Hierarchická polygamie vs. sériová monogamie — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

PhDr Mgr Leona Dolejšová 3. 10. 2011 14:29 +13
Mně by pouze zajímalo, zda autor článku natolik je obeznámen s jednotlivými fenomény soužití ivety bartošové a jiřího pomeje,aby mohl vynášet podobné závěry. A pod by natolik obeznámen byl, pak by to zase nebylo profesionální.Takže se ptám...???
PhDr Mgr Leona Dolejšová 3. 10. 2011 14:32 +16
Navíc se osobně domnívám, že by podobné "dojmologie", kde jsou jmenováni konkrétní lidé, neměly mít na podobných stránkách místo..to je zase otázka pro pana šéfredaktora.Ráda bych nepovažovala tyto stránky za analogii Blesku ap časopisů bulvárního typu.
Jan Majer 3. 10. 2011 15:37 +21 v reakci na PhDr Mgr Leona Dolejšová 3. 10. 2011 14:32
Dobrý den, paní doktorko, díky za velmi dobrou otázku. Přidávám se k vám a ptám se odborníků i čtenářů: Měli bychom se konkrétním (opovrženíhodným, nebo naopak obdivuhodným) případům, jimž věnuje pozornost většinová česká společnost, vyhýbat? Anebo o nich můžeme společně popřemýšlet a hledat v nich poučení? Dejme dohromady argumenty místo strohého „tohle sem nepatří“. Můj pohled na věc: příběh Ivety Bartošové a všech ostatních zúčastněných je opravdu velmi smutný a silný, je mi jich líto a pokud by podobný text někomu mohl ublížit, na web ho nedám. Na druhou stranu, jde o celebritu, která publicitu vyhledává, cpe do médií i své dítě a své vztahové záležitosti aktivně sděluje bulváru. Co kdybychom se na její opakované selhávání podívali projednou vážně, bez škodolibosti, která je vlastní bulváru? Třeba z pohledu čtenáře Aleše Hodiny, který je znám tím, že se veřejně angažuje v otázkách role rodičů v krizových situacích a jejich dopadu na psychiku dítěte a kterého „dvě podoby manželské věrnosti“ dvou českých osobností přiměly k zamyšlení na toto téma? Pokud je samotné téma nepřijatelné, pojďme si říci proč. Pokud je kratičká úvaha málo „odborná“, přidejme pohledy odborníků. Jak často zdůrazňuji, diskuse je plnohodnotnou součástí článku.
Marta Masláková 3. 10. 2011 17:05 +6 v reakci na Jan Majer 3. 10. 2011 15:37
Prečo? Pretože nikto z nás nie sme oni,nepoznáme detaily,dôvody,myšlienky,city...nepoznáme presné stanovisko nikoho z nich,kvôli tomu,že sú celebrity naberáme pocit,že ich môžeme súdiť.To čo vieme z bulváru, môže byť celkom kludne v plnom rozsahu skreslené.Vieme ako to vníma Artur?Niekto z vás s ním hovoril,vie ako to presne bolo?Ťažko,tak ich nechajme žiť a nevyhodnocujme tu ich životy za nich!
Marta Masláková 3. 10. 2011 17:09 +7
Vždy som považovala túto stránku za serióznu a odbornú,z toho dôvodu sa na ňu rada vraciam.O to viac ma prekvapilo,že tu začal prídavať príspevky aj pán Hodina,ktorého za odborníka nepovažujem. Podporujem rozvody,ak sú ľudia vo vzťahu nešťastní,nevidím na to nič zlé a na príkladoch mnohých rozvedených rodín vidíme,že fungovť sa slušne aj po rozvode,je to v samotných ľudoch nie v rozvode,"strýčkoch" a "tetičkách".
Aleš Hodina 3. 10. 2011 17:25 +10 v reakci na Marta Masláková 3. 10. 2011 17:09
Ano, tento článek je skutečně zaměřený proti tomu, co podporují tito "věrozvěstové rozvodovosti", a je tedy jen logické, že se jim nebude líbit.
