Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Jen je nechte, ať trpí

Škodolibou radost z neúspěchu druhých známe všichni. Kde se v nás bere?

Jan Sýkora

Jan Sýkora

19. 1. 2011

Škodolibost je důsledkem instinktu, který se u lidí vyvinul v průběhu evoluce. Umožňuje nám rozpoznat slabé stránky konkurentů a využít jich. Obdobný instinkt lze pozorovat i u skupin.

V mozku je radost z neštěstí druhých vnímána jako příjemný zážitek, srovnatelný s uspokojením z jídla. Toho využívá například bulvární tisk, který čtenářům předkládá příběhy neúspěchů známých osob a s nimi i pocit uspokojení a tajené radosti.

Vědci, kteří fenomén škodolibosti studují, došli k závěru, že má biologický základ. V roce 2009 požádal tým doktora Hidehiko Takahašiho z japonského Národního ústavu pro radiologii dobrovolníky, aby si přečetli příběhy o úspěších a selháních smyšlených postav a popsali své pocity. Jejich mozky přitom monitoroval funkční magnetickou rezonancí.

Vědci zjistili, že když účastníci popisovali pocit závisti, část mozku, která hraje roli při zpracování pocitu fyzické bolesti, vykazovala neobvyklou aktivitu. To by mohlo naznačovat, že závist je pro člověka nepříjemná. Pocit závisti však v mozku zároveň aktivoval striatum zpracovávající pocit odměny. Špatné myšlenky nám tedy mohou být příjemné.

Není nic přirozenějšího

Z vývojového úhlu pohledu je škodolibost velmi smysluplná. Svět je založen na soutěžení, ať v oblasti rozmnožování nebo získávání potravy. „Neúspěch konkurenta je příležitostí pro nás,“ říká Richard H. Smith z Kentucké univerzity.

Názor Cyrila Höschla

„Uspokojení při pohledu na utrpení druhého je dvojího druhu. První, častější a benignější, má zdroj ve významu zprostředkované negativní zkušenosti pro vlastní poučení, a tedy přežití: Hlavně, že se to nestalo mně!). Druhé, patologické, má zdroj v sadistických sklonech v některých z nás. V takovém případě přináší až pocit slasti.“

Většina výzkumů se doposud zaměřovala na pocit závisti, dnes se ale vědci zabývají také tím, jakou roli mezi konkurenčními skupinami, národy, politickými stranami či sportovními týmy, hraje škodolibost.

15. září 2018

Dary nedokonalosti

Iveta Clarke

Ukazuje se, že sdílená radost z neúspěchu a neštěstí druhých může být dokonce účinnější a zákeřnější než škodolibost jednotlivce. Může totiž být prvním krokem k součinnosti skupiny, která ji pociťuje, což ve spojení s předsudky, jež jsou součástí po(d)vědomí skupiny, může vést až k projevům násilného chování.

Nizozemští vědci Wilco van Dijk a Jaap Ouwerkerk se přesvědčili, že škodolibost je často spouštěna a zesilována soutěživostí. Nechali dobrovolníky hrát hru, v jejímž průběhu mohli sami bezdůvodně odvolat jiné hráče. Zjistili, že pokud soupeřily týmy hráčů, účastníci pociťovali více radosti při odvolání cizího hráče, než když proti sobě hráli jednotlivci.

Vede škodolibost ke genocidě?

Vědci si nejsou jistí, co tento jev, označovaný jako efekt nesoudržnosti jednotlivce a skupiny, způsobuje. Jednou z možností je, že jednotliví členové skupiny získávají navíc ke svému vlastnímu uspokojení také uspokojení z citů ostatních členů skupiny, což ještě zesiluje jejich potřebu zvítězit. Sdílení pocitu škodolibosti je rovněž posilováno jeho schválením skupinou.

Vědci z Connecticutské univerzity se dotazovali holandských studentů, jaké národnosti nemají rádi. Po přečtení článků o sportovním úspěchu Nizozemí a propadu Německa studenti více než předtím věřili v negativní vlastnosti Němců. Škodolibost nad jejich prohrou si tak nevědomě omlouvali údajnou špatností Němců.

Využívejte celý web.

Předplatné

Škodolibost tedy vedla k předsudkům. Mohl obdobně vzniknout i antisemitismus, který civilizovaný národ dovedl k holocaustu? Plyne z uspokojení nad utrpením druhých chuť takové utrpení aktivně způsobovat? Vědci tuto myšlenku neodmítají a věří, že rozpoznání těchto pocitů může přispět k jejich potlačení.

Doporučujeme:

  • ANTHES, Emily. Their Pain Our Gain. In Scientific American Mind. Vol. 21. No. 5. New York, USA: Nature Publishing Group, listopad/prosinec 2010. ISSN 1555–2284. s. 39–41.
  • SPEARS, Russell et LEACH, Colin. Intergroup Schadenfreude: Conditions and Consequences. In The Social Life of Emotions. TIEDENS, Larissa Z. et LEACH, Colin Wayne (edited by). 1st Edition. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2004. 376 s. ISBN 978–0–521–82811–6.
  • SPEARS, Russell et LEACH, Colin. Why Neighbors Don’t Stop the Killing: The Role of Group-Based Schadenfreude. In Why Neighbors Kill: Explaining the Breakdown of Ethnic Relations. ESSES, Victoria M. et VERNON, Richard A. (edited by). 1st Edition. Oxford, UK: Blackwell Publishing Ltd., 2008. ISBN 978–1–405–17058–1.
  • COMBS, David J. Y., POWELL, Caltlin A. J., SCHURTZ, David Ryan et SMITH, Richard H. Politics, Schadenfreude, and Ingroup Identification: The Sometimes Happy Thing about a Poor Economy and Death. In Journal of Experimental Social Psychology. Vol. 45. No. 4. Maryland Heights, USA: Elsevier, B.V., červenec 2009. ISSN 0022–1031. s. 635–646.
Diskuse 0