Co se dá chytit v internetovém rybníku — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Lukáš 10. 4. 2015 01:41 +3
Tak na článku je určitě hodně zajímavých věcí, ale třeba ta část s tou "online seznamkou" - nevím, jak to mají ostatní, ale já upřednostnuji to, si chvilku s danou slečnou psát, naťuknout témata, která můžeme mít společná - abychom pak na sebe nekoukali vzájemně jak tele na vrata a lopotně hledali nějaká jiná témata, o čem si povídat, než "jaké je počasí" příp. "a na tomhle už jsi v kině byla?" .. je otázkou, jak dlouho si takhle online psát - zdali 3 dny, týden nebo 14 dní, než se setkat. Delší interval je pochopitelně absurdní a zcela odpovídá autorčině tezi. :/
Hanča 10. 4. 2015 07:06 +11
Radko, velice užitečný článek, já tuhle zkušenost mám. Dotyčný nechtěl žádné peníze, to mě ujistilo v jeho dejme upřímnosti vůči mě a pak už to šlo ráz naráz. Takže jsme se pohybovali výhradně v emocionální rovině. Zhruba sedí tenhle Váš odstavec: " Oběti byly v takových případech otřeseny tragickou událostí. Když však zjistili, že ona osoba vůbec neexistuje, byli zmateni, cítili se zneužiti a narušilo to jejich schopnost druhým věřit, sebehodnocení, někdy to dokonce vedlo k uzavírání se před světem a depresím. Proč vlastně dotyčný několik měsíců lže a předstírá intimní vztah s někým druhým? Podvodníky k tomu obvykle vedla potřeba uniknout z nudné reality svého života. Dali by se popsat jako emocionální upíři. Často je jejich život natolik fádní nebo frustrující, že si vytvoří fiktivní postavu, která je zajímavá, zábavná, má život plný úspěchů a zajímavých událostí. Natolik se do svého nového světa ponořili, že se stali na své roli závislí a sami z ní měli problém vystoupit." Doporučuji - sledovat, zda slova i činy jsou zajedno, v případě rozporu - řiďte se činy, nedejte na krásné řeči. Já si třeba o své zkušenosti myslím, že se jednalo o člověka se syndromem vyhoření. Pravdu se ale už nedozvím nikdy. Pozor na projekci. Pořád, i s odstupem času, to vnímám jako neúmyslné ublížení. Nevím. Nikdy bych nevěřila, kdybych to neprožila na vlastní kůži, že tahle situace může někoho opravdu tak setnout. Že člověk tak snadno opustí svůj rozum a vrhne se do víru emocí.
Romana 10. 4. 2015 09:55 +8
I já jsem uvízla v podobné pasti. Ač jsem nikdy na seznamce nebyla, dostal se ke mě přes mou dospělou dceru a následně využil svého zaměstnání v ČEZu a jeho databáze. Trvalo hodně dlouho, než jsem zjistila, jak se věci mají, a pak už bylo pozdě. Byla jsem po pětadvaceti letech čerstvě rozvedená a emočně na dně. Stala jsem se totálně závislou, a i když jsem pak vše odhalila, nešlo to skončit. Přijala jsem to jako výzvu. Nastoupila jsem cestu sebepoznání a hlubinné psychoanalýzy a přes deprese vykřesala samu sebe. Trvalo to téměř pět let. Za to, čím jsem dnes, vděčím jemu. Nakonec jsme se i několikrát setkali. Důkladně jsem poznala i jeho. Dnes už je to pryč. On zůstává dál narcisticky zraněným člověkem popírajícím skutečnost a já vzala život do svých rukou. Bez poznání a přijetí svého životního dramatu, ke kterému mě on dovedl, by to ale nebylo autentické. Děkuji mu.....
