Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Jak přežít zlou náladu

Nálada je jako pes. Nesmíte věřit každé, kterou potkáte.

Michal Freeman

12. 3. 2012

Problém špatných nálad je v tom, že mají většinou nějaké následky. Nemluvím o depresi, ale o běžné špatné náladě nebo mrzutosti, která každého z nás sem tam potká. Pokud jste už někdy řekli něco, co vás posléze mrzelo, víte, co tím myslím.

Stačí, abyste ve víru hádky vyčetli něco své drahé polovičce, a je oheň na střeše. Špatná nálada nám zkrátka může způsobit trable. Nálady způsobují následky proto, že mění naše vnímání. Něco, co bychom s klidem přešli mávnutím ruky, nás může v takové chvíli pěkně podráždit. Přitom jsme vznětliví jen kvůli tomu, jak to naše mysl vnímá v kontextu dané situace.

Naše mysl používá kontext k rozhodnutí a vyhodnocení dané situace. Například byste mohli mít problém rozeznat někoho, koho znáte od vidění z práce (samozřejmě za předpokladu, že zrovna nepracujete pro firmu s pěti zaměstnanci), kdybyste ho zahlédli při víkendových nákupech. Když jsou souvislosti „nesprávné“, „jiné“ vzhledem k informacím asociovaným s danou osobou, mysl nezareaguje jako obvykle. A právě nálady mají z pohledu prostředí a informace velmi podobný efekt.

Lidé v dobré náladě jsou schopni při rozhodování zohlednit větší počet podkladů nutných k učinění rozhodnutí. Smutní lidé jsou náchylnější k vytváření unáhlených závěrů.

Pro testování efektů souvislostí podnikly Viorica Marianová a Margarita Kaushanskayová (2007) experiment s bilingválními studenty majícími za rodnou řeč zároveň angličtinu a čínštinu. Studenti dostali otázku jmenovat sochu se zvednutou rukou, která se dívá do dáli.

Pokud otázku dostali v čínštině, nejčastější odpověď zněla socha Mao Ce-tunga; byla-li otázka položena v angličtině, nejčastější odpověď byla socha Svobody. Užití jiného jazyka znamenalo změnu kontextu a rozdílné vyhodnocení identického dotazu.

Proč na tomhle záleží při rozebírání vlivu nálad? Protože také nálada určuje kontext toho, jak zrovna vidíme věci.

Nálada mění to, jak vidíme svět

Psycholožka Yana Avramova si v roce 2010 všimla, že lidé v dobré náladě byli schopni při rozhodování zohlednit větší počet podkladů nutných k učinění rozhodnutí z několika úhlů pohledu. Jednoduše řečeno více o daném problému přemýšleli. Zároveň měli daleko otevřenější mysl.

Smutní lidé naopak spoléhali na minimum informací, nezabývali se tolik souvislostmi a spokojili se při rozhodování jen s několika málo fakty. Byli jednoduše řečeno zaměřeni více na posuzování jednotlivých detailů než celku a byli náchylnější k vytváření unáhlených závěrů.

To znamená, že nás nálady mohou krmit zkreslenými informacemi. Tady je několik tipů, jak se takových zkreslení vyvarovat:

  • Řekněte si, že špatnou náladu nemáte napořád. Tohle je důležité zejména proto, že se nám při špatné náladě mohou zdát některé problémy doslova devastující.
  • Nedovolte náladě řídit vaše chování. To by mohlo jednoduše znamenat MLČTE (obzvláště chcete-li někoho zrovna poučovat) a nedělejte unáhlené závěry, dokud nebudete moci situaci posoudit s klidnou hlavou.
  • Vyhledávejte dobré zprávy. Protože naše nálada ovlivňuje to, jak vnímáme svět, tak nás ta smutná bude nutit se zaměřovat na věci smutné. Bude stát trochu úsilí najít v situaci něco pozitivního, ale vyplatí se to.
  • Sledujte spouštěče i následky a poučte se z nich. Špatnou náladu většinou něco spustí – a tomu se můžete alespoň pokoušet vyhnout. Ať se to může zdát jakkoliv samozřejmé, trvalo mi roky si uvědomit, že se mi těžko dělají důležitá rozhodnutí nebo řeší problémy s ostatními ještě předtím, než se nasnídám. Sledování a zkoumání špatných nálad může přinést velmi užitečný pohled na věc.

Nálady jsou jako psi. Neměli byste věřit každé, která vás potká. Někdy můžeme věřit naší mysli; někdy je lepší být vůči ní trochu skeptičtí, než nám bude zase lépe.

Literatura:

  • Marian, V., and M. Kaushanskaya. 2007. „Language Context Guides Memory Content.“ Psychonomic Bulletin & Review 14: 925–33.
  • Avramova, Y. R., D. A. Stapel, and D. Lerouge. 2010. „Mood and Context-Dependence: Positive Mood Increases and Negative Mood Decreases the Effects of Context on Perception.“ Journal of Personality and Social Psychology 99: 203–224;14.
Diskuse 0