Finanční naprogramování — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Antonín 12. 9. 2013 12:57 +17
Pravidelně, když se při čtení nějakého článku na tomto serveru ošívám a kroutím hlavou, najdu pod ním zmínku, že "vznikl v dílně našich přátel z časopisu Moje psychologie". Beru je jako nutné zlo k zajištění provozu.
Oldřich Dotovský 12. 9. 2013 13:06 +8 v reakci na Antonín 12. 9. 2013 12:57
V tomto případě se k tomu přidává to, že článek je celý vlastně zakuklený rozhovor s Alešem Kalinou, který se tváří jako obecná pravda (zcela v souladu s ostatní činností pana Kaliny). To ale nic nemění na tom, že spousta věcí v tom článku skutečně pravdivá je.
Pavla 12. 9. 2013 14:12 +16
Pan Kalina předkládá "pravdy", se kterými jsem se už nejednou setkala v literatuře s tématem osobního rozvoje. Zavání mi to pozitivním myšlením a nelíbí se mi, že pan Kalina při svých terapiích nebere v úvahu povahu ekonomiky, která není stavěná na to, aby všichni vydělávali nadprůměrně hodně peněz. To z logiky věci popírá myšlenku, že naše finanční situace závisí pouze na našem psychickém nastavení, protože kdybychom se všichni nastavili na vysoký příjem, budeme brát všichni hodně a ceny se úměrně k tomu zvýší tak, abychom si mezi sebou přerozdělili omezené zdroje, což děláme už teď. Myslím si, že pan Kalina, ještě než začne šířit moudra, by si měl přečíst něco o našem ekonomickém systému.
Ulka 12. 9. 2013 14:52 +8 v reakci na Pavla 12. 9. 2013 14:12
Pavlo, rozumím Vám, přesto si myslím, že pan Kalina pracuje se základní premisou – že „nikdy ne všichni“. Nikdy nebudou všichni bohatí a nikdy nebudou všichni chudí. Autor dle mne nabádá ty, kteří prostě by rádi měli více peněz, a jsou schopni (záměrně nepíšu ochotni) pro to něco udělat. Ono je to opravdu v hlavě, a zejména na webu o psychologii by se to dalo rozebrat do aleluja. To omílané, že „peníze leží na cestě, stačí se jen sehnout a sebrat je“ takto, vytržené z kontextu, je, samozřejmě, nesmysl. Protože k tomu sehnutí se a posbírání korunek (nebo dolarů, chcete-li:o), je zapotřebí opravdu MNOHO. Musíte mít um si těch potenciálních peněz vůbec všimnout, dále schopnost se pro ně v pravou chvíli sehnout a posbírat je tak, abyste je rozmnožila. A protože většina z nás všechny tyhle tři schopnosti dohromady nemá, nikdy nebudou všichni mít peněz hodně ani málo. Vždy bude nepoměr, protože naše schopnosti jsou v nepoměru svou růzností (můžete mít cit pro to vidět jejich potenciál v určité oblasti, ale neumíte ten potenciál přeměnit ve skutečnou akci ...apod.)
sokol 12. 9. 2013 15:28 v reakci na Oldřich Dotovský 12. 9. 2013 13:06
P.Dotovský,souhlasím s Vámi..díky..článek je také zajímavý ,často už jsem na toto téma uvažovala.a skoušela dát do praxe..
Pavlína 12. 9. 2013 16:38 +5
Zajímalo, zdali si pan Kalina spočítal náklady jedince (nájem, voda, elektřina, internet, jídlo, doprava, hygienické potřeby, atd. atd.), který vydělává 23 tis. měsíčně, zdali by bylo vůbec ekonomicky možné ušetřit půl milionu. V našem státě. S našimi politiky a našimi obrovskými daněmi na každou hloupost.
Ondřej 12. 9. 2013 16:55 +1
Shrnutí: pokud nemám peníze, je to proto že si myslím, že si je nezasloužím a jsem finančně negramotný. Na finanční negramotnost článek radu udělat si přehled výdajů a mít naspořeno na dva roky, na to první bych si měl vymyslet a přehrávat v mysli jak chci aby můj život vypadal.
