Ego je jen maska — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Magri 27. 7. 2012 07:42 +5
Děkuji za článek. Poslední odstavec si s dovolením zapisuji jako takovou afirmaci.
bety 27. 7. 2012 08:28 +3
Dobrý den, moje pocity a moje zkušenost - jsem ráda, že se zde píše o hlubokém vnitřním řádu, né všichni to tak vnímají a pak nemá cenu komunikovat dál. Tak proto píši dál. Mám v tom trochu zmatek, asi nedostatek znalostí. U mě je to tak jako by mě " Bůh" zkoušel, zkoušel co až jak snesu. Pak když už padám jako by se z nelístostného Boha stal Bůh milosrdný a podržel mě - no pěkně děkuji :-). Těžko se to popisuje, ale ani jedno ani druhé není moc v mé moci ovlivnit. No a na poslením místě u mě je ego, které jsem nedávno trochu více objevila a dávám mu více síly a ptám se co chci vlastně já. No akorát, že teď vůbec nevím co jsem, když jsem odhalila všechny ty obsahy nevědomí, které mě pohltily. Jak říkám mám v tom zmatek, člověk sbírá informace, ale stejně tomu moc nerozumí, maximálně na rovině intuitivní, no ale v tomto světě je dost těžké se pohybovat na této rovině. Člověk by měl rád v ruce nějaké důkazy :-) Každopádně se hluboce skláním před veškerou silou, která zde je a trochu nerozumím tomu jak se lidé ženou za ezoterikou a vším tajemným. Nevědí, že s tím nepřichází jen klid :-)
richard oppelt 27. 7. 2012 09:20 v reakci na bety 27. 7. 2012 08:28
Váš příspěvek svědčí o tom,že jste naprosto vyrovnaná,vzdělaná a pokorná žena. Vzácná to ovšem bytost v tomto moderním světě.....Děkuji :-)
zemiak 27. 7. 2012 11:03 +1
Ego nieje osobnost, (aj ked sa sirsie tento pojem pouziva tak ze ego zahrna), v uzsom zmysle si ego osobnost len privlastnuje, identifikuje sa snou a povazuje ju za svoju. Mimo ego osobnost stale zostava, len uz to nie "sme my" (Ja), je to len osobnost. Spiritualita nieje vedomie, je viac podvedomym zazitkom skutocnosti, za hranicami vedomych predstav o nej, za hranicami subjekt/objektovej "reality". Aj ked si tento zazitok spätne uvedomujeme ako skusenost. Pochopit sa to (po case) da, no pochopit nieje to iste ako to zazit a byt toho sucastou. Kedze ide o skusenost, viera nieje potrebna vobec.
zemiak 27. 7. 2012 11:27 +5 v reakci na bety 27. 7. 2012 08:28
Ide o to na ktorej strane je pre teba prijatelnejsie byt, ak nasledujes to co chces TY si na strane ega, ak prijmes to co chce "BYTIE" teda boh, si na jeho strane, na strane kde ti moze vyjst v ustrety "milost bozia", to bude ten prechod od boha nelutostneho, k bohu laskavemu. Ego je ako voditko v zivote nespolahlive, tym ze casto ide proti posobeniu bytia, dostava sa do konfliktu a vytvara napatie - karmu, ktora ti robi zivot tazsim a drsnejsim. Nemusi ta pliest predstava, ze ako potom zit prakticky zivot, lebo na strane bytia je aj intuitivny rozum, cit a dalsie uzitocne prvky. Clovek casto robi veci o ktorych vie ze su nerozumne a skodia mu, lebo je na strane ega a nie na strane bytia. Ezoterika je siroka oblast, cast z nich je na strane ega a hlasa ze dokazeme vsetko co chceme, staci si len zelat a spoliehaju na magiu, na druhej strane niektori hovoria o splynuti z bytim a bohu, takze treba byt konkretnejsi aku ezoteriku mas na mysli.