Jan Majer 3. 10. 2011 17:44 +6 v reakci na Marta Masláková 3. 10. 2011 17:09
Pěkný den, Marto, v redakčním obsahu u nás vždy vedle odborníků publikovali také neodborníci, kteří se chtějí podělit o zajímavou zkušenost nebo podnětný názor související s tématem webu. Aby nedocházelo k dalším nedorozuměním: Psychologie.cz není odborný web, ale tematicky zaměřené medium pro laickou veřejnost.
Oldřich Dotovský 3. 10. 2011 17:46 +10 v reakci na Jan Majer 3. 10. 2011 15:37
Čekal jsem, jestli tu tahle diskuze vypukne, protože musím uznat, že moje první myšlenka byla "a koho vůbec zajímá, kolikrát si Havel vrznul?" Ale pravda je, že článek se opravdu na těchto dvou příkladech snaží ukázat rozdíl dvou různých "přístupů". A v tom zase vidím značný přínos. Dnešní mainstreamová média jsou všechna hodně vysoko na stupnici bulvárnosti. (Můžeme si za to sami - tím, že si málo vybíráme a málo oceňujeme kvalitu.) A tak je například příběh Ivety Bartošové tak, jak byl prezentován, obecně znám. Vím o něm taky a to se přitom Blesku a podobným periodikům obloukem vyhýbám. Proč tedy na obecně známém příkladu názorně neukázat nějaký obecně rozšířený jev a neříct lidem, že to jde i jinak? Proč ne? Lepší, než to jen donekonečna propírat a bavit se tím. Třeba to někomu pomůže vyvarovat se tomu, aby skončil stejně.
Marta Masláková 3. 10. 2011 17:49 +1 v reakci na Jan Majer 3. 10. 2011 17:44
Ďakujem za odpoveď,budem to tam vnímať
Leona Dolejšová 3. 10. 2011 17:53 +8 v reakci na Jan Majer 3. 10. 2011 15:37
Pane šéfredaktore, já k tomu bohužel nemohu říci nic více než to, že by to bylo stejné, pokud bychom se třeba/ a dovolte mi tu hypotézu/ ptali na vaše manželství vaší paní, kamarádek vaší paní, vás či vašich kamarádů,,,toto sem opravdu nepatří.Jsou to "dojmy,pojmy", hypotézy,osobní projekce..ap. ani nemůžeme vědět,nakolik"celebrity" stojí o to či ono..a i pokud by o to stály, je to opět jen a pouze jejich věc a osobní odpovědnost....tímto způsobem hodnotit vztah dvou lidí je přinejmenším neetické.Z pohledu psychologa a psychpoterapeuta mi věřte,že jsou věci ve vztazích neskutečně složité a že jde o jemná přediva vztahů,kdy h o d n o t i t je nejenže neetické,ale dokonce nemožné.Myslím, že by bylo na místě,aby si každý ý nás představil,jaké by to pro něho bylo, kdyby někdo "z venku" tímto způsobem hodnotil jeho chování,prožívání či postoje....Na takovýto způsob hodnocení nemá NIKDO z nás sebemenší právo.
Marta Masláková 3. 10. 2011 17:57 +8 v reakci na Aleš Hodina 3. 10. 2011 17:25
Ale no tak "věrozvěstové rozvodovosti":) každý človek má právo byť šťastný,každý má právo urobiť chybu,každý má právo začať odznovu, každý má právo si vybrať. Žiť vo vzťahu bez lásky,rešpektu,vernosti,úcty,trápiť sa,navzájom sa týrať-hlavne buďme spolu "robíme to kvôli deťom" to je tá cesta k šťastným deťom? tak im predstavíme hodnotu rodiny?
leona dolejšová 3. 10. 2011 18:06 +8 v reakci na Jan Majer 3. 10. 2011 17:44
Ano, TO by bylo podnětné..at se každý podělí o svoji OSOBNÍ zkušenost a vzdá se potřeby hodnotit životy druhých lidí....
