Je jen náš život, vše ostatní je kulisa — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Zdenka 17. 5. 2011 07:15 +30
To je už podruhé, kdy čtu slova pana Sedláčka a usmívám se. Když v době krize mnozí moudří složitě vysvětlovali a hledali prognozy, co dál se dá očekávat, napsal jednoduše pan Sedláček - proč bychom se měli mít pořád lépe a lépe. Můžeme žít skromněji, můžeme trochu zabrzdit. To nikomu neuškodí. A - "jediný život je ten, který žijeme" - to je krásná a jednoduchá myšlenka. S tím se dá žít, když to má člověk v hlavě takhle nastavený.
Klára 17. 5. 2011 14:29 +3
Když se řekne Sedláček, naskočí mi bedna. Většinou ho nestíhám, ale to málo, co poberu mě baví a okouzluje. Myslí mu to rychle a jinak než většině, a přesto mu rozumíte. Provokuje (což nejspíš nemá v úmyslu), což znamená, že s ním nemusíte souhlasit, ale donutí vás přemýšlet. Doporučuju jeho knihu Ekonomie dobra a zla a jakoukoli akci, kde mluví.
Markéta Hrbková 17. 5. 2011 16:02 +2
Myslím, že současný stav myslí je stejně tak způsoben tím, že jsme "příliš dlouho žili v představě, že jsme jen malým, zbytečným, nepodstatným životem v nekonečném cyklu" tedy pocitem anonymity a bezmoci, jako tím, že "vše je v naší moci" - celá ekologická situace hovoří právě o tom. Je víc než pravděpodobné, že obé je propojeno, tedy, že z komplexu bezmoci vyrůstá špatný odhad moci; rozhodně bych spíše hledala jiný průsečík nebo jiné pojetí těchto dvou psychických sil než jednoduché řešení protikladem - psychologie ukazuje mnoho příkladů o tom, že to nefunguje. JInak článek je v mnohém zajímavý, ale trochu zjednodušující - a nejsou to mnohdy radikální chyby, ale drobná, dobře se poslouchající zjednodušení co, jak se mi zdá, ohrožuje naši kulturu nejvíc. Znovu opakuji, že tím nechci celý článek "smáznout", jen varovat před příliš nabízejícími se teoriemi - těch je totiž hlavně naše "duchovní" klima opravdu přeplněné.
Oldřich Dotovský 18. 5. 2011 06:27 +3 v reakci na Markéta Hrbková 17. 5. 2011 16:02
Na příliš nabízející se teorie bychom si měli dávat pozor všichni. Včetně těch, co se zdviženým prstem poukazují na "celou ekologickou situaci". :-)
Jakub Kuchař 5. 6. 2011 12:42 +5
Zajímavý článek. Ale jako student psychologie musím říct, že pan Sedláček redukuje psychologii a mluví v podstatě pouze o psychodynamicky orientované psychologii. Jsou zde například i směry fenomenologicky orientované psychologie (humanistická a existenciálistická psychologie). Tyto směry se vzdalují od pozitivistického hledání příčin (proč?) k více fenomenologickému teleologicky zaměřenému filosofickému pohledu (jak?), který je i blízký Vašemu "Jediný život, který máme, je ten, který žijeme". Je zde narušena expertní pozice psychologa, je v nich kladen silný důraz na zodpovědnost za vlastní život (v opozici na ulpívání na vnějších externalizujících radách a návodech, které zmiňujete). K inspirujícím filosofickým autorům patři Kierkegaard, Heidegger, Sartre. K psychologickým Frankl, Rogers, Yalom, May, Boss atd.
Martin Pechr 19. 6. 2011 01:36 +2 v reakci na Zdenka 17. 5. 2011 07:15
To by si stávkující měli recitovat před spaním...
Veronika 23. 6. 2011 11:43 v reakci na Oldřich Dotovský 18. 5. 2011 06:27
JO,TO JO.Už se těším až si ve svou oblíbenou hodinu zapnu pořad o vaření,u kafíčka,a pak má víčka přemůže sladký spánek. Ještě že je v našem městě dost supermarketú...když je poobcházím,mám levně nakoupeno,a zadarmo:-)))!!!
Veronika 23. 6. 2011 12:19 +4
p.Tomáš Sedláček se snaží nahlížet tzv.za zrcadlo... V určitý životní moment jsem se ocitla s dítětem v jakési ani ne finanční,ale sociální nouzi,a moje, do té doby jsem myslela,že přítelkyně,která toho času studovala v Olomouci sociální problematiku(školu orientovanou prosociálně,"charitas"),mě když jsem jí prosila o návštěvu uvědomovala,že se mám orientovat na cílené,umělé skupiny zřízené za tím účelem, nacházející se v mém místě bydliště...ona že nemá bohužel čas,musí dělat tu sociální školu..:-((( Trochu mi to evokuje patrně židovský humoristický útvar...někde jsem to četla,jaký rozdíl je mezi nebem a peklem...v obou případech se jedná o velké prostorné místnosti plné lidí,uprostřed nichž je velký kotel plný jídla.V pekle sedí kolem tohoto kotle vychrtlí,zubožení lidé,mají totiž na polévku použít dlouhou lžíci,kterou se nemohou dostat k ústúm,zatím co v nebi sedí stejně tak lidi s těmito dlouhými lžícemi,ale dobře naladění,sytí, a v družném rozhovoru...jediné co udělali ti lidé v nebi navíc bylo,že pochopili,že musí tou svou dlouhou lžící podat k ústúm jídlo tomu druhému... Tak jsem si po té své zkušenosti s diplomovanou sociální pracovnicí upravila přísloví "v nouzi poznáš přítele" na " V NOUZI NEPOZNÁVÁŠ PŘÍTELE....":-))))))
Martina 26. 8. 2011 22:07 +1
Opožděně jsem si přečetla tento článek. K Ing. Sedláčkovi chovám velký respekt, mám ale několik výhrad: 1. „Psychologie nám zase říká: jsi ovládán tobě neznámými pohnutkami, nic na tobě není autentické“ tohle nám říká přežitá klasická psychoanalýza, zkuste třeba Frankla, který mluví o růstu, zkuste logoterapii, která mluví o smyslu života a sebepřesahu… 2. „psycholog musí mít od člověka naučený odstup,… Jinak by se z toho zbláznil“ možná zbláznil, to nevím, ale hlavní důvod vidím v tom, že jinak by z toho hlavně klient nic moc neměl. Je možné a žádoucí nechat klienta vyplavit všechen svůj smutek a vztek, je to dobré pro odžití, ale nemá moc velký efekt v řešení situace (pokud řešením není právě to odžití). Nemůžu být nápomocná při hledání nových řešení, pokud budu ve stejném zmatku a žalu jako klient zaplavený emocemi. Psychologie nevyškrtává člověka z rovnice, naopak se snaží s každým jednat jako s individuální entitou. Psychoterapie také není poradenství, ve kterém opravdu funguje psycholog jako expert, který dává rady. V psychoterapii je každý sám nevětším expertem na vlastní život, sám dělá rozhodnutí, která pak sám „žije“. Nikdy bych si netroufla expertně vnutit klientovi vlastní rozhodnutí, protože já ho žít nebudu. Terapeut na rozdíl od poradce je tím, kdo „provází“ klienta v těžké situaci a pomáhá se v ní orientovat. Tolik jen stručně s přáním dalších úspěšných aktivit a příjemně prožitého léta.