Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Finanční naprogramování

30 000 českých rodin nemá na splátku hypotéky. Žije se z ruky do huby. To je finanční negramotnost.

Marta Fenclová

12. 9. 2013

Celý život dřete do úmoru, a peníze nepřibývají? Zasloužili byste si vyšší plat, ale šéf vás nedocení? Máte pocit, že je k vám finanční svět nespravedlivý? Přemýšlíte nad tím, jak může být někdo prokazatelně hloupější než vy tak bohatý? Máme pro vás dobrou zprávu: chyba není v nevyzpytatelném osudu, ale jenom a pouze ve vás. A tu chybu lze napravit.

Pokud se zeptáte chuďase, co si myslí o penězích, s největší pravděpodobností vám vysvětlí, že jsou špinavé, smrdí, kazí charakter a přinášejí utrpení a zkázu, zatímco boháč vám na tutéž otázku odpoví, že je to příjemná věc, která se navíc válí všude a stačí se pro ně jen sehnout. Zlatokopka bude zase přesvědčena, že muž je od toho, aby vydělával, a žena aby utrácela.

A každému takovému tvrzení bude odpovídat i výška účtu dotyčného. Není to zvláštní? Podle kouče Aleše Kaliny nikoli, protože všechno to je podle něho jenom halda programů a software. O tom, kolik vyděláte peněz, nerozhoduje inteligence, pracovitost nebo osud, ale vaše finanční naprogramování.

Je to v hlavě

Vydělávání peněz a postupné bohatnutí není podle Aleše Kaliny zdaleka nic tak těžkého, jak si většina z nás myslí. Sám prošel finanční krizí, když v roce 1994 zkrachovala jeho firma, kterou v roce 1990 coby mladý student plný ideálů založil. „V té době jsem měl ženu a dítě a dost mě to vzalo,“ vzpomíná. Jako finanční ředitel společnosti Microsoft si později mohl také podrobně prohlédnout svět bohatých, dobře vydělávajících lidí.

„Tam jsem pochopil, že to není o tom, kolik kdo dře a jak se lopotí, a že množství peněz přímo nesouvisí s množstvím práce nebo postavením. Zaměstnanci tam chodili v džínách a tričku a většina z nich svoji práci milovala. Na zahraničních cestách jsem viděl spousty bohatých lidí a dolarových milionářů, kterým úspěch přinesl fakt, že dělali práci, která je bavila. Byli takzvaně v talentu.“

To, co nám v bohatnutí brání, jsme my sami.

A protože si Aleš Kalina sám na vlastní kůži vyzkoušel život s penězi i bez nich, rozhodl se celé záhadě přijít na kloub. Proč má někdo neustále dostatek peněz a někomu se vyhýbají obloukem? Po letech bádání ve všech možných oblastech dospěl k závěru, že to, co nám v bohatnutí brání, jsme my sami. Nevíme, v jaké oblasti začít vydělávat, jaké kroky udělat jako první, velice často děláme práci, která nás nebaví, neznáme zákonitosti peněz a především pak neznáme své finanční naprogramování, které je klíčem k úspěchu.

„Zákony peněz fungují jinak, není to o tom, kdo dře a chodí pravidelně do práce. Když jsem v roce 1990 mámě oznámil, že budu podnikat, poslala mě do háje, protože to viděla tak, že už nechci chodit do práce. Její finanční nastavení bylo prostě takové, že kdo podniká, nechce makat,“ dodává.

Proč to nejde?

Finanční naprogramování vychází z takzvaných emočních rovnic, které popisují funkci mozku v oblasti emocí. Pomáhá nám nejen pochopit, proč a jak se chováme v konkrétních situacích, ale zejména důvody našeho rozhodování. „Léta jsem pátral po tom, proč někdo dosáhne úspěchu a jiný přes veškeré úsilí končí stále na tom samém místě. A zjistil jsem, že to, co lidé říkají, má přímou souvislost s tím, co denně prožívají. Emoční rovnice přesně zobrazují svět, ve kterém žijí, a jsou odrazem jejich přesvědčení, nikoli hříčkou nevyzpytatelného osudu,“ vysvětluje Aleš Kalina.