Simona Králová 27. 7. 2012 17:01 +2
Moc mě potěšil článek,kde se sice přímo slovo Bůh nezmiňuje,ale sálá z něj. Přeju nejen autorovi,ale i ostatním čtenářům jak je psáno ve sdělení... ........čisté srdce,jasnou mysl a důvěru odevzdat se zdroji.... Děkuji.
klara o 27. 7. 2012 18:15 +3
Trochu je to asi i o determinismu, tedy jestli máme svobodnou vůli nebo ne. „ ...jsme vlastně pouze soubor individualizovaných reakčních mechanismů, které jsme si vyvinuli v reakci na životní zkušenosti.“ - jako že ji nemáme, ale závěr: „Rozšiřovat svou schopnost vidět tyto limity a učit se z nich uvolňovat vnímám jako nezbytnou práci na osobní rovině,“ jako že ji máme. Asi je to půl na půl. Nebo devadesát na deset. Pěkný článek. A super fotka.
bety 27. 7. 2012 18:53 v reakci na richard oppelt 27. 7. 2012 09:20
Zaskočil jste mě Richarde a vehnal slzy do oči. Děkuji, ikdyž z tak krátkého příspěvku mě nemůžete poznat. Snažím se jen žít život, za který bych se nemusela stydět. Zároveň bych byla ráda, abych mohla říci s Nietzschem " ještě jednou " a ne chodit se Schopenhauerem a ťukat na hroby a říkat také nechcete zpátky co :-). / to bylo jeho nejpesimističtější období. pro zemiaka - kéž by to bylo takto jednoduché Ego kontra Self, ale u mě není, zkušenost je však nepřenositelná. Možná po každém z nás chce něco jiného, každý máme jinou cestu - ještě mi padla před 14 dny do oka Kniha Job, když jsem hledala něco pro děti. Co ji říkáte ? Nechci odrazovat lidi od duchovní cesty, to by bylo proboha to poslení co bych chtěla, jen jsem popisovala svoji zkušenost, nedlážděnou žádnými "ismy", zato dlážděnou pochybnostmi a přemýšlením.
zemiak 28. 7. 2012 08:58 +1 v reakci na bety 27. 7. 2012 18:53
A v com je to u teba zlozitejsie ?
Petr Toman 28. 7. 2012 10:24 +8
"Během dospívání si vytváříte představu o tom, kdo jste. Tomuto iluzornímu já můžeme říkat ego. Naše ego je závislé na činnosti naší mysli a nemůže existovat, když přestaneme myslit. Slovo ego znamená různé věci pro různé lidi, ale já tohoto slova užívám k označení falešného já, jež vytváříme tím, že se nevědomě ztotožňujeme se svou myslí. Pro naše ego stěží existuje přítomný okamžik. Pouze minulost a budoucnost jsou považovány za důležité. Toto naprosté převrácení reality vysvětluje, proč je v tomto stavu naše mysl tak dysfunkční. Neustále udržuje minulost při životě, neboť si myslí, že bez ní nejsme nic. Neustále se promítá do budoucnosti, aby si zajistila vlastní přežití a našla jakési naplnění. Naše mysl si říká: ,Jednoho dne, až se stane to či ono, budu šťastná a klidná.'" (E. Tolle: Moc přítomného okamžiku - http://knihy.abz.cz/prodej/...)
zemiak 29. 7. 2012 18:02 +1 v reakci na Petr Toman 28. 7. 2012 10:24
Predstava o tom kto sme sa vytvara uz v druhom roku zivota, teda prakticky od zaciatku rozumeniu reci. Nase ego nie je priamo zavisle na mysli ale iba na vedomí, ak mysel produkuje napr abstraktne fantazie, tak ma ego tiez problem udržať sa, hoci sa neda povedat ze mysel je necinna. Pri beznom chapani slova pritomnost, ak pritomnost splna poziadavky ega, ego sa s nou stotoznuje rovnako ako s minulostou - ktora je vlastne tiez len obrazom byvalej pritomnosti. Tolle mal na mysli vychodisko ktore by sa dalo nazvat pred-pritomnostou, lebo je to mimo realitu a teda aj mimo cas.
