Jak přestat být na jednu přes držku — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 00:57 +37
Nic proti autorově osobní zpovědi a jeho zkušenostem, ale ten text stojí za houby. Jednak nepřináší nic nového, jednak je neuvěřitelně povrchní. „Nelituj se, makej, cestuj, Česko je na prd, makej.“ To je návod na úspěch, který do nás (alespoň do mojí dnes cca 30leté generace) hustí jeden „guru“ (počínaje rodiči přes učitele až po celebrity) za druhým prakticky celý život. Má to však jeden háček. Kdyby to fungovalo, tak by všichni ti studentíci, kteří studují dvě VŠ, po večerech brigádničí a mezi tím ždímají zahraniční pobyty z Erasmu co to dá, měli úspěch zaručen. No, nemají. Ve výsledku dělají s trochou štěstí průměrnou kancelářskou práci za průměrný (a v případě, že zůstanou v zahraničí, lehce nadprůměrný) plat, zatímco nedostudovaní „šťastlivci“ se jim prohánějí pod okny v Maserati. Kde je chyba? Proč bychom jinak potřebovali další a další návody na úspěch, kdyby stačilo nebýt líný, zatnout a poctivě makat? Rada, která v podstatě říká, že pouze v zahraničí lze sežrat Šalamounovo h...., je pak už jen malou třešničkou na dortu malosti, kterou se autor snaží ponižováním Česka (a tedy i sebe sama) pozvednout do výšin. Jestli existuje nějaký zaručený recept na úspěch, je to neřídit se podobnými návody a dobře míněnými radami.
Kristina 15. 7. 2013 01:29 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 00:57
:-D Nazev clanku je ale vtipnej, to se musi nechat...
Petra 99 15. 7. 2013 07:43 +18 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 00:57
Oldřich: Já v textu o žádném ponižování Česka nečetla. Četla jsem o možných pozitivech zkušeností, získaných za humny.
Petr 15. 7. 2013 08:11 +9
Super :)))) Mi se ten článek moc líbí. Rudý hadr pro socialistické česko :-D.
angy1 15. 7. 2013 08:37 +5
Už Božena Němcová napsala, že cizina bystří rozum :)
Raduse 15. 7. 2013 08:46 +6 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 00:57
true story, kdyby vschni nebreceli, ze neco nejde, slo by to...ja znam lidi co dostudovali, nedostudovali, dostudovali neco a delaji neco uplne jineho...je to o tom chtit...a btw na erasmu se akorat pari nic jinyho...:)
vlade 15. 7. 2013 10:03 +13 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 00:57
"Kdyby to fungovalo, tak by všichni ti studentíci, kteří studují dvě VŠ, po večerech brigádničí a mezi tím ždímají zahraniční pobyty z Erasmu co to dá, měli úspěch zaručen." Asi jste cetl neco jineho nez ja. Delat to co popisujete nijak uspech nezarucuje - a autor nikde nerika ze ano (prosim citace pokud nesouhlasite). Uspech = stesti+pripravenost+realizace. Stesti neovlivnite, pripravenost/vykon ano. Ale pripravenost nejsou "dve VS, brigady po vecerech a Erasmus" - i kdyz alespon neco s tim spolecneho maji. Realizace uz ale vubec ne (neb ta je i o tom rozhodnou se danou prilezitost uchopit pres vsechny zname ci nezname problemy) Z toho co v CR vidim, tak vetsinou ta pripravenost nejaka je, ale realizace je vetsinou chaba. Cest vyjimkam, a nastesti je jich o neco vice nez pred 20ti lety.
Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 10:20 v reakci na angy1 15. 7. 2013 08:37
...a brzy z ní bude zapomenutá spisovatelka, po jejímž díle ani pes neštěkne. :-)
Plackachan 15. 7. 2013 10:32 +4
Moc pěkný článek, taky by se mi hodilo, kdyby mi to někdo řekl už v 18ti!:)
Ulka 15. 7. 2013 10:43 +3 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 00:57
Můžete udělat tři věci, Oldřichu: - makat makat makat, sem tam i něco ukrást, ať to Maserati máte taky, - nekoukat se na ty, kteří Vás štvou, že bez práce mají spoustu koláčů. Zaměřte se na sebe a svou práci a to, co Vám přinese. Nejen peníze. A těch peněz tolik, abyste žil život, který žít chcete, ale současně na který máte schopnosti a náturu. - a irituje-li Vás ta „nespravedlnost“, pak se angažujte, v politice, právu, boji proti korupci, takových lidí je v naší zemi hodně potřeba. Víc udělat nemůžete.
Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 10:51 +11 v reakci na vlade 15. 7. 2013 10:03
Myslím, že je to nějak takto: Úspěch = Předpoklady x Akceschopnost x Jedinečnost (kde všechny tři složky nabývají hodnot 0 až nekonečno) Předpoklady = Zděděné (vrozené či dané původem, výchovou apod.) + Získané (dovednosti, vzdělání apod.) Akceschopnost = schopnost uplatnit předoklady, využít příležitost, dotáhnout něco do konce atd. Jedinečnost = jak originální je to, co tvoříš, případně jak jedinečné je to, co děláš. Práce, které dokáže dělat každý, bývají mizerně placené. Práce, které dokáže dělat jeden člověk z milionu, bývají dobře placené. Stejné je to v podnikání: děláte-li něco, co nikdo jiný (a je po tom poptávka) jste za vodou. Děláte-li něco, co dělá každý druhý, budete mít co dělat udržet se nad vodou. Tato jedinečnost podle mě zároveň nejvíc určuje míru úspěchu a taky vysvětluje, proč je nahoře tak málo lidí a proč jich tam ani nemůže být a nikdy nebude o moc víc...
Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 10:55 +3 v reakci na Ulka 15. 7. 2013 10:43
Ulko, asi jste můj příspěvek nepochopila. To vůbec nebyla stížnost na lidi, kteří mají bez práce koláče ani něco podobného (ostatně někdo by o mně klidně mohl říct, že jsem přesně ten případ). Byla to pouze kritika tohoto pseudonávodu na úspěch. Ta "nespravedlnost" mě vůbec neirituje, naopak mi připadá docela spravedlivá. Tak nějak to totiž reflektuje nereálnost fungování vzdělávacího systému a trhu práce, což se mi líbí.
Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 11:02 +3 v reakci na Petra 99 15. 7. 2013 07:43
"Česko je ostrov. Odpluj. Obklopeni ze všech stran kopci jsme zahledění do sebe..." Podle mě tímto autor svůj pohled na Česko jasně vyjádřil. Neříkám, že v tom nemá alespoň částečně pravdu, ale řešením není Česko zavrhnout a obracet se do zahraničí...
daniela šebestová 15. 7. 2013 11:11 +4
článok podľa mňa sem nepatrí / na psychologické fórum/. Autor vidí len vôľové ja - ktoré "zmôže všetko, len musí chcieť" a ktoré slovne hecuje k výkonu. Pre mňa by to nebolo prínosné ani v adolescentnom veku.
Lucka 15. 7. 2013 11:15 +6 v reakci na Plackachan 15. 7. 2013 10:32
...řekla bych, že nezáleží na kdy a kde, ale tady a teď! Překážky si klademe sami a když si říkáme, že to nepůjde, tak to ono asi opravdu nepůjde...
Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 11:17 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 00:57
Teprve teď jsem si všiml, že článek má na Finmagu pokračování. Zbylých šest bodů už vypadá mnohem realističtěji a hodnotněji, než těch prvních pět. Škoda, že je to takto rozdělené, protože po těch prvních pěti bodech jsem si o autorovi myslel, že snad nemohl v životě nic užitečného udělat. Po přečtení zbytku už si to tak úplně nemyslím. Pouze si myslím, že těch prvních pět si klidně mohl odpustit. :-)
angy1 15. 7. 2013 11:20 +2 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 10:20
To sice máte pravdu, ale umožnila svým následovníkům, aby si z ní česky tropili posměšky :)
Jan Majer 15. 7. 2013 11:27 +21 v reakci na daniela šebestová 15. 7. 2013 11:11
Danielo, tady neni psychologicke forum, ale medium s leitmotivem Zacnete u sebe. Sabotovani vlastniho potencialu a vlastniho "stesti" je tema, kteremu se programove venujeme.
vlade 15. 7. 2013 11:31 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 10:51
V predpokladech i jedinecnosti hraje stesti velice velkou roli. V predpokladech - investujete do budoucnosti (at uz pasivne, vase prvni polozka), ci aktvne (druha)- ale nikdo nevi jak to bude za 10 let vypadat, takze nikdo nevi co bude dobra ci spatna karta. V jedinecnosti je to jeste vic - jeste vice nez uspesnych jedinecnych veci existuje jedinecnych zmatku/nepotrebnych veci (napr. tipnul bych si, ze spravne nabrousit lopatku jelena na dyku dnes zvladne i mene nez jeden z milionu). Akorat nejsou videt, takze si zmlasknem na survivorship biasu (uspesne jedinecne vidime). Takze klidne i Vase formulka, pokud ji jeste nasobite I(stesti) (ktere muze nabyvat hodnot 1/0). Lide ale nemaji radi zatahovani stesti do techle veci, protoze to zni jako ze s tim nic nejde delat, a ze neurcuji vlastni osud (schopnost kontroly sveho okoli je pro lidi velice dulezita, ztrata pocity kontroly casto vede k depresim/zdravotnim problemum). Ale ono se da - byt pripraven a chytnout za pacesy co nejvice prilezitosti (ale ne vsechny, tolik casu zase nemame :) ).
Ulka 15. 7. 2013 11:32 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 10:55
Aha, opravdu jsem jej pochopila jinak. Myslíte, že v zahraničí je toto propojení lépe vypracované? – to je opravdu otázka, nemám tu zkušenost. Nedávno nějaká americká hrdinka ve filmu studovala viktoriánskou literaturu… první co mne napadlo, bylo: Hm, hezký, jako koníček určitě, ale jak se s tím uživí? Možná ano, ale já si to moc představit u nás neumím.
Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 11:34 v reakci na angy1 15. 7. 2013 11:20
Což je opravdu paradoxní vzhledem k tomu, že se jednalo o reakci na citát o cizině. :-)
Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 11:36 v reakci na Ulka 15. 7. 2013 11:32
Naopak si myslím, že ze zahraničí tyto zhoubné trendy přebíráme. Takhle to totiž dopadá, když nedostatek vlastní invence (případně odvahy vyzkoušet něco nového) nahrazujeme přejímáním všeho cizího...
Andrea 15. 7. 2013 11:39 +10 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 00:57
Oldřich, Vaša kritika je síce pekná, ale bohužiaľ nemá s týmto článkom nič spoločné. Autor neponúka návod na úspech a ani to o svojom texte netvrdí. Dovolím si citovať: "Tohle není recept na úspěch. Žádný zaručený ani neexistuje. Nahoře je narváno. ...... Ať už si pod úspěchem představuješ cokoliv, nemáš na něj nárok. Se stim smiř. Můžu ale nabídnout návod na to, jak přestat být na jednu přes držku. Dobrý začátek, řekl bych." A vzhľadom k tomu, čo je cieľom autorovho článku, myslím, že jeho tipy sú viac než trefné a zmysluplné. Je to návod, ako sa prestať ľutovať a zahrabávať stále hlbšie do ničoho a prázdnoty, a nie návod na zaručený úspech. To autor nemal absolútne v úmysle.
Kristina 15. 7. 2013 11:45 +3 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 11:36
Jedna vec by stala za zkopirovani z te zapadni a severni casti Evropy... Chovani "autorit" ( uredniku, ucitelu, zdravotniku) k lidem. To je porad nesrovnatelne, ale chapu, ze o tom tento clanek neni...
Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 11:46 v reakci na vlade 15. 7. 2013 11:31
Podle mě žádné štěstí coby přírodní jev, který buď je nebo není přítomen, neexistuje. To, co vy nazýváte štěstím, je ve skutečnosti jen obyčejná souhra okolností. A u okolností záleží na tom, jak se k nim postavíme, jak na ně reagujeme. To určuje, jaký na nás mají vliv. A pokud chce někdo opravdu dosáhnout úspěchu v současné společnosti broušením lopatky jelena na dýku (mimochodem nádherný příklad), není to nedostatek štěstí, co mu to neumožňuje, ale právě nedostatek Předpokladů (má prostě moc pomalé či žádné uvažování a nedojde mu, že o to téměř nikdo nestojí a nikdy se tím neuživí). A mimochodem proto v mojí rovnici není sčítání, ale násobení. Pokud máte Předpoklady na nule, tak vás ani Akceschopnost ani sebevětší Jedinečnost nahoru nevytáhne. Stejně tak využití příležitosti opět nemá co do činění se štěstím, ale s Akceschopností (schopnost rozpoznat a využít příležitost).
Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 11:57 +2 v reakci na Andrea 15. 7. 2013 11:39
Dobrý postřeh, Andreo. Autor skutečně uvádí, že nemá ambice poskytovat návod na úspěch, nicméně všechny jeho rady právě k tomuto cíli směřují. Není tam jediná rada jak nebýt "napřesdržku", ale je tam 5 (či celkem 11) rad, jak odstranit příčiny toho, proč je "napřesdržku". Když napíšu "Toto není návod na vraždu" a vzápětí "Krok 1: Vezměte nůž a zabodněte jej do hrudníku osoby po vaší pravé ruce",... chápete. :-)
Ulka 15. 7. 2013 12:49 +2 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 11:36
To je přesně můj názor, amerikanismus například. Na druhou stranu to, co by užitečné přebrat bylo, např. jisté fungování věcí veřejných v severských zemích, se tu snažíme vymyslet s tu menšími, jindy většími katastrofickými dopady sami… proč?
Ulka 15. 7. 2013 12:49 +1 v reakci na Kristina 15. 7. 2013 11:45
Já si troufám říct, že to není o povolání samých, ale o lidech. Je-li někdo dobrý a slušný člověk vůči ostatním, bude takový jako prezident i jako průvodčí ve vlaku. K zamyšlení spíš stojí, zda je v severní části Evropy více dobrých lidí:o)
MartinM 15. 7. 2013 12:59 +6 v reakci na Plackachan 15. 7. 2013 10:32
V 18 letech byste napsala, že by se vám hodilo, kdyby vám to někdo řekl už ve dvanácti. Nebo ještě spíš, "že nějakej starej dědek vám nemá co radit" :) Přesně jak píše Lucka - na dobrí rady není nikdy "správný okamžik", přestože si to někdy můžeme myslet. PS: Mám články Michala Kašpárka rád. Je vidět, že se zabývá spíš ekonomikou než psychologií, ale to není úplně na škodu, že není úplně "od fochu".
Kristina 15. 7. 2013 13:00 v reakci na Ulka 15. 7. 2013 12:49
Ulko, to si netroufnu hodnotit... resi tu uplne stejne problemy v osobnich vztazich, nevery, spory, atd., takze tezko rict, jestli je to v jadru o tolik lepsi a jine, ale jsou zrejme vychovani k jinemu chovani k cizim lidem. Mozna je to povrchnejsi zalezitost, ale velmi prijemna.
