Co mě naučila autoškola — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Zdenka 31. 7. 2015 08:19 +1
Jo autoškola, to je kus života, každý máme z té doby historku a myslím, že každá je jiná. Mě se líbí moc hned první "bych". Mám jen dvě kamarádky, kterým bych podobně pomohla a pro mne je to signál, že ti ostatní jsou přátelé, u těch dvou jsem si jistá vším.
Oldřich Dotovský 31. 7. 2015 08:40 +23
Autoškola se trochu míjí názvem, protože je to především škola rozhodování se. I proto se mnoho z vašich bodů točí právě kolem nerozhodnosti či hledání složitostí. Většina lidí si tím projde někdy na konci střední školy a může jim to tak do života dát to, co jim naše školství bohužel nikdy nedá. Schopnost vyhodnotit situaci a rychle se rozhodnout, schopnost dělat chyby a učit se z nich, schopnost věřit si apod. Zkrátka takové ty věci, které by se skoro daly označit za definici dospělosti, a které by dospělý člověk zvládal sám od sebe, kdyby ho různé vlivy během dospívání nezbrzdily.
MartinM 31. 7. 2015 09:09 +3
A nejhorší jsou ti, co říkají "to je lehký, to zvládneš v pohodě, jednou se tomu budeš smát" :) PS: Zkoušela jste dělat řidičák na automat? Pokud je toho "na Vás moc najednou", tak řadit si může auto samo. Předsudky proti automatům (pomalost, nerozhodnost, nepředvídatelnost, strašně vysoká cena, vysoká spotřeba) jsou dávno pasé. Pokud ale ani to nepomůže, tak už asi nic. Leda počkat si na samořídící auta (cca 10-20 let).
MartinM 31. 7. 2015 09:32 v reakci na MartinM 31. 7. 2015 09:09
Myslel jsem "pomůže ze strany auta" ... co pro Vás může udělat technika.
Karina 31. 7. 2015 11:01 +1
Perceive, super článek, díky moc za něj!! Stejně jako já, i jiní si jistě dosadí za váš "autoškolní případ" něco svého. Strašně se mi líbí, že pořád vidíte naději a nevzdáváte to. Držím vám palce i na nohou, ať to nakonec klapne!
Perceive 31. 7. 2015 11:20 +2 v reakci na Oldřich Dotovský 31. 7. 2015 08:40
Ano, máte pravdu, autoškola je ideální kurz rozhodnosti, umění dělat chyby, umění si věřit a dalších potřebných dovedností. A je fakt, že naučit se to dřív je výhoda. :-) Dík za dobré postřehy.
francesca8 31. 7. 2015 12:26 +4
,,A tak to nechci ukončit a ztratit všechno to, co jsem se už naučila, co vše jsem už překonala, a zklamat lidi, co mi věří.,, - pre mňa je zaujímavé, že to vidíte tak, že ak by ste kurz nedokončila, že by ste všetko stratila. Ale ako by ste to mohla stratiť? Kam by sa akože podelo to, čo ste prekonali a naučili sa, kam by sa to vyparilo :)? Veď to ostane vo Vás, či už autoškolu dokončíte alebo nie, nie? Nespôsobujete si aj týmto prístupom zbytočný tlak?
Javanka 31. 7. 2015 12:29 +5
Hezký článek. Držím palce. A mám jedno tajné přání: Držte se ode mě na silnici co nejdál :-D :-D
Perceive 31. 7. 2015 12:41 +2 v reakci na MartinM 31. 7. 2015 09:32
Děkuji za tip Martine, nezkoušela jsem to, ale možná mi něco podobného v budoucnu pomůže. A samořídící auto - panečku :-) Připomněl jste mi moji současnou hymnu - píšničku Jakuba Děkana i s vtipným klipem, kterou jsem nedávno objevila a když je mi ouvej, tak si ji ráda a opakovaně pouštím. Jmenuje se Řidičák a zpívá v ní: "Spojka, brzda, plyn,brácho to já dobře vím, že to každý auto má, až na automat... " Nebo se mi líbí pasáž "...nejsem typ na auta ani kola, vždyť mám problémy poznat, co je volant". :-)))
Perceive 31. 7. 2015 12:41 +1 v reakci na Javanka 31. 7. 2015 12:29
Tak dík ...:-)))
Perceive 31. 7. 2015 12:43 +1 v reakci na francesca8 31. 7. 2015 12:26
Ano. Máte pravdu. Jsou věci, které už se mi neztratí, obohacenost, jiné úhly pohledů, zážitky i určité technické dovednosti.
