Kdy dát ruce (a srdce) pryč — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

mmm 18. 11. 2015 15:26 +9
Manipulátor ovládne, zblbne, uhrane, okouzlí z počátku tak dokonale, že rozpoznat, že vás má na jen na své uspokojování a hraní dokáže jen člověk, kterému zbylo v hlavě kousek nepostiženého místa v mozku. Po tomto kousku ale manipulátor hravě jde, takže radu nemám :-). Chce to mít jen štěstí, že budete pro manipulátora nezajímavý objekt. ;-)
Hanka 18. 11. 2015 15:43 +3
Nemám ráda když si semnou někdo hraje.I když manžel s kterým sem již 20let ke mě ten den přistoupil a oznámil mě že se zamiloval a já mu řekla to je hezky že mě po 15minutách miluješ,a zvedla hlavu na hodiny nad barem.3 týdny mě pronásledoval já utíkala dokonce se i schovávala a jsme spolu 20let.Oba tuleni,oba máme rádi klídek pohodu.Já jsem spokojená.Má své mouchy ale kdo ne. Nevěřím na to že by mě mohl někdo uhranou až takhle do manžela jsem se zamilovávala postupně vždy pro něco.A tet,miluju ho stále víc a víc.
Oldřich Dotovský 18. 11. 2015 15:58 +37
Manipulátor s psychopatickými sklony! To je ono! To je ta příčina lidského trápení, vztahových patálií, citových zranění! Já tady roky čtu o roztodivných složitostech lidské psyché a přitom stačí "7 tipů, jak poznat manipulátora". Nebo "Tři znaky, že mu jde jen o sex". "Pět věcí, které udělá jen psychopat. Nedělá je váš partner?" Co bude příště? "Jak poznat, že vám zahýbá?", "Co vám prozradí jeho čára života? Nezapomeňte ji zkontrolovat už na prvním rande!", "Od Vodnářů ruce pryč!"? Jako autorčiny osobní tipy to beru, nechť si vybírá partnery podle čeho chce. Ale přiznám se, že na tomto webu jsem zvyklý na něco trochu jiného, takže mě vysoká míra jejich povrchnosti poněkud zklamala. Uvedené varovné signály lze napasovat na 99 % příslušníků živočišné říše, včetně akvarijních rybiček.
radka_gottwaldova 18. 11. 2015 16:13 +38 v reakci na Oldřich Dotovský 18. 11. 2015 15:58
muzete napsat sam o rybickach a vodnarich, neco hlubokeho. je hezke, ze jste pokazde sokovan tim, ze sem nekdo ty me clanky dava...a vy vzdycky cekate, ze uz to zakazou kvuli jejich povrchnosti a zase nic!
Just Jane 18. 11. 2015 16:17 +2
Já nevím, jestli jde o nějakou manipulaci. Resp. možná jde, ale o takovou, která lze snadno prokouknout a lidi si někdy rádi hrajou. Nechtějí všichni jen 100% úžasné partnery věrné až do smrti, jsou lidi, kteří žijí dneškem a nějaký ten flirt bez vážné tváře jim třeba udělá dobrý den. Každý ať si dělá, co uzná za vhodné a užitečné právě pro něj (pokud tím neubližuje dalším osobám).
Gade 18. 11. 2015 17:06 +18
Medzi obete citových predátorov sú primárne ľudia (ženy aj muži) so žiadnymi alebo slabo nastavenými hranicami, ľudia prehnane bažiaci po láske, prehnane milí, altruistickí, milujúci, obetujúci sa, každého-zachraňujúci jedinci. Často sú naivní, dôverčiví, citovo osamelí. Idealista, ktorý sníva, aké by to malo byť na rozdiel od horšej reality. Darček z detstva v pohobe citovej deprivácie je ideálna "Petriho miska", takže dravci s narcistickou poruchou osobnosti alebo akýkoľvek citoví mrzáci len čakajú na svoju príležitosť. Riešením je dostatočné nastavenie hraníc - nie sú potrebné vysoké múry (nepustím k sebe nikoho), ale ostražitosť a schopnosť odolávať nutkaniu zachraňovať svet. PS: Neviem, či sa autorka inšpiruje švédskymi feministickými servermi, ale články v štýle "za všetkým hľadaj muža" už začínajú byť nudné a trápne. Minimálne preto, že je to feministická obmena slávneho výroku "Cherchez la femme" A. Dumasa. A ak je "otočenie polarít" nový trend riešenia a súdenia v psychológii, tak sme na dobrej ceste... Kam? - nepublikovateľné :D
Kateřina Grancerová 18. 11. 2015 17:08 +20 v reakci na mmm 18. 11. 2015 15:26
S mozkem to nemá co dělat a bohužel, tak jak se píše v článku, pokud v mládí nikoho takového nepotkáte, je pro vás velmi těžké v dospělosti to nebezpečí rozpoznat. Mluvím z osobní zkušenosti. Je velmi těžké poznat, že jste jen objekt. A také si to, samozřejmě, nechcete přiznat...
Kateřina Grancerová 18. 11. 2015 17:36 +7 v reakci na Gade 18. 11. 2015 17:06
Autorka v úvodu článku jasně píše o mužích i ženách manipulátorech. Tak jste ten článek asi nečetl/nečetla nebo nevím :)
Tatiana 18. 11. 2015 18:06
Priznat si to, povedat si to nahlas, je asi tazke, ked uz ste v "tom az po usi".. vidite, vnimate, ste vedomy.. az kym sa to povestne ucho na krcahu nerozbije. Niekomu to trva dlhsie, inemu kratsie.. v zavere sa s usmevom da na to pozriet, a podakovat, kam ma to posunulo a co som sa o sebe naucila. A tym nemyslim byt menej laskava, ci urobit si mantinely.. len nezotrvavat v niecom, kde ucta nie je. Lebo kde niet ucty, tam nie je ani lasky. Dakujem autorke za tento clanok. Ja uz mam za tym, ale bolo fajn, si to precitat s odstupom casu a vlastne, aj bolo fajn to zazit. Ono si myslim, ze takeho cloveka treba i tak "objat".. lebo je zraneny ako ten , kto v tomto dobrovolne zotrvava. A ked niekomu tento clanok rezonuje v emociach v chuti sa obranne spravat, tak by sa mal tiez zamysliet, preco :D
Petra 18. 11. 2015 18:17 +16
Nerada to přiznávám, ale já sama jsem se v tom našla - přesně takto jsem manimupolovala s jedním mužem, ač jsem si to pro sebe nazývala láskou. Nevím, kde se to ve mě vzalo a jsem ráda, že on nakonec posbíral zbytek rozumu a přerušil kontakt - což mne z počátku vyburcovalo ještě víc, ale zpětně jsem moc ráda a byla to pro mne životní lekce. Doufám, že se již takhle "nadřazeně" a využívajícně nikdy nezachovám... Jen sama nerozumím, kde se to ve mě vzalo.
MartinM 18. 11. 2015 18:32 +2 v reakci na Hanka 18. 11. 2015 15:43
Nejspíš jste právě ta výjimka, která potvrzuje psané pravidlo, že tento styl seznamování nikdy nefunguje :-)
ZM 18. 11. 2015 19:20 +3
A teď to trochu zamotám, protože to mám sám zamotané. Jako skvělí manipulátoři se uvádějí narcisti, sociopati, psychopati. A hraniční porucha osobnosti. To jsou v jednom pytli predátoři, kteří vysávají ty, kdo se nechají. Ale v komunitě hraničářů jsem si všimla, že oni sice dokážou zblbnout partnera bez mrknutí oka, ale ve skutečnosti je toto také trápí, protože to dělají v rámci hledání svého pevného zázemí. Čili oni trpí mnohdy víc než jejich oběti. Tuším, že tam je rozdíl oproti ostatním poruchám - ty se netrápí. Má s tím někdo zkušenost?
Radek 18. 11. 2015 19:46 +5 v reakci na Petra 18. 11. 2015 18:17
Uz jen to priznani je velmi tezke a malokdo to zvladne...
michaela Kučová 18. 11. 2015 19:50 +1
Tento článek mi vyrazil dech..jsem ve znamení Panny a vždy dávám ruce i srdce pryč,jakmile mi někdo jen nepatrně byť slovem ublíží....žila jsem 20 let s manipulátorem,tak už si na sebe dávám pozor.Ale tohoto manipulátora jsem nepoznala.Milý,vstřícný,tichý,plachý a skvělý.Po 14ti dnech otočil o 360 st.,chování nehorázné,necitové,zlé.Ublížil mi stejně jako 20letý vztah předtím.....První byl Ryba,druhý Vodnář....a teď babo raď.
katarina 18. 11. 2015 20:40 +2
Fuu...tuším je to správny članok na správnom mieste. Práve teraz niečo podobné zažívam...
Markéta-trollinkA 18. 11. 2015 21:08 v reakci na ZM 18. 11. 2015 19:20
ZM, po přečtení vašeho příspěvku mi není jasné vaše pohlaví nebo vaše sexuální orientace, v první větě je použit mužský rod ("to mám sáM zamotané"), následně rod ženský ("jsem si všimlA....", možná nějaké vaše tzv. "freudovské uklouznutí". nevím, jestli je to váš případ, ale lidé latentně orientovaní na stejné pohlaví často s opačným pohlavím udržují hetero-vztahy proto, aby sami sobě dokázali, že jsou hetero a aby před svým okolím vypadali normálně. nemyslím svůj příspěvek ve zlém, nactiutrhačně, měla jsem jako studentka blízkého kamaráda gaye. brzy bude televize vysílat tento film: http://www.csfd.cz/film/176... , jestli se budete dívat, snad vám příliš nezkazím filmový zážitek, jestliže prozradím, že na konci filmu má jedna z hlavních postav velké starosti o ženu, která se chce vdávat, jestli náhodou nenarazila na latentního gaye, který jí zlomí srdce.
duda 18. 11. 2015 21:28 +8
manipulátor sa Vás snaží nenútene presvedčiť, že to čo hovorí je správne a je to aj Váš názor. Používa vety ako : viem , že Ty si múdra,je kopec žien čo nevedia čo chcú ale to nie je Tvoj prípad, mám rád keď sa takto smeješ,musíš byť pri mne šťastná, ..Rozpráva čo sa mu páči na Vás ..nenápadne aj na iných ženách a Vy to začnete tak robiť aby ste samu páčili...Manipulátor vykresluje seba ako osobu bezstarostnú a nad vecou..prípadne úplne opačne ako nedocenenú ale vyrovnanú s osudom...Ďalej používa : urobím to kvoli Tebe,toto som ešte nikdy nezažil, naznačuje a nedopovedá vety ako: vieš keby si vedela..ale nič, vždy keď sa na teba pozriem hovorím si, že si to ani nezaslúžim...Robíte všetko skvelo, varíte, vyzeráte,komunikujete,ste do voza a do koča..ste jeho všetko.. Potom prichádza z ničoho nič obdobie, kedy sa s Vami bezdôvodne nerozpráva, nedodrží čo sľúbil,naznačuje , že ste v niečom pochybili obviňuje Vás z vecí čo ste nespravili, ľutuje sa, uprednostňuje niekoho iného...a urobí z Vás úplný vecheť...Prestane z Vás tiecť miazga čo potreboval a vrhá sa na ďalšiu obeť ..:-) celé zle..