Jan Majer 12. 9. 2013 17:30 v reakci na Ulka 12. 9. 2013 14:52
Ulko, myslím, že se vám bude líbit videoseminář Dalibora Špoka, který jsme včera natočili. Váš komentář je jako byste k němu napsala úvod :)
lenes 12. 9. 2013 19:58 +8
to je dobře přitažené za vlasy :), zejména mě pobavila tato pasáž: "Když je nastavení nízké, nevylučuje to, že se člověk nemůže dostat k větším penězům, ale zpravidla o ně nějakou záhadnou okolností přijde. "Měl jsem mezi klienty paní, jejíž manžel dobře vydělával, ale pak o práci najednou přišel. A když si našel jinou, vyhořel jim dům a museli si vzít půjčku. A když opravili dům, manžel onemocněl a byli zase bez peněz. A tak to šlo pořád dokola a nemohli se z toho vyhrabat. Když jsem s oběma probral podrobnosti, zjistil jsem, že to prostě měli takto dlouhodobě oba nastavení v hlavě. Z domova byli oba naučení, že táta nosil domů vždycky málo peněz, a ať se manžel snažil sebevíc, nedokázal to s dosavadním nastavením překročit," říká Aleš Kalina." Celý článek vnímám jako dobrý pokus o vtip a už se těším na další videoseminář Dalibora Špoka, od kterého se spíš dozvíme, jak se na podobné "pravdy" dívat :)
Ameline 12. 9. 2013 20:23 +5
Já nicméně v některých částech nacházím dost pro mne aktuální pravdy. Mě bylo vštěpováno, že peníze jsou v lepším případě nedůležité, v horším přímo špatné. Žiji tak, že dělám, co mě baví, beru za to peníze, ze kterých tak tak, ale zaplatím nějáký minimální standart (vychází mi to průměrně lehce nad 30 na hodinu), ve kterém jsem rámcově spokojená i když musím obracet každou korunu, a pokaždé, když mi někdo pohrozí nějákou lépe placenou zakázkou, nedaří se mi a nemám vůbec vůli dělat, pociťuji k práci až odpor . Přitom vím, že se svými schopnostmi si můžu říci s klidem 10x tolik. Ale něják... se mi nedaří to chtít...
Ulka 12. 9. 2013 20:32 v reakci na Jan Majer 12. 9. 2013 17:30
Tak to je mi ctí:o)
klara o. 12. 9. 2013 20:44 +1 v reakci na Oldřich Dotovský 12. 9. 2013 13:06
Podle mě je to pravdivý až do odstavce Jak změnit své nastavení. Nijak, to nejde. Jestli je to mysl, co máme nastaveného, tak nás zase jen mysl může dovést ke změně myšlení. A vytáhněte se sami za vlasy.
MartinM 12. 9. 2013 21:43 +21
Článek je formou příšerný. Slovo "naprogramovat" se v něm vyskytuje víckrát, než v knize "C++ pro začátečníky" a slovo Kalina častěji, než v katalogu Volžského automobilového závodu. Nicméně - faktem je, že většina autorů knih "Jak zbohatnout" zbohatla na vydávání knih "Jak zbohatnout" (tímto zdravím pana Kiyosakiho). Nicméně i tak by mělo zajímalo, jaká tvrdá data používá pan Kalina jako podklad svých hypotéz.
MartinM 12. 9. 2013 21:45 +6 v reakci na MartinM 12. 9. 2013 21:43
A v mém příspěvku je zase neobvyklá koncentrace slova "nicméně" :-D
MartinM 12. 9. 2013 21:46 +3 v reakci na Pavlína 12. 9. 2013 16:38
Bylo by to možné, přibližně za 5 let.
Oldřich Dotovský 12. 9. 2013 22:00 +7 v reakci na MartinM 12. 9. 2013 21:45
Nicméně v obou případech jste udeřil pověstný hřebíček na neméně pověstnou hlavičku. :-)
Boris 13. 9. 2013 00:48 +3 v reakci na klara o. 12. 9. 2013 20:44
To nastavení ale asi nebude samo o sobě. Vnímám to tak, že je to vlastně zakotvení v prostředí. Všímám si jistých mně známých jevů, vyhledávám mně známé situace a lidi a tím vlastně setrvávám v tom nastavení a utvrzuji jej. Pokud chci změnit nastavení, musím překopat své vazby, vztahy, názory, náhledy apod. Nejschůdnější je asi sbalit kufříček a jet do světa. Změnit prostředí. Nejlépe jet někam, kde to funguje úplně jinak a člověk tam může znovu začít, třeba i způsobem, kterým sám sebe překvapí.