richard 29. 7. 2012 18:42 +1 v reakci na zemiak 29. 7. 2012 18:02
Ego nebo také "Já" je jako jedna z psychických instancí částečně nevědomá, např. v případě uživání obranných mechanismů, kterými se brání proti vpádu pudů a afektů z id do vědomí. Jde samozřejmě jen o jeden z konstruktů, tento psychoanalytický, mi přijde docela trefný. Ego je nejen pozorovatel, ale také aktivní účastník psychického života, často účastník, který klame vědomí, aby ho uchránil proti vpádu pudových a afektivních pohnutek, jež podléhají cenzuře a jejichž v pád do vědomí by způsobil např. pocity viny a úzkosti. Myslím, že klasická psychoanalýza není rozhodně tak moc překonaná jak se o ní někteří vyjadřují (jinak by mě tedy zajímalo, kdo a čím jí překonal:D), ikdyž samozřejmě některé její myšlenky a koncepty prošly jistou úpravou. Ego obranné mechanismy jsou jedním z nejzajímavějších témat tohoto pschodynamického směru.
bety 29. 7. 2012 19:36 +2 v reakci na Petr Toman 28. 7. 2012 10:24
Dobrý den Petře, děkuji mnohokrát za radu pozorování myšlenek a nehodnocení, byla mi velmi prospěšnou. Právě díky ni jsem objevila obsahy, které měly určitou funkci plnit dříve a splnily ji kvůli zachování přežití a zdání celistvosti dokonale, ale teď se staly nadbytečnými a rigidními. Díky nim jsem nedokázala tento svět prožívat v jeho celosti a kráse. Je to až k neuvěření co všechno si na sebe člověk uplete, aniž by si toho byl vědom a jak to pak složitě rozplétá, když postupně nabírá vědomí. Koukám, že na termínech pojmenování různých částí mysli se neshodnem. Myslela jsem, že ego je to co jsem, to co chci já. O falešném egu jsem četla u Horney, ale obsahy, které se mě zmocňovaly a formovaly nevědomě moje chování byly tak hluboko, že bych vůbec o egu nemohla mluvit, ani o falešném :-).
richard 29. 7. 2012 19:53 v reakci na bety 29. 7. 2012 19:36
vědomé zaujmutí pozorovatelské pozice může být sice zajímavé, ale samozřejmě má své limity zkuste např. delší dobu pozorovat svou žízeň, aniž by jste jí pociťovala jako nelibou, nepříjemnou, což je samozřejmě již způsob hodnocení, tedy tento prožitek ztrácí neutrální znaménko..... ať se člověk snaží zůstat v pouhé pozici pozorovatele sebeurputněji, po čase ho pudové potřeby donutí situaci vyhodnotit a jednat, tedy pokud si tuto pozici neobrníte patologickým mechanismem obrany např. izolací prožitku od "já" a nezůstanete v katatonickém stavu....každý pohyb a jednání je vlastně odrazem hodnocení...:D Samozřejmě, že Vaše "já" není pouhým pozorovatelem, ale také tím, které chce. Ve Vašem případě chce být minimálně "pozorovatel":-) a samozřejmě mnohé další. Největším chtěním "Já" je zřejmě pohled do zrcadla, které vždy odpoví, že to mé "Já", je to nejkrásnější na světě:D
richard 29. 7. 2012 20:09 +1
samozřejmě tady máme ještě naše "ušlechtilé" inkvizitorské NadJá, které vše hodnotí z hlediska morálky a řídí se principem Božího slova, které to přirozené v člověku přibíjí v utrpení na kříž. "Já" je to, které se v tom všem má vyznat, vyhodnotit a zvolit způsob jednání, nejen pozorovat, jelikož není možné být živ a nebýt aktivním účastníkem života, z této pozice se nikdo živý nemá šanci vymanit. Současně platí, že pozice pozorovatele, mění pozorované.
bety 29. 7. 2012 20:30 +1
Takže by mohl vzniknout článek o egu vědomém, nevědomém egu to by mohl být přístup Junga, když píše o light and dark Self, o falešném egu - K. Horney, o egu ničícím - Edmund Bergler ( self-damaging ). Kolik názvů ještě je ???? :-), či falešné a ničící je jedno a to samé ?
richard 29. 7. 2012 20:40 +2 v reakci na bety 29. 7. 2012 20:30
ano, ego lze nahlížet jako vědomé i nevědomé a to nejen skrze Jungovu optiku, ale takřka všech, kteří uznávají existenci nevědomí pohledů na roli ega v celém systému osobnosti a duševního života je však spousta nechci Vás mást, jen si myslím, že nemusí být šťastné vnímat psychologii jako náboženství nebo nové společenské paradigma nepopírám však, že mnohé myšlenky mohou být inpirativní, doporučoval bych však cedit, cedit, cedit kritickým rozumem a osobní zkušeností.........