Petra 18. 11. 2015 22:14 v reakci na Radek 18. 11. 2015 19:46
Děkuju...ale přeci...říkám si, jak se s tím vyrovnat. Považuji se za hodného a upřímného člověka, ale tohle mě samotnou prostě překvapilo - a musím říct, že i neméně ranilo, neděllala jsem to s vědomým záměrem manipulovat a ublížit, ale výsledek takový byl.
Šave 18. 11. 2015 22:30 +3 v reakci na Petra 18. 11. 2015 22:14
To ještě neukazuje na nějakou psychopatologii. Stačí nízké sebevědomí, strach.
Oldřich Dotovský 19. 11. 2015 08:00 +4 v reakci na radka_gottwaldova 18. 11. 2015 16:13
Nejsem šokován, jsem zklamán.
ZM 19. 11. 2015 08:28 v reakci na Markéta-trollinkA 18. 11. 2015 21:08
Markéto-trollinko, ono to sice není vůbec k tématu, ale i já vím o tom rozporu v příspěvku. Nebojte, o své orientaci mám úplně jasno :-) . Jen se mi zdálo lepší kvůli noření se do osobně citlivých témat trochu utajit svoji identitu a omylem to uklouzlo tak, že jednou z toho vyšel ženský rod a jednou mužský. Opravit to už nešlo, omlouvám se za zmatečnost. Teď už to je lepší? :-)
zuzana 19. 11. 2015 08:43 +9
Môj život je akosi plný manipulatívnych ľudí. Nejako si ich do života stále priťahujem. Môj muž sa choval prvé roky manželstva ako ukážkový manipulátor, ale prestal s tým, keď som sa ja (radikálne) zmenila. Takže sú tam asi určité stupne a človek je schopný zmeny, ak chce. Potom som sa zamilovala do iného muža, na ktorého vlastne presne pasuje všetko čo píšete ako definíciu manipulátora, len ja som si to samozrejme všetko dokázala ospravedlniť a vysvetliť a obhájiť sama pred sebou, prečo je vlastne úžasný a dokonalý aj keď sa chová takto divne. Čiže jedného som akoby vymenila za druhého. Fakt som divná ja. Ale postupne ako to začínam chápať a nenechám sa manipulovať, tak sa to kryštalizuje celé a menia sa aj tieto moje choré vzťahy. Jeden skončil a druhý je teraz omnoho lepší. A ešte mám jednu kamarátku, ktorá je strašne obetavá, neuveriteľne pomáha každému naokolo, ale zároveň to všetko stále robí tak že obdivujte ma, aká som úžasná, a najmä poľutujte ma, aké to mám hrozne ťažké... Kamarátstvo nám v poslednej dobe dosť škrípe, lebo sa jej snažím vysvetliť, že nech nerobí veci, ktoré nechce robiť a robí ich len preto, že očakáva za ne obdiv alebo ľútosť. Nechápe to vôbec a hnevá sa na mna veľmi. Určite aj ja trocha manipulujem. Je dobré a potrebné sa priebežne kontrolovať a premýšľať o našich vlastných motiváciách. Vďaka za článok, je dobré sa mať na pozore pred manipuláciou vždy a všade a v prvom rade u nás samých, lebo pod lampou je najväčia tma samozrejme.
Kompass 19. 11. 2015 09:20 +2
Pride mi to ako dost vseobecny clanok. Kto je na vine? Manipulator alebo ten, kto sa necha manipulovat? Nemame tak trochu manupulatora v sebe kazdy? Kazdy by bol rad, keby ten jeho partner robil to, co sa mi paci, no zalezi od druheho, do akej miery sa necha zmanipulovat. Nezhadzovala by som to vsetko na manipulatora. Castokrat to ten "manipulator" mysli s nami dobre. A kludne to moze byt tak, ze aj on je zamilovany ale ma iny problem v zivote, ktory mu brani vztahu, zla skusenost, nepripravenost atd. A mozno len vedome manipuluje. Tento clanok to ale moc nepomoze zistit lebo kludne mozte zistit aj po 30 rokoch, ze ste za manipulatora vydata a on to proste hral cely cas tak dobre, ze ste si to nevsimli. Alebo nehral, len je to jeho sposob lasky?
Silvia Benková 19. 11. 2015 09:25 +2 v reakci na ZM 18. 11. 2015 19:20
áno, mám, už roky sa trápim s manželom manipulátorom, presne na neho sedí hraničná porucha osobnosti a takisto mám pocit , že trpí viac ako jeho "obete," podkopáva si tým život sám sebe a je na tom horšie ako tí, ktorým ubližuje .............. Dlho som ho nevedela "zaradiť," lebo psychopat nie je, ale zdravá osobnosť tiež nie ................. takže úplný súhlas, len neviem, čo s tým, riešiť to odmieta a aj keď sme už rok od seba, neskončilo to ..................
radka_gottwaldova 19. 11. 2015 09:31 +5 v reakci na Kompass 19. 11. 2015 09:20
Dobry den, ano v tomto clanku jde predevsim o to, jak treba rozpoznat, ze tohle neni vhodny clovek pro klidny vztah, muze byt ale klidne vhodny pro vasnivy romanek, akorat to kolikrat muze cloveka, ktery touzi prave po lasce a klidu a ma uz rodinu, devastujici. Nikdy neni na vine jen jeden, jak tu uz padlo, casto je to nase chovani ci nedostatek zkusenosti, ktere mu dava zelenou nas vyuzit. Pokud do vztahu vubec nepujdeme, protoze se nam proste nelibi nektere jeho chovani, tak se k tomu, aby nas zklamal, vyuzil nebo zranil ani nedostane...pokud je to clovek, ktery ma jine problemy a nevi zda chce byt s nami nebo ne, tak to treba nedela vedome, ale nakonec je to porad na nas, zda do toho chceme jit, nebo si radeji najdeme nekoho, kdo s nami chce byt bez ale...a pokud se boji milovat, neni schopen blizkeho vztahu, narodil se s urcitym deificem...zase je to jen o tom, zda s nim chceme byt i presto nebo si radej najdeme nekoho, kdo milovat umi a muze...diky za postreh!
PetraL 19. 11. 2015 09:35 +1
A co je to za muže (nejsou to spíše muži?), kteří mají potřebu hrát takové hry, rozehrávat na všechny strany, současně. ? Stalo se mi to přesně tak jak píše autorka, poklidné vztahy, manželství, děti a pak tento pán. Choval se přesně jak je zde popsáno. Ale proč? Tyhle hry, taktiky, je to ohromně náročné na čas, na paměť (pamatovat si, co jsem které již říkal a které ještě ne), spousta energie na to přitáhnout dotyčnou zpět ve chvíli, kdy ona se snaží z toho vztahu vymanit... Takový člověk, alespoň z mé zkušenosti, není schopný vytvořit normální klidný vztah s jedinou osobou. K čemu mu je spousta takových povrchních rozvolněně udržovacích vztahů?
radka_gottwaldova 19. 11. 2015 09:55 +7 v reakci na PetraL 19. 11. 2015 09:35
Mohou to byt klidne zeny, vubec nemusi jit jen o muze. Jde o pocit moci, vzruseni, adrenalin, ovladani druheho, vasen, mozna uz nekde poklidny vztah ma a tak touzi pouze po vzruseni, mozna nema a nikdy nemel a neni ho schopny, potrebuje mit druhe pod kontrolou a v dostatecne vzdalenosti od sebe...oboje je mozne...
Oldřich Dotovský 19. 11. 2015 10:54 +2 v reakci na radka_gottwaldova 19. 11. 2015 09:55
A nebo je možná asi tak miliarda jiných vysvětlení...
Kompass 19. 11. 2015 10:54 +2 v reakci na radka_gottwaldova 19. 11. 2015 09:55
Tak ako ja mam cca 5-6 kamaratstiev, tak on ma 5-6 mileniek. Akurat ja svojim kamaratom a kamaratkam hovorim veci z bezneho zivota, jeho bavi sa hrat na lasku, sex, a mozno ich ma naozaj rad nevidime mu (jej) do hlavy. Niekto chodi do lesa na veverky, niekto po milenkach. Kazdeho bavi nieco ine. To by som povedala, ze asi bude ten hlavny dovod, co myslite, Radka? Moze byt?
Lilly 19. 11. 2015 11:14 +5
Já se přiznám, že dost tápu, co že to ta manipulace vlastně je. Hokej mi v tom dělá především poznání, že manipulovat lze i nevědomky. Vzato do důsledku, ono je manipulací už obyčejné "dobrý den", které nutí na člověka reagovat...