Hanča 10. 4. 2015 10:02 v reakci na Romana 10. 4. 2015 09:55
Romano, i já jsem se díky němu posunula hodně vpřed. :-) Svůj růst prostě nevymyslíš, jak se zde kdesi píše. :-)
Martin Pražan 10. 4. 2015 10:13 +1 v reakci na Lukáš 10. 4. 2015 01:41
Neni absurdni, je to vzacnejsi, ale muze to fungovat i po delsi dobe :)
katka 10. 4. 2015 10:15 +1
Tak to já jsem kdysi dávno touto cestou potkala naopak skutečně skvělou partii, odsouvala jsem setkání, abych se na to co nejlíp připravila, vyrobila jsem si krásnou závislost a pak to byl takový provar z mé strany, že jsem se z toho dostávala půl roku:). Dneska už se tomu od srdce směju, a taky mě to velice rychle posunulo vpřed:).
kristyna. 10. 4. 2015 11:09 +3
Ja mam zkusenosti s takovým seznamováním i tim stylem, napsat 3 věty a odejít na schůzku, i si dlouho před schůzku psát, a vzdycky jsem natrefila na mile lidi, obcas sice trochu 'divné', ale to je zrovna mnou vítána vlastnost.
Lenka 10. 4. 2015 11:47 +2
Tak ja ted nevim, kto je podvodnik a kto podvedeny v mem pripade. Ja nemam problem komunikovat s cizimi lidmi, vetsinou jsou to lidi z jedne spolecne komunity se spolecnym zajmem. Jsem sice vdana, no mam nedostatek sexu, manzelovi se nejak nechce a trva to dlouho. Taky se mi stalo, ze me oslovil mladsi kluk z jine krajiny, hodne jsme si psali, taky mel holku (uz nema) a hodne jsme si rozumeli. Taky jsme byli k sobe uprimni, nic mi nesliboval, ani ja jemu, no hrozne chtel delat neco intimniho po telefonu. Taky mi rekl ze to dela i s jinymi nahodnymi holkami. Ja nechtela, ale stalo se. 9 mesicu jsme takhle fungovali, jako nejlepsi pratele + intimita po telefonu, rikal ze jinou uz takhle po telefonu nechce, pak se neco stalo, on se lek ze ja mu lzu a prestal mi verit a odesel. On mi nebyl schopny verit, myslel si ze mam takovych kluku vic a ze ho jen zneuzivam. Ano, mam mnoho pratel se kterymi si pisu o zivote a posilame si bezne fotky z okoli, poznavame tak prirodu a zvyky toho druheho, ale ani s jednim jsem nikdy nezerila nic intimniho ani podobne. On mi neveril a ted jsme jeno obycejni pratele, co si sem tam napisou jak se maji a ze vlastne ani nic noveho nemame. Jsou to 2 mesice od "rozchodu" a ja jsem porad smutna a citim se zneuzita, protoze nejsem schopna uverit, ze mel opravdu tenhle problem a pripada mi to jako vyhovorka jak se zbavit neceho, ceho se presytil. Nevim. Pak uvazuji, jestli nejsem ja tak co vlastne zneuzila jeho protoze mi chybi sex. Nevim.
Ella 10. 4. 2015 13:18 v reakci na kristyna. 10. 4. 2015 11:09
Tak to jste spise mela velkou kliku, nebo je vam 50+...:-) Prozradite mi, kam na ty "divne" chodite ? Mne prijde, ze seznameni se s "divnym" tricatnikem je nadlidsky vykon.