Lukáš 13. 9. 2013 05:49
Poznámka pod čárou :-) ------------------------------------------------------------ Smutná věc, že se ve všech "vyspělých civilizacích" považuje schopnost vydělávat prachy za jednu z nejdůležitějších "povahových vlastností." Tento "úspěch" - viz kategorie kam je článek zařazen - se nedá považovat jenom za výsledek nějaké finanční gramotnosti. V tom je, myslím si, současné vzdělávání trochu mimo mísu. Kolik lidí reaguje a přemýšlí nad tím vnějším, co je za slovem peníze ukazuje počet komentářů tady, pod tímto článkem. Kolik lidí se ale asi zamýšlí nad tím skutečně vnitřním, podstatnějším, co může přinášet schopnost peníze vydělat ? Video "hned přes jedno vedle" tohoto článku, tuším se jmenuje "Překračujme hranice," toho říká o schopnosti vydělávat a hospodařit víc než všechny řádky článku na této straně. Myslím si, že peníze se vydělávají dodržováním pevných, zvnitřněných pravidel v sobě a znalostí, dovedností, schopností v pravou chvíli tato zvnitřněná pravidla vědomě porušovat. :-)
Ulka 13. 9. 2013 07:30 +6 v reakci na MartinM 12. 9. 2013 21:43
:o) Martine, myslím, že pan Kalina je kouč, možná psycholog, nikoli ekonom. Takže čtenářům předkládá data víceméně psychologická, a ta, jak nedávno krásně popsal pan Špok, vlastně tvrdá ani být nemohou. Možná jsem článek blbě pochopila, ale nevnímám jej jako nějaký návod pro všecky – všichni nechceme být bohatí:o), a předpokládám, že článek tak ani není myšlen. Je to nějaký názor, podepřený zkušeností s „nějakými“ klienty jednoho kouče… S některými věcmi však v článku souhlasím, a jedna z nich je, že je to (jako vše ostatní) v hlavě. Myslím, že většina z nás není bohatých hlavně proto, že to nepotřebuje. Proto, že ač by nepohrdla penězi navíc, má daleko větší a jiné hodnoty, pro něž napřimuje svou energii. Takže má-li někdo v hlavě přání být bohatým jako přání č. 1, a k tomu se u něj poskládají jakési ty schopnosti (třeba i jistá mazanost v pravou chvíli vydat knihu plnou rad o tom, co společnost momentálně hodně zajímá:o), je tento článek pro něj jako jedno možné řešení, které může zkusit. Nevnímám ho nijak více.
Ulka 13. 9. 2013 07:33 +6 v reakci na MartinM 12. 9. 2013 21:46
Naprostý souhlas, a ještě by si člověk střihl penzijko:o) Je to jen o prioritách, co se svými penězi uděláme. A budeme-li na nich sedět a po odečtu POTŘEBNÝCH výdajů šetřit a šetřit, tak z těch 23 000 to za pět let opravdu můžeme dát:o) Otázka je, zda takhle to chceme ... a proto je většinou nemáme:o)
MartinM 13. 9. 2013 12:05 +5 v reakci na Ulka 13. 9. 2013 07:33
Tak z 23 000 Kč platu by vám pořád zbylo na spotřebu 15 000 měsíčně. Za to se dá u nás slušně žít (hodně lidí "musí"), ne jen přežívat. Pochopitelně největší položka výdajů bývá bydlení, tak podle toho záleží, jak velký "luxus" byste si s těmi 15K mohla dovolit. Nicméně si myslím, že rezerva 2 roky výdajů je zbytečně velká. Obvykle se udává 6 měsíční rezerva jako minimální, jednoroční jako optimální. Ono syslit si zarputile v aktivech rezervu na 2 roky vám naopak bude bránit využít spoustu investičních příležitostí.
Michal 13. 9. 2013 12:56 +2
Na to něco musí být, jelikož mám sám určitý problém. Vydělám určité peníze, které normálnímu smrtelníkovi (mě) stačí na život, bych mohl žít, bez strachu, že na něco mít nebudu. Ale v pravidelných intervalech si najdu partnerku, která prostě nevychází, nebo z její rodiny má někdo problémy. a je po obnosech. Říkám si, že to musím mít nějak dané, že si nemohu najít někoho bez potíží.
Oldřich Dotovský 13. 9. 2013 13:17 +6 v reakci na Michal 13. 9. 2013 12:56
To je v pořádku. Ženy tento vliv na mužovu peněženku mívají. :-)
angy1 13. 9. 2013 14:34 v reakci na Michal 13. 9. 2013 12:56
Neděláte řidiče MKD? U těch je to časté.