PetraL 19. 11. 2015 11:14 +4 v reakci na Oldřich Dotovský 19. 11. 2015 10:54
A paní Gottwaldová se alespoň nějaká konkrétní z té miliardy snaží nastínit a to je fajn :-) Konkrétní odpověď na konkrétní otázku :-)
radka_gottwaldova 19. 11. 2015 12:22 +4 v reakci na Lilly 19. 11. 2015 11:14
Dobrý den (bez manipulace), podle mě pozdrav nikoho nenutí reagovat, kdybych to převedla na váš příklad, kdybych měla říci, co je manipulace, tak jde o vědomé lhaní či zkreslování reality za určitým účelem, který tomu druhému nemusí být zřejmý...alespoň co se pamatuju z posledního semináře, můžete s tím nesouhlasit, ale spíš jde asi o vědomé jednání...možná má někdo takové jednání natolik zautomatizované, že nad ním příliš nepřemýšlí...
Ivuš 19. 11. 2015 13:54 +10
Tak přesně takový člověk, mě před pár lety rozsekal na kousky. Vtipný na tom všem je, že mi blikala kontrolka už když mě poprvé oslovil a nic dalšího nenasvědčovalo tomu co je zač. Já jsem nad tím mávla rukou, co mi může udělat?! Pak znovu, když se začal chovat rozporuplně a já si řekla nikdo přeci není tak hnusnej. No a on byl tak hnusnej a jak jsem později zjistila byl hnusnej ještě mnohem víc. :D Dnes se jen můžu smát, že jsem mu unikla z pařátků a jsem živá a zdravá. No a podle článku i imunní, jo to asi taky bude pravda. Byl to takovej mazec, že už není třeba to opakovat.
ZM 19. 11. 2015 15:11 v reakci na Silvia Benková 19. 11. 2015 09:25
Ano, někdo manipuluje záměrně a s rozmyslem a cílem je získat jakoukoli "hmatatelnou" výhodu. Někdo manipuluje ze své přirozenosti, tím získává drtivou kontrolu a to je cíl - prostě to tak potřebuje. A někdo manipuluje ze své přirozenosti, tou kontrolou všechno rozdrtí, takže nedosáhne ani svého cíle. To nepotřebuje a sám se svojí manipulativností trápí. Nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá :-)
Gade 19. 11. 2015 15:47 +7 v reakci na Kateřina Grancerová 18. 11. 2015 17:36
Tak jedna alibistická vlaštovka v úvode jaro nedělá, že? "Desatoro psychopatického manipulátora" je celé formulované v mužskom rode ("byl galantní muž", "tím muž naznačuje", "váš milenec", "musí mít rád", "je to sobec", "muži pak obvykle neplatí") - to už ste si záhadne nevšimla. Na základe hore-uvedeného sa nečudujem, že čitateľky (správne) reagujú v duchu článku: "A co je to za muže (nejsou to spíše muži?)". Čím si len svoju pozíciu obete potvrdzujú. Lenže ono nezáleží na tom, či je manipulátor žena kolegyňa, muž šéf alebo Klingón milenec - chyba je vždy primárne na strane obete a jej zlých komunikačných vzorcov. Ale o tom ani slovo - možno na budúce nám autorka odporúči manipulačnú stratégiu Silent treatment (tichá domácnosť) ako naposledy :D "U mě dobrý"
radka_gottwaldova 19. 11. 2015 15:58 +5 v reakci na Gade 19. 11. 2015 15:47
zasne desatero to neni, jsem zena, pisu o svych zkusenostech, pisu tedy ve me vlastnim rode, kdybych byla lesba, psala bych opet ve me vlastnim rode o partnerkach, vase komentare jsou take porad stejne, je to feministka, zaujata proti muzum, selektivne ignorujete cokoli co tomu nenapovida a urputne hledate ve vsem, co by se vam mohlo hodit a ano, podle me je to manipulace, prekrucovat skutecnost v neco ve svuj prospech, co tam primarne neni...a jeste k formatu kterym pisu, tento format je zadany, nekolikrat bylo poukazano na to, ze mam psat v prehlednych odrazkach, ze je pro ctenare lepsi, jestli vam to prijde jako desatero je vase vec, ja jsem zadne desatero nenapsala, vim moc dobre, ze to nebude mit zadny efekt, ale presto to zkusim a budu reagovat...
radka_gottwaldova 19. 11. 2015 16:00 +1 v reakci na Gade 19. 11. 2015 15:47
jo a manipulacni strategie silent treatment nikomu nedoporucuju a ani jsem o ni nepsala, takze zase lez...
Oldřich Dotovský 19. 11. 2015 16:44 +9 v reakci na PetraL 19. 11. 2015 11:14
Fajn. V tom případě ve stejném duchu jiná z možných konkrétních odpovědí na vaši otázku je např. ta, že pán byl úplně v pohodě, jednal naprosto férově a jen vy jste byla natolik hloupá, že jste nepochopila, o jaký druh vztahu se jedná, a čekala jste od něj něco, co vám on nikdy nemohl slíbit a neslíbil. Ale chápu, že asi nejsem takový expert na to, co chce slyšet zhrzená ženská, která potřebuje na někoho hodit vinu za svoje trable, jako tady paní Gottwaldová. :-)
Just Jane 19. 11. 2015 16:54 +1 v reakci na Ivuš 19. 11. 2015 13:54
Vidíte, blikala vám kontrolka, ale vy jste na ni nedala, asi jste potřebovala pořádně poučit o tom, že příště si máte věřit :-).
Markéta-trollinkA 19. 11. 2015 16:55 +2 v reakci na ZM 19. 11. 2015 08:28
snad mají o vaší orientaci jasno i vaše protějšky, toto k tématu totiž je, lhát, předstírat orientaci, manipulovat s protějškem ohledem pravdy sexuální orientace, zatímco pravda je úplně někde jinde.
radka_gottwaldova 19. 11. 2015 16:57 +6 v reakci na Oldřich Dotovský 19. 11. 2015 16:44
tento clanek je o tom, jak PREDEJIT tomu, aby se nam to stalo, co me samotnou od vztahu odrazuje, nehazu tedy uplnou vinu ani na muze ci zeny manipulatory, ale ani na obeti, prectete si muj prispevek z 9.31 tam o tom pisu...ja taky nejsem expert na to, co chce slyset zhrzena zenska (chlap nebo mimozemstan), to by mozna moje odpovedi v poradne či jine clanky vypadali jinak...
Markéta-trollinkA 19. 11. 2015 18:08 v reakci na PetraL 19. 11. 2015 09:35
takto se chovají i některé ženy, zajímavé bývá, když se muž-lovec, jeho ješitnost konfrontuje se ženou-lovkyní. zkuste tento film: http://www.csfd.cz/film/305...
Šave 19. 11. 2015 20:59 +2 v reakci na Lilly 19. 11. 2015 11:14
Myslím, že je vždy vědomé, ale ne vždy je ve zlém úmyslu. Někdy se tak člověk chová, protože má nízké sebevědomí a pocit, že pravda by nebyla dost dobrá a bez lži nezíská, co chce. Ale nechce vždy ublížit, jen jde za svým cílem a myslí si, že pak budou on i ten druhý šťastní. Což vysvětluje, ale neomlouvá.
strelok 19. 11. 2015 22:48 +5 v reakci na michaela Kučová 18. 11. 2015 19:50
Pretoze 7 miliard ludi je rozdelenych na 12 roznych druhov podla znameni, v tom to bude...
Gade 19. 11. 2015 23:05 +6 v reakci na radka_gottwaldova 19. 11. 2015 15:58
Moje komentáre pod vašimi článkami sú "stejné", pretože vaše články o mužoch sú "stejné". A konečne teraz odhalujete, že sa jedná o zrkadlenie vašej subjektívnej skúsenosti s mužmi. Tým dáva zmysel moje permanentné rozhorčenie spôsobené tým, že od absolventa psychológie a samotného článku o psychológii očakávam viac ako "ja to mám takto, a preto to musíte mať takto všetci" - typická chyba pri usudzovaní z časti na celok resp. black swan effect. Čítam často blogy, z ktorých je na prvý pohľad jasné, že sa jedná o subjektívny názor autora, ale formulacia vašich (pravdepodobne negativných) skúseností v článkoch má charakter "vašej čistej pravdy". Bezohľadu na to, že ste schopná aj do obyčajných svadobných oznámení vložiť - dnes už viem, že subjektívno - názor na mužov (evidentne negatívny). V mojich očiach síce trochu úbohé, ale chápem, že čitateľky v roli obete papajú tieto nezmysly s potešením a radosťou. K obvineniu z mojej manipulácie: A priori hodnotím vaše články démonizujúce mužov a nie vašu osobu, čo je signifikantný rozdiel. Nikde nepíšem, že ste feministka a zaujatá proti mužom, čo mi evidentne podsúvate do úst práve vy. (btw: môj interný red flag). Napísal som síce feministický web, ale asi pochopíte, že nie som terorista, keď som si prečítal článok o teroristických útokoch.
Gade 19. 11. 2015 23:18 +2 v reakci na radka_gottwaldova 19. 11. 2015 16:00
"A když je Lenka opravdu naštvaná, sbalí se a odjede na pár dní domů" = učebnicový Silent treatment + jednen zo základných pilierov narcistickej poruchy osobnosti. Racionalizácia si dôvod nájde vždy. "Chová se egocentricky a kašle na ni" je vágny a relatívny pojem.
radka_gottwaldova 19. 11. 2015 23:33 +6 v reakci na Gade 19. 11. 2015 23:18
nevim co jste cetl za ucebnice, ale myslim, ze si pletete pojmy a kdybyste cetl i clanek, nereagoval pouze na me jmeno, mozna byste nebyl prekvapen, ze pisu sve zkusenosti, treba veta "Napíšu vám, jaké chování mě osobně odradí od dalšího pokračování." to tak trochu evokuje...
