K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu

Jak to dostat z hlavy

Emoce jsou jako živel. Když s nimi budete bojovat, padnete vyčerpáním.

Jana Exelová

Jana Exelová

2. 3. 2017

Každý máme chvíle, v nichž ztrácíme kontrolu nad svými emocemi. Víme, že ovlivňují koncentraci a rozhodování, zaměstnávají mnoho fyziologických procesů v našem těle, a pokud jsme negativním emocím vystaveni příliš často, vznikají dispozice pro dlouhodobá zhoršení zdravotního stavu. Může být na negativních emocích něco pozitivního?

Nedávno se na internetu objevilo video s manažerem tureckého hotelu, ve kterém vychvaloval ideální sněhové podmínky a zdůrazňoval svůj vstřícný přístup ke klientům, přičemž asi 10 metrů za ním spadla lavina a úplně zasypala několik lyžařů. Manažer otočil hlavou k centru paniky, ale hned se elegantně vrátil tváří zpět ke kameře a pokračoval v interview.

Vzpomeňme si, kolik se sneslo kritiky na francouzského prezidenta Françoise Hollanda, když při prvním přijetí informace o teroristickém útoku v Paříži v listopadu 2015 neprojevil ani špetku emoce.

To jsou profesionálové, kteří se naučili emoce potlačovat. Já se to ale naučit nikdy nechci. Nerada vnímám fakt, že moderní přístup k  emocím vyžaduje, abychom je v sobě absorbovali. Kromě toho, že potlačení emocí vede k fatálním zdravotním problémům, já se nechci stát strojem.

Motivace ke vzniku emoce

Představme si následující scénář: Vidíme někoho kráčet ke skalnímu převisu nad roklinou. Na naši snahu křikem ho na dálku zastavit nereaguje. Srdce se nám rozbuší ještě víc a naštvaně pokračujeme: Hej! Pozor! STŮJ! Dokonce možná v sobě potlačíme svůj nepřekonatelný strach z výšek a běžíme mu pomoct. A potom, když je v bezpečí, mu pořádně vynadáme.

Co je spouštěčem tohoto hněvu? Altruistický podnět pro záchranu života. Tento hněv nemá v sobě nepřátelství ani nenávist vůči druhé osobě. Jde tu o soucit s člověkem, který kráčí do nebezpečí, a zároveň hněv na jeho hloupé aktuální chování.

Tento hněv, tato negativní emoce vznikla z lásky vůči druhé osobě. Takovou negativní emoci si klidně pěstujte. Ta má význam, i když navždy přijdete o pár svých nervových buněk. Pojďme se ještě podívat na jinou situaci.

  • Představte si, že k vám v restauraci přistoupí příjemný číšník a mile řekne: Prosím vás, mohli byste se teď hodně, ale skutečně hodně naštvat? Rozčílíte se?
  • A jak se cítíte v případě, když vám šéf v práci řekne: Ty idiote! V životě jsem neviděl hloupějšího člověka!

Hněv? Co konkrétně tento hněv spustilo? Čím se tyto dvě situace od sebe odlišují? Je to jednoduché: útokem na naše ego. Většina zlého a nepotřebného hněvu vzniká kvůli egu. Vzpomeňme si na člověka na skalním převisu. Tam vůbec nešlo o ego. Právě naopak. Motivace byla odlišná.

19. ledna 2019

Alchymie partnerské komunikace (seminář)

Pavel Rataj

Abychom mohli vyhodnotit smysluplnost své emoce, potřebujeme identifikovat motivaci, která k jejímu vzniku vedla.

Jak se tedy dá zbavit zlého negativního hněvu, který nikomu nepomáhá? A proč jsou lidé vlastně na svoje ego tak strašně citliví?

Náš vzdělávací systém v minulých desetiletích příliš nepodporoval rozvoj sebedůvěry a sebevědomého projevu. Pokoušeli jsme se proto poučit ze způsobu hýčkání svého ega od americké kultury. Současný svět od nás nepřímo dokonce vyžaduje, abychom si své ego rozmazlovali: Musíme vyniknout při hledání životního partnera, pro kariérní postup, při hledání investorů, při společenské události anebo business večeři. Učíme se všude vyzdvihovat své nejlepší „já“.

Vytváříme si tak stále víc příležitostí pro „zranění“ našich pocitů a myšlenek, které nám ani našemu okolí vůbec neprospívají.

Zkrotit a pohladit

Jak tedy pracovat se svým egem? Je to těžké, ale ne nemožné. Hlavní zásada zní: emoce nepotlačujme. Zkroťme si je a pohlaďme. Jako mazlíčka.

1. Odpovězme si na otázku: Je spouštěčem negativní emoce útok na moje ego?

Pokud ano, představujme si, jak této emoci dovolíme vyplavat z těla ven a plynout vzduchem dál… Řekněme si při tom, že emoce touží plout mimo lidské tělo a my pro ni vlastně děláme dobrý skutek.

2. Následně se soustřeďme na to, jak konkrétně vypadá tento hněv

Je plynného skupenství? Dá se chytit do rukou a spirálovitě zatočit? Můžeme si ho vložit do kapsy? Má modrou anebo zelenou barvu? Anebo vypadá jako nádherná duha na obloze po dešti? Přesměrujeme tím svou mysl na neutrální půdu a uvolní se náš vnitřní tlak.

3. Pokud předchozí body nepomáhají, zkusme si říct, že odložíme naše projevy, které cítíme, na později

Večer, po práci, anebo možná zítra budeme mít víc času se k tomu vrátit a „v klidu si pořádně vybuchnout“. Můžeme si taky zapsat do kalendáře: úterý, 18:00 – vybuchnout hněvem. Vždy, když si budeme prohlížet náš kalendář, nám pak hněv přijde zábavnější a hlavně nezraňující.

Využívejte celý web.

Předplatné

Co je dobré si pamatovat? Emoce dokážou ztratit svou destruktivní sílu. Někteří plavci, když je stáhne obrovská vlna do moře, zpanikaří a snaží se plavat proti proudu, přičemž často přijdou o to nejcennější, co mají. Jiní se nechají unášet vlnami. Ty pak po několika stovkách metrů zeslábnou a plavci dokážou obeplout rizikovou oblast a dostat se na břeh.

Podobně je to i s negativními emocemi. Jsou jako živel. Potřebují svobodu plout, ale později ztratí sílu. Když to pochopíme, budeme šťastnější.

Diskuse 0

Jana Exelová

Konzultant,  analytik, pedagog, ekonom