Perceive 31. 7. 2015 12:46 v reakci na Karina 31. 7. 2015 11:01
I já vám držím palce ruční i nožní (mimo okamžiky za volantem, to by technicky nebylo OK ani co se týká pedálů :-))) ) na to vámi dosazené téma, takové různé a jiné autoškoly máme každý - někdy jindy, v něčem jiném. Škola života.
JVo 31. 7. 2015 13:32 +7
Milá Perceive, z jedné strany jste mě pobavila, z druhé s Vámi naprosto cítím. Byla jsem ten typ, který autoškolu ani dělat nechtěl, ale bohužel mi tak nějak věřili a v práci mě "donutili". S velkým přemáháním a spoustou dohadů (učitel, partner, a ani nevím, jak se říká zkoušejícímu - radši jsem vše zapomněla) jsem autoškolu dokončila. Chvíli jsem měla snahu řídit, což bylo před cestami provázeno nespavostí, bolestí žaludku i střevními potížemi, později jsem byla nucena dojíždět denně do práce cca 20 km za každého počasí a dnes, když mám možnost jít pěšky, jet MHD, nebo si zavolat taxi, jsem nejšťastnější. Ne, že bych nezvládla pravidla, technickou stránku, ale jsem nejistá a to si myslím se řízením takové "zbraně" není slučitelné. Věřím, že Vy i ostatní, kteří mají chuť řídit, řídit budou a budou dobrými, zodpovědnými řidiči. Hodně štěstí, odhodlání a sil :-)
Perceive 31. 7. 2015 14:41 +3
Veřejný vzkaz pro Jitku Cholastovou: Díky za pomoc s grafickou úpravou a zkrácením původně až moc dlouhého a méně přehledného textu, až díky tomu, že jste se do toho obula, ten článek dostal dobrý tvar. Nebýt autoškoly, možná ani netuším, jak užitečná je práce editorů. :-)
jitka_cholastova 31. 7. 2015 14:47 v reakci na Perceive 31. 7. 2015 14:41
Perceive, díky, potěšení je na mé straně. A veřejně doufám, že tohle není váš poslední článek!
LH 31. 7. 2015 16:13 +2
Nejsnazší výdělek pro AŠ je někdo, kdo v podstatě řídit umí, jen ještě nemá "papíry", tak mu ten ŘP vyřídit; když pak nějaký instruktor odjede předepsaný počet hodin s takovým žákem, a pak mu následně sedne do auta naprostý začátečník, kterého by to měl naučit úplně od začátku (však od toho tam je!) tak to leckterému moc nevyhovuje, a je-li navíc poněkud cholerické povahy, tak ve spojení s nervózním začátečníkem je to docela třaskavá směs. Vzhledem k tomu, že ŘP není v dnešní době zrovna levná záležitost, máte právo si za svoje peníze vybrat instruktora, který Vám bude vyhovovat - zkuste se domluvit s tím chápavým, o kterém se zmiňujete, jestli by s Vámi neprocvičoval opakovaně, to co Vám nejvíc nejde,není špatný ten nápad s automatem, že byste napřed jen držela směr, sledovala provoz a značky a až si na to zvyknete, přidala řazení. A jestli už máte i auto, jak se zmiňujete, to máte ohromnou motivaci - těšit se, až si poprvé vyjedete na výlet vlastním autem, takže se rozhodně nevzdávejte, když už Vás to stálo tolik úsilí.
LH 31. 7. 2015 16:17
Pro "vedení " tohoto webu: paní se ve svém článku zmiňuje o přednášce Jak využít nepřijatelné situace k duchovnímu růstu? , nešlo by to zde otisknout? Díky
LH 31. 7. 2015 16:23 +2 v reakci na LH 31. 7. 2015 16:13
Ještě dodatek Váš článek (to snad ani neuvěříte) na mě zapůsobil povzbudivě: taky už jsem kolikrát byla v situaci, kdy jsem si říkala, že takového antitalenta aby pohledal, takže s Vámi cítím, takže ještě jednou, vytrvejte, ono se to zlepší, spousta učitelů ví, že nepříliš talentovaný, ale snaživý žák dokáže být nakonec kolikrát lepší než talentovaný lempl.
jitka_cholastova 31. 7. 2015 16:33 +4 v reakci na LH 31. 7. 2015 16:17
Podle názvu jsem rozsáhlé části této přednášky (v českém překladu) přes vyhledávač našla na nejméně třech webových stránkách. Psychologie.cz se zaměřuje na původní, autorské texty. Zmiňovaná přednáška se dá lehce dohledat.