Janka 20. 11. 2015 07:49 +2
Mne sa stala opacna situacia. Presne ako popisuje tento clanok: http://psychologie.cz/mozna... Mne ale ta emocionalna blizkost velmi vyhovuje, a manzelovi tiez a nejako sa vzdalovat - to by nedopustil. Ale sex odmietal hoci ja som tuzila. A ta nevera sa udiala. S milencom sme do toho sli otvorene, kedze od zaciatku som mu neklamala a vedel dovod, preco do toho idem - chybajuci sex. Dohoda bola ziadne city, cisto zabava, takze nebolo treba manipulovat, ziadne hry na lasku, proste chyba sex, podme na to. Bolo to nove, vzrusujuce, no po roku bolo vsetko jasne, uz ani sexu tolko nebolo, ale dokazali sme si pisat aj volat cele hodiny, rozpravat sa, a stala sa opacna situacia, obaja naviazani jeden na druheho, no ani jeden si to nechcel priznat, obaja sme neustale tvrdili ze ide len o sex. Parkrat mi povedal, ze ma lubi, ale vzdy to zaobalil tym, ze ako kamaratku. No napatie by sa dalo krajat, po kazdej hadke nervozita, neustale pozeranie do telefonu, cakanie, kto prvy povoli. A tak po niekolkych jeho neuspesnych pokusoch o odchod som to nakoniec ukoncila ja. Pol roka absolutne ziadna komunikacia. Za celeho pol roka som mala sex s muzom 2x, ale tentokrat odmietam ja, je to tazke. Par dni dozadu necakane zavolal, ze som mu bola dobrou kamaratkou a chcel by dat veci doporiadku a obnovit kamaratstvo, ale bez sexu. Vsetky tie intenzivne pocity boli v sekunde naspat, porozpravali sme sa, vyzera, ze to mysli uprimne, ale citim ohrozenie a preto sa mu uz radsej vyhybam.
MonikaN 20. 11. 2015 08:01 +11 v reakci na Oldřich Dotovský 19. 11. 2015 16:44
Už to s tou relativizáciou troška preháňate. Možno je pán v pohode, ale rozhodne nejednal "naprosto férově". Nezabudnime napr. na manželku, ktorá zrejme nič netuší, na milenku, ktorý sa až vlastným pričinením dozvedá, že nie je jediná. To mi nepríde fér. Fér je povedať, pozri je to tak, že som sukničkár a nebudeš ani prvá ani posledná a ani jediná, ideš do toho alebo nie? Prípadne: Rád sa hrám na city a intimitu, ale vieš, vlastne nestojím o to aby si kvôli mne opustila manžela a zavesila sa mi na krk, chceš sa aj tak hrať..? Prečo je také ťažké pripustiť, že ak sa niekto správa ako sebecký manipulátor, tak preto, že ním naozaj je, a nie preto, že milión dôvodov, pre ktorého ho treba poľutovať a chápať. Ok, určite existujú nejaké skutočnosti, ktoré ho do tejto pozície priviedli.. no a? Ak mu to nevyhovuje má s tým niečo robiť a ak mu to vyhovuje, prečo ho ospravedlňovať? Naopak, žena ktorá do toho ide dôverčivo a srdcom, je hneď hloupá a nechápavá. Pre genderových fanatikov dodám, že rovnako to chápem aj naopak - na ženy manipulátorky a "dobrákov", ktorí im naletia.
Ivuš 20. 11. 2015 09:50 +1 v reakci na Just Jane 19. 11. 2015 16:54
No to máte pravdu, teď už si dám sakra bacha :) a opravdu mnohem víc věřím sobě, svým pocitům. Ať už to z venčí vypadá jakkoliv, mnohdy přesně obráceně než to cítím.
Radek 20. 11. 2015 10:23 v reakci na Petra 18. 11. 2015 22:14
Clovek z nespokojenosti nebo ze strachu udela leccos...jestli mas vycitky vuci sobe, tak treba ani chyba nemusi byt jen na Tve strane...preci jen jste v tom byli dva
PetraL 20. 11. 2015 12:28 v reakci na Oldřich Dotovský 19. 11. 2015 16:44
Pane Dotovský, gratuluji k Vaší inteligenci a prozíravosti ve vztazích. Nejsem si vědoma nějakých slibů/neslibů, které měl někdo čekat/nečekat. To asi ale není podstatné. Poslední věta Vašeho komentáře nemá chybu - kolik žluči lze do jedné věty vměstnat, vy jste opravdu dobrý komentátor :-)
Oldřich Dotovský 20. 11. 2015 12:51 +3 v reakci na MonikaN 20. 11. 2015 08:01
Vidím, že zatímco my tady jsme o pánovi četli všehovšudy pět slov, vy máte k dispozici celý jeho životopis včetně přepisů z odposlechů dialogů. Proti těmto faktům opravdu nelze říct nic.
MonikaN 20. 11. 2015 14:26 +3 v reakci na Oldřich Dotovský 20. 11. 2015 12:51
:) Jasné... Je to presne o tom, že málokedy (ak vôbec) máme k dispozícii životopis druhých. Obraz, aký si o nich vytvárame, preto pochádza z ich správania voči nám (prípadne ak žiadnu interakciu nemáme, z toho čo sme o nich počuli, videli, čítali). Klame - je klamár. Manipuluje - je manipulátor. Podvádza - nie je férový. PetraL a Radka sa, podľa mňa ešte nadstavbovo zamýšľajú, prečo a čo z toho má. Možno preto, lebo pochopenie = prijatie. Nerozumiem čo človeku prinesie konštatovanie, že je za tým možno miliarda vysvetlení, že možno taký ani vôbec nie je, že som možno dokonca na vine ja/ona/on/niekto iný. Nekonečná relativizácia. Rada si to nechám ozrejmiť :), fakt ma to zaujíma.
Kvetoslava 20. 11. 2015 14:29 +7
Manipulátor, narcista, narcistická porucha osobnosti...to sú vážne témy aj pre odborníkov. Každopádne chovanie skutočného manipulátora nesie znaky, ktoré napísané v poradí vyzerajú možno tak že pasujú na hocikoho, ale v miere, v akej ich používa manipulátor, sa u človeka nemanipulátora proste nevyskytujú. Žiaľ, nedajú sa rozoznať hneď, pokiaľ má dotyčný štipku inteligencie. Zahrá teátro, že aj múdrej babe sa podlomia kolená. Pokiaľ je narcista inteligentný, žena to proste na začiatku nerozozná. Snáď by jej možno mohlo byť podozrivé, že niečo tak dokonalé zaváňa podvodom :-) Podľa mojej skúsenosti je dosť dobrým znakom jeho vysoká miera kritickosti. Všetkých okomentuje negatívne. A ak niekoho pochválite vy, objekt jeho záujmu, tak do mesiaca bude na tom pochválenom x negatív, hoci dovtedy aj nebolo. Lebo narcista nemá rád, ak vám je niekto sympatický. Rád sa tvári ako obeť " No ja aby som mal šťastie...", prekrúti fakty tak, že si nie ste istá či kto je tu mimo (on!), vo všeobecnosti mení názory....je toho veľa. Na druhej strane je najšarmantnejší na zemeguli a to neuveriteľne mätie....Kým človeku docvakne, je hlboko v problémoch. Kto chce pochopiť, odporúčam Isabelle Nazare-Aga Láska a manipulace, Heinz-Peter Rohr Narcizmus-vnitrní žalár a Kathrin Asper Opustenost a sebeodcizeni. No a ten obrat, spomínaný vyššie, tak to je s reálnym narcistom riadna psychiatria...otočky z milujem ťa (skutočne pociťovaného) do absolútneho skutočne pociťovaného nezáujmu...celé zle :-)
Oldřich Dotovský 20. 11. 2015 16:35 +4 v reakci na MonikaN 20. 11. 2015 14:26
To je zajímavé, že nerozumíte, co to člověku přinese, když jste na webu, který to má jako hlavní motto: "Začněte u sebe." Ten druhý vaše trápení těžko nějak vyřeší - zvlášť pokud už je vztah s ním u konce. Vy to ale udělat můžete. Ovšem ne tak, že budete hledat zástupná vysvětlení, která vám na chvíli udělají dobře, abyste o chvíli později byla znovu na začátku. Je jedno, jestli používáte metodicky korektní psychologické postupy, nebo obyčejný selský rozum. Konečným výsledkem by mělo být vyřešení příčin problému a ne pouhá krátkodobá úleva. Pokud váš cíl takový není, jen si zaděláváte na další bolest, další nedorozumění, další zklamání...
Kvako 20. 11. 2015 18:15 +3 v reakci na Ivuš 19. 11. 2015 13:54
Mne sa stalo presne , ale presne to iste. Keď som sa s dotyčnou zoznamoval, tak pri podávaní rúk mi začala blikať kontrolka. V tedy som netušil o čo ide, tak som to bral na ľahkú váhu. Ani sme spolu nechodili, ale čo somnou dotyčná narobila, nechapem. Sa normálne hambím sam za seba, že som nechal tak so sebou vytierať podlahu. . Je to už nejaký čas a ja vážne uvažujem o psychoterapii.
MonikaN 20. 11. 2015 23:27 v reakci na Oldřich Dotovský 20. 11. 2015 16:35
Touche. :-)
Gade 21. 11. 2015 15:05 +4 v reakci na radka_gottwaldova 19. 11. 2015 23:33
Písal som "rozhorčený", nie prekvapený. Pavlov reflex asi vo mne ťažko vzbudzujete, keď som doteraz komentoval 3 články z 36 ("pouze reagoval na jméno"). Komentujem fakt, že v niektorých článkoch démonizujúce mužov a manipulatívne praktiky - nie vašu osobu. Na základe horeuvedeného ostáva len zistiť, či mi vkladáte do úst slová, ktoré som nepovedal 1) nevedome, lebo si sama pojmy pletiete (a potom zlodej kričí chytte zlodeja) alebo 2) zámerne a jedná sa o prejav vašej ďalšej manipulatívnej stratégii. Argument, že sú to vaše súkromné praktiky neobstojí, rovnako ako neobstojí ospravedlňovanie Imáma z Pakistánu (hodnotiaci ženy ako dobytok v nejakej TV) tým, že je to jeho súkromný názor. (zverejnil ho a šíri ho ďalej). K Silent treatment sa vyjadrovať už nebudem, pretože akákoľvek stratégia má mnoho podôb (medzi nimi aj tá vaša doporučená rada), ale je možné že ju nemáte vo vašom tradičnom zozname "desatoro". Upozornenie: Imáma som použil len ako ilustráciu a príklad, že rovnako zareagujem na démonizáciu žien (nechcem však vyvolávať búrlivé diskusie o náboženstvách)
Jan Majer 21. 11. 2015 20:08 +9 v reakci na Gade 21. 11. 2015 15:05
Zdravím, sám Radčiny články beru jako zajímavý, velmi osobní a osobitý pohled z druhé strany. Jde opravdu především o sdílení zkušeností mladé ženy: pro nás muže přímočará karikatura, příležitost sem tam si něco objevit a uvědomit (hele, tak nejen ta moje to má takhle...), případně se autorkou nechat pobavit (přečíst článek, jen abych ho dole mohl shodit, mi přijde trochu divné, proto předpokládám, že to Radčiny kritiky baví číst). Nebo zkuste autory, kteří vám nesedí, prostě nečíst. V denním tisku například rady, jak nakládat s penězi, nečtou a) lidé, které to vůbec nezajímá, b) profesionálové, kteří jsou dál a řeší jiné věci než běžní čtenáři. Náš web čtenáře baví, obohacuje, pomáhá jim, někdy víc to, jindy ono, berte to tak, prosím.
