Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Facebook jako diagnóza

Silnější než touha používat sociální sítě je jen potřeba spánku a sexu.

Michal Vlasák

Michal Vlasák

4. 9. 2012

Je to začarovaný kruh: lidé s nízkým sebevědomím tíhnou k Facebooku, který jim zdánlivě usnadňuje komunikaci. Ve skutečnosti jejich sebevědomí dál podkopává.

Facebook a jemu podobné sociální sítě zviditelňují a zachycují jevy a tendence, které mezi lidmi byly vždycky. Zároveň se ale samy tyto nástroje – a naše zacházení s nimi – ocitají v hledáčku psychologů.

Nepřekvapí, že lidé s nízkým sebevědomím se raději seznamují prostřednictvím sociálních sítí – vyhnou se tak nepříjemným situacím při setkávání se s jinými lidmi. Výsledky kanadského výzkumu už trochu překvapivé jsou: tito lidé na internetu vyjadřují mnohem více negativních emocí než pozitivních.

Zpětná vazba, které se jim dostává, je podle očekávání také spíše negativní. Jejich oblíbenost mezi známými tedy klesá, stejně tak jako jejich sebevědomí, a vše se opakuje. Naproti tomu lidé s vysokým sebevědomím využívají služeb jako Facebook k vyjadřování kladných myšlenek a “statusů”, čímž jejich oblíbenost stoupá.

Dle některých odborníků je Facebook stejně návykový jako alkohol nebo cigarety.

Temné stránky sociálních sítí zkoumal psycholog Larry Rosen. Své poznatky shrnuje takto:

  • Náctiletí uživatelé Facebooku mají větší sklony k narcismu, zatímco jejich o několik let starší kolegové vykazují sklony k jiným psychickým poruchám.
  • Nadměrné užívání sociálních sítí, služeb jim podobných i technologií obecně vede ke sklonům k úzkosti, depresím a dalším poruchám.
  • Facebook rozptyluje – dle výzkumu mají studenti, kteří každou čtvrthodinu kontrolovali Facebook, horší studijní výsledky – zde je však zřejmě rozhodující samotný fakt, že se člověk každých 15 minut začne věnovat jiné činnosti.

Dle některých odborníků je Facebook stejně návykový jako alkohol nebo cigarety. A tak už vznikly pojmy deprese z Facebooku (v orig. Facebook depression) nebo závislost na Facebooku (v orig. Facebook Addiction Disorder), které jsou psychology stále častěji používány pro popis případů, se kterými se setkávají.

Termín závislost na Facebooku popisuje situaci, kdy se daná osoba bojí odpojit od Facebooku ze strachu, že by něco propásla. Další zajímavý výzkum proběhl letos i v Německu pod vedením Wilhelma Hofmanna (popis experimentu ve formátu PDF).

Dvěma stovkám lidí byly rozdány mobilní telefony, do nichž účastníci několikrát denně zaznamenávali své touhy a potřeby. Touha používat sociální sítě byla překonána pouze potřebou sexu a spánku.

Pro mnoho lidí internet začíná a končí na Facebooku. Pro mnoho uživatelů se stal jakýmsi „dispečinkem“ jejich společenského života. V mnohém naše životy obohacuje a v mnohém ochuzuje. Otázkou zůstává, jestli je to opravdu nový fenomén, nebo jen jiná forma něčeho, co existuje bez ohledu na technologie.

Diskuse 0