MichalS 10. 4. 2015 14:14 +8 v reakci na Ella 10. 4. 2015 13:18
Hoďte si sem mail a uvidíte, kolik "divných" se vám ozve. Psychologii totiž moc standardních lidí číst nebude. :)
kristyna. 10. 4. 2015 15:20 +3 v reakci na Ella 10. 4. 2015 13:18
Tak klíč je v tom dat si treba inzerát, ze ktereho je patrne ze i vy jste tak trochu 'divna', tak se na vas ti 'divni' začnou lepit. Pak jsem vypozorovala, ze 'divni' jsou témeř vzdy IT nadšenci a určité typy cestovatelů a pragmaticky orientovaných psychologů. Takze chodit tam kde by se mohli vyskytovat, a ja jsem dvacatnice a 'divni' lidé se na me začli lepit uz od stredni, takze ve veku to nebude :) ale je pravda, ze muži jsou obecne v psychickém vývinu opozdenejsi takze asi neni od věci neodsoudit hned toho kdo se hned z kraje nezačne chovat 'divně', treba se to muze bát hned projevit :)
Martin Pražan 10. 4. 2015 16:54 +3 v reakci na kristyna. 10. 4. 2015 15:20
Temer vzdy? Znam hodne IT, nadsencu a podobne a zadny z nich divny neni, v cem by meli? Co si pod tim predstavit? To, ze jsou divky vyspelejsi plati ale jen v utlem veku, pak se to srovna :-)
ele 10. 4. 2015 18:15 +2 v reakci na Lukáš 10. 4. 2015 01:41
Psala jsem si takhle skoro měsíc... Pak se s ním "naslepo" setkala a protože nám ujel po večerním představení vlak, celou noc jsme chodili městem. A od té doby do dnes - přes tři roky - už jsme se od sebe nehnuli. Někdy si spíše říkám, že ten interval mohl být delší. To psaní šlo hodně do hloubky a bylo upřímné. Samozřejmě, že jsem jinak na internetu potkala celou řadu "divných lidí", ale v reálu jich bylo víc. I s tím citovým vyděračstvím. Chtěla jsem si jednou v nové škole najít kamarádky a bavila se s někým, kdo mě "nenápadně" obral o mobil, část peněz, které jsem dostávala jako kapesné, komu jsem "půjčila" na koupě trika v obchodě, na cigarety, flašku... Nic z toho předtím jsem už neviděla, jen výmluvy a výmluvy, smutné oči, smutné historky, pak jsem to vzdala a dávala si větší pozor na to, s kým se bavím. Příteli se kdysi stalo, že mu napsala jakási slečna, chvíli si psali, ale pořád mu na ní něco nesedělo. Dokonce si na FB fotila fotky regálů v obchodě, sálámů a obaly léků. Podle nich zjistil, že dotyčná trpí schizofrenií, ale tím typem, při kterém s vámi opravdu normálně nekomunikuje a nevypadalo to zrovna bezpečně.
kristyna. 10. 4. 2015 18:59 +4 v reakci na Martin Pražan 10. 4. 2015 16:54
Tak pak mate jine zkusenosti s IT nadšenci nez ja. :) 'divní' jsou vsichni ti, kdo se vymykají typickemu normalu, nebo se mu snaží podobat ale nejde jim to, koho vseho si pod tim představite je uz na vas. 'Divny' myslim spis ve smyslu 'jiny' nez 'vadný'.
gudrun 10. 4. 2015 20:01 +4
Podle meho jsou internetove seznamky pro zoufalce , uchylaky a sexualne chladne a socialne nezdatne jedince. Bohuzel me prekvapuje kolik lidi o kterych si nic takovehi nemyslim seznamky nekdy vyuzilo...
kristyna. 10. 4. 2015 20:08 +9 v reakci na gudrun 10. 4. 2015 20:01
Me příjemně překvapuje ze uchylove vašeho typu tam nechodí :)
Martin Pražan 10. 4. 2015 20:39 +6 v reakci na gudrun 10. 4. 2015 20:01
Kdyz si o nich nic takoveho nemyslite, tak je mozna vas predpoklad spatny? :-) Ja s vami rozhodne nesouhlasim, je to nesmysl
gudrun 10. 4. 2015 21:48 +3 v reakci na Martin Pražan 10. 4. 2015 20:39
Jak rikam , mam v tom zmatek :) Ale za tim jak neprirozene a smutne je navazovat " vztah" s klavesnici si teda stojim.