Norka 21. 11. 2015 20:38 +8 v reakci na Gade 21. 11. 2015 15:05
Zajimave, ze podobnych reakci si v posledni dobe vsimam casteji. Nekteri lide jakoby ztratili schopnost chovat se slusne. Osobne si myslim, ze jde o projev frustrace nad tim, ze dotycnemu uz v zivote zustala jen ta klavesnice...
Norka 21. 11. 2015 20:43 +4 v reakci na Oldřich Dotovský 18. 11. 2015 15:58
Dalsi frustrat..;) Ne, vazne by me zajimalo, jestli pro tohle jednou v psychologii vznikne termin (frustrovany clovek, ktery travi zivot sirenim svoji kyselosti v diskuzich, frustrovany z nedostatecnosti sveho skutecneho zivota)
duda 21. 11. 2015 21:35 +1 v reakci na Jan Majer 21. 11. 2015 20:08
Ďakujem za Vašu reakciu na článok..začala som mať pocit,že sa nejak míňam podstate..Čítala som ho a vôbec som neriešila či sa jedná o mužov alebo ženy, nemala som pocit , že je namierený voči nejakému pohlaviu ...je namierený voči manipulácii ako takej...to som si z toho vzala ..názor niekoho kto to takto vidí..nič viac.
radka_gottwaldova 22. 11. 2015 09:44 +1 v reakci na duda 21. 11. 2015 21:35
ja vubec nerozumim odkud se bere predpoklad, ze je to namirene proti muzum, kdyz jsem tu dala vtip o svatbach, zacalo se to analyzovat, vstupovali do toho vsichni editori a stejne tu porad nekteri psali sve teorie (vlastne ti sami co tentokrat), pritom mi s tim clankem pomahal muz a zdalo se mu to vtipne, holt jsou asi nekteri vztahovacni (nebo ten muj je zameren proti muzum?:)...s muzi problem opravdu nemam...mozna maji nekteri problem se mnou a promitaji si to do tech clanku, fakt uz nevim, jak si to jinak vysvetlit :)) zajimave je, ze kdyz jsem byla v osobnim kontaktu s jednim z nich komentare ustali, ted uz nejsme, tak se zas vratil pod svou masku...
Oldřich Dotovský 22. 11. 2015 10:40 +15 v reakci na radka_gottwaldova 22. 11. 2015 09:44
Nebo jste vztahovačná vy a věcnou kritiku článku berete moc osobně. Člověk totiž většinou nezačíná něco číst s úmyslem to pak shodit, jak naznačuje výše Honza Majer. Ta potřeba reagovat většinou přichází až s tím, co se dočte. Přiznám se, že vůbec nechápu, proč zrovna u vašich článků bych se měl cítit provinile, že jsem si dovolil něco nesouhlasného napsat, a proč se to tu vždycky tak intenzivně řeší. Od toho tu diskuze jsou. A už z povahy věci lidé častěji a výrazněji vyjadřují nesouhlas než souhlas. Tisíc komentářů ve stylu „Ano, to je přesně ono, takhle to je!“ nikoho nijak neobohatí, takže není důvod je psát. Jestli se s tím někdo neumí vyrovnat, je to jeho problém. Psát články ani číst diskuze nikdo nikoho nenutí.
radka_gottwaldova 22. 11. 2015 11:06 +4 v reakci na Oldřich Dotovský 22. 11. 2015 10:40
Me nevadi kritika, pokud se tyka clanku, vadi mi, kdyz se mi podsouva nejaka zaujatost proti muzum, straneni ublizenym zenam apod., musi vam byt jasne, ze to tak neni...pokud tu budete diskutovat bez shazovani o tom, jestli je vina vice u obeti nebo u manipulatora, jestli je clanek podle vas spatne napsany nebo jestli je to presne to, co jste potrebovali, tak mi to vadit nebude...ale porad dokola komentovat to same, shazovat nekoho, jenom protoze vas to zrovna bavi (kdyz jsme byli v kontaktu tak jste to nedelal a uznal ste to), mi neprijde jako reakce na clanek...ano psat clanky me nikdo nenuti, vas nikdo nenuti komentovat, presto to delame, tak pokud je nasim zamerem obohatit ctenare, klidne to muzeme delat i kultivovane...
Oldřich Dotovský 22. 11. 2015 13:12 +9 v reakci na radka_gottwaldova 22. 11. 2015 11:06
Já k tomu asi řeknu jen tolik, že svoje příspěvky považuji za dostatečně kultivované a konzistentní. Proti nálepkování, stereotypizování a povrchnímu hledání viny jen u druhých tady vystupuji v různých diskuzích u článků různých autorů opakovaně a dlouhodobě. Stejně tak jsou konzistentní postoje Gade, který má z vašich textů opakovaně nějaký dojem, jehož opodstatněnost chápu. Ty názory jsou naprosto validní, podle palců zjevně nejsme jediní, kdo je alespoň částečně sdílí. Můžu vám stokrát věřit, že jste to tak nemyslela, ale v textu je to, co je v textu. A o tom se tu bavíme. Jestli máte dojem, že je to nějaké osobní pronásledování vás konkrétně, mohu vás uklidnit - nasírám tu svými názory mnohem víc lidí.
Gade 22. 11. 2015 20:18 +6 v reakci na Jan Majer 21. 11. 2015 20:08
Sme v zhode s tvrdením, že jedna karikatúra môže byť zábavná a poučná. Na druhej strane opakované, obsahovo nevyvážené karikatúry so zavádzajúcimi sprievodnými prvkami (nezodpovedajúce obrázky, nadpisy) zaváňajú propagandou - zároveň netvrdím, že je to zámer autorky. Myslím, že je jedno, či sa jedná o karikatúru muža, ženy, judeo-kresťanských hodnôt alebo je na karikatúre z 30. rokov minulého storočia zobrazený nosatý pán s klobúkom a hviezdou. Vo všetkých prípadoch sa pohybujeme na tenkom ľade - v tomto prípade autorka. Týmto je pre mňa táto kauza uzavretá a k článkom pani Gottwaldovej sa už viac nebudem vyjadrovať. Evidentne som ale "zaťal do živého", keďže diskutujúci s výhradami k článku sa bez povšimnutia označujú pojmami "Frustrát" a "Genderový fanatik". (Ten druhý pojem ma pobavil, keďže fanatik je označovaný šíriteľ ideológie a nie ten, ktorý na jej nezmyselnosť poukazuje.)
Hanka69 24. 11. 2015 14:28 +3
I já v něčem takovém žiji. Člověk neprojevující emoce, bez většího zájmu o mé pocity, potřeby, drobet narcis, který kouká jen na sebe. Já se snažím mu přizpůsobit, aby poznal, že mu za to stojím, ale problém je, že se přizpůsobuji jen já. Jakékoli diskuze o svatbě, dětech... ON se na to necítí, ale tak nechce mi bránit, pokud já už tu potřebu mám, tak to můžu zkusit jinde. Ale když se s ním rozcházím, pak jsou to samé sliby, jak mu vše došlo, jak se změní... nevydrží mu to ani týden. Z lásky či závislosti jsem už tři roky ve vztahu, který mě nejen že nenaplňuje, ale dokonce i emocionálně vysává. Když potřebuji pomoc, není tu, není tu vlastně skoro nikdy. Nemluví se mnou, nezajímá se. Nikdy jsem nic takového nezažila. Na oko to je vztah, ale uvnitř není nic, jen mé city a nic za ně. Nejde to ani popsat, je to jako vztah s prázdným člověkem, který jako by ani nechápal když mluvím o svých přáních a potřebách. Nejhorší je, že nedokážu odejít. A tak se znovu a znovu ponižuji a přizpůsobuji, problémy místo s partnerem řeším alkoholem a stále si říkám, že jednou se to změní, že udělám dost na to, aby se i on začal snažit dělat mě šťastnou. Vím, že je to bláhové, ale já se od něj neumím odpoutat. Nevím, co mi to dává, ale jsem už na dně. Nejde to s ním, ani bez něj. A nejhorší je, že nedokážu pochopit, o co takovému člověku vlastně jde. Proč když mu na mě záleží mě takhle trápí, vždyť o všem ví... jen s tím nic nedělá a nechce se přizpůsobovat. Nikomu tohle nepřeju!!
duda 24. 11. 2015 20:05 +6 v reakci na Hanka69 24. 11. 2015 14:28
Hanka69 odíďte...strácate čas - to jediné čo má v živote hodnotu. Raz to budete vidieť inak, ale ak to teraz takto cítite, nemáte pri človeku čo využíva Vašu slabosť len na uspokojovanie svojich potrieb čo robiť. Nikdy sa nezmení. Vy mu to totiž umožňujete cudzopasiť na Vás a on si je toho vedomí, len keď sa zrazu odhodláte tak zaťahuje ručnú brzdu a prosí a sľubuje. O čo dlhšie s ním ostanete o to viacej budete zranená pre ďalší vzťah...a alkohol?....na chvíľu zdanlivo pomôže, dlhodobo vážne zmení Vás a Vaše ja. Viem , že na niektoré zmeny človek zbiera odvahu veľmi dlhý čas...ale zažila som niečo podobné a dnes ľutujem len to, že som to neskončila skôr. A deti? manželstvo? buďte rada, že toto všetko medzi Vami nie je a utekajte ...Z diaľky a odstupu uvidíte veci, ktoré teraz nevnímate. Držím Vám vo všetkom palce.
