Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Je jim dvacet a mají všechno

Je vám dvacet a máte všechno. Auto, připravený byt. Rodiče vám dali už i vaši budoucnost.

Tereza Zahrádková

Tereza Zahrádková

4. 3. 2015

Lidé, kteří vyrůstali v chudých poměrech (nebo například jen s více sourozenci v průměrně vydělávající rodině), ti, kterým rodiče dát nechtěli či nemohli, nebo ti, kteří si v životě museli všechno vydřít a začínali „od nuly“, možná mnohdy potomkům z bohatých rodin záviděli. Je to pochopitelné: děti z bohatých rodin často mají vše dokonce ještě dříve, než si o to řeknou. Ještě než vysloví své přání, už je jim splněno v různých variantách a v nadbytečném množství. Bohatství je ale zároveň o moci, tedy i o moci nad vlastními dětmi. A o svobodě.

V poradně se mi objevují mladí lidé, kteří hledají sami sebe, protože doma sice měli „všechno“, ale ve skutečnosti toho podle nich moc nebylo. Jejich „já“ nemělo prostor dozrát, protože nemělo kde nabrat vlastní zkušenosti… Ráda bych dnes psala o stinné stránce bohatství – o tom, jaký může mít vliv na dozrávání osobnosti člověka. 

Život v bohaté rodině 

Představte si, že chcete něco vybudovat, vybrat si něco vlastního, ale není co: všechno už máte. 

  • Chcete chodit na kroužek či do školy, kterou si vyberete, můžete ale jen do té nejlepší, ne do vámi zvolené. 
  • Vybíráte si budoucí povolání, můžete, ale buď půjdete na prestižní školu, a to nejlépe do ciziny, nebo na práva (zkrátka podle toho, co vám v životě vydělá peníze, ne podle toho, co vás bude bavit). 
  • Chcete se v dospělosti odstěhovat, můžete, rodiče vám zaplatí i byt, ale budete bydlet jen tam, kde oni usoudí; a možná vám vyberou i nábytek, protože oni ho přece platí. Pak tedy bydlíte v bytě, který je sice „váš“, ale nic vašeho v něm ve skutečnosti není. 
  • V dospívání dostáváte každý rok nové lyže, matka vám kupuje spoustu oblečení a (dceři) drahé kabelky, protože nemá co dělat, když je otec stále ve své firmě a vydělává peníze. 
  • Jezdíte na rodinné dovolené do Karibiku, na Maledivy a podobně, a vaši spolužáci mnohdy nedojeli s rodiči dál než do Chorvatska. 
  • Když si něco přejete, dostanete to hned a v několika variantách. Dokonce stačí, že se jen o něčem letmo zmíníte, a už to máte doma. 

Je vám dvacet a už máte všechno (byt, auto…). Rodiče vám dali dokonce už i vaši budoucnost, už o ní nemusíte ani přemýšlet. Budete pracovat v rodinné firmě, kterou poté převezmete. Až se budete vdávat (ženit), rodiče vám zařídí bezkonkurenční svatbu, kde bude všechno (musí tam být všechno, protože když odmítnete, budete za nevděčnou dceru nebo syna), ale nic vašeho.

Restriktivně vychovávané děti mohou být citově deprivované jako ty, kterým blízký vztah chybí: Existuje správná výchova?

Stejně tak až budete mít vlastního potomka, nebudete si moct užít ani nákupy oblečků a roztomilých botiček pro něj. Vaše matka vám z radosti, že má vnoučka a že má nějakou náplň v tom prázdném domově plném zbytečných, i když krásných věcí, nakoupí vše dříve, než se stačíte vydat do obchodu. Co vám tedy v takové rodině chybí? Určitě nic, možná se tam ale vytratilo vaše vlastní já, tedy vy sami…

Já to ale nechtěl

Odmítání je v bohaté rodině velké téma. Ano, dostanete sice byt zadarmo, který vybral a vybavil váš rodič, ale pokud projevíte nespokojenost, budete za nevděčníka (možná i za nevděčného parchanta). A možná se setkáte s podobnou reakcí, když budete chtít najít pochopení u kamarádů, pokud tedy nejsou stejně bohatí jako vy. 

  • „Co blázníš, na co si stěžuješ? Já dostat od rodičů byt, jsem šťastný. Dostal jsem od nich jenom starý auto, a na horách jsem nebyl už čtyři roky, protože šetřím na to, abych se mohl odstěhovat. Ty máš každý rok nový lyže a pořád někde cestuješ. Tvoje starosti bych teda chtěl mít…“

Když dítě, dospívající či dokonce dospělý všechno má, může se to pro něj mnohdy stávat i frustrujícím. Je mu trapné obhajovat před ostatními další značkovou věc, nové auto, to, že ZASE jede na dovolenou; ví, že je trochu hloupé stěžovat si na svůj byt, když ho dostal zadarmo. Velkou zátěží může být mnohdy paradoxně i budoucnost, kdy má potomek převzít rodinnou firmu, ale nestojí o ni. Byl to otcův sen, nikoli jeho vlastní. 

Psycholog Philip Zimbardo definoval dva vážné důvody, proč rychle skoncovat se závislostí na pornu: Váš mozek na pornu

Potomek bohatých rodičů se tak může často cítit osamělý, protože mu chybí doma blízkost a vnímání jeho vlastních potřeb, chybí mu přátelé, kteří by ho chápali, a hlavně si chybí on sám. Jeho já nedostalo za celý život vlastní prostor ke zrání, nemělo šanci získat vlastní zkušenosti, začít rozvíjet vlastní sny. Takový člověk se pak může setkávat s prázdnotou a s pocity viny, že má všechno, aniž by se o to nějak zasloužil.

Využívejte celý web.

Předplatné

Tímto článkem jsem nechtěla oslovit všechny potomky bohatých rodin. Jsou ti, a je jich určitě mnoho, kteří si bohatství umí užít a dokázali se rodičům vzepřít a prosadit si své potřeby. Jsou také rodiny, ve kterých byli rodiče dostatečně citliví k potřebám svých dětí a snažili se skutečně plnit převážně ta přání, která nebyla jen jejich vlastními, ale patřila jejich dětem.

Přesto si ale říkám, zda se člověk necítí v životě více naplněn, když se mu aspoň občas něco nepodaří nebo když nedostane úplně vše. Mění se pak hodnota věcí, které se zdaří, člověk si jich více váží a nejvíce si pak váží toho, co sám vybudoval. Právě o to jsou bohaté děti často „okradeny“.

Aby byl rodič správným vzorem, nemusí se vůbec chovat vzorně. Někdy je to dokonce na škodu: Silný jako táta

Diskuse 0