Perceive 31. 7. 2015 19:31 v reakci na JVo 31. 7. 2015 13:32
Jvo, za přání děkuji a i za zajímavý příběh ze života. Šťastné cesty, ať už pěšky, MHD, taxíkem nebo i tou vámi nechtěnou "zbraní." :-)
Perceive 31. 7. 2015 19:57 v reakci na LH 31. 7. 2015 16:13
Ano, motivace výletu na hezká místa a za blízkými je inspirující. I vaše přání k vytrvání je milé, potěšilo mě. / K instruktorům - já mám dobré všechny, jde o malý počet stále stejných lidí. Všichni jsou profesionálové a dělají svou práci dobře. Každý z nich už mě leccos dokázal naučit nebo odnaučit, jejich přístupy se vzájemně doplňují a zmíněné hlášky - to prostě při ročním ježdění s takovým žákem jako vedlejší produkt vznikne. :-))
Fagan 1. 8. 2015 15:00 +6
Byl jsem učitelem v AŠ. Rukama mi prošli stovky ba tisíce uchazečů o ŘP. Byli mezi nimi takoví, kterým jízda od počátku šla, což bylo, jak pro mou tak žákovu bezpečnost, směrodatné. Mezi žáky byli skromní a učenliví, ale i nadmíru sebevědomí a neposlušní. Se všemi šlo komunikovat buď po dobrém nebo i zlém. Byli ovšem i velmi snaživí, ale velmi nešikovní, prostě nemotorní. Pamatuji si na vynikajícího žáka, který neměl problémy s pravidly silničního provozu, s teorii, ale nepochopitelné problémy praktické jízdy. Jeden z takových, kteří nakonec u zkušebního komisaře uspěli, mi na závěr řekl: moc Vám děkuji za trpělivost, ale ŘP nyní založím a nikdy do auta jako řidič nesednu. Nikdy jsem jej už nepotkal, tak nevím zda to co slíbil dodržel. Ovšem vzhledem k funkci, kterou zastával bylo auto a ŘP pro výkon funkce nezbytné. Teorie v řidičském kurzu nebyla problémem. Při vyuce nehrozilo učiteli žádné nebezpečí, nebezpečí hrozilo žákům tím, že prostě zkoušky nezvládl a tím to končilo. Kdo udělal i teorii a dostal ten kýžený ŘP mnohokrát na teorii kašlal. Nejhorší je to u těch řidičů (zejména mladých), kteří nerespektují nejen právní, ale ani fyzikální a přírodní zákony a tak statistiká čísla mrtvých při dopravních nehodách stále narůstají už i tím, že provoz na silnicách je stále "hustší",a také narůstá počet těch neukázněných.
Tom 2. 8. 2015 17:03 +4
Povzbudivý článek. Dělal jsem autoškolu před pár lety a udělal ji až na pošesté :) zpočátku to jakž takž šlo. Zaseknul jsem se až u psychopatického lektora...buňky však na to nemám o tom není pochyb :) v kombinaci s cholerickým šílencem v roli lektora to nemohlo být jinak :) Dal jsem si pak pozor, abych s ním nejezdil a nakonec jsem to nějak doklepal. Nicméně to bylo k ničemu. V práci jsem stihnul nabourat jedno auto a pak jsem naštěstí pro mě i pro ostatní už jezdit nepotřeboval :) Vypozoroval jsem ovšem že je to zajímavá dovednost to řízení auta.....Kdejaký obhroublý primitiv řídí precizně. Je to dovednost, která zřejmě vůbec nesouvisí s intelektem.
Hanča 2. 8. 2015 18:58 +2
Jedna z mých kamarádek dělala svého času autoškolu u děsného drsoně. Řekla mu, že je velice ráda, že si ho vybrala, protože ví, že on ji opravdu naučí jezdit a že to od něj nedostane zadarmo. Řidičák udělala a k tomu ještě dostala zadarmo dvě poukázky na slevu na řidičák pro další dvě kámošky. :-) Jeví se mi to jako dobrá rada, jak na drsoně. :-) Jinak - i já jsem z těch, kterým bylo nabídnuto vrácení peněz /no jo, když já jsem se rozhodla dělat řidičák v krizovém období svého života, jakoby tenkrát už toho všeho nebylo i tak dost/, nevzdala jsem to, autoškolu jsem rozvolnila, postupně dokončila a dnes jsem aktivním řidičem. Nevzdávejte se, lidičkové. :-) Jak v autoškole, tak v životě.
Martin 2. 8. 2015 21:47 +3 v reakci na Tom 2. 8. 2015 17:03
Zřejmě. Asi jako hraní fotbalu. Nevšiml jsem si, že by v ligových trenýrkách běhali po pažitu nějací Ajznštajnové :) Vážněji - nějaká vazba tam je. Bylo změřeno*, že lidé s vysokou inteligencí vyhodnocují větší plochu obrazu než ostatní. To vede k jejich přesnějším rozhodnutím, bohužel ale i pomalejším, protože přestože vyhodnocují ten obraz rychleji, tak to nevyváží nárůst plochy. Je to pevně "zadrátované" v mozku, nejde to vědomě ani vůlí změnit. Činnosti jako řízení nebo většina sportů preferují spíš rychlost rozhodnutí nad přesností, takže inteligentní lidé jsou v tom spíš horší, než lepší. Navíc jsou náchylnější k "motion induced blindness". Příroda to nejspíš brala tak, že se může hodit oboje - jak kdy, tak to nechala být. * bylo to v nějaké přednášce na TEDu, ale musel bych to dohledat.