Hanka69 25. 11. 2015 09:26 +2 v reakci na duda 24. 11. 2015 20:05
Děkuji Vám za cenné rady! Jen, pokud se můžu zeptat, jak jste od takového člověka dokázala odejít? Píšete, že jste zažila něco podobného, nevím ale do jaké míry. No u mě se jedná o člověka, který mne prostě "uhranul" na první pohled. Vysnila jsem si ho a toho snu se zarputilě nechtěla vzdát. A i když mi brzy došlo, že to místo snu je noční můra, stejně mě to k němu táhlo. Pak jsem čekala jsem, že se stane něco, co bude tou poslední kapkou, abych ho opustila. Ale i přesto, že už vím, že mi lže, že jen slibuje a nic nedělá, stále se vymlouvá a nechce kvůli mě změnit svůj zažitý stereotyp, i přesto že nemá sebemenší snahu řešit mé problémy, na pusu čekám kolikrát i dva dny, než mi ji dá, to samé objetí... pořád nevím, říkám si, že třeba jsem moc kritická, že ho nechápu, že nedělá nic špatně, jen já, že si na něm hledám chyby... Pak ho opustím, přijdou srdceryvné právy, no a já se vrátím, protože mě beztak začne zžírat pocit, že si najde jinou, která vydrží a bude s ním mít to, na co čekám já. Prostě nevím, je pro mě jako droga - vím, že to je špatně, ale těch pár hezkých chvil se neumím vzdát... A tak, i přesto, že v hlavě to mám srovnané, všechno vím a uvědomuju si to, tak nějak nevím, jak to převést do praxe. Ono to asi zní divně, ale já vážně nevím jak z toho ven... A nejvíc mě mrzí to, že takovémuhle člověku to nikdy nedojde jak ubližuje nebo o to hůř, on to ví a je mu to jedno. Moc Vám děkuji za odpověď!
gudrun 25. 11. 2015 11:44 +5 v reakci na Hanka69 25. 11. 2015 09:26
Hanko, muzete mit vsechno polibky,naslouchani,podporu,dobry sex s muzem co vas pritahuje. Rikejte si to kazdy den ,rozmazlujte se pecujte o sebe a CHTEJTE VIC. Tenhle vas muz co "mate" ( co z nej vlastne mate? , nic....) to on ma vas vasi servilitu,lasku, telo a peci. Shovejte si to pro muze co je vas hoden . Vite Ted vas mozna jeho nezajem nejak rajcuje ale co kdyz se vam narodi dite? To ma kvuli vasi sobeckosti trpet? Ze maminku vzrusovalo jak s ni tatinek vytiral podlahu? Nebudte sobec a tuhle "libustku" si odpuste k dobru vsem . Preju vam vse dobre Gudrun
Saloua 25. 11. 2015 17:51 v reakci na Hanka69 24. 11. 2015 14:28
http://blog.melanietoniaeva... Nejlepší web o narcimu, jaký jem našla. Odpovědi na všechny vaše otázky tady najdete.
duda 25. 11. 2015 19:37 +2 v reakci na Hanka69 25. 11. 2015 09:26
Hanka každý má iný prah dôstojnosti...kým ste tak blízko nikdy neuvidíte tento Váš vzťah reálne, stále to budete Vy kto budete hľadať cestu ako o neho neprísť a to je jeho sila..táto sila a jeho kúzlo by sa stratilo Vašim odchodom, potom by pravdepodobne prišla nová okúzlená žena..tento muž Vás vymení naozaj šmahom ruky...nemyslite si, že keď " škeblá" je to preto , že ste jedinečná, je to jeho strach...Vy stále opakujete ako po ňom túžite..živíte v sebe jeho obraz, ktorý však nie je jeho skutočným odrazom. Stratila som takýmto vzťahom 15 rokov ...takmer zničila svoje 2 deti...a odišla som až keď som čakala tretie....a ešte aj vtedy keď som odchádzala som si hovorila, že ak by sa zmenil tak ho chcem späť..Nezmenil sa, do 3 mesiacov mal inú úplne závislú dievčinku, ktorú takmer zničil...a od vtedy ich bolo asi 5-7 ..ani neviem presne...Mama jednej z nich mi volala minulý rok ( 11 rokov po rozvode), že sú z dcéry v šoku, že už dochádza z jeho strany k psychickému týraniu a ona sa tomu nedokáže brániť...a pod. Hanka máte to vo svojich rukách aj keď to tak nevyzerá..ak chcete byť rovnako hlúpa ako ja..ubližujte si ďalej..ale na Vašom mieste by som vyhľadala odbornú pomoc..odsťahovala sa ďaleko a našla pre seba a svoje budúce deti muža a otca, ktorý pozná Vašu hodnotu a bude Vašou oporou...Viete, ešte ma napadlo, že každý máme svoju cestu a možno si aj Vy potrebujete siahnúť až úplne na dno a ponaučenie ktorým musíte prejsť musí byť oveľa väčšie,možno až také ako moje...
Elirije 25. 11. 2015 21:24 +4 v reakci na Hanka69 25. 11. 2015 09:26
Myslím, že řeším něco podobného jako Vy, s tím rozdílem, že jsem se s ním ještě ani jednou nerozešla, jsme spolu pět let, je to moje první láska, mluvení o budoucnosti moc rád nemá, když se mi něco nelíbí a já si o tom s ním snažím promluvit, tak se rozčílí, že pořád něco řeším a že bych měla pochopit, že on nemá takové potřeby jako já něco řešit, někdy mě při hádce hrozně raní a nikdy se neomluví a druhý den se chová se jako by nic a čeká to samé ode mě. Neslibuje, ale říká, že něco udělá, a když se mu potom z nějakého důvodu nechce, tak to neudělá, protože to přece neslíbil. Přitom se s ním také cítím někdy tak strašně krásně, že jsem vůbec nechápala, jak na něm můžu hledat chyby, být tak kritická, že jsem přecitlivělá. Někdy je tak strašně pozorný a milý, ale když je pro mě něco důležité a pro něj to důležité není, tak se kompromis nekoná. Začala jsem chodit na individuální psychoterapie placené pojišťovnou, a je mi čím dál lépe a věřím, že časem přijdu na to, vyřešit své dilema. Začínám pozorovat, jak se pomalu začínají měnit mé postoje a způsob jakým s přítelem mluvím a jak se k němu chovám, jaké chování mu k sobě dovolím, a pomalu si začínám uvědomovat, co vlastně od života chci, i když jsem zatím nedokázala udělat žádný radikální krok. Není to sice nic jednoduchého, rozhodně to není úplně rychlé řešení, které by situaci vyřešilo za měsíc. Možná by Vám ale mohlo něco takového také pomoci, držím palce, ať svojí situaci zdárně vyřešíte a doufám, že se mi podaří totéž.
Hanka69 27. 11. 2015 10:01 v reakci na Elirije 25. 11. 2015 21:24
Moc všem děkuji za názor a poznatky!!! Je vidět, že takových narcistických manipulátorů běhá po světě víc. Škoda jen, že jsou tak charismatičtí a dokážou člověka zblbnout pár naučenými gesty. Ale je pravda, že to samo o sobě není problém, problém je utřídit si priority a uvědomit si, zda nám to za to stojí. Nu přeji nám všem, abychom se z toho dostaly (ať už ze vztahu stále trvajícího, či z následků vztahu předchozího) a poučily se pro příště!! U mě to asi ještě bude běh na dlouhou trať. Snad to utnu dřív, než můj život utne alkoholová závislost. A ano vím, je to ubohá berlička, ale člověk aspoň na chvíli necítí tu beznaděj a aspoň na chvíli si odpočine od toho, co se pořád honí hlavou. Ale zoufalí lidé dělají zoufalé věci a zvlášť ti citlivější mají sklony k těmto rádoby řešením. I od tohohle chci varovat, protože člověk si rychle zvykne na ten stimul. A časem už je z těch problémů tak mimo, že už ani nemá sílu řešit to jinak. Snad to ještě není závislost, jen jediná podpora v těžkých chvílích a beznaději ze schopnosti radikálního řešení. Všechno je ale jen o nás a to platí pro jakýkoli problém. Věřím, že najdeme tu sílu... i když to asi nebude hned. Samozřejmě je dobré využít pomoci odborníka... já ale ze zkušenosti vím, že když člověk nemá jasno sám v hlavě, odborník se může snažit jak chce... a častokrát se ani moc nesnaží a návštěvy jednou za měsíc moc úspěchu nepřináší. Ale tak to je jen o mé zkušenosti s nimi. Díky všem! Držím palce!!
Elirije 27. 11. 2015 22:11 +4 v reakci na Hanka69 27. 11. 2015 10:01
Skutečně každému může vyhovovat jiný způsob řešení, doufám, že i Vy to své najdete. Já mám teď psychoterapie jednou za čtrnáct dní a zpočátku jsem je měla dokonce jednou týdně, docházím na ně už skoro osm měsíců, na druhou stranu jsem měla ze začátku v hlavě takový zmatek, že jsem vůbec nevěděla, že mám problémy s přítelem, řešila jsem v té době i nemoci v rodině a přišla jsem za paní psycholožkou "jen" s tím, že se cítím psychicky labilní a celkově je mi strašně špatně, takže myslím, že pokud člověk jasno v hlavě nemá, tak i to jde vyřešit, bohužel je to velmi dlouhá cesta a ne vždy má člověk štěstí, že se s žádostí o pomoc obrátí na toho člověka, který by mu vyhovoval a někomu nemusí psychoterapie vyhovovat vůbec. Pravda je, že v hlavě to mám občas srovnané jen když přítele nevidím, když jsem s ním, stále se někdy některá moje nová přesvědčení zhroutí jako domeček z karet (například i takové vcelku normální věci, že když chci mluvit o něčem, co se mu nelíbí a on se kvůli tomu naštve, že nejsem zodpovědná za jeho vztek a že mám právo o tom mluvit) a pak je stavím znovu a znovu, z čehož jsem poněkud frustrovaná. Chtěla bych Vás povzbudit, abyste vytrvala. Jediný,kdo skutečně může vyřešit Vaši situaci, jste Vy, jediný, kdo může vyřešit moji situaci jsem já. Myslím, že se nemusíte soudit příliš za to za to, že Vám zatím řešení uniká, děláte to, na co se v dané chvíli cítíte. Přemýšlela jste o tom, kdo či co by Vás mohl podpořit? Co by se muselo stát, abyste se cítila šťastně?