Klára 3. 10. 2011 18:11 +10
Mně se to líbí. Super téma do diskuse. Manželé Havlovi a jejich prorostlé manželství, kde nešlo o vlastnictví a tzv věrnost, ale o celoživotní podporu. Skvělý téma k zamyšlení. Je mi jedno v čem je nebo není autor „odborník“. Baví mě provokativní otázky. Díky a jen houšť.
Olga Trampotova 3. 10. 2011 19:36 +7
Já bych to trochu posunula. Vernost, stejna jako "úplná rodina" je ideál, ke kterému jsme odmalicka socializováni. Jako kazdý správný ideál, zijou i tyhle dva spís v rísi snu a nasládlých seriálu, nez v realite. V reálu se kazdý musí vyrovnávat se svou nedokonalostí i s nedokonalostí svých blizních. Zpusobu je spousta. Neprinálezí mi soudit, který je lepsí, který je horsí a obecne se mi nelíbí, kdyz to nekdo delá. Forma clánku mi pripadá bulvární, téma je to zajímavé.
Jan Majer 3. 10. 2011 20:54 +11 v reakci na Leona Dolejšová 3. 10. 2011 17:53
Z pohledu odborníka může být problematické stavět argumentaci na konkrétních „živých“ příkladech. Rozumím tomu a připouštím, že podobný přístup v budoucnu na našem webu nenajdete (ujišťuji vás, že tento typ článku nijak nezvyšuje návštěvnost, tuhle motivaci za tím nehledejte). Je to ale zároveň běžná mediální zkratka, jak něco srozumitelně popsat - v jakémkoli oboru, samozřejmě včetně psychologie. Psychology Today aktuálně vysvětluje principy vztahu úrovně vzdělání a sexuální aktivity na příkladu herce Jamese Franca, já jsem před časem úplně přirozeně a bez obviňování z bulvarizace popisoval zdravý přístup k úskalím stáří na příkladu Jiřího Korna. V dnešním článku jsme u jednoho sporného a jednoho vyloženě negativního, politováníhodného příkladu. Je tohle ten důvod, proč především příklad Ivety Bartošové vnímáme jako něco, co už je za hranicí, co je nevhodné, nevkusné, bulvární? Asi. Možná ale jde i o to, že se na „bulvární téma“ někteří čtenáři nedokáží podívat jinou než právě „bulvární optikou“. Autor článku přeci nenavrhuje, abyste hodnotili Ivetu Bartošovou, ať už jste odborník nebo běžný čtenář. Mluví o dvou typických podobách manželského soužití a jsem si jistý, že podstatou jeho zamyšlení není prvoplánové hodnocení chování celebrit. Z reakcí některých čtenářů vidím, že nejsem jediný, kdo článek četl jako zamyšlení nad otázkami, které se v nějaké podobě týkají většiny z nás.
Jana 3. 10. 2011 22:30 +6 v reakci na Jan Majer 3. 10. 2011 20:54
Rychle jsem článek přečetla a pro pani doktorku, taky na tom nevidim nic pohoršujícího. Story Ivety Bartošový na nás útočí ze všech stran a známe fakta, byla s Pomejem, s Italem...Štaidl si v médiích stěžoval, že se nevídá se synem....
raho 3. 10. 2011 22:55 +16 v reakci na Jan Majer 3. 10. 2011 15:37
Já bych rád reagoval. Ale kdo to je ta Iveta Bartošová?
Jan Majer 4. 10. 2011 00:12 +7 v reakci na raho 3. 10. 2011 22:55
Já dnes řeším jinou záhadu: kde se v mé hlavě berou informace o dění kolem ní? Bulvár jsem měl v ruce snad třikrát v životě, televizi nemám od roku 2006, v autě poslouchám jen svoji muziku, doma to nikdo neřeší. A já jsem přesto v obraze, znám ty tváře...