MichalS 10. 4. 2015 22:26 +4 v reakci na gudrun 10. 4. 2015 21:48
Smutné to je. Možná proto, že dotyčnému nic jiného nezbývá. A tak to holt musí zkusit aspoň přes ten net, když to "klasicky" nejde.
Ivanah 10. 4. 2015 22:55 +7
Internetove seznamka je pro me tak trochu jako cerna dira. Bez ohledu na mnozstvi vlastni vlozene pozitivni energie, je clovek vystaven velkemu mnozstvi energie negativni. Neda se to vydrzet dlouho :) a narazit na nekoho normalniho a zaroven kompatibilniho je podle me bud velke stesti nebo za tim stoji sofistikovany marketing. Uz jen proto, ze skupina, se kterou se tam clovek setkava je daleko ruznorodejsi, nez ta, kde se prirozene pohybuje a ma tedy vetsi sanci narazit na vhodny protejsek. Mimochodem, moc peknou prednaska TED na toho tema natocila vytrvala a nakonec uspesna Amy Webb :) http://www.ted.com/talks/am...
A. 10. 4. 2015 23:03 +4
Bohužiaľ mám podobné skúsenosti. S falošnou identitou síce nie, aspoň pokiaľ viem, ale s citovým zahrávaním často. Za citové zahrávanie beriem aj to, keď dvaja ľudia si dlhodobo píšu, zdôverujú sa jeden druhému, a zrazu sa druhá strana bez slovíčka vysvetlenia odmlčí. Toto sa mi stalo už veľakrát. Je to riadny útok na sebavedomie a pocit sebahodnoty (keď nestojím druhému ani za ospravedlnenie a rozlúčku) zvlášť po toľkých opakovaniach. Internet mi často pripadá ako more úchylov, sadistov či prinajlepšom hulvátov, v ktorom len sem-tam pláva niekto normálny, lebo aj takých som cez internet spoznala. Boli však vo výraznej menšine. S tým, že s človekom zo zoznamky sa treba stretnúť čo najskôr, ale nesúhlasím. Práve písanie dokáže úchyla, zabávača a podobne odhaliť, pretože nie je schopný alebo sa mu nechce čosi predstierať dlhodobo. Kto má naozaj záujem, počká, kto nie, vypadne. Na niekoľkomesačnom písaní pred prvým stretnutím nevidím nič zlého. Falošné predstavy má človek zo lži, nie z písania ako takého, a lož môže prísť aj v prvých riadkoch alebo naživo. A tiež by som mala strach stretnúť sa s neznámym, o ktorom skoro nič neviem.
Lenka87 11. 4. 2015 07:48 +11 v reakci na A. 10. 4. 2015 23:03
Díky, že jste to napsala. Mám teď výčitky svědomí, že jsem se takto odmlčela při psaní s jedním člověkem (asi 3 měsíce). Byl z jiného města a výhledově mi nenabídl žádnou schůzku. Mě to přestalo bavit a odmlčela jsem se. Zvažuji, že si ho na netu vyhledám a omluvím se zpětně. Každý člověk to bere jinak, někdo potřebuje dlouhou dobu si psát, já to mám naopak a projev nezájmu je u mě, když mě ten člověk ani po těch 3 měsících nepozve na schůzku. Já také seznamku neberu moc vážně, když si píšu, tak prostě ten člověk pro mě v podstatě ,,neexistuje", potřebuji ho poznat osobně. Nemám takový pocit zodpovědnosti se mu omluvit, jakou mívám v reálné situaci. Ale po přečtení Vašeho příspěvku jsem názor přehodnotila.:(
LuciaL 11. 4. 2015 10:46 +6 v reakci na Lenka87 11. 4. 2015 07:48
Lenko, mohla jste jej nekam pozvat sama. Treba by sel. A kdyz ne, mela byste jasno.