Hanka69 30. 11. 2015 08:05 v reakci na Elirije 27. 11. 2015 22:11
Určitě věřím, že správný terapeut dokáže nasměrovat, opravdu nechci házet všechny do jednoho pytle. Bohužel já zatím neměla to štěstí najít takového pomocníka... zatím jsem byla u třech a stále to stejné... člověk si ztěžuje, jak je mu mizerně, ale holt ještě nevypadám jako totální troska, tak jednou za měsíc sezení stačí. Úplně Vás chápu s tím přehodnocením pokud jste s přítelem... je pravda, co zde již bylo zmíněno, že jen odstup pomáhá. Pokud jsme ovlivnitelní jedince, jakmile dostaneme podnět, zvláště od někoho, na kom nám záleží, opět jde rozum tak drobet stranou a necháme se podřídit. Já už pak častokrát ani nevím, co vlastně chci. Já, sama za sebe. Také držím palce, aby terapie pomohly a našla jste hlavně sama sebe, své priority, své hodnoty a pak někoho, kdo bude sdílet něco podobného, ne toho, komu je třeba se přizpůsobovat. Je to těžké, ale ztratit naději na vyřešení, ztratíme vše. Je třeba vytrvat a i když uděláme stokrát stejnou chybu, i po sto prvé se zvednout a opět zkusit na sobě pracovat. Na Vaši otázku... o tom přemýšlím stále, víte, už nedělám nic jiného, než že stále dokola řeším to, proč jsem s někým kdo mi nedává co potřebuji, proč nedokážu odejít a co by mne skutečně naplnilo. Jako citlivý a hlavně citový člověk tak hledám hlavně spřízněnou duši, podporu, pochopení, lásku a její projevy. Blízkost někoho, kdo mi bude chtít pomoct. Jenže bohužel i když se někdo takový objeví, odeženu ho, protože nevím, není tak charismatický jako ten můj přítel, do kterého
Hanka69 30. 11. 2015 08:12 +1 v reakci na Hanka69 30. 11. 2015 08:05
jsem bohužel, přes to vše, stále zamilovaná. Já to zkrátka neumím rozumem, takže i když vím, že by někdo byl lepší, neumím to jen tak... takže co by mi pomohlo? Nejenom rozumem chápat co potřebuji a co v životě hledám, ale až znovu někoho takového potkám, tak se do něj vážně zamilovat. To by pomohlo, pak bych od tohohle odešla a pak snad bych našla naplnění ve svém životě. S někým, kdo za to snažení stojí. Kdo mě nebude jen zklamávat. Ale musela bych se do něj zamilovat. Za současný vztah jsem měla možnost mít tři muže, kterým současný přítel nesahal ani po kotníky, co se charakteru a zodpovědnosti ke vztahu týče. Ale zůstalo jen u kamarádství, které pak vyšumělo. Dnes mají své přítelkyně, kterým dávají to, co já hledám. Zkrátka jsem se nezamilovala... Jedna psycholožka mi dělala test osobnosti... prý jsem nadprůměrně inteligentní, samostatný člověk... jen nechápala, že co se vztahů týče tam mám sklony k absolutní podřízenosti... takže se stále snažím dělat někoho šťastným, přizpůsobovat se mu... mojí jedinou nadějí tak je najít někoho, kdo pro mě bude dělat totéž a nebude jen brát. Nezbývá mi než čekat. A doufat. A nezbláznit se z toho. Moc moc Vám držím palce!!! Nepřestávejte na sobě pracovat, abyste hlavně Vy byla šťastná, buďte lepší než já, protože je to Váš život a Vy byste v něm měla být spokojená. Je hezké snažit se o štěstí jiných, ale nejde to za každou cenu...
Elirije 1. 12. 2015 00:26 v reakci na Hanka69 30. 11. 2015 08:12
Moc Vám děkuji za podporu, opravdu se snažím na sobě pracovat, pochopení, které tu nalézám mi opravdu pomáhá. Myslím, že dobře rozumím tomu, že jste pořád zamilovaná a nechcete přítele opustit, možná byste ale mohla zkusit změnit zatím nějakou maličkost, která Vám vadí a na kterou se cítíte, že byste ji mohla ustát - mně bylo například nepříjemné, že mi přítel bez dovolení rozpouští vlasy, když je chci mít z nějakého důvodu v culíku, a pak mi ještě většinou ztratí gumičku (což mi z hlediska budoucího života přijde jako naprosto nepodstatná záležitost). Řekla jsem mu, že je mi to nepříjemné (to už věděl a nereflektoval), potom "nepřeji si, abys mi rozpouštěl vlasy," (a seberu mu gumičku), řekne, že jsem nějaká hysterická a háklivá a co se mi jako děje, "to je možné, ale jsou to mé vlasy a já budu rozhodovat o tom,kdy je budu mít rozpuštěné,", znovu mi sebere gumičku a řekne, že se mu líbí rozpuštěné, "pokud nedokážeš respektovat, že chci mít svázané vlasy, odejdu a vrátím se za....,aby ses uklidnil,", tady to většinou zabírá, pokud ne, zvednu se a jdu pryč. Postupně se snažím stát si za věcmi ,které jsou pro mě důležitější. Musím si ale vždycky většinou trénovat, když ho nevidím, několikrát si přehrávat, co chci vlastně říct a z čeho nechci ustoupit, ne vždycky se mi to bohužel povede, někdy ho ale naprosto vyvedu z konceptu, protože takovou reakci nečeká a někdy skutečně dosáhnu svého. Možná postupně zjistíte, že si jste schopná stát za svým více,než jste si kdy pomyslela.
duda 1. 12. 2015 05:59 +2 v reakci na Elirije 1. 12. 2015 00:26
Ste strašne zlaté obidve a ste veľmi múdre...to koľko času a energie venujete ,aby ste dokázali vo vzťahu ustáť a ustáť vzťah, kde ten druhý je z môjho pohľadu neschopný ani len trochu riešiť čo a ako prežívate a chcete Vy ....je pre mňa pochopiteľné keďže som to zažila ale na druhej strane strašné mrhanie času ( ospravedlňujem sa ak som necitlivá). Veľmi by som Vám priala niekoho skvelého , ale to sa asi nestane a ani partneri sa nezmenia k lepšiemu pokiaľ nebude výrazné DOSŤ, výrazné DOSŤ pre nich ale hlavne pre Vás. Je to ťažké rozhodnutie ,ale dievčatá..dnes keď stretnem toho "poloboha" som si istá správnosťou svojho rozhodnutia,vidím ho úplne inak a som rada, že môj život s ním neostal zviazaný a to som momentálne bez partnera..Držím Vám palce, aby ste spoznali svoju cenu...aby ste sa začali vidieť také aké ste -schopné obrovskej,obetavej lásky....len k dovolím si napísať nesprávnej osobe. Krásny prvý adventný týždeň Vám obom želám.
Hanka69 1. 12. 2015 14:23 v reakci na duda 1. 12. 2015 05:59
Musím souhlasit, že tady člověk potká hodné lidi, kteří chtějí pomoct a poradit, za což děkuji! A díky i těm, kteří prožívají to samé, protože poskytují tu podporu, že zkrátka člověk tohle nezažívá sám, nechybuje sám... Napsala jsem sem jen proto, že mne článek zaujal, ale našla jsem tu podporu a porozumění, což bylo příjemné. Metodu "drobných pokroků" vyzkouším, věřím, že to má svůj význam v dlouhodobém snažení. Váš přítel, Elirije, by si měl zvykat, že vedle sebe bude mít sebevědomou ženu, která si stojí za svým. A byť miluje a pomáhá, nebude se už nadále obětovat! A tohle si pamatujte a za tím jděte. Spíše než ty pomalé metody já bych dnes potřebovala okamžité rozřešení, i když vím, že nepřijde a moje natvrdlost ani tímto neprozře. Stokrát jsem mu říkala, prosila, co potřebuji. Přesto stále to stejné, o víkendu do hospody za jeho kamarády, už ani nevím, kdy jsem se pořádně vyspala a přes den ani objetí. Jako být vedle kámoše k pivu. I když ani to ne, kamarádi spolu mluví, my si za cestu autem nepovíme většinou ani slovo. A důvod proč je to dnes zas tak těžké... opět nepřijede, zase mne nechá samotnou... buď je to práce nebo mokré oblečení, že by musel tahat dvoje věci. Já nechápu, že jezdí pozdě z práce - jet ke mně stojí ho to 20 min. navíc. Já nechápu, že má mokré prádlo co by musel tahat - já k němu každý pátek tahám půl bytu a většinou to vážně táhnu sama, protože mi nepomůže. Neděláme spolu nic než jen hospoda, jemu to vyhovuje a mě táhne ke dnu.