Ulka 15. 7. 2013 13:03 +1 v reakci na Kristina 15. 7. 2013 13:00
Já jsem to záměrně odlehčila:o), ale uvědomme si, že třeba ve Finsku si lidé nezamykají obydlí, auta např. ono se to skládá a jedna ze skládaček je i pak slušný úředník... a kde jsou kořeny, nevím, ale zajímalo by mne to
Kristina 15. 7. 2013 13:19 v reakci na Ulka 15. 7. 2013 13:03
A uz si taky musi zamykat, od te doby, co jsme se sem nastehovali my, Slovane a dalsi "vychodnaci"... :-( smutne a trapne... Ulko, vemte si, jak po revoluci byl rozdil mezi lidmi z komunistickeho a nekomunistickeho Nemecka - stejna rasa, jiny vztah k praci, lidem... od rozdeleni zeme za pouhych par desitek let utvoreny rozdil. Tak bych vstadila prave na to prostredi, vychovu, system. Ten udela s lidmi asi hodne...
Raduse 15. 7. 2013 13:51 +1 v reakci na Kristina 15. 7. 2013 13:19
ja myslim, ze nejde o jednotlivce samotne, jde spise o narodni kulturu techto statu...a to, ze clovek vyjede do zahranici je prinos samo o sobe...a kdyby nic jineho, nauci se jayzk a mozna se nauci davat si pozor sam na sebe...
Raduse 15. 7. 2013 13:55 +9 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 11:57
je usmevne jak porad propagujete lenost a neuspech (obzvlast u muzu, ktere bestie zeny nici svou aktivitou) i kdyz uplne nesmyslne...mozna autor myslel, ze kazdy kdo se takto vymlouva a lituje je "napresdrzku"...
Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 14:17 +1 v reakci na Raduse 15. 7. 2013 13:55
Kde v tom vidíte propagaci lenosti a neúspěchu? Prosím konkrétně, ať se máme o čem bavit.
Petra 99 15. 7. 2013 16:10 +6 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 7. 2013 11:02
Oldřich: Je to věc subjektivního vnímání, já ani po druhém přečtení odstavce nevidím a necítím v textu shazování Čech, ale výzvu mladým podívat se za humna a získat rozhled, nadhled, přehled a nezávislý pohled. :-)
Tomáš 15. 7. 2013 20:05 +1
Hezký večer, článek se mi líbí a je na něm hodně pravdy, ale je příliš optimisticky postavený. Představte si, že se najednou začnou všichni lidi na světě řídit vašimi radami a výsledkem bude jen to, že bude více průměrných. Člověk má být sám sebou a dokud je jaký je, nemá si na co stěžovat. Zakončil bych takto: "Vše souvisí se vším, nikoho doopravdy nic není a vše je pohyb, jak správně definoval Nikola Tesla."
MartinM 15. 7. 2013 20:24 +2 v reakci na Tomáš 15. 7. 2013 20:05
Článek není nepochybně mířen na všechny, ale hlavně na ty, kdo si pořád na něco stěžují, protože ti jsou napřesdržku :) Ale sám se pochopitelně musím přiznat, že s body 6 a 9 mám vážné problémy. A někdy toho chci udělat tolik zároveň, že nakonec neudělám (pořádně) nic. I s tím se budu muset naučit bojovat. Důležité je se občas namotivovat. Možná si z celého článku udělám takové krátké jedenáctero, vytisknu a nalepím na zeď, abych to každý den hned po probuzení viděl :D
Dája 15. 7. 2013 21:44 +4 v reakci na Raduse 15. 7. 2013 08:46
.. tak pařit v angličtině nebo jiném cizím jazyce koneckonců taky není marný.. ;-)
Oldřich Dotovský 16. 7. 2013 07:57 +2 v reakci na Dája 15. 7. 2013 21:44
Ovšem ne z peněz daňových poplatníků...
klara o. 16. 7. 2013 15:06 +6 v reakci na Tomáš 15. 7. 2013 20:05
Od kdy lidi poslouchají dobré rady? Já bych se toho masového zmoudření nebála. Pěkně napsaný.
Petra Šimonová 19. 7. 2013 13:19 +1
Moc díky za skvělý článek, něco určitě nebudu realizovat, ale obecně ANO! Makat a nefňukat. Díky