Pavla 13. 9. 2013 16:12 +8 v reakci na Ulka 13. 9. 2013 07:30
Ulko, já sice nejsem kouč ani psycholog, zato jsem ekonom, a pan Kalina má podle mě moc dobře spočítáno, že lidé rádi platí za rady, které chtějí slyšet, na rozdíl od těch, které potřebují slyšet. Proto si vážím psychologů, kteří předkládají pravdy, které slyšet nechceme, ale které nám pomáhají. Je podle mě daleko složitější vyrovnat se s tím, že ekonomická situace je často nejen dílem snahy a schopností, ale i náhody, než se nechat povzbudit tím, že když v hlavě přepnu pár závitů, bude se mi dařit skvěle. A možná i pečení holubi mi budou létat do úst. Proto se mi článek nelíbí a dráždí mě, protože kalkuluje s touto lidskou slabostí. A určitě není psaný "pro některé lidi a některé situace", nýbrž se tváří jako odhalení velké pravdy pro všechny. Tímto též zdravím pana Kyiosakiho. Ekonomie je stejně tak jako psychologie věda společenská, nikoli exaktní. Tudíž výmluvný argument, že její data nemohou být tvrdá, platí i pro ekonomii. Ta též počítá s lidským faktorem a její prezentace jako vědy exaktní je nesprávné a zavádějící a ekonomické jevy nelze jednoduše shrnout do několika pouček, jak se o to pokusil pan Kalina.
Pavla 13. 9. 2013 16:18 +5 v reakci na Ulka 13. 9. 2013 07:30
Pokud by to bylo všechno jen v hlavě, jak píšete, mohli bychom si tu rovnou otevřít kurz vesmírných objednávek. Nebo kurz, jak napsat knihu o tématu, které společnost zajímá, bez ohledu na to, jestli rady v ní obsažené jsou škodlivé nebo ne, hlavně, že si vyděláme ;-) To už jsme ale na poli hodně, ale hodně populární psychologie.
Pavla 13. 9. 2013 22:19 +2 v reakci na Michal 13. 9. 2013 12:56
Michale, podle mě na tom něco bude, ale nebude to o Vaší finanční gramotnosti, ale spíš o sebeúctě.
Ulka 13. 9. 2013 22:39 +1 v reakci na Pavla 13. 9. 2013 16:12
Pavlo, my si nerozumíme v pochopení článku. Vy jej vnímáte jako předložení obecné pravdy pro všechny, já nikoli, protože tak nevnímám vůbec žádný článek. Mám za to, že v tomto Vašem pojetí se Vás dotýká "morálka" těchto "pravd", a pakliže to takhle vnímáte, naprosto rozumím Vašemu rozhořčení nad článkem. Nepřu se už vůbec o zákonitostech ekonomie, i proto jsem poukázala na to, že pan Kalina není ekonom, a tudíž článek pojímá ryze v duchu svého zaměření - kouče. O kousek níže jsem na Váš komentář reagovala, kdy hovořím, že ono lze obecně a povšechně říct, že je to jen v hlavě, ale pak jsem rozebrala, co vše by to "pouze v hlavě" znamenalo, a tudíž mohu říct, že ano, máme to v hlavě (jakož i vše ostatní) pouze v obecné rovině, v té konkrétní toho nejsme většinou schopni dostát, protože ... 1) nemáme na to všechny schopnosti (viz níže), není to pro nás hodnota number one (naštěstí) ...když vytrhnete kus mého vyřčení z kontextu, vyjde Vám nesmysl, ale ten kontext je někdy směrodatný.
Ulka 13. 9. 2013 22:57 +1 v reakci na MartinM 13. 9. 2013 12:05
Ano, peníze Vám mohou mezitím vydělávat, než ležet na "bezpečném" účtě s minimálním úročením. Ale to chce také schopnosti ... než ty peníze syslit, radši je necháte pracovat. Protože to "máte v hlavě" a máte k tomu schopnosti:o) I to naše pojetí, kolik se dá ušetřit z 23 000 platu nebo mzdy je ošidné... zrovna dnes, v reakci na tento článek, jsme se s kamarádkou bavily o tom, kolik vynaloží ona měsíčně za jízdu do práce (300,-) a kolik já (2 000,-), vyděláváme podobně... ale! Je to moje volba, že bydlím finančně méně dostupně od svého zaměstnání než ona, že mám časově tak nesouměrnou práci, že se nemohu opřít o žádné MHD ani ČD a peníze nacpu do benzínu, určila jsem si priority.