Mozek si ukládá své první zápisy již od čtvrtého měsíce od početí. Pečlivě absorbuje vše, co do něj přichází prostřednictvím pěti smyslů. Absorbuje nálady a myšlenky našich nejbližších. Dokonce dokáže pomocí dedukce sám informace vyrábět a ty následně zapisovat. „Vše, co jsme v životě viděli a slyšeli, veškeré emoční prožitky z různých situací, jsou v naší hlavě zcela pevně zakořeněny. Nejsilněji se zapisují emoce spojené s osobami našich vychovatelů, kterým mozek vždy přisuzuje hodnotu ANO, aniž by o jejich pravdivosti přemýšlel. Na mnohé zápisy si nepamatujeme, ale přesto s nimi mozek pracuje. Jsou uloženy v podvědomé paměti,“ dodává Aleš Kalina.

Je úplně jedno, že jsme se třeba se šetřivým otcem hádali a byli přesvědčeni, že my takoví nebudeme. Zasutá emoční rovnice jednoho dne vyplave stejně, i když třeba v jiné intenzitě.

„Lidé si často myslí, že když budou dřít do úmoru, podaří se jim vydělat peníze – a přitom ať dřou nebo se flákají, mají peněz víceméně pořád stejně. Moji klienti za mnou často přicházejí nešťastní a přepracovaní s tím, že se jim přes jejich dlouholetou snahu nedaří zbohatnout. Při práci se mnou pak zjistí, že je rodiče naprogramovali tak nevhodně, že peníze nikdy bez změny finančního naprogramování nevydělají. Až když jejich naprogramování objevíme a oni se naučí hlavní zákonitosti peněz, tak bohatnou,“ vysvětluje Aleš Kalina.

Co se v mládí naučíš…

To, co do nás rodiče a okolí uloží, může být emoční rovnice typu bez práce nejsou koláče nebo peníze na stromě nerostou, zatímco že se dá žít třeba z úroků a bez práce, už v sobě uloženo nemáme. A právě to může být naše brzda, která nám později brání v tom, abychom se bez práce najedli koláčů a spokojeně mohli sledovat své rostoucí konto.

Rodiče nám nemusí ani nic říkat, naši finanční budoucnost nastartuje to, co doma prostě vidíme. A podle Aleše Kaliny je prý dokonce úplně jedno, že jsme se třeba se šetřivým otcem hádali a byli přesvědčeni, že my takoví nebudeme. Zasutá emoční rovnice jednoho dne vyplave stejně, i když třeba v jiné intenzitě. „Důležité je ten vzorec, který se do nás zapisoval od dětství a dřív nebo později vyraší, vytáhnout,“ říká Aleš Kalina.

Když je nastavení nízké, nevylučuje to, že se člověk nemůže dostat k větším penězům, ale zpravidla o ně nějakou záhadnou okolností přijde.

Mozek, potažmo emoční rovnice v něm uložené, nás ovlivňují ve všech oblastech našeho chování a přemýšlení. Co se týče vztahů, zapomeňte na lásku na první pohled, alchymii nebo nevyzpytatelný osud. Partner, který vám padne do oka, má pouze s největší pravděpodobností ze 70 % emoční nastavení podobné jako vy.

„Mozek v tu chvíli prostě řekne tohle by mohl být partner pro tebe. Pokud je většina emočního nastavení v plusu, tedy v kladných a pozitivních pohledech na svět, pak bude pár v harmonii, pokud se většina emočního nastavení týká negativních rovnic, tak si nerozumíme,“ tvrdí Aleš Kalina. Mozek nám neříká, co je pro nás nejlepší, ale naopak nás šidí a potvrzuje pouze „pravdy“, které jsou v něm uložené. A stejně nás šidí s penězi.

Máte na to?

10. listopadu 2018

Zvládání emocí v pěti krocích (seminář)

Radka Loja

Pokud chcete zjistit nastavení svého finančního barometru, vyzkoušejte jednoduchou metodu. Napište si na papírek různé výšky měsíčních výdělků, například od deseti tisíc do sta tisíc, a ke každému přiřaďte hodnotu od nuly do desíti podle toho, kolik si myslíte, že byste měli brát. Nemusí to být váš aktuální skutečný výdělek, ale vaše reálná představa do budoucna.

Pokud se vaše nejvyšší hodnocení zastavilo u třiceti tisíc, je váš finanční barometr nastaven přesně na tolik a s největší pravděpodobností se k vyššímu výdělku nikdy nedostanete. Kde jste napsali číslo deset, tam se chcete dostat a jednoho dne se vám to s největší pravděpodobností podaří.