zemiak 29. 7. 2012 21:31 +1 v reakci na richard 29. 7. 2012 18:42
ego nieje vnimanim, vnimanie si len privlastnuje, no samo "informacie" porovnava ci sa mu hodia (filtruje). Mozno by som ego nazval skor s casti autonomnym nez podvedomym, v kazdom pripade ak sa vnimanie pohybuje v podvedomi (na jeho vrchnom poschodi), tak je ego vyrazne oslabene (rovnako ako vedomie).
zemiak 29. 7. 2012 22:01 +1 v reakci na richard 29. 7. 2012 20:09
ego je len jedno ale identifikuje sa z roznymi vecami, z moralkou biblie, s nasou existenciou, aj s odpovedami zuzeneho rozumu. zuzeneho preto lebo normalnu odpoved rozumu casto odignoruje ako pre neho nepouzitelnu a rozum vo svojej ustretovosti potom ponukne radu ktora je pouzitelna aj v zuzenej situacii podmienok ktore presadzuje ego. Medzi oboma odpovedami moze byt celkom rozpor, alebo moze byt rozpor medzi tym co chce ego a co hovori rozum. Ak je vnimanie natolko slobodne ze vnima oboje, dostava sa tento rozpor do vedomia.
richard 29. 7. 2012 22:08 v reakci na zemiak 29. 7. 2012 22:01
sice Ti moc nerozumím, ale mám pocit, že v zásadě nejsem proti.....:D
richard 29. 7. 2012 22:14 +2 v reakci na zemiak 29. 7. 2012 21:31
opravdu nevím, jestli správně rozumím, ale pokud tvrdíš, že čím více vytěsněného do nevědomí, tím slabší vědomé ego, souhlasím... cílem psychoanalytika je přivádět nevědomé obsahy k vědomí a tím vědomé ego posilovat.... čím více vytěsněných rozporů dokáže integrovat do svého vědomí, tím silnějším se stává... můj souhlas je však z velké části teoretický, protože abych byl otevřený, nedokážu vyhodnotit, dokonce ani odhadnout význam nevědomí v mém životě....jako teorie, doplněná praktickými postřehy ze života mi to smysl dává, ale celkově nejsem schopen věrohodnějšího hodnocení nevědomých procesů.....
zemiak 29. 7. 2012 22:26 +2 v reakci na richard 29. 7. 2012 20:09
vymanit sa je mozne, minimalne ciastocne, ak vnimanie vnima viac podvedomie ako vedomie, ego straca na sile, vedomie a pamat sa uvolnuju zo schem, prudenie energie sa zvysuje - zlepsuje, vytvara sa urcity "potencial", (je to viac pasivny proces, napr v meditacii) ked je situacia ovela lepsia, ego nieje vo svojej povodnej sile potrebne, lebo zakladnou motivaciou ega je pomahat, resp zabezpecit aby clovek netrpel Pokym je potencialu dost, moze clovek robit mnoho cinnosti na polopodvedomej urovni, bez nutnosti chapat vedome a racionalne preco to robi, (robi to lebo to povedal intuitivny rozum alebo cit a podobne zlozky), nieje to zamer presadzovany egom, a nieje to teda aktivny proces, je to afektivny proces, striedany s pasivnym. Vacsinou su to cinnosti ktore nevyzaduju velku pracu analytickeho rozumu, (lebo ten sa opiera o modelove konstrukcie vo vedomi). Su to cinnosti ktore sa s casti opieraju o zname schemy, s casti o fantaziu. Cinnosti ktore nevyzaduju prilis komunikovat recou. Vplyv ega je tu velmi slaby, alebo ziadny. Problem je ze potencial sa tymito cinnostami mina, a je nutne ho doplnovat striedavo dalsim pasivnym nazeranim. Ak sa minie uplne a potencial sa nedoplni, chyti sa situacie opat ego a postupne jeho sila rastie, podla toho aku ma dana cinnost zotrvacnost, (napr dany krok cinosti nieje mozne prerusit bez toho aby nestratil zmysel, no potencial sa uz minul.)
