se pravidelně setkává, bez nutnosti vynaložit větší úsilí.

Vypnout pozornost – jak snadné

Psychologické výzkumy v oblasti pozornosti se zaměřují na naše chybné výkony. Jejich pomocí vědci zjišťují, do jaké míry jsou naše myšlenky a chování zautomatizované a vyžadují tak jen minimum pozornosti. Dnes již klasickým výzkumem na toto téma je studie s poněkud zavádějícím názvem „efekt dubu a žloutku“ („oak – yolk effect“). Jeho anglicky hovořící účastnící měli co nejrychleji odpovědět na několik otázek:

  • Jak se jmenuje strom, který vyroste ze žaludu? – Dub (oak)
  • Jak nazýváme krátký vtipný příběh? – Vtip (joke)
  • Jaký zvuk dělá žába? – Kvák (croak)
  • Jaký je hlavní soupeř Pepsi-Coly? –  Coca-Cola (coke)
  • Jaký je jiný název pro pláštěnku? – Pršiplášť (cloak)
  • Jak nazýváme bílou část obsahu vajíčka? – Žloutek (yolk)

Ačkoli je správná odpověď na poslední otázku bílek (albumen), odpovědělo neuvěřitelných 85 % zkoumaných osob slovem žloutek (yolk), protože se rýmovalo s předešlými. Pokud ale byla položena pouze poslední otázka zjišťující název bílé části obsahu vajíčka, odpovědělo slovem žloutek jen 5 % lidí (zde je třeba podotknout, že anglická slova albumen a yolk jsou méně asociovány s barvou než český bílek a žloutek).

Naše tendence zautomatizovat reakce na nejrůznější otázky je jak vidno velmi rychlá. Klíčové přitom je, že tato mentální schopnost šetřící pozornost pro nové a důležitější jevy je charakteristická spíše pro lehčí úkoly.

Jak by asi dopadla zcela bezmyšlenkovitá stereotypně prováděná činnost během akrobatické show, střešní pokrývačské práci nebo při chirurgické operaci? Jejich aktéři ji sice provádějí každodenně, ale nemohou si zdaleka vždy dovolit zcela zautomatizovat jednotlivé kroky své činnosti. Naše mysl je zde flexibilní a funguje úměrně obtížnosti konkrétní situace.

19. ledna 2019

Alchymie partnerské komunikace (seminář)

Pavel Rataj

Soustřeďte se… ale ne pořád

Na základě teoretických přístupů i praktických poznatků kognitivních psychologů vyplývá, že především důležitost a náročnost jsou základními aspekty situace, které určují, do jaké míry bude naše každodenně prováděná činnost zautomatizována. Naše vlastní každodenní zkušenosti nás o tom přesvědčují.

Každý již zřejmě dělal stokrát tu samou věc, ale úměrně závažnosti důsledků, které by mohly při nějaké chybě nastat, věnujeme pozornost této činnosti jednou méně a jindy více – třeba když se při táboření na odlehlém místě snažíme rozdělat oheň poslední sirkou.

Člověk, který neumí vypnout, postrádá schopnost odpoutat se od každodenních těžkostí. Jeho problémy se s ním vláčí a jeho život trpkne.

Prospívá tedy správně načasovaná nepozornost našemu zdraví? Odpověď je jednoznačná: ano. Právě na tomto principu pracují veškeré relaxační a jinak uvolňující psychologické a terapeutické úkony. Člověk, který neumí vypnout, postrádá schopnost odpoutat se od každodenních těžkostí. Jeho problémy se s ním vláčí a jeho život trpkne. Umíme-li „vypnout“, je to hned něco jiného – nejenže zapomeneme na to, co nás trápí, navíc jsme schopni regenerovat skryté síly organismu a naladit se preventivně na lepší strunu.

Až budete příště číst návod na lepší koncentraci pozornosti, o její nezbytnosti pro naše optimální fungování a absolutní užitečnosti, vzpomeňte si na relativnost tohoto tvrzení. Nezlobte se na sebe, že jste zapomněli, kde leží klíče nebo lístky do kina, a dovolte si chvíli oddechu. Díky odpočinku a prostému vegetování se naše koncentrace pozornosti šetří pro jiné, důležitější úkoly.

Při které činnosti umíte dokonale „vypnout“ vy?

Literatura:
Eysenck, M. W., Keane, M. T. (2008): Kognitivní psychologie. Praha: Academia.
Reason, J. T. (1992): Cognitive underspecification: Its variety and consequences. In Baars, B, J. (Ed.): Experimental slips and human error: Exploring the architecture of volition. New York: Plenum Pres

s.  

Diskuse 0
Hlava a tělo
Seriál

Průvodce pro naší fyzickou a psychickou rovnováhu.

Více autorů

  • Zdraví