„Záleží zkrátka na tom, jak si věříte, že to přijde. Většina z nás se k vyššímu platu nedostane jen proto, že si myslí, že na to nemá, a třeba si najde další práci, aby vydělával víc. Ale měsíční příjem bude mít pořád víceméně stejný,“ vysvětluje Aleš Kalina, který finanční nastavení přirovnává například ke špatné mapě. Když chcete někam dojet a máte špatnou mapu, můžete do ní dívat, jak chcete, ale stejně se tam nedostanete. Mapu je třeba změnit, a finanční termostat přenastavit. Jakmile se emoční nastavení odblokuje, výdělky se začnou jakoby nějak samy naskytovat.

Přerovnat si své emoční rovnice je podle Aleše Kaliny rozhodně klíč k vyššímu kontu, zároveň je podle něj ale dobré zapojit do akce také rozum.

Když je nastavení nízké, nevylučuje to, že se člověk nemůže dostat k větším penězům, ale zpravidla o ně nějakou záhadnou okolností přijde. „Měl jsem mezi klienty paní, jejíž manžel dobře vydělával, ale pak o práci najednou přišel. A když si našel jinou, vyhořel jim dům a museli si vzít půjčku. A když opravili dům, manžel onemocněl a byli zase bez peněz. A tak to šlo pořád dokola a nemohli se z toho vyhrabat. Když jsem s oběma probral podrobnosti, zjistil jsem, že to prostě měli takto dlouhodobě oba nastavení v hlavě. Z domova byli oba naučení, že táta nosil domů vždycky málo peněz, a ať se manžel snažil sebevíc, nedokázal to s dosavadním nastavením překročit,“ říká Aleš Kalina.

Důkazem jeho teorie je prokázaný fakt, že například devatenáct lidí z dvaceti neudrží dědictví, stejně jako že většina lidí, kteří přijdou nečekaně k výhře v loterii, peníze neudrží a nezúročí, naopak: nemají po pár letech na účtu opět ani korunu.

Jak změnit své nastavení

Pokud chcete svoje emoční rovnice změnit, je nejdůležitější přesvědčit svůj mozek, že ty nové jsou pravdivé. Mozek vždy zapisuje ukládané informace s hodnotou pravda (ANO). Na to funguje metoda otáčení emočních rovnic. Jak se s ní pracuje?

  • Posunete se v mysli o dva roky dopředu a představíte si sami sebe v příjemné situaci.
  • V představách si pak promítnete emoční film, ve kterém vidíte a cítíte vše, co byste chtěli za dva roky ve svém světě prožívat.
  • Pak si z něj vypíšete klíčová slova nebo věty a z nich sestavíte rovnice nové.
  • Například místo své dosavadní rovnice „pořád dřu a nic z toho nemám“ dosadíte „pracuji pro radost a mám se dobře“ nebo „pracuji pro radost a majetek mi stále přibývá“.
  • Novou rovnici si pak sedm dní po dobu jedné minuty přehráváte ve své hlavě ve svém emočním filmu.

Finanční inteligence

Přerovnat si své emoční rovnice je podle Aleše Kaliny rozhodně klíč k vyššímu kontu, zároveň je podle něj ale dobré zapojit do akce také rozum. „Doporučuji domácí rozpočet, díky kterému mám přehled, kolik utratím ročně peněz a za co. Existuje aplikace do mobilu, díky které vidím, kolik mi kam odešlo peněz.

A rozhodně je dobré mít někde naspořenou částku, která odpovídá mým ročním nákladům krát dvě. Pokud tedy vyděláváte 23 000 měsíčně, což je 276000 ročně, tak byste měli mít naspořeno zhruba půl milionu, abyste netrpěli takzvaným finančním strachem.“ Podle statistických výzkumů je ale známo, že kdyby český národ přišel jednoho dne o peníze, tak by třetina Čechů za 2,5 měsíce umřela hlady, protože nemá žádné úspory.

Využívejte celý web.

Předplatné

„To, že 30 000 rodin nemá na splátku hypotéky a že žijeme z ruky do huby, je finanční negramotnost,“ varuje Aleš Kalina, podle kterého by peníze měly přinášet radost, ale každý by měl mít také dostatek finanční inteligence a mít nějakou částku naspořenou.

Článek vznikl v dílně našich přátel z časopisu Moje psychologie. V zářijovém čísle najdete další zajímavé články.

Diskuse 0

Marta Fenclová

Redaktorka časopisu Moje psychologie