bety 29. 7. 2012 22:26 +1 v reakci na richard 29. 7. 2012 22:14
A do toho máme kolektivní nevědomí ala archetypy, když už jste otevřel otázku nevědomí.
zemiak 29. 7. 2012 22:38 v reakci na bety 29. 7. 2012 20:30
podla mna je to to iste ego, mimo ego nieje ziadne "JA", no nasa rec na to nieje stavana, tak to niekoho matie a chcel by to nejako nazvat, ze to predsa musi patrit k nejakemu subjektu, (tak tomu da nazov ze je to ine Ja), ale nepatri.
richard 29. 7. 2012 22:46 +1 v reakci na bety 29. 7. 2012 22:26
Jung je pro mě přliš jako Ježíš nebo Ghándí o kterém se mimochodem říká, že stálo hromadu peněz, aby ho udrželi v chudobě:D archetypy, archetypy.......no...mám pocit, že to Jung s tou duchovností trochu přehulil, podobně jako Freud se svým redukcionismem.......... archetyp jako kolektivní sociální zkušenost a kolektivní sociální instinkt, který navíc vyjadřuje i náboženství, jež má být navíc současně jeho původcem.......to mi moc nesedí..... sociální instinkt může být dle mého daleko více účelnějším, pokud je odrazem individuální sociální inteligence (individuálního sociálního cítění) než nějaké nahuštěné kolektivní tradice, kterou si můžeme přečíst v pohádkách, mýtech a bibli..... Jung byl génius, ale taky trochu labil, který občas asi přeháněl.....
zemiak 29. 7. 2012 23:14 +1 v reakci na richard 29. 7. 2012 22:14
Cim viac vytesneneho tym ego musi byt silnejsie, to co je vytesnene nieje ego, ego je len sila ktora tomu brani prist do vedomia. Teda ak su vytesnene obsahy v podvedomi, nemusi byt v podvedomi (byť podvedomé) aj ego. Praca psychoterapeuta nieje posilovat ego ale oslobodzovat cloveka z jeho patologickeho vplyvu, napr aj uvolnovanim vytesnenych obsahov. To je mozne len ak ego naopak straca na sile, lebo potom viac toho pusta do vedomia. Pokial ide o "tvoje" podvedomie, predsa nieco citis nejake napatie v tele, rozum ti dava nejake intuitivne odpovede, mas pamat, ak tomu das priestor vies kam sa tvoje telo chce pohnut a ako intezivne, vies ako telo vnima prostredie okolo a vo vnutri, (napr obraz bez analyzi co vlastne vidis), mas nejaku fantaziu (nie predstavivost). To vsetko hra v tvojom zivote urcite obrovsku ulohu, bez ohladu na to ci si to uvedomujes, alebo nie. Neznamena to ale ze si to uvedomit nemozes.
richard 29. 7. 2012 23:43 v reakci na zemiak 29. 7. 2012 22:26
v tomto případě se minul potenciál mého intelektu:-)
richard 29. 7. 2012 23:56 v reakci na zemiak 29. 7. 2012 23:14
ego je částečně nevědomé ve svých "odporech", které zajištují cenzuru proti vpádu nevědomých obsahů z jiných psychických instancí... v klasické psychonalýze se k vědomí přivádějí jak obsahy nevědomého id, tzn. pudy a afekty, tak nevědomé "odpory" ega - nevědomé mechanismy obran, člověk tak nahlédne své nevědomé id, ale také nevědomý způsob (patologický) jakým jim ego bránilo v proniknutí do vědomí (nevědomě vytěsňovalo za pomocí dalších obran, čímž se utvářely neurotické symptomy, např. hysterie, nutkavá neuróza, atd.), při metodě volných asociací, u níž dochází ke slovnímu vyjádření některých pudových nevědomých pohnutek, je nutné odpor ega oslabit, ten ovšem nelze zaměňovat za celkové ego, které se skládá také z vědomé části ....