Oldřich Dotovský 4. 10. 2011 06:17 +4 v reakci na Jan Majer 4. 10. 2011 00:12
Vědí o nás, sledují nás, očipovali nás a mohou nám implantovat myšlenky. Zachránit nás mohou už jen vesmírní lidé. :-)
Aleš Hodina 4. 10. 2011 10:58 +17 v reakci na Marta Masláková 3. 10. 2011 17:57
"Šťastná jsou ta manželství, kde si vezmeme toho, kterého milujeme, a potom milujeme toho, kterého jsme si vzali." (Tom Mullen)
Aleš Hodina 4. 10. 2011 11:01 +13 v reakci na Jan Majer 4. 10. 2011 00:12
Měl-li jste třikrát v životě v ruce bulvár, pak jste téměř jistě třikrát v životě četl něco o Ivete Bartošové...
leona dolejšová 4. 10. 2011 11:45 +3 v reakci na Aleš Hodina 4. 10. 2011 10:58
Krásný citát........nedá se mu nic vytknout...
Aleš Hodina 4. 10. 2011 12:02 +13 v reakci na leona dolejšová 4. 10. 2011 11:45
Tak přidám ještě jeden: "Jenže, co když lásku jaksi přehlušily starosti, práce, nedorozumění a vůbec - s tím chlapem se už nedá pořádně mluvit!... Znovu se rozhodni milovat, a to svou vůlí. Třeba proti citům, pocitům, zkušenostem a hlavně proti své hrdosti." (Marie Tesárková)
leona dolejšová 4. 10. 2011 12:40 +3
Co se krásných citátů týče..stačí už jen taková "maličkost"..převést slova v čin....
Marta Masláková 4. 10. 2011 13:19 +8 v reakci na Aleš Hodina 4. 10. 2011 10:58
A ak to ten druhý začne cítiť inak,nechám ho v dobrom odísť, aj to je láska.
Oldřich Dotovský 4. 10. 2011 14:17 +6 v reakci na Marta Masláková 4. 10. 2011 13:19
No vida. A nás zase učili bojovat o srdce té, kterou milujeme a nevzdávat to při prvních nesnázích. Řešit problémy místo toho, abychom před nimi utíkali. I to je láska. A teď si z toho vyberte.
Oldřich Dotovský 4. 10. 2011 21:37 +1
Shodou okolností jsem dnes narazil na tento text, který mě v souvislosti s tématem bulváru a diskuzí, která se tu rozhořela, zaujal. Dovolím si proto odkaz: http://www.marigold.cz/item... Myslím, že to stojí za zamyšlení...
Falkon Nightsdale 5. 10. 2011 14:49 +11 v reakci na Aleš Hodina 4. 10. 2011 10:58
S citáty bývá ten problém, že to jsou často spíš "cintáty", pod kterými by měl být drobným písmem uveden disclaimer: "Platí pouze v ideálních podmínkách, pro vhodné modely osob, především pak pro literární postavy"... A tohle zrovna cintáty jsou - hodí se tak někam do telenovely, ale ne do reálného světa, kde se tvoří a budou tvořit zástupy zapšklých důchodců, kteří 30, 40 let strávili v zoufalém vztahu s někým, koho možná tak 20,30 let nenáviděli, ale neodešli nejdřív kvůli dětem a/nebo majetku a pak protože už nebylo kam a s kým... ...a také zástupy dětí, které celé dětství pozorovaly studenou válku rodičů a občas od nich slyšely defakto výčitky, že to přeci dělali všechno kvůli nim.. Jenže pro stejné lidi by byl nepřijatelný i model á la Havlovi, který - jak mám odpozorováno - lze oprávněně označit za optimální. Dost možná nejlepší možný...
Eva 13. 4. 2012 15:10 +1 v reakci na Marta Masláková 3. 10. 2011 17:57
Láska, respekt a úcta má s fyzikou nevěrou společné velmi málo. Na to si myslím chtěl článek poukázat. Že když se lidé vezmou a chtějí od manželství skutečně životního partnera - ne prince na bílem koni, případně pěknou blondýnu, která mi bude vařit večeře, tak jsou schopni vytvořit kvalitní trvalý vztah založený ne na sexu, ale na lásce, úctě a porozumění.