Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Chytří lidé žijí déle

Čtete Psychologii.cz? Blahopřejeme. Nejspíš se dožijete vysokého věku.

Martin Primus

Martin Primus

15. 12. 2010

Inteligentní lidé žijí déle. Vztah inteligence a délky života je stejně zřejmý jako vazba mezi kouřením a předčasnou smrtí, tvrdí vědci. Důvody už tak jasné nejsou.

Jednoduchým vysvětlením by byla lepší životospráva a vůbec zdravější a pohodlnější životní podmínky, které si lidé s vyšším IQ umějí zařídit. Tím ale zvýhodnění nadanějších nekončí.

Do rovnice mezi dlouhověkostí a inteligencí podle psychologa Iana Dearyho z Univerzity v Edinburghu vstupují také biologické faktory. Chytrost prý jde ruku v ruce s odolností a přizpůsobivostí organismu.

Na toto tvrzení navázala bioložka Gro Amdamová. O jejím experimentu se včelami, které vědcům často slouží coby neurobiologický model, informoval v prosincovém čísle časopis Scientific American Mind.

Je lepší být chytrý a zdravý než hloupý a neduživý

Amdamová nejprve obdobou Pavlovova postupu určila inteligenci (schopnost učit se) u jednotlivých včel. Zkoumala, za jak dlouho zjistí, co udělat, aby dostaly kapku cukrové vody.

Mnoho včel se trik naučilo už na základě první nebo druhé zkušenosti. Jiným to trvalo déle. Následovala zatěžkávací zkouška: včely byly umístěny do zkumavek s vysokým obsahem kyslíku (kyslík je potřebný k životu, ve vysokých dávkách však drasticky urychluje proces stárnutí).

Amdamová sledovala, jak dlouho jednotlivé včely v kyslíkových komorách přežijí. Ty, jež se učily rychleji, přežily v nepříznivých podmínkách v průměru 58,8 hodin. Méně důvtipné pouze 54,6 hodiny.

Tyto poznatky by mohly pomoci prodloužit lidské životy, soudí vědkyně. Experiment totiž potvrzuje, že inteligenci a dlouhověkost doprovází také celková vyšší odolnost organismu.

Pokud věda odhalí, v čem tato provázanost biologicky spočívá, mohli by se lékaři naučit mírnit či odstraňovat některé vrozené zdravotní hendikepy, jež vedou k předčasnému opotřebování organismu.

Inteligence? Méně stresu, méně konfliktů…

„Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako stav kompletní fyzické, psychické a sociální pohody, který nesestává jen z absence nemoci nebo vady,“ říká český psychiatr Radkin Honzák. Dodává, že být zdravý znamená také být flexibilní a schopný osobního rozvoje.

Další okolnost, která může inteligentním lidem prodlužovat život, doplňuje psychoterapeut Tomáš Rektor: „Faktorem, který zřemě ovlivňuje délku života, je novelty seeking. Česky jednoduše zvědavost. Dává člověku radost ze života, motivaci být tady déle. V krizi je velmi důležité mít proč žít. To vše má s inteligencí mnoho společného,“ upozorňuje Rektor. „Inteligence zkrátka je, podobně jako krása, jednou ze známek zdraví,“ dodává.

24. – 25. listopadu 2018

Festival Psychologie.cz podzim 2018

Psychologie.cz

Radkin Honzák se v této souvislosti pozastavuje nad samotnou definicí inteligence. Ta podle něho bývá většinou popisována jako schopnost učit se, porozumět souvislostem, abstrahovat, logicky myslet, plánovat a řešit úkoly. Obecně se váže především k oblasti označované jako kognitivní funkce, lidově řečeno rozum.

„Existuje ale také sociální inteligence, kdy se například člověk s nepříliš vydařeným školním vysvědčením v životě díky její kvalitě pohybuje daleko úspěšněji než vychvalovaný premiant,“ připomíná Honzák.

Jedinec s vyšší inteligencí je obecně vzato nejen zdravější, ale vyhne se také řadě nástrah. S lepší sociální inteligencí má méně konfliktů a méně stresu.

V posledních desetiletích začíná být konečně věnována pozornost také emoční inteligenci, která se na formování našich životů a vztahů podílí mnohem výrazněji než se kdykoli předpokládalo.

A možná také významněji: „Její signály jsou rychlejší, protože emoční aparát je starší a rozvinutější, a její vliv je možná mocnější, přestože se projevuje podprahově,“ vysvětluje Honzák.

Klasickým příkladem je situace, kdy se nám udělá špatně, třeba až na zvracení, daleko dříve, než si uvědomíme příčinu a než provedeme složitou logickou analýzu.

Jedinec s vyšší inteligencí je tedy obecně vzato nejen zdravější (větší flexibilita a potenciál rozvoje), ale vyhne se také řadě nástrah. S lepší sociální inteligencí má méně konfliktů a méně stresu.

„Rozvinutá sociální inteligence v sobě zahrnuje i altruistické prvky, které jsou výhodné nejen pro druh, ale také pro jedince, jak prokazují četné studie,“ uzavírá Radkin Honzák.

Využívejte celý web.

Předplatné

Jinými slovy, chytří lidé pomáhají a prospívají druhým, což se jim spolehlivě vrací vyšší kvalitou života (viz článek Ekonomie dobrovolnictví).

Otázky k diskusi:

  1. Myslíte si, že by se lidstvo mělo snažit o další prodlužování lidského života?
     
  2. Jak si představujete poslední rok svého života?
Diskuse 0