bety 30. 7. 2012 00:35 +2 v reakci na richard 29. 7. 2012 22:46
To netuším, takové znalosti, takového rozsahu nemám, všechno to studium pohádek, primitivních kultur, do toho klinická praxe, alchymie, nedokáži posoudit. neodvažuji se posoudit, je lepší. Mohu napsat jen jedno, nebýt jeho znalostí a jeho publikační činnosti, tak jsme se nikam neposunuli v sebeuvědomování, to že nejsme schopni z jeho díla vše pochopit, neznamená že to neexistuje. Někdo to příjme neboť je mu to blízké, někdo nikoliv. To je v pořádku, tak je to u mnoha informací. Problém může vzniknout, když se člověk se známkami psychospirituální krize dostane do ordinace psychiatra, kterému to vůbec nic neříká.
zemiak 30. 7. 2012 01:45 v reakci na bety 29. 7. 2012 19:36
to ze si neuvedomujes uplne vsetko co si roznou intenzitou chcela a chces neznamena ze stopy tohoto chcenia ego neovlivnuju. To ze teraz chces nieco ine a je to protichodne, su len dalsie kamienky do zbierky pre to iste ego.
zemiak 30. 7. 2012 02:00 v reakci na richard 29. 7. 2012 23:43
zemiak 30. 7. 2012 04:05 v reakci na richard 29. 7. 2012 23:56
Ego kontroluje pohyb vnimania, v lahsich stavoch si mozno uvedomovat ze je tam ego ktore brani vnimaniu v slobode pohybu na urcite egu nezelane miesta. Dokonca aj to co je obsahom tych miest. Nemusi to znamenat ze tym sa problem vyriesil. Vtedy nejde o vytesnenie iba o ignoraciu. Vytesnenie je hodne velka ignoracia. Mozno to co som pisal plati pre relativne zdraveho cloveka, a ak sa tieto veci stavaju vytesnenymi, a ego scasti nevedomym potom je to uz viac patologicky stav, nez bezny.
zemiak 30. 7. 2012 04:39 v reakci na zemiak 30. 7. 2012 01:45
resp. pojem ego je mierne zjednodusujuci fiktivny pojem. Aby sa dal lahko pouzivat a nieco vysvetlovat, zahrna aj pamat, jej problemove miesta ktore mozu byt ulozene aj velmi hlboko. V skutocnosti su problemove obsahy pamate produktom nekorektneho posobenia ega vo vedomi v minulosti a takto cez pamat posobi ako sila z minulosti. V uzsom zmysle potom ego samo hlboke byt nemusi. Ale aj ta pamat je vlastne len neuronova strukrura vztahov, skusenosti, sugescii, zelani ktora sa poziva pri rozhodovani, bez ohladu na to ci sa rozhoduje ego alebo rozum, a ci to nie to iste a len v pripade ze to nazveme ego tak do tohoto rozhodovania vstupuju z vedomia ine pravidla ako ked to nazveme rozum.
zemiak 30. 7. 2012 05:30 +1 v reakci na richard 29. 7. 2012 19:53
Bety pisala o vnimani myslienok, nie fyzickych potrieb. Citit neznamena hodnotit, v nasej reci su to dve odlisne veci. Cit dava len dvolezite podklady pre hodnotenie. hodnotenie je prejavom rozumu a posudzovanie ci to chcem alebo nie, je prejavom ega. Slobodne vnimanie nieje nutne kontrolovane egom, najma nie na podvedomej urovni. Myslienka pride a zase odide, bez toho aby bola rozvijana alebo rozoberana zamerne a aj vnimanie nemusi zotrvat pri tej myslienke ak ho nikto nenuti. Ani pohyb nemusi byt kontrolovany egom, takze ak by doslo k pohybovej reakcii na deficit nejakej fyzyckej potreby staci ak je tam znama schema, netreba zasah aktivne jednajuceho ega. Ego si len take prejavy rado prisvojuje ako vlastne, lebo potom vyznieva dvolezito a nenahraditelne.