Hanka69 1. 12. 2015 14:32 v reakci na Hanka69 1. 12. 2015 14:23
Já mu vše v klidu říkám, prosím aby i on něco obětoval, ale ne. Beze slova nechá vše dál plynout tak jak se mu to hodí. Tenhle člověk ani nechápe jak moc mi ubližuje a snad ani nechápe o čem skutečný vztah je. Za tři roky jsme spolu nevytvořili nic. Pět dní v týdnu mám přítele přes SMS a o víkendu abych s ním v hospodě trhala rekordy. Je to takový vztek a beznaděj zároveň, co cítím. Vře to ve mně. Bolí ta jeho ignorace. On si to vždy odůvodní proč mě nechává samotnou. Ale proč nevidí mé ústupky pro něj? Já ho chápu. Ale kdo chápe a pomůže mně? Je mi to tak líto, že ať mu to řeknu kolikrát chci, on si dál jede v tom svým. A přesto vím, že za ním stejně pojedu zase. No a víte, takováhle zklamání zažívám den co den, těším se na něj, stahuji filmy, vařím, vše za co já mu ani nestojím, mně když přijedu ani pusu nedá, jen si jde zapálit na balkon. No a pak prostě nepřijede. 20 min. cesty navíc, co to je pro člověka co druhýho miluje a chce s ním být??? A pak vážně jediné uklidnění je ten alkohol. Paradox a ubohost. Ale kdo jiný mi pomůže? Můj přítel mi za tři roky udělal radost snad jen tím že... ani nevím. Dárky mi kupuje na poslední chvíli u vietnamců, žádný přemýšlení. A pak jsem já ta zlá, co si neváží toho, že si vzpomněl. Za ruku mě nevezme, v obchodě jde metr přede mnou s rukama v kapsách. Spí na druhém konci postele, pusu ráno? Ani náhodou. Hlavně ať mu jdu udělat kafe. Já u něj za to většinou ani nemám co k snídani. A nějaké intimnosti? V 98 % jen po hospodě, jinak
Hanka69 1. 12. 2015 14:39 v reakci na Hanka69 1. 12. 2015 14:32
nemá chuť, je unavený a co já vím. Pořád jen čekám, že mu to dojde, že se mnou bude chtít vytvořit vztah a ne tohle nic. Ale ani čas nepomáhá. Ubíjí mě to, že mě nechápe. Copak mluvím španělsky? Vždyť není normální žít takhle... mít přítele na víkendy a všechny důležité věci řešit s někým jiným. Omlouvám se za ten výlev, ale potřebovala jsem se z toho aspoň vypsat. Vím, že to nemá smysl řešit, protože k ničemu zásadnímu se stejně neodhodlám. Jen jsem potřebovala někomu říct s kým to chodím. A snad vysvětlit, proč jsem tam kde jsem. Můj přítel má radši hospodu a vlastní pohodlí, než svoji přítelkyni. Když jsem si u něj zapomněla brýle, místo aby mi je přivezl - 20 min cesty!!! - nechal mě pro ně jet nebo tedy ať si počkám do druhého dne, pak že mi je přiveze... brýle přeci nejsou rtěnka, bez těch se neobejdu. A takových blbostí už bylo... profily na různých soc. sítích prý má jen proto, aby měl ve stáří fotky, jak vypadal. A z PC by se mohly vymazat, takhle zůstanou na profilu. To, že tam píše, že hledá holku, to ani neví. Škoda, že má plný e-mail upozornění z nich, často i přečtených. Mně vyčítá že jsem dětinská a psa mám jako dítě... tím se pořád ohání... copak je to tatar, že kouká na tohle a nevidí ty obří chyby na sobě? Prý že mi to taky pořád nehází pod nos co mu vadí... jenže já se tím snažím to zachránit, říct co potřebuji, aby věděla a mohl to změnit. A navíc - jemu je v tomhle dobře, co by vyčítal. To já už jsem psychicky na dně, ta bezmoc, ten vztek, ta lítost...
Hanka69 1. 12. 2015 14:51 +1 v reakci na Hanka69 1. 12. 2015 14:39
A to jak se vedle něj cítím, jako ohuce, žádné emoce a když někam jdeme, raději se podívá do zrcadla a řekne sám sobě jak mu to sluší, než aby pochválil mě. Já mu gruntuju, kupuju výzdobu, snažím se přizpůsobit v tolika ohledech. A co za to mám? Pořád to samé. Pořád jsem sama a už teď vím, že si večer to pivo dám. Protože jinak bych se zbláznila z toho tlaku co mám. Ale odejít od něj? Co z toho... pak bych zase měla hysterické záchvaty z toho, že už ho neuvidím, že bude mít jinou, že zůstanu sama, že jsem selhala... jsem závislá na někom, kdo snad ani nemá city. V životě miluje jen sebe a svoji matku. Vůči ostatním není schopný projevit city. Ale jinak je fajn, pro ostatní, pomáhá, baví se... jen vlastní holku strká až na poslední místo. A já jsem tak blbá, že i přesto si stále říkám, že možná na tom mám vážně já vinu, třeba bych měla chápat, že toho má hodně. Ale on nepřijede ani když je z práce doma včas, vždy se něco najde. Např. musí umýt nádobí, které v pátek najdu neumyté nebo si sbalit věci, které se pak podřekne že nesbalil... Jak sama před sebou obhájit co cítím a přestat si ubližovat? Jak to udělat, když stejně koukám na něj, že on to vidí jinak a snažím se to pochopit. A pak ustupuji od svých požadavků a končí to pivem v ruce, psaním SMSky s výčitkami, které on už ani nebere vážně a vnitřním pocitem emoční vyprahlosti a zklamání, které nekončí. A znovu a znovu se nípu v tom, proč on to nechápe, proč se nesnaží. Tak tohle je můj vztah, holky...
JiriC 1. 12. 2015 20:17 +6 v reakci na Hanka69 1. 12. 2015 14:51
Tři roky? To je neskutečné množství energie. Takové, že musí pocházet od velmi silné touhy. Že je to jasné, že to je láska? Možná to takový pojem i zahrnuje. Ale nejdřív se zkuste podívat, co píšete. Ne co tím myslíte, ne co jste nedokázala napsat, co tam je nevyjádřeno. Jen co tam je. Obrovská touha po uznání, touha nebýt přehlížena, touha po reciprocitě za vaše vstřícné projevy. Touha, aby si vás všiml. Je to v každém druhém řádku. Děláte všechno, aby uznal vaši existenci, a on pořád nic. Vypadá to jako existenční potřeba, jako něco, na čem závisí váš život. A život na naplnění takové touhy skutečně může záviset. Třeba dítě, které je bez odezvy na své projevy hladu, zemře. Dívka těsně před pubertou, která je přehlížena otcem, nemá jak uchopit svoji rodící se ženskou identitu, nemá se jak narodit do ženské podoby, nežije či skoro umírá. V lidském životě jsou etapy, kde je úpornost touhy snad i užitečná, aby pomohla zajistit, co člověk potřebuje. Dospělost takovou etapou není. Možná když zkusíte o svých přáních přemýšlet jako o projevech takové touhy, když ji budete vnímat bez čehokoli dalšího, získáte trochu jiný obraz, než jaký vidíte nyní. Právě takový krok může být prvním z řady, které povedou k uspokojivější situaci.
Elirije 3. 12. 2015 22:39 +1 v reakci na duda 1. 12. 2015 05:59
Nepřijdete mi necitlivá, ale kdybyste mi napsala, že je pro mě nejlepší přítele opustit před půl rokem, řekla bych, že to není možné, protože ho miluji, nebyla jsem připravená. Pořád mám přítele ráda, ale vím, že mi víc záleží na mně a na mém duševním zdraví a že dokážu dobře žít sama se sebou bez partnera, a myslím, že brzy budu připravená udělat tento krok, přitom během mé proměny měl přítel stále možnost udělat on něco se sebou. Zanedlouho už snad budu vypořádaná sama sebou natolik, abych věděla, že pokud ten krok udělám, tak se už nevrátím a doufám, že i natolik, abych věděla, kam se dívat, jak se (ne)chovat, co chci, co očekávám, co potřebuji a z čeho neslevím, abych nespadla do něčeho podobného znovu. Děkuji, za přání adventního týdne i za to, že mi držíte palce, ještě jsem přeci jen na své cestě zcela neskončila, ale budu se snažit neúnavně postupovat kupředu za svojí sebeúctou.
Elirije 3. 12. 2015 23:11 +3 v reakci na Hanka69 1. 12. 2015 14:51
Dříve jsem si myslela, že když budu příteli dostatečně trpělivě různými způsoby vysvětlovat, co potřebuji a jak se cítím, že mě nakonec pochopí nebo já pochopím jeho. Bohužel to nefungovalo. Vím, že rychlejší metoda by byla příjemnější, ale důležité je se nevzdat a začít s něčím, na co se teď cítíte, než ustrnout v něčem, co Vám absolutně nevyhovuje. Snažím se nevyhrožovat, neprosit, jednou vysvětlím, dám příteli prostor vyjádřit jeho stanovisko, nechám si projít hlavou, chvilku popřemýšlím (je to oprávněný požadavek - většinou ano), zopakovat a v klidu sdělit důsledek, neakceptuje-li, provést důsledek. Možná nezměníte přítele, ale můžete se radovat z každé věci, která se Vám podaří prosadit a cítit se o trochu spokojeněji. Dost možná ale změníte sebe a zjistíte, že máte moc měnit věci, které se Vám nelíbí a že přítele vlastně nepotřebujete, že se máte ráda a stačíte sama sobě, začínám se posouvat do této roviny. Vytrvejte a zkuste nezoufat, pokud se Vám vždy nepodaří odhadnout síly a nedokážete vždy splnit, co jste si předsevzala, a splnit důsledek,je to pro Vás asi nový přístup, opakováním se člověk učí, není to jednoduché, ale ani neřešitelné. Nedokážu odhadnout, u čeho pro Vás bude možné začít. Když jsem se naposledy snažila něco řešit a odmítl komunikovat, řekla jsem, "jdu pryč, až se mnou budeš ochotný mluvit, přijď", do dvou minut přiletěl, byla to moc ošklivá hádka,takže jestli bude nějaké příště, tak "nebudu nic rozebírat, dokud se neuklidníš a zatím jdu pryč".
dan 11. 2. 2016 14:12 v reakci na Hanka69 24. 11. 2015 14:28
proč nedokážete odejít? já takové situace opravdu nechápu a Váš příspěvek čtu s otevřenou pusou. Jako by se musel někdo objevit, vzít Vás za ruku a od toho muže odtáhnout, protože toho sama schopna nejste? nechtělo by to vzít svůj osud do vlastních rukou?
dan 11. 2. 2016 14:55 v reakci na michaela Kučová 18. 11. 2015 19:50
pardon, ale lidem, co bezmezně důvěřují znamením a nechají za sebe rozhodovat konstelace hvězd, jsou na zbavení svéprávnosti.