A. 11. 4. 2015 12:17 +1 v reakci na Lenka87 11. 4. 2015 07:48
Ja ďakujem vám, že ste mi dali vedieť, že vás môj komentár primäl k zamysleniu a teda aspoň občas nekričím do prázdna. :-) Tiež je pre mňa zaujímavé vidieť postoj druhej strany, dôvody, prečo niekto takto bez slova komunikáciu preruší. Teda, ak nejde skrátka o človeka, čo sa na tom baví. Doteraz mi napadalo ako možný dôvod iba problém nájsť správne slovám, aby sa dotyčný neurazil, a strach z reakcie druhej strany. Už sa mi totiž stalo, že keď som niekomu napísala, že už s ním nechcem ďalej byť v kontakte, dotyčný sa na mňa vyrútil.
Atlaua 11. 4. 2015 13:18 +5 v reakci na Martin Pražan 10. 4. 2015 16:54
Alebo ste divný aj vy a teda ste s ich divnosťou kompatibilný a preto vám tak nepripadajú. Navyše byť divný ešte neznamená niečo zlé alebo pejoratívne. Ja divnosť milujem a divní ítečkári sú u mňa želateľný materiál na chodenie.
sýkorka 11. 4. 2015 13:40 +5 v reakci na gudrun 10. 4. 2015 20:01
Rozhodně s vámi nesouhlasím. Mám přes 40, dvě děti, bydlím na vesnici, do práce musím jezdit autem. V práci si "začínat" s někým nechci, protože si nedovedu představit, jak bych tam pak vydržela fungovat, když by to nevyšlo. Nehledě na to, že celkem není s kým. Co jiného byste mi poradila, mimo internetové seznamky, abych se seznámila? Já jsem využila internetu, několik seznamek, vyzkoušela pár (možná desítky) zájemců a teď mám půlroční perspektivní známost ze seznamky. Po zkušenostech jsem se utvrdila v názoru, že je lepší se vidět spíš dřív, protože když to naživo nefunguje (což se dá zjistit hned na prvním setkání), je zbytečné ztrácet čas. Jen jednou jsem se setkala naživo s mírně "divným" člověkem. Jinak byli všichni celkem normální.
Silly Jane 11. 4. 2015 14:29 +14 v reakci na LuciaL 11. 4. 2015 10:46
No, to je otázka. Dříve jsem měla také dojem, že když neudělá muž ten krok, může ho udělat žena. Ale po některých životních zkušenostech už nechávám rozhodující iniciativu na muži. Pokud ho "neberu" natolik, aby mě někam pozval, tak jak by takový případný vztah pokračoval? Já to vím, a nebylo to nic moc ;-)
kristyna. 11. 4. 2015 14:49 v reakci na Silly Jane 11. 4. 2015 14:29
Ono to ze muz ma udelat prvni krok neni uplne pravda, vetsina muzu moc v tomto směru odvážných neni, takze zena mu musi nejdriv nejakym způsobem nenapadne nadbihat, aby se muz rozhoupal ji na tu schůzku pozvat, takze v podstatě vetsinou udela prvni krok zena :)
Silly Jane 11. 4. 2015 14:56 +7 v reakci na kristyna. 11. 4. 2015 14:49
Nadbíhat? No já myslím, že pokud si tři měsíce nějak příjemně psali, tak to je nadbíhání dost, ne? Mohla si psát raději s někým jiným :). Co dalšího by měla žena udělat? Mně se právě libí ta představa, že žena toho zase tak moc dělat nemusí, prostě jen být žena ;-).
kristyna. 11. 4. 2015 15:18 +2 v reakci na Silly Jane 11. 4. 2015 14:56
Ja s tim ze ho zena 'nebere' tak ji nepozve souhlasím, ale s tim ze se ma zena spolehnout na to ze je zena tak nic delat nemusí teda nesouhlasim, co si ja všímám tak pasivita a nezajimavost vetsinou přitahuje bud zoufalce nebo psychopaty :)
Silly Jane 11. 4. 2015 15:29 +7 v reakci na kristyna. 11. 4. 2015 15:18
Jo, tak nějakej ten flirt, sranda. Ale ne intriky a strategie, a už vůbec ne přebírání iniciativy. To zase přitahuje sraby a maminčiny mazánky :-D.
