Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Darujte čas

Pro pocit, že jsme čas nepromarnili, ale získali, je klíčové, jestli je naše práce někomu užitečná.

Michal Vlasák

Michal Vlasák

18. 4. 2012

Málokdo z nás má času na rozdávání. Jako já – ráno vstávat za tmy, připravit se do školy a tam strávit většinu dne. Večer pak nakoupit, mezi osmou a devátou se vrátit na pokoj a ještě pracovat. Přidejte k tomu nějaké to cvičení a jídlo a budete rádi, když na spánek zůstane šest hodin.

I tak se ale najdou chvíle, které tuto rutinu naruší a vy si (možná ne úplně dobrovolně) uděláte čas na někoho jiného. Ať už je to partnerka, šéf v práci nebo kamarád, který se potřebuje poradit.

Člověk by řekl, že další věc, kterou ve dni už tak nabitém k prasknutí musí stihnout, vše jen zhorší. Jak ale ukazují nové poznatky psychologie, opak je pravdou.

Když máme pocit, že nic nestíháme, paradoxně nám pomůže, když si na někoho uděláme čas a s něčím mu pomůžeme.

Přesně to zjistila specialistka na zvláštnosti ve vnímání času Cassie Mogilner z University of Pennsylvania’s Wharton School, když se svými kolegy z Harvardu a Yale provedla sérii experimentů, jejichž výsledky jsou přinejmenším překvapující.

Co děláme pro druhé, prospívá nám

Studenti, kteří posledních pět minut vyučovací hodiny psali nemocnému dítěti povzbuzující dopis (který byl pak skutečně odeslán), vnímali nadcházející dny mnohem lépe než ti, kteří dostali za úkol vyškrtat ze stránky textu všechna písmena ‘e’.

V dalším experimentu se ti, kdo podle pokynů strávili sobotní ráno jakoukoli činností “pro sebe”, o svůj volný čas strachovali znatelně více než studenti, jejichž zadání obsahovalo navíc podmínku, aby jejich aktivita byla vykonávána “pro někoho”.

Abychom měli pocit, že jsme čas nepromarnili, ale naopak získali, není tedy tolik důležité, jestli je činnost sama o sobě zábavná nebo nudná. Klíčové je, jestli ji děláme pro sebe nebo pro druhého.

Pokud někomu pomáháme, máme pocit, že toho stihneme víc, a naše vnímání času se tak jaksi roztáhne.

Výzkumníci dokonce zjistili, že pomoc druhému nám dává tak dobrý pocit ohledně množství volného času, že jej nepřekoná ani situace, kdy nečekaně dostaneme skutečné volno, protože přidělenou práci mezitím udělal někdo jiný.

Dle Mogilnerové je hlavním důvodem tohoto vnímání času pocit, že člověk využívá svůj čas efektivněji. Pokud někomu pomáháme, máme pocit, že toho stihneme víc, a naše vnímání času se tak jaksi roztáhne.

Pohled do diáře

Využívejte celý web.

Předplatné

Co z toho vyplývá pro mě? Paradoxně se vším, co dělám, udržuji někde na hraně mezi “mám hromadu volného času” a “tohle v životě nemůžu stihnout”. Pomoc spolužákům, příprava dětského tábora nebo psaní článků mi sice nějaký čas vezmou, ale na druhou stranu možná právě tyhle věci mi pomáhají alespoň pocitově zvládnout všechno ostatní, co mi zabírá většinu týdne. Nic z toho nemůžu vynechat, protože ručička vah by se vychýlila a já bych skončil buď v depresích, nebo ve stavu letargie.

Až tedy příště budete mít volný čas, rozmyslete se, jestli si pustíte televizi, nebo svůj čas věnujete někomu jinému. Dost možná se vám to vyplatí.

Diskuse 0