Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Foto: Thinkstock.com

Když nejde vyhrát

Jaké to je, být v postavení outsidera? Naučte se takovou pozici využít ve svůj prospěch.

Ze seriálu: Psycho

Když proti nám stojí silnější soupeř, máme dvě možnosti: předem sami sebe odsoudit do role poraženého, anebo překvapit. Sebe, soupeře i diváky. Nejen ve sportu.

Svět sportu čas od času zaplavují různé senzace. Překonávání zdánlivě nepřekonatelných rekordů, neuvěřitelně dlouhé zápasy, vítězství navzdory bolesti.

Nezapomenutelnými se stávají klání, v nichž zvítězí „papírově“ o hodně slabší ze dvou protivníků, družstev nebo mužstev. Nastupuje světová jednička a proti ní hráč druhé stovky. Je jedno, v jakém sportu. Předpoklady jasné, prognózy čisté. Ale zázraky se dějí a jasný outsider po velkém boji překvapivě vyhrává…

Převeďme si tuto situaci do každodenního života. Může jich být mnoho a mnoho:

  • Máme předvést nový návrh svému šéfovi a už předem víme, že se mu nebude líbit, ostatně jako pokaždé. Jsme v roli outsidera.
  • Jdeme na zkoušku a po dvou předchozích pokusech jsme si v podstatě jistí, že pan profesor nás od ní nejspíš vyhodí, i kdybychom předvedli výkon hodný laureátů Nobelovy ceny.
  • Nebo opravdu děláme nějaký sport a nastupujeme proti soupeři, s nímž jsme ještě nikdy nevyhráli a víme, že je o několik stupňů jinde…

Vyhecují nás tyto chvíle? Nebo naopak položí? Důvodů, proč možná předvedeme lepší výkon, je několik:

  • Nemáme co ztratit, můžeme jen získat.
  • Žene nás touha překvapit.
  • Chceme, moc chceme pokořit toho konkrétního soupeře, pomyslného strašáka.
  • Rádi bychom získali sebevědomí, momentálně třeba ztracené.

Důvodů, proč ale můžeme předvést horší výkon, je také dost. Asi především apatie. Pokud je soupeř opravdu o tolik silnější, asi to vážně nemá cenu. Akorát ze sebe udělám hlupáka. Nemá smysl se snažit, když stejně nakonec prohraju. Akorát mě to vyčerpá. Když si budu myslet na vítězství, zadělávám si jen na ztrátu sebevědomí.

Záleží na individuální situaci a na konkrétním člověku. Každý z nás má úplně jiné myšlení, a tudíž i k dosažení maximálního výkonu každý potřebuje něco úplně jiného. Protože se ale s těmito situacemi ale setkáváme všichni, měli bychom o sobě přinejmenším vědět, do jaké skupiny se řadíme. A možná si příště promyslet, s čím jdeme a s čím chceme jít  do boje.

Co při podobných výzvách prožíváte vy?

Psychologie.cz je společným dílem...

...psychologů a psychoterapeutů a vás, čtenářů. My píšeme, natáčíme, radíme, upřímně sdílíme naše profesní i osobní zkušenosti. Vy nám posíláte náměty a skládáte se na honoráře autorů a provoz webu. Díky tomu můžeme psát a mluvit jen o věcech, které dávají smysl. Nemusíme brát ohled na vkus masového publika ani na zájmy inzerentů – na našem webu nenajdete jejich reklamy ani PR články.

Jako předplatitelé získáte neomezený přístup k hlavnímu obsahu, budete moci kdykoli sledovat naše online kurzy a přednášky, otevře se vám možnost využívat naši poradnu a také ulevíte očím, protože články budete moci nejen číst, ale i poslouchat. Platba je jednoduchá a bezpečná. Pro představu: roční předplatné vás vyjde na 31 korun týdně, to je jako deci vína nebo jedno malé pivo. Připojte se k nám a podpořte nás. Děkujeme.

Varianty předplatného

Články k poslechu

Jak mluvit s dětmi

Proč děti kladou pořád dokola stejnou otázku a odkdy umí rozlišit mezi realitou a fantazií?

19 min

Vědomý vztah

Je možné zůstat v páru sám sebou?

4 min

Povídáním se nezměníme

Přirozená potřeba klidu, bezpečí a pohody blokuje naši snahu po změně. Kudy z toho ven?

16 min

Život s katastrofou

Každá z šesti fází krize je pro naši psychiku náročná jiným způsobem.

10 min

Jednou nohou v minulosti

Z předchozích vztahů si neseme různé druhy ublížení nebo smutku z toho, že něco už …

20 min

Otevřít audio sekci
Psycho
Seriál

Vítejte v rubrice Psycho, kde se laskavý obor psychologie potkává s každodenní realitou a nabízí čtenářům krátké provokativní podněty k zamyšlení a diskusi.

Více autorů

  • Štěstí