Perceive 18. 8. 2015 14:43 +3
Skoro tomu nemůžu uvěřit, ale mám za sebou úspěšně zkoušky. Dokonce testy na 100% a ač byla moje jízda spíše slabší, komisař,hodný, rozumný a klidný člověk, se rozhodl, že mi řidičák dá. S tím, že si mám ještě dvě hodiny raději s autoškolou odjet navíc, a s doporučením, aby se mnou někdo ze začátku určitě jezdil. Takže nezbývá než si pořídit obrovské tabule se "zetkem" a moc a moc poděkovat všem těm lidem, kterých nebýt, tak nevím. Všem lektorům mé autoškoly, že nade mnou nezlomili hůl a naučili mě to, co už umím, vedení v práci tolerujícímu kolikrát pružnou pracovní dobu kvůli jízdám, příteli, kterého teď aspoň dva roky bude čekat perná dřina na sedadle spolujezdce, všem přátelům, známým a rodinným příslušníkům, kterým jsem vzlykala na rameno a taky všem vám, co jste tu četli tuhle povídku ze života, za rady, tipy, podporu. Takhle to prostě někdy je. Pokud někdo budete v podobné situaci, mohu doporučit, co jsem sama zkusila - požádat, abych mohla jet u zkoušek jako druhá. Dívala jsem se, jakým způsobem komisař říká, co chce, prvnímu. Co považuje za důležité, sledovala jsem jízdu kolegy a v duchu řídila s ním, vyladila jsem se. Jednou budu asi vnoučatům vyprávět, jak jsem těsně před zkouškami ukazovala kolegovi žákovi na mobilu vyfocený prostor pod kapotou a prosila ho, ať mi řekne, jestli ta nádobka vpravo je fakt chladící kapalina a jak jsem si ověřovala, zda má naše auto skutečně pohon předních kol a trnula, zda nebudou chtít víc vysvětlit, jak funguje třeba akumulátor :-)
jitka_cholastova 18. 8. 2015 15:33 +1 v reakci na Perceive 18. 8. 2015 14:43
Velká gratulace! A spoustu šťastných kilometrů...
Perceive 18. 8. 2015 15:38 v reakci na jitka_cholastova 18. 8. 2015 15:33
Moc děkuji :-)
Vlastik Drkoš 18. 8. 2015 18:42
Dobrý den sl. Pavlo přiznám se, ze když jsem se to dnes dozvěděl, nevěřil jsem vlastním uším ale posléze tento můj "stav" vystřídala veliká radost, vždyť sama víte, že se podařilo zdánlivě nemožné...zdánlivě...vždyť co je v životě nemožné? Jsem rád, že je to tak "trochu" i moje zásluha a věřte, že ačkoli někteří rádi říkají : "...od té doby co jsou peníze mi nemusíte děkovat", nebo dokonce že "ani kuře zadarmo nehrabe," pocit z dobré práce je k nezaplacení...tuto práci nelze dělat dobře pro peníze! Přeji hodně šťastných kilometrů bez nehody...a až se na silnici náhodou potkáme nemávejte, držte se volantu :-) !!! a pamatujte "Show must go on..."
Perceive 19. 8. 2015 20:21 v reakci na Vlastik Drkoš 18. 8. 2015 18:42
Děkuji pane Drkoši, pocity jsem měla podobné. Jsem ráda, že máte radost, to, že na tomhle vítězství máte i s kolegy lví podíl, je bez diskuze. Naučit jakž takž ovládat vozidlo člověka s výrazným technickým antitalentem a nulovými zkušenostmi musí být "výživné". Smekám celkově i před profesí autoškolních lektorů, uvědomila jsem si, že to je velmi důležitá práce a že určitě i s nadanějšími žáky je to náročné na pozornost, trpělivost, neustálý kontakt s lidmi a to v poměrně na stres náročných podmínkách dopravního provozu. Až se na silnici potkáme, mávat tedy nebudu a toho, že "Show must go on" budu nadále pamětliva. Právě si pouštím "We are the champions" :-)
Lenka 16. 3. 2016 18:02 +2
Jsem také řidička které to vůbec nejde. Tenhle článek mi pomohl to nevzdat. Taky budu bojovat. Už ho dělám tři měsíce.