Dynamika duševní krize — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Antonín Suchan 7. 2. 2012 10:20 +11
Moc hezký článek.. :)
Francoa Pusoun 7. 2. 2012 13:30 +16
Nejen obsahově, ale už i literárně skvělé.
Francoa Pusoun 7. 2. 2012 13:31 +9
Četl jsem jedním dechem.
Jiřina 7. 2. 2012 18:31 +5
Kvalitní článek, jak ostatně hovoří i mí předchůdci. Zdá se, že autor je pozorovatel přírody a díky tomu obohacuje dílko o tyto paralely s chováním člověka:-) Je to tak, velcí umělci psali, skládali a vůbec vytvářeli nadčasové věci právě pod tlakem. " Křehká křídla by neměla přijít hned do styku se silným větrem denní reality a nepochopením okolí. " Ta poetická věta není jen krásná, ale tolik pravdivá, že ji tu znova opakuji. A DĚKUJI:-))
Iva 7. 2. 2012 18:32 +8
Totálně jste mě přibil do židle. Fakt moc dobré.
Tokyo 7. 2. 2012 21:17 +7
Pěkné, ale až příliš nekonkrétní a abstraktní.
Moncza 7. 2. 2012 23:47
Souhlasím, moc hezky napsané a pravdivé :-)
Vincent 8. 2. 2012 09:48 +12 v reakci na Moncza 7. 2. 2012 23:47
Tento clanek popsal trefne muj stav, ktery trva min. 1 rok. Myslel jsem si, ze jsem vyjimka a ze to co prozivam je neco, co se normalnimu cloveku nemuze stat. Jsem rad, ze v tom nejsem sam. Ted musim jen cekat kdy se moje obdobi prerodu ukonci a jaky budu v tom novem obdobi. Dekuji!
Luca 8. 2. 2012 12:26 +1 v reakci na Vincent 8. 2. 2012 09:48
nezapomínejte během čekání stále žít a nejlépe v přítomném okamžiku ;)
Iva 8. 2. 2012 18:28 +1 v reakci na Vincent 8. 2. 2012 09:48
Já nevím, jak s tím čekáním. Já se v tom plácám už roky a mám pocit, že se do té finální fáze nikdy nedostnu. Občas to na chvilku vypadá, že motýl bude a nakonec se to někde zasekne a jsem stále jen housenka :-( Ale každopádně Vám přeji, aby Vám se proměna zdařila.
Vincent 8. 2. 2012 20:40 +3 v reakci na Iva 8. 2. 2012 18:28
To "Luca" - ono, když máte dvě menší děti, manželku, kterou lze obecně označit za světici a hezkou, tak je to trochu problém. Manželka mě považuje za duševně nemocného, jak mohu připustit radikální změnu životního stylu (opustit a žít sám, ale o děti se starat). Já to sám nechápu, jak se mi po 11 letech klidu toto mohlo stát - proměna osobnosti. To se těžko žije v přítomném okamžiku vesele, když se vám stále honí v hlavě desítky scénářů co a jak dál. Snažíte se rozumem ovládat sám sebe, ale moc to nefunguje. No a teď mám ještě nohu v sádře na 6 týdnů... Takže nic moc:) To "Iva" - také si svou proměnou nejsem až tak jistý. Díky rozumné ekonomické situaci si mohu dovolit pohodlné osamostatnění se - od toho si slibuji že nastane přerod v motýla. Ale co když ne? Budu na tom psychicky ještě hůř, tím se zhorší má ekonomická situace a pojedu pěkně z kopce. Nevím, jaké radikální změny jste zkusila, zda víte co je příčinou vašeho "nekomfortního" pocitu. Někdy je člověk tak hluboce zakořeňen, že si nedovolí udělat zásadní změny. Možná je lepší situace, kdy se pokazí úplně všechno a již není co ztratit. Tak hodně štěstí, ať je z vás v tomto roce motýl. Mudrcové říkají, že rok 2012 bude velkým třeskem v duších mnoha lidí... uvidíme.
Tom 9. 2. 2012 08:18 +3 v reakci na Vincent 8. 2. 2012 20:40
"Přeměna v motýla" je podle mě pojem jen pro zblbnutí lidí. Co to vlastně znamená? To co jste udělal vy, je změna jen vnějších okolností, ve vašem případě značně negativní (opustit rodinu?) - to není přeměna v motýla, ale nemoc. Autor "jede" ve spirituálním duchu, ale tento spirituální "duch" si mnoho lidí vykládá špatně, tak jak na to sám autor některými články sám upozorňuje. Proč věci nepojmenovávat jednoduše a skromně?, bez jakýchkoliv ač sebelépe znějících pokrývek "spirituality" či "spirituální změny"? Nekonkrétní a nejasné metafory k špatné interpretaci vybízejí o to víc.
Karel 9. 2. 2012 09:08 +4
Možná by neškodilo do té záplavy spirituality vnést také trochu biologie: křehká křídla motýla jsou ve chvíli, kdy se zjeví mimo kuklu, schopna odolávat všemu, co se do nich opře (kromě snaživého brouka Pytlíka, který je cpe zpátky). Bezbranné mládě antilopy je schopné po několika minutách následovat stádo. Živí tvorové jsou vybaveni značnou dávkou odolnosti, jinak by nepřežili. Krize = bod obratu = čínsky wei-dži (nebezpečí + příležitost) přináší plno nepřízně, ale také potenciální zisky a jde o to, zda v ní budeme pseudospirituálně fňukat nad svou zranitelností, nebo ji řešit zvnitřku i zvenčí.
Roman 9. 2. 2012 20:10 v reakci na Jiřina 7. 2. 2012 18:31
Také děkuji
Roman 9. 2. 2012 20:12 +1 v reakci na Francoa Pusoun 7. 2. 2012 13:30
Díky za vaše slova...některé prožitky se dají pouze opsat, přiblížit mataforami...a dotknou se citlivého ducha, lidí, kteří je také znají.
Francoa Pusoun 14. 2. 2012 22:26 v reakci na Tom 9. 2. 2012 08:18
A co když to není tak jednoduché? Co když prostě nestačí přesunout se z místa A do místa B? A co když to pro každého znamená něco úplně jiného?
helena 26. 5. 2012 08:07 +1 v reakci na Tom 9. 2. 2012 08:18
Co je špatného na tom, když člověk chce opustit rodinu? Ptám se, protože to skutečně nechápu. Jako špatné chápu chtít opustit rodinu a neopustit ji - to je neúcta, vystavení blízkých životu ve lži. To já bych nechtěla - vědět, že jsem něčí zdí, kterou se bojí přelézt - brr! A proč vám vadí pojem "spirituální"?
kočička 8. 8. 2012 20:22 v reakci na Karel 9. 2. 2012 09:08
Tak to mně potěšilo,díky moc.
salom 9. 4. 2013 19:04
Vyborny clanek. Diky!
Domča 16. 12. 2013 16:40
Naprosto vynikající a vystihující článek! Už jsem si začilana myslet, že jsem na tom tady takhle sama....