Hledači jiných prožitků

Tuto vlastnost, která je odpovědná za naše chování a výrazně ovlivňuje rozhodování při výběru z mnoha alternativ pro volbu našeho jednání, pojmenoval v 70. letech 20. století americký psycholog Martin Zuckerman jako sensation seeking tendency, tedy tendence k vyhledávání prožitků.

Tendence k vyhledávání prožitků je náš sklon oddávat se každodenním radovánkám a upozaďovat povinnosti. Ačkoli tedy vůbec nezní jako netypická či abnormální, je součástí klinického obrazu mnoha psychických problémů.

Bez práce by jednoduše neexistoval rozumný důvod vyhledávat zábavu a uvolnění. Bez hlubokého uvolnění bychom pro změnu nepodávali požadované výkony v pracovní sféře.

Schopnost užívat si je pro kvalitní život nezbytná. Bohužel se za tento argument schovává mnoho lidí, kteří nejen že nejsou odpovědní, ale navíc značně porušují nepsaná pravidla morálky a mezilidské pospolitosti. Stále proklamovaná hesla jako žijeme jen jednou nebo tělo má jít do hrobu zhuntované pak odráží degradovaný stav osobnosti, která se nechala pohltit komerční společností.

Když je touhy po prožitcích příliš

Vysoká míra této vlastnosti je častá u narkomanů, alkoholiků, lidí s disociální poruchou osobnosti nebo u patologických agresorů. V extrémní podobě se člověk, který má tuto vlastnost mimořádně vysokou, projevuje v rovině chování asi takto:

• disinhibované chování, kdy máme sníženou schopnost ovládat naše vnitřní impulsy a jednáme zbrkle a neuváženě (např. požívání psychaktivních látek)
• vyhledávání vysoce vzrušujících zážitků (např. tendence k provozování sportu, který značně zvyšuje sekreci adrenalinu, jako je horolezectví atd.)
• intenzivní pocit nudy při dlouhotrvajících neměnných podmínkách (např. dvouhodinová přednáška)
• obliba všeho nového a upřednostňování nových situací a zážitků před již ozkoušenými (vystupňovaná tendence cestovat, potkávat neobvyklé lidi, záliba v nevšedním umění atd.)

Dalšími negativními důsledky jsou gamblerství neboli patologické hráčství, neschopnost racionálně zvážit množství finančních výdajů nebo promiskuitní přístup k mileneckým vztahům. Přestože by tedy mnozí z nás předpokládáli, že optimálně prožívat náš vlastní život plnými doušky je nejen běžné, ale i nezbytné, každodenní realita klinických psychologů a psychiatrů nám předkládá jiný pohled.

Kulturní specifika

Sensation seeking tendency je typicky vyšší u obyvatel Spojených států amerických. V Evropě se předpokládá (ačkoli pro to zatím nebyla činěna sociologická ani psychologická šetření), že bude vyšší u obyvatel jihozápadní Evropy. U obyvatel České republiky by měla být běžná – ani extrémně nízká, ani příliš vysoká.

Přiměřená zábava a povyražení nás uvolní a navíc většinou navážeme i nové mezilidské kontakty. Na druhou stranu stojí za výše zmíněnými psychickými a sociálními problémy.

Pro mezikulturní rozdíly svědčí rozdílné zvyky, normy a hodnoty. Ve Spojených státech, kde je hlavní hodnotou blaho a úspěch jedince, nikoho nepřekvapí, že i vyhledávání prožitků pro jeho uspokojení bude vysoké. Ve více konzervativních národech bude tendence opačná. Zachování pořádku a smysl pro odpovědnost za celou komunitu budou více než žádoucí.

Tendence k vyhledávání prožitků má jak negativní, tak pozitivní stránku. Na jedné straně nás přiměřená zábava a povyražení uvolní a navíc většinou navážeme i nové mezilidské kontakty. Na druhou stranu stojí za výše zmíněnými psychickými a sociálními problémy. Je věcí naší osobní odpovědnosti a psychické zralosti, zda se dokážeme adekvátně a zdravě radovat a užívat si.

Vždy bychom měli mít na paměti, že nejen zábava, ale i povinnosti, díky kterým vše funguje tak, jak má, tvoří značnou část naší osobnosti. Bez práce by jednoduše neexistoval rozumný důvod vyhledávat zábavu a uvolnění. Bez hlubokého uvolnění bychom pro změnu nepodávali požadované výkony v pracovní sféře. Práce a zábava jsou tedy vzájemně propletené a jejich vyvážení je více než žádoucí.