Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Diagnóza: smrt

Když váš blízký umírá, máte na výběr – buď s ním o tom mluvit, nebo dělat, že se nic neděje.

Ze seriálu: Psycho

Radka Gottwaldová

Radka Gottwaldová

9. 4. 2013

Smrt je dnes tabu, stejně jako byl kdysi sex. A tak, když se s ní setkáme u našich blízkých, často nevíme, jak reagovat. Zda o smrti můžeme mluvit otevřeně, o tom, jaké pocity člověka provází, o obavách z toho, co ho čeká na druhé straně… Anebo raději mlčet.

Když můj táta onemocněl rakovinou, věděla jsem, že jako pacient má právo rozhodnout se, zda chce být o svém zdravotním stavu informován, či nikoliv. Povinností lékaře je toto rozhodnutí plně respektovat. Pokud si pacient zvolí možnost informovat se o svém zdravotním stavu, měl by s ním lékař jednat v rukavičkách. Bohužel skutečnost je často jiná.

Doktoři jsou tak zaneprázdněni svou prací, že vážnou diagnózu sdělují téměř mezi dveřmi a je na pacientovi samotném, jak se s tím vypořádá. V případě nemoci mého táty jsme diagnózu znát nechtěli, tušili jsme, že bychom špatnou zprávu psychicky neustáli. Časem jsme pochopili, že tátova nemoc se dostala do posledního stádia, ale i přesto jsme doufali, že se to třeba změní a bude zase zdráv.

Pět fází smutku

Americká psychiatrička Elizabeth Kübler-Ross zasvětila svůj život zkoumání pocitů lidí se smrtelným onemocněním. Popsala pět fází, kterými si pacienti procházejí od stanovení diagnózy až po smrt.

  • Šok, popření. Šok je silná emocionální odezva na zprávu o život ohrožující nemoci. Po šoku nastává popření. Člověk tomu nemůže uvěřit, říká si, že se musel někdo splést. Že to nemůže být on, kdo onemocněl.
  • Agrese, zlost, hněv. Nemocný je plný negativních emocí, zmatku. Nechápe, proč zrovna on musel onemocnět. Vynořují se pocity viny, začíná si uvědomovat, co v životě udělal špatně.
  • Smlouvání. To je nejdůležitější období z hlediska léčby. Pacient se snaží spolupracovat, smlouvá o čas, uvažuje o smyslu života, uvědomuje si, že situace je chorobou definována. Snaží se žít naplno.
  • Deprese. Nemocnému došlo, že nepochybně umírá. Opouští ho fyzické síly. Přichází hluboký smutek nad ztrátou zdraví a budoucnosti.
  • Smíření, rezignace. Po přijetí pravdy, že člověk směřuje ke smrti, může nastat rovnováha, vnitřní klid a vyrovnanost, nebo naopak rezignace a beznaděj.

Tyto fáze mohou mít u každého jinou intenzitu, délku trvání i pořadí. Nemusí nutně nastat všechny fáze, dotyčný ale vždy zažije nejméně dvě z nich. Fáze se mohou i opakovat. Prochází jimi nejen umírající, ale také jeho blízcí. Přestože mnohdy trpí víc než samotný postižený, očekává se od nich, že mu pomohou dojít ke smíření.

Umírání blízkého člověka patří k psychologicky nejnáročnějším situacím v lidském životě. Dokážete se podělit o své zkušenosti?

Diskuse 0
Psycho
Seriál

Vítejte v rubrice Psycho, kde se laskavý obor psychologie potkává s každodenní realitou a nabízí čtenářům krátké provokativní podněty k zamyšlení a diskusi.

Více autorů

  • Štěstí