Slvie 14. 9. 2013 10:28 +13
Pan Kalina si počítá za hodinovou konzultaci 5000 Kč...byznys postavený na lidské blbosti stojí na těch nejpevnějších základech.
sara 14. 9. 2013 10:52 +4 v reakci na Michal 13. 9. 2013 12:56
Zřejmě jste samaritán :-) Přeci nemusíte nikoho tahat z finančních potíží,když nechcete. Pokud chcete,je to jiná věc...pak se ale nedivte,že nemáte ;-)
sara 14. 9. 2013 10:55 +8 v reakci na Oldřich Dotovský 13. 9. 2013 13:17
Že Vy vždycky nejvíc řvete,když se zobecňuje....:-D
Oldřich Dotovský 14. 9. 2013 11:12 v reakci na sara 14. 9. 2013 10:55
Zobecňování je v pořádku, když je něčím podložené. Toto je empiricky podloženo stovkami generací mužů na celém světě. :-)
Oldřich Dotovský 14. 9. 2013 11:16 v reakci na Slvie 14. 9. 2013 10:28
Bohužel svámi výjimečně musím souhlasit.
sara 14. 9. 2013 12:51 +3 v reakci na Oldřich Dotovský 14. 9. 2013 11:12
Vy si zřejmě myslíte,že když zformujute větu tak,aby vypadala jako že vypadla z wikipedie,nikdo nepozná ,že je to blábol....Tady nejste ve třetí cenové ;-)
Oldřich Dotovský 14. 9. 2013 16:04 +1 v reakci na sara 14. 9. 2013 12:51
A Vy jste zřejmě zrovna někoho mlátila, když rozdávali smysl pro humor... :-)
Petr Toman 16. 9. 2013 16:44 v reakci na Antonín 12. 9. 2013 12:57
"Podle statistických výzkumů je ale známo, že kdyby český národ přišel jednoho dne o peníze, tak by třetina Čechů za 2,5 měsíce umřela hlady, protože nemá žádné úspory." Údajné "statistické výzkumy" zmíněného časopisu jsou nejspíš podobně lifestylově povrchní jako psychologie, kterou má v názvu :-)
Ian 16. 9. 2013 21:15 +2
Mne zajímá jiná věc - že finanční gramotnost je nízká už pár let víme. Co nevíme je - kde ji nabrat? Ti co je nemají je naučit nemohou, ti co je mají je prodávají tak draho, že na to mají jen ti, co už to skorem nepotřebují.
Lucka 3. 11. 2013 15:02 +2 v reakci na Ulka 12. 9. 2013 14:52
Ulko, souhlasím s Vámi, že Vámi jmenované schopnosti jsou potřeba. Myslím si ovšem, že nejdůležitější je vnitřní rozhodnutí situaci změnit, pak se tyto schopnosti dají do velké míry naučit. Každodenním vzděláváním, každodenní prací. Já jsem si prošla fází, kdy "peníze nebyly to hlavní", ke každému bohatému člověku jsem se stavěla se slovním doprovodem "bůhví, kde to vzal" a ke svým možnostem jsem připojovala dovětek " jak mám ušetřit, když mi zbydou na měsíc 3000..". Pak přišla fáze "jak to dělají..., co dělají jinak...". Myslí jinak. Peníze jsou pro ně důležité. Z toho, co jsem poznala měli finančně úspěšní lidé např. dalekosáhle větší přehled kolik a za co utratí, či kolik za co platí na svých účtech, než já (a to i s tím málem, co jsem měla). Neustále se vzdělávali v oblasti financí, měli finanční plán, měli přesné finanční cíle. Roky budovali finanční zvyky, mnoho z nich začlo něčím tak malým, jako vysypáním drobných z kapsy do kasičky. Každý den. Budovali si zdravé finanční zvyky. Poslouchali jiné úspěšné lidi. A následně vydělávali peníze bez ohledu na výši platu, bez ohledu na ekonomiku. Jejich zvyky jsem začla kopírovat. Takže přispěvovatelům, kteří se ptají, zda jde docílit půl milionu na účtě z 23 000 platu - ano, a více a za daleko méně, než 5 let. Pokud je člověk pevně rozhodnut věci změnit, schopnosti do velké míry nabyde skrze hledání cesty k vytouženým finančním cílům. Všem moc přeji, ať svého cíle, a nejenom finančního, dosáhnou:)
Ulka 3. 11. 2013 15:14 v reakci na Lucka 3. 11. 2013 15:02
Ano, je to tak... mít ve výplatě najednou o deset tisíc více neznamená, že těch deset tisíc ušetřím:o) anebo taky můžu, záleží jen na tom, jak k tomu příbytku přistoupím. A tohle rozhodnutí i ukočírování financí je v hlavě. Jistě, z životního minima bič neupleteme, ale hovoříme nyní o "běžných" platech...