kristyna. 11. 4. 2015 15:33 v reakci na Silly Jane 11. 4. 2015 15:29
Jo, to je přesné :)
Petra 12. 4. 2015 12:55 +4
Zdravím, zkušenost mám trochu jiného druhu. Šlo o virtuální vztah, který probíhal v hlavě jiného člověka. Vyměnila jsem si s ním pár vzkazů a mezitím ze mně vytáhl informace o tom, co dělám a jak se jmenuju - předstíral, že je kolega z oboru. Poslal mi několik sáhodlouhých mailů, aniž počkal na odpověď na předchozí mail. Jednoho dne mi oznámil, že mě šel hledat do práce (zjistil si bez mého vědomí, kde pracuju) a já tam nebyla, a požadoval vysvětlení. Následně několikrát volal na naši linku do kanceláře, zatímco mně mailem ujišťoval, že nechce být "tvůrcem stalkingu". Druhý den jsem zjistila, že stojí přede dveřmi kanceláře. Když odešla moje kolegyně a zůstala jsem tam na moment sama, začal bušit na dveře a dobývat se dovnitř. Povedlo se mně ho setřást, domů jsem měla oklikou a vycházela z budovy zadním vchodem a na nátlak kolegyně, která byla svědkem celého incidentu, jsem ohlásila na vedení, že se do budovy dostala cizí osoba. Hned ten jsem jsem ho emailem požádala, aby mně už nekontaktoval. Dokonce jsem kvůli němu odložila rande s kamarádem, Naštěstí tím to skončilo. Nicméně ještě pár týdnů jsem chodila do a z práce zadním vchodem a jezdila oklikou.
Ella 12. 4. 2015 17:58 v reakci na MichalS 10. 4. 2015 14:14
Tak tady to je, tajemný Michale ,-) ella.bat@seznam.cz
A. 13. 4. 2015 09:37 v reakci na Petra 12. 4. 2015 12:55
So stalkingom mám žiaľ skúsenosť tiež. Išlo o človeka, ktorého som nepoznala ani nikdy neoslovila, napriek tomu zahájil moje štvormesačné intenzívne prenasledovanie (dozvedel sa moje meno z mojej osobnej webstránky). Našťastie nedošlo k osobnému kontaktu, ale došlo až k listom posielaným poštou do mojej práce a mailom môjmu riaditeľovi do práce. Neuveriteľné, čoho sú niektorí ľudia schopní. Naozaj by ma zaujímalo, čo sa odohráva v ich hlave.
Gade 30. 4. 2015 07:16 +1
Dokument Catfish je z pohľadu psychológie skvelý materiál. Či sa jedná o fake alebo reálny príbeh je nepodstatné. Záver som si musel pozrieť niekoľko krát, aby som nakoniec prestal obhajovať hlavnú hrdinku príbehu. Bolo mi jej predtým celý čas ľúto - áno, koná síce zle, ale všetko pre jej "ťažký" život, nie?? Bola to pasca, do ktorej som sa neustále dostával, ale nakoniec sa ľady prelomili. Vedomie akceptovalo, že hlavná hrdinka je totiž obyčajná emocionálna pijavica, ktorá manipuluje, klame ľudí za účelom svojho vlastného prospechu, hraje si s ňimi. Jej partner to vyslovil trefne. "Zvolte si čo chcete a potom jednoducho chodte za tým." "Shoot for it" Tento príbeh dopadol relatívne dobre, ale v reálnom živote tento typ ľudí napr. narcisistická porucha má ďaleko vačšie následky na okolie. A musím priznať, že sociálne siete sú plné takýchto jedincov a človek musí byť opatrný. Ďakujem za tip Radko..