richard 30. 7. 2012 11:01 v reakci na zemiak 30. 7. 2012 02:00
Jangan berpikir aneb čistá mysl:-) nevím, jestli to správně chápu, ale snažíš se mi říct, že při koncentraci ego odbourává své obrany a umožňuje tak pudům a afektům vstoupit do vědomí, které je instikntivně za pomocí dovedností formuje do žádoucí podoby? Záběr s Cruisem na mě takto působí Jinak myslím, že pudová energie není vyčerpatelná (v průběhu života sice kolísá nebo se oslabuje), není třeba jí doplňovat nazíráním. Tím, že nevědomý pud přivedeš k vědomí ho nezbavíš trvale jeho náboje, můžeš pouze odstranit neurotický symptom, který způsobuje napětí. V případě, že je nahlédnuta a odstraněna dřívější patologická obrana, je třeba hledat novou, zralejší a efektivnější. Pomůžu si citováním Jungova textu: "Vezměme jako příklad takzvaný jednoduchý případ vytěsnění pudu. Když se vytěsnění odstraní, pud se uvolní. A když je volný, chce také žít a po svém způsobu se projevit. Tím se však situace stává příliš trýznivou. Proto by měl být pud modifikován, tj. "sublimován", jak se říkává. Jak se to má stát bez nového vytěsnění, nedokáže nikdo dost dobře říci" Tady něco o síle ega v dané situaci: "Neurotická disociace se dá při opakování traumatikých momentů odstranit teprve tehdy, je-li vědomá osobnost pacienta vztahem k lékaři posílena do té míry, že pacient může vědomě podřídit autonomní komplex kontrole své vůle"
richard 30. 7. 2012 11:20 v reakci na richard 30. 7. 2012 11:01
myslím, že druhá situace je příkladem, kdy v terapii dochází k sebepřijetí skrze přijetí a podpory terapeuta, který svou účastí kompenzuje určitou slabost ega klienta, které se do té doby přijetí tabuizovaných obsahů nevědomí bránilo, jelikož ve vědomí způsobovaly z různých důvodů úzkost terapeut se např snaží. zrušit některé tresty příliš přísného Nadjá, které je vůči id konfliktogenní, čímž ve vědomí dochází k pocitům viny a úzkosti
richard 30. 7. 2012 11:26 v reakci na richard 30. 7. 2012 11:20
jeden ze samurajů, Cruisovi říká, aby se oprostil od diváků, kteří vlastně zastupují určitou korekci Nadjá určitou část energie, která je důležitá na pudově - afektivní boj, tak spotřebovává zaměření na korektivní okolí...lze to také vyjádřit úvahou "co si o mně myslí jiní", tyto ohledy mohou spotřebovávat mnoho enegie Freud to nazval principem reality
zemiak 30. 7. 2012 15:38 +1 v reakci na richard 30. 7. 2012 11:01
energia sa nevycerpa, ale vedomie sa schematickym formalnym pozuzivanim zaplni zotrvacnymi obrazmi reality a tym sa priechodny prazdny priestor ktory energia mala zmeni na nepriechodny. Energia potom neprudi tak ako predtym a my stracame schopnost spontannej reakcie na jej potreby a poziadavky, na potreby tela. (vnimame viac obsahy vedomia ako ju a jej potreby). Tou koncentraciou sa vedomie opat vyprazdni, odblokuje.
richard 30. 7. 2012 15:47 v reakci na zemiak 30. 7. 2012 15:38
možná chápu, chceš asi říct, že pro další proudění energie je nutné se znovu koncentrovat.......
zemiak 31. 7. 2012 11:00 +1 v reakci na richard 30. 7. 2012 11:20
niekde dole som pisal o bytí vs ego, bytim bolo myslene priroda, celok a my ako jej sucast, ta nasa cast ktora funguje v nas bez potreby ega, ako telo, energia. Pomoc terapeuta sa da interpretovat aj tak ze nato aby clovek zvladol problem zo (super) egom, potrebuje navrat k tomu bytiu, ci uz k sebe samemu, k svojej podvedomej prirodnejsej urovni, alebo aspon k niecomu ludskejsiemu, k cloveku inemu, k terapeutovi. opacne ak sa tomuto bytiu clovek prilis vzdiali, prestane citit, prestane dostavat kvalitne podklady pre svoje rozhodovanie. Aby to kompenzoval upne sa napr na nejake moralisticke pravidla. Co moze a co nesmie a co musi, to znamena ze jeho (super)ego ziska na sile a vyzname a kontroluje jeho spravanie, dvoveruje mu, teda jeho ego ma v tychto pravidlach svoju silnu identifikaciu. Tym ze do tejto hry vstupujue terapeut, cast tejto sily identifikacie sa presunie na terapeuta, teda dvoveruje uz aj terapeutovi a dvovera v (super)ego klesne, ale ego samotne sa tym neposiluje - tj. nenarastie jeho sila, iba najde oporu aj niekde inde takze opora v (super)ego nemusi byt uz taka vyrazna. Na druhej strane je potom zavisli na terapeutovi, to hovori nieco o podstate zavislosti. Niekomu sa moze stat napr ze si sice neuvedomuje ze by mal silne (super)ego, alebo ze nema ziadne no ma silnu zavislost na niecom inom. On ale momenty stretnutia s predmetom zavislosti vnima ako zmysluplne naplnenie, uspokojenie, a ulavu.
richard 31. 7. 2012 11:39 +1 v reakci na zemiak 31. 7. 2012 11:00
když zrušíš některé struktury superega a znovu navážeš kontakt s přírodou v sobě (ve Freudově biologickém pojetí), je nutné si vytvořit nové zralejší restrukturalizované superego, protože pudovost je divoká, v podstatě antisociální a pro fungování ve společnosti je třeba jí modifikovat. Tohle se děje za pomocí terapeuta, který člověku prostřednictvím svého přijetí pomáhá přijmout i onu přírodu v něm, která byla původně z pohnutek Superega egem cenzurována a vytěsněná. Podpora terapeuta je tzv. interiorizována (zvnitřněna) a stává se součástí nového superega a osobnosti klienta, někdy může dojít i k vytvoření závislosti jak píšeš. Jen je trochu rozdíl, co myslel návratem ke kořenům Freud, který v tomto procesu viděl pouze návrat k tělesným, biologickým pudům (sex, agrese) nebo Jung, který pod návratem ke kořenům viděl "Bytostné já", návrat ke kolektivní zkušenosti lidstva - archetypům. Junga vlastně pořádně nechápu, protože nevím, zdali přisoudil archetypům motivační nebo regulační funkci. Nějak to nejsem schopný stále zpracovat a správně pochopit.
zemiak 31. 7. 2012 14:02 +1 v reakci na richard 31. 7. 2012 11:39
Myslim ze pud nieje zakladny slobodny prejav cloveka. Myslim ze pud je komplexnejsi pojem ktory zahrna deficit a (nejake) ego ktore sa ho snazi riesit prvoplanovym (egoistickym) sposobom, tym ze upne vnimanie k obrazu predmetu uspokojenia, zablokuje slobodny prejav vedomia, cim zablokuje prudenie-odchod energie a sposobí narastanie napatia, stres. Toto napatie je potom podstatou divokosti pudu. Ale nasou zakladnou podstatou (mimo nejake ego) nieje divokost v zmysle bezohladnosti, nanajvys ak divokost v zmysle intenzity sily, spontannosti a a rychlosti. Aj ked mozno sa k tejto nasej podstate prepracujeme az ucenim sa a to uz od detstva, lebo (nejake) ego sa objavi kratko po narodeni (asi v 3,5 mesiaci) teda skor ako deti zacnu chapat co sa deje.
richard 31. 7. 2012 19:01 v reakci na zemiak 31. 7. 2012 14:02
i ta divokost pudu může být často nebezpečná, pokud se vymkne kontrole, tím spíš, pokud se pud zcela vytěsní do nevědomí tam se může chovat velmi bezohledně
richard 31. 7. 2012 19:10 v reakci na richard 31. 7. 2012 19:01
http://www.csfd.cz/film/241... myslím, že tohle by se Ti mohlo líbit:-)
libuse 20. 11. 2015 14:47 v reakci na zemiak 29. 7. 2012 22:01
Zemiak, velmi dobře píšete! Vidím, že jste velmi dobrým pozorovatelem. Avšak rozpor mezi egem a rozumem, jako rozpor samotného vědomí...?
libuse 20. 11. 2015 14:51 v reakci na zemiak 29. 7. 2012 22:26
Jde o promrhání potencionálu nevědomým stereotypem, nebo konáním jen toho, co je nutné, což vede